ALPSKÉ ZEMĚ (Rakousko, Švýcarsko) – charakteristika fyz. a socioekonomická

RAKOUSKO ŠVÝCARSKO

spolková republika spolková republika
rozloha: 83.858 km2 rozloha: 41.290 km2
poč. obyv.: 8.151.000 poč. obyv.: 7.283.000
hus. zalid.: 97 obyv./km2 hus. zalid.: 174 obyv./km2
HDP/obyv.: 25.000 USD HDP/obyv.: 28.600 USD
hl. město: Vídeň (Wien) hl. město: Bern
další města: Graz, Salzburg, Klagenfurt, Kitzbühl další města: Ženeva, Curych, Lugano,
Innsbruck, Linz Lausanne, Luzern

Geografická poloha a přírodní poměry :

Alpské země Rakousko, Švýcarsko a maličké Lichtenštejnsko jsou nejčastěji považovány za středoevropské země. Spolu s Andorrou ležící v Pyrenejích jsou to nejhornatější země Evropy. Značnou část rozlohy těchto států zaujímá největší evropské pohoří Alpy, které zasahují i do jiných evropských států (Německo, Itálie, Francie, Slovinsko). Alpy, které řadou svých vrcholů přesahují 4000 m n. m. ( v regionu nejvyšší jsou Mt. Blanc 4807 m, Matterhorn 4478 m nebo Grossglockner 3797 m), vytvářejí několik pásem oddělených říčními údolími a průsmyky. Ty umožňují celkem dobré dopravní spojení, takže alpská údolí byla již ve středověku poměrně značně osídlena. Horní hranice vegetace leží poměrně dost vysoko (3500 ? 4000 m n. m.) a jejich značnou část zaujímají pastviny, louky a jehličnaté lesy. Tyto plochy slouží zejména zemědělství (pastevní chov skotu), průmyslu zpracovávajícímu dřevo, horské turistice a v zimě i lyžování.
Dalšími povrchovými celky jsou ve Švýcarsku Švýcarská plošina a pohoří Jura. V Rakousku jsou vrchoviny a hornatiny severně od řeky Dunaj součástí České vysočiny. Východní část Rakouska, při hranicích s Maďarskem a Slovenskem patří k Panonské pánvi.
Alpské země mají přechodné klima středoevropského typu. Místní rozdíly jsou dány nadmořskou výškou i orientací svahů a údolí. Tyto země leží na hlavním evropském rozvodí. Ve Švýcarsku pramení Rhona, Rýn, Inn, Ticino, které patří k nejvýznamnějším říčním tokům v zemi. V Rakousku patří k důležitým řekám v Německu pramenící Dunaj, ve Švýcarsku pramenící Inn a dále pak Dráva. Alpské řeky mají významný energetický potenciál, který se dost využívá. Dunaj je splavný po celém území Rakouska. Turisticky atraktivní jsou četná alpská horská jezera ledovcového původu. Rozlehlejší jsou jezera švýcarská (Ženevské, Bodamské, Neuchatelské, Vierwaldstättské), rakouská jsou menší. Známá jsou jezera ležící v Solné komoře (Atterské a Halstattské, ?).

Rozloha a obyvatelstvo:
Rakousko je co do velikosti státem střední velikosti (84 tis. km2, tj. o něco více než ČR). Švýcarsko je státem polovičním (asi 41 tis. km2) a patří mezi evropsky menší státy, Lichtenštejnsko se řadí mezi ministáty (157 km2). V počtu obyvatel se Rakousko i Švýcarsko hodně blíží (Rakousko cca 8,1 mil. a Švýcarsko cca 7,3 mil. obyvatel).
Národnostně jsou však obě země značně odlišné. Zatímco Rakousko je v podstatě jednotné (žije zde několik menšin ? např. italská, německá, česká, maďarská ? příčinou je velká emigrace z dříve socialistických zemí), tak Švýcarsko je zemí národnostně pestřejší. Ve Švýcarsku najdeme četné zastoupení Francouzů, Němců, Italů a až za nimi jsou původní švýcarští obyvatelé Rétorománi. Tato nejednotvárnost se projevuje i na úředním jazyce. Zatímco v Rakousku je úředním jazykem němčina, ve Švýcarsku se používá (podle regionu) jak němčina (64 %), francouzština (19 %), italština (8 %), tak i rétorománština, kterou však mluví už jen necelé 1% obyvatel. Přes jazykovou rozdílnost je však švýcarské povědomí národní a státní identity velmi silné. Díky tomu představuje Švýcarsko jednu ze zemí s nejvyšší ochrannou státu před získáváním občanství přistěhovalců. Charakteristické je kantonální uspořádání, nevelká armáda a dobře organizovaná domobrana i vysoká decentralizace moci s častými referendy. Švýcarsko je neutrální zemí. Není členem EU, NATO a ani o členství zatím neusiluje. Neutralitu dodržuje Švýcarsko i v době války.

Hospodářství Švýcarska:
Po ekonomické stránce se alpské země řadí mezi nejpřednější evropské státy. Švýcarsko patřilo skoro po celé 20. století mezi země s největší životní úrovní obyvatelstva. I v současnosti zaujímá ukazatel HDP/obyv. první nebo jedno z předních míst na světě (cca 28.600 USD)
Průmysl země, která nemá dostatečné nerostné zdroje, se zaměřil na odvětví a obry s nízkou spotřebou surovin, s vysokým podílem kvalifikované práce, s důrazem na vysokou kvalitu. Tradiční je hodinářství v pohoří Jura (okolí měst Biel a Basilej), výroba přesných nástrojů, farmaceutická a textilní výroba. Levná energie z hydroelektráren umožňuje energeticky náročnou výrobu hliníku, rozvíjí se elektrotechnika. Známé je švýcarské potravinářství založené na zpracování mléka (výroba másla, sýrů, kondenzovaného mléka, čokolády Nestlé).
Zemědělství specializované na produkci mléka je založeno na malých, velmi produktivních farmách a plní úspěšně i funkci údržby krajiny. Jeho konkurenceschopnost vůči EU však vyžaduje státní dotace a ochranu domácího trhu.
Švýcarsko má moderní dopravní síť ( z ekologických důvodů je preferována železniční doprava) a rozvinutou infrastrukturu, která je podmínkou rozvoje cestovního ruchu. Švýcarsko s množstvím horských středisek (Davos, St. Moritz,?) je tradiční baštou cizinců z celého světa. Světoznámé je švýcarské bankovnictví. Švýcarské banky (nejvýznamnější sídlí v Curychu) sice nepatří k největším na světě, ale mají vysokou mezinárodní reputaci (stabilita, spolehlivost, mlčenlivost).

Hospodářství Rakouska:
Rakousko utrpělo oběma světovými válkami. Jeho ekonomický rozvoj od poloviny 50. let 20. století byl však rychlý. Využívá značné nerostné bohatství (rudy, chemické suroviny, ropa, uhlí, sůl). Dostatek elektrické energie je založen na využití prudkých řek, disponuje značnými plochami lesů. Rakousko má rozvinuté hutnictví (výroba oceli a hliníku), strojírenství a textilní průmysl. Významným exportním odvětvím se stal průmysl dřevozpracující.
Zemědělství má v horských oblastech výrazně alpský charakter (produkce mléka, sýrů, čokoláda Milka). V nižších polohách se pěstují obilniny (pšenice, kukuřice), pícniny. Na východě i teplomilnější plodiny. Základními výrobními jednotkami jsou, stejně jako ve Švýcarsku, menší farmy a statky.
Významným přínosem pro ekonomiku Rakouska je samozřejmě cestovní ruch, využívající turistický potenciál (hlavně Alpy, dále opak Vídeň, Salzburg). Vzhledem k poloze je významnou tranzitní zemí spojující severní a střední Evropu s jihem kontinentu.

Politické zřízení:
Švýcarsko i Rakousko jsou spolkovými republikami. Ve Švýcarské konfederaci je pravomoc ústředních státních orgánů značně zúžena ve prospěch kantonů (místních správních jednotek). Nevzniklo zde žádné dominantní městské centrum (Curych, Bern ? hlavní město, Basilej, Ženeva, Lausanne, Lugano). Rakousko se skládá z devíti spolkových zemí (Horní a Dolní Rakousko, Štýrsko, Salzbursko, Korutansko, Tyrolsko, Burgenland, Voralberg a Wien). Mezi městy dominuje Vídeň (1,6 mil.obyv.), budovaná jako hlavní město tehdy rozlehlého mocnářství Rakousko-Uhersko.
Švýcarsko zdůrazňuje svou neutralitu (není ani členem OSN), mají v něm však sídlo četné mezinárodní organizace (Mezinárodní olympijský výbor ? IOC, dále pak např. OSN, Mezinárodní červený kříž,?) a konají se zde významné mezinárodní kongresy a konference. Rakousko není členem NATO, ale v roce 1996 vstoupilo do EU. Lichtenštejnské knížectví (30.000 obyvatel) je častým cílem turistů. Významné jsou tamní lichtenštejnské banky.