Manažerská funkce – organizování
Organizování je cílevědomá činnost, cílem je uspořádat jednotlivé prvky do systému a jejich aktivity koordinovat tak, aby přispěly maxim. měrou k dosažení stanovených úkolů systému. Výsledkem je vznik organizační struktury podniku. Prvky organizování jsou specializace, koordinace vytváření útvarů, tvorba rozpětí řízení a dělba kompetenci. Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované a jiné nezbytné činnosti lidí při plnění vytýčených cílů a dalších potřeb podniku. Organizování ve firmě zajišťuje řád, disciplínu a ekonomický způsob realizace činností.
Proces organizování se skládá z následujících kroků:
- identifikace činností (co všechno je potřeba k zajištění naplánovaných úkolů udělat)
- seskupení vymezených činností podle určitých kritérií. Tím vytváříme specializaci a práce přestává být chaotická a stává se organizovanou, skupiny činností přiřadíme konkrétním organizačním útvarům firmy.
- stanovení a přiřazení rolí lidí – kolik lidí a s jakými konkrétními úkoly bude zajišťovat práci útvaru vytvořeného v předchozím kroku.
Organizační struktura vyjadřuje formu, která pomáhá zajišťovat procesy organizování jako relativně trvalého uspořádání. O organizování a organizační struktuře nehovoříme v případě přidělení jednorázové činnosti či úkolu, který už se nebude opakovat.
Podstata organizování spočívá v tom, že seskupuje a přidělujeme organizačním útvarům činnosti opakované, ať již pravidelně, či nepravidelně. To je ta výhoda a obrovská úspora času, protože manažer nemusí pokaždé říkat ten udělá to a ten to.
Typy a příklady organizačních struktur
Organizační struktura je mechanizmus, slouží ke koordinaci a řízení aktivit členů organizace. Je to v podstatě kostra organizace, která ji umožňuje plnit plánované cíle.Vymezuje role a pozice řídících a podřízených pracovníků, formuluje pravidla a deleguje pravomoci.
Typy organizačních struktur se dělí do jednotlivých hledisek:
- Hledisko formálnosti:
- formální struktura – jednoznačná nadřízenost a podřízenost, činnosti, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých vedoucích a celých útvarů
- neformální struktura – neformální struktury vznikají ve firmách spontánně a jsou tvořeny skupinami lidí společných zájmů.
- Hledisko druhu sdružování činností:
– funkcionální struktura – preferuje funkční specializaci útvarů:
(výhody: efektivnost práce, odborná specializace, nevýhody: je těžké dosahovat
komplexního systémového řízení)
– výrobková struktura – dává přednost výrobkové specializaci. výhody: ucelené
komplexní řízení jednotlivých podnikatelských aktivit, nevýhody: řízení firmy je
obtížné, protože jednotlivé obory spolu soupeří)
- ostatní účelové struktury – „šité na míru“ a odpovídající potřebám firmy. příkl.je
členění do útvarů podle odběratelů, nebo dodavat. nebo teritoriálního určení prodeje.
- Hledisko rozhodovací pravomoci:
- liniové struktury – jsou založeny na principu jediného vedoucího a na přímé odpovědnosti a pravomoci. Historicky se jedná o nejstarší typ organizační struktury (principy používané v armádě.
- štábní struktury – vedoucí potřebují pro kvalifikované rozhodování podporu a radu od specializovaných odborných „štábů“(tyto nemají rozhodovací a řídící pravomoc a jsou pouze pomocníky pro liniovou strukturu
- liniově štábní struktury – účelnou kombinací obou předchozích typů organizačních
struktur je struktura, ve které rozhodující řídící pravomoci stále zůstávají na liniovém
řízení, ale jejich pomocné štáby mají také určité přesné vymezení řídící kompetence
– cílově programové struktury – jsou historicky nejmladším typem.
Řízení v těchto strukturách je velmi obtížné a vyžaduje řadu podrobných organizačních zásahů. Využívány pouze tam, kde není možnost řešení standardními metodami liniově štábní struktury.
- Hledisko míry centralizace:
- centralizované – pravomoci a odpovědnosti soustředěny centrálně v rukou omezeného okruhu vedoucích,
- decentralizované – pravomoci a odpovědnosti delegovány na větší okruh vedoucích a vrcholové vedení přebírá především funkci kontrolní a koordinační
- Hledisko počtu řídících úrovní:
– ploché struktury – každý vedoucí má velké rozpětí řízení, proto je v org. málo řídících úrovní a org. schéma má podobu široké a ploché pyramidy
– úzké struktury – vedoucí má málo podřízených, má org.struktura o stejném počtu prac. podobu úzké a vysoké pyramidy. OS má mnoho řídících úrovní.
- Hledisko časového trvání:
- dočasné – typické např. pro cílově programové struktury
- trvalé – především liniově štábní struktury
Organizační normy podniku
Jsou to vnitřní akta řízení, která upravuji veškeré činnosti organizace. Podniky si je tvoří dle potřeby:
- organizační řád
- pracovní řád
- mzdový řád
- podpisový řád
- skartační a spisový řád,
- provozní řád např. budov, automobilů atd.
Dále mohou být v podniku směrnice, příkazy, metodické pokyny, rozhodnutí a jiné. Všechny musí být v souladu s obecně platnými právními normami.