Tomáš Baťa a jeho styl řízení práce
Baťův styl řízení práce a jeho význam pro současnost
Víte, kdo byl Baťa? Tomáš Baťa byl zakladatel největší obuvnické firmy na světě. Své zkušenosti ohledně řízení organizace práce získal v Americe. Odtud si také přivezl nadšení pro americký směr managementu. I když si myslím, že většinu manažerských dovedností měl prostě v sobě. Dokázal motivovat lidi k lepším výkonům, vytvořil podnik, který je známý po celém světě. Možná se mu to podařilo hlavně proto, že kladl velké nároky jak na sebe, tak na své zaměstnance, záleželo mu na vzdělání svých podřízených. Usiloval o to, aby se lidé už odmala učili vztahu k práci, hospodaření a tvořivosti, a aby přemýšleli nad svými úkoly a prací. On sám se neustále snažil co nejvíce vzdělávat. Třeba díky tomu i během krize dokázal vymyslet dokonalý plán jak vyprodat sklady a dostat se ze zlé situace. Podle mě to byl jednoduchý, ale geniální tah: všechny boty zlevnit na polovinu. Tak dokázal, že je dokonalý obchodník. Tím začali jeho levné boty ovládat trh.
Důležitým krokem pro úspěšný podnik se stala orientace na zahraniční obchod. Firma Baťa ve dvacátých letech začala přenášet výrobu do méně rozvinutých zemí. Tehdy to bylo kvůli tomu, že chtěla a potřebovala výrobky rychle distribuovat na trh. Je více než jisté, že v dnešních dnech se většina firem zaměřuje na zahraničí z důvodu ceny pracovních sil a ceny výrobků. Tomáš Baťa v zahraničí vybudoval obchodní síť prodejen, kde prodával boty pod cenovou úrovní konkurence, a tak ji dokázal likvidovat. Určitě se mnou budete souhlasit, když řeknu, že i v současné době platí, že typickým znakem Baťových výrobků je cena. I když už ceny nejsou tak příznivé pro naše peněženky, tak vždy končí a končily devítkou. Myslím si, že to byl chytrý tah, na který se lidé nechali nalákat. Vždycky 999 Kč vypadá líp než 1000 Kč. To také zjistili jiné firmy a dá se říct, že v současné době není jediný podnik, který by neměl devítku nebo devadesátku na konci.
Další jeho inovací byly samosprávné dílny. Každá oddělení kupovala od předchozího oddělení ve výrobním procesu zboží, které po zpracování zase prodalo oddělení, které bylo ve výrobním procesu po něm. Takže na konci týdne jednotlivé dílny věděli, jestli jsou v zisku nebo ztrátě. To bylo motivační pro všechny zaměstnance.
Tomáš Baťa také zavedl velkorysé sociální programy, ty v té době byly běžné a posilovali image firmy. Proč nejsou i v současných podnicích? Dnes se nedají vytvářet tak velké sociální programy, jako například firemní domky, podniky by to nejspíše finančně nezvládly. Takže se zaměstnanci musí spokojit s tím, co jim dá stát. Pokud jim tedy něco dá.
Baťovy nápady jak udělat z malého podniku nejúspěšnější podnik byli revoluční. Co vymyslel, realizoval, jak si dovedl přizpůsobit zaměstnance, to nikdo před ním nedokázal.
Domnívám se, že Baťův styl není tak jednoduché v současnosti aplikovat. Doba se změnila. Pro mnohé je tento styl zastaralý. Samozřejmě, něco se okopírovat dá. Ale stejně většina podniků v ČR se inspiruje spíše americkými, japonskými a německými metodami. Ale nemyslíte si, že v Baťově firmě lidé pracovali raději, než v těch současných? Já se domnívám, že ano.