Management – dávka úloh
- Jaké jsou kroky (postupy) při sestavování plánů?
Pro sestavování plánů se provádí následující kroky:
Konkretizace záměrů
- zabezpečení nezbytných informací pro vytvoření plánu
- vypracování návrhu plánu
- seznámit všechny útvary, kterých se plán s návrhem týká
- stanoviska útvarů k návrhu plánů
- korekce návrhu plánu v souladu se stanovisky a připomínkami dotčených útvarů
- schválení definitivní podoby plánu
- vydání plánu
- Jak dělíme plány z pohledu vertikální (organizační) úrovně?
Plány členíme na:
- strategické plány – sestavovány na vrcholové úrovni, Jsou v nich podchyceny strategické cíle organizace
- taktické plány– orientované na plnění strategických plánů, sestavované na střední úrovni, schvalovány vrcholovým managementem
- operativní plány – na kratší období než kvartál (týden, den), navazují na taktické, jsou konkrétní, sestavují se na nejnižší úrovni řízení. (dílny, týmy)
- Co je smyslem a co vymezuje podnikatelský plán?
Smyslem podnikatelského plánu je dosažení určitého cíle, například získání úvěru.
Podnikatelský plán vymezuje:
- Předmět a cíl činnosti
- Potřebné zdroje a jejich zajištění
- Rozbor okolí včetně konkurence a sociálně hospodářských předpokladů.
- Co je organizování a jak ho chápeme?
Organizování je to činnost, jejímž cílem je uspořádat prvky v systému, jejich aktivity, provést zajistit koordinaci, kontrolu tak, aby přispěly v maximální míře k dosažení stanovených cílů systému. Umožňuje vytváření organizačních struktur spojováním lidí do týmů a pracovních kolektivů.
Potřeba organizování vyplývá z omezené schopnosti člověka, který sám o sobě může řídit pouze omezený počet podřízených, a ze snahy dosáhnout co největšího souhrnného efektu při aktivitách více lidí.
- Které organizační struktury patří do skupiny vycházející ze seskupeného obsahu?
Funkční struktura – založena na seskupování pracovníků do útvarů podle podobnosti úkolů, zkušeností, kvalifikace a aktivit. Seskupování pracovníků podle podobností úkolů vede k tomu, že např. všichni výzkumní a vývojoví pracovníci jsou seskupení do jednoho útvaru obdobně jako pracovníci specializování na finanční problematiku apod. V čele takových útvarů stojí obvykle odborný ředitel pro danou funkci: ředitel pro marketing, výzkum a vývoj, výrobu, finance. Tato jednoduchá organizační forma se používá většinou v malých a středních podnicích, které jsou obvykle zaměřeny na relativně menší počet výrobků nebo služeb, jež vyžadují vysokou specializaci. Ve velkých firmách se používají složitější formy. Například liniově štábní organizační struktura využívá hlavního kladu funkční struktury, kterým je specializace funkčních vedoucích – a v důsledku toho jejich vysoká odbornost.
Divizní struktura – všechny aktivity potřebné k výrobě určitého výrobku nebo poskytnutí služby jsou sloučeny do jedné divize s vysokou autonomií. Na rozdíl od funkční struktury, která klade důraz na vstupy (úkoly, zkušenosti, kvalifikace), jsou základem pro členění divizí především výstupy (výrobek, služba, zákazník, místo působení.
Hybridní struktura – obvykle tvořena divizními jednotkami, ale zároveň obsahuje funkční útvary centralizované u vrcholového vedení společnosti, např. útvar řízení lidských zdrojů slouží všem divizím při náboru pracovníků, jejich školení, přeškolování a propouštění. Stejně tak může být centralizováno finanční řízení. Hybridní struktura funguje nejlépe, jestliže funkce, které jsou stejně ve všech divizích, jsou zabezpečovány centrálně.
- Které organizační struktury patří do skupiny vycházející z rozložených pravomocí?
- Liniová organizační struktura – je typická malé podniky, jediný odpovědný vedoucí, přímé vazby mezi podřízenými a nadřízenými, vedoucí pracovník je vybaven pravomocemi pro jím vedenou organizační jednotku
- Liniově štábní je vhodný pokud vedení má už více práce a potřebuje pomoc. Jsou zde asistenti, sekretářky, poradci atd. Jsou pod vedoucím, ale nepřímo nad podřízenými.
- Funkcionální je vhodný pro větší firmy. Pracovníci se seskupují do útvaru podle jejich funkce. V jejich čele stojí ředitelé jen pro daný útvar.
- Co jsou ploché a co strmé (šikmé) organizační struktury?
Plochá organizační struktura – malý počet úrovní, velký počet podřízených vedoucím
Strmá organizační struktura – vyznačuje se mnoha úrovněmi mezi řadovými pracovníky a vrcholovým vedením, každý vedoucí pracovník má poměrně malý počet podřízených
- Kdy přistupujeme k projektování organizačních struktur?
K projektování organizačních struktur přistupujeme v případě:
- rozhodování o vytvoření nové instituce
- změna v dosavadní organizaci, reorganizaci nebo spojením či rozdělením dosavadní instituce
- odstranění závažných nedostatků v dosavadní organizaci
- modernizaci organizační struktury s cílem přispět k vyšší efektivnosti organizace
- konfliktů v organizaci
- Jaká je pyramidová struktura kritérií pro výběr pracovníků?
Odbornost – odborný základ, práce s informacemi
Profese – dovednost, schopnost týmové práce, samostatného rozhodování
Komunikace – komunikační schopnosti, jazykové schopnosti
Smysl – smysl pro hospodárnost, kvalitu a výsledky
Uznání – přirozená autorita, uznání, zdravé sebevědomí
Kompetentnost – kreativita
- Jaká je pyramida hierarchie potřeb podle Maslowa?
Vychází z předpokladu, že jednání člověka ovlivňuje celá řada potřeb, které lze uspořádat hierarchicky.
- Fyziologické – jídlo, pití, spánek…
- Bezpečí a jistoty – práce, zdraví, důchod,…
- Sociální – pocit sounáležisti
- Uznání osobnosti – osobní důvěra ve své schopnosti,…
- Seberealizace – osobní rozvoj, společenské uplatnění, splynutí osobních vizí s prací