Právo soukromé : rodinné a pracovní právo
Rodinné právo: souhrn právních norem, které upravují manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi, mezi dalšími příbuznými a vztahy při náhradní výchově dětí (=osvojení, pěstounská péče)
– hl. prameny jsou zákon o rodině, zákon o pěstounské péči
– právním základem rodinného života je zásada solidarity (= vzájemně si pomáhat, dle svých schopností a možností usilovat o zvyšování hmotné a kulturní úrovně rodiny)
manželství: – trvalé společenství > a + založené zákonným způsobem
– uzavírá se slavnostně, veřejně, za přítomnosti 2 svědků
– každé uzavřené manželství se zapisuje do matriky
a)občanský sňatek (uzavřen před státním orgánem ? na úřadě obce, kde se vede matrika pro obvod, v němž má 1 z manželů trvalý pobyt × jsou přípustny výjimky)
b)církevní sňatek (uzavřen před orgánem státem registrované církve)
– platné manželství nelze uzavřít: 1) s ženatým > nebo vdanou + (? překážka bigamie)
2) s osobou mladší 18 let (? překážka nezletilosti × soud může povolit výjimku osobě starší 16 let)
3) s osobou postiženou duševní chorobou, která má omezenou způsobilost k právním úkonům (? překážka duševní choroby × soud může povolit výjimku)
4) mezi předky a potomky a mezi sourozenci, i nevlastními, kteří mají společného pouze 1 z rodičů (? překážka příbuzenství) + mezi bratrancem a sestřenicí je uzavření manželství přípustné
– manželé mají stejná práva i povinnosti (rozhodují společně o rodinných záležitostech × když se nedohodnou, rozhodne soud)
– mají žít spolu, pomáhat si a vytvářet zdravé rodinné prostředí, být si věrni
– manželé se mohou bez plné moci navzájem zastupovat v běžných záležitostech
– obecným základem jejich majetkových vztahů je bezpodílové spoluvlastnictví k majetku nabývanému za trvání manželství
– hl. účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí ˘
– rodinou ve smyslu právním jsou manželé a jejich děti (ostatní spolužijící osoby jsou příslušníci domácnosti
– manželství zaniká: smrtí jednoho z manželů
: soudním rozhodnutím o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého
: soudním rozhodnutím o rozvodu
– při rozvodu soud určí práva a povinnosti k nezletilému dítěti (rodiče se na tom dohodnou se schválením soudu, nebo soud svěří dítě do výchovy jednomu z nich a určí výši příspěvků)
určení otcovství: určujeme na základě 3 postupně uplatňovaných domněnek ?
a) Pokud se dítě narodí provdané + v době od vzniku manželství do 300. dne po jeho zániku, považuje se za otce manžel matky. Otec i matka mohou otcovství popřít.
b) Za otce je považován > určený souhlasným prohlášením obou rodičů
c) Rozhodne soud v soudním řízení. Za otce je určen >, který měl s matkou dítěte pohlavní styk v době, od které do narození dítěte neuplynulo méně než 180 dní a více než 300 dní, pokud jeho otcovství nevylučují závažné okolnosti
kolizní opatrovník: zastupuje dítě a hájí jeho zájmy při střetu mezi zájmy rodičů a dítěte, nebo mezi vzájemnými zájmy dětí
– dítě, které žije s rodiči ve společné domácnosti je povinno jim pomáhat a přispívat na úhradu společných potřeb rodiny, pokud už má své příjmy
osvojení: přijetí cizího dítěte za vlastní
– zanikají tak příbuzenské vztahy dítěte k jeho původní rodině, dítě dostane příjmení osvojitele a má příbuzenské vztahy k osvojiteli a jeho příbuzným
– o osvojení rozhoduje soud (na návrh osvojitele + musí být stanoveny podmínky, např. nezletilost dítěte, dobrý zdravotní stav osvojitele
a) zrušitelné
b) nezrušitelné (dítě musí být starší než 1 rok)
pěstounská péče: je dočasná, dítěti se nemění příjmení ani příbuzenské vztahy
– vzniká rozhodnutím soudu, zaniká dosažením zletilosti dítěte
– pěstoun dostává příspěvek na úhradu potřeb dítěte + odměnu za pěstounskou péči
vyživovací povinnost: = placení výživného + osobní péče o vyživovanou osobu
– např.: mezi rodiči a dětmi (rodiče mají vyživovací povinnost od narození dítěte do doby, kdy je dítě schopno samo se živit + dítě, které je schopné poskytovat výživné a osobní péči, má vyživovací povinnost vůči svým rodičům, pokud nejsou schopni se živit sami)
: mezi manžely (? zajistí se tak stejná životní úroveň)
– o výživném rozhoduje soud na návrh oprávněné osoby
Pracovní právo – souhrn právních norem o pracovních vztazích (= hl. pracovní poměr) + vztazích souvisejících s výkonem práce (= např. dovolená, ochrana zdraví při práci)
– hl. prameny jsou: Listina základních práv a svobod + zákoník práce
zákoník práce: souhrnně, přehledně a jednotně upravuje právní vztahy v odvětví pracovního práva, často novelizován
práce konané mimo pracovní poměr (na tyto právní vztahy se nevztahují některá ustanovení zákoníku práce jako např. o pracovní době, o dovolené,?+ nevzniká nárok v nemocenském pojištění a v sociálním zabezpečení)
1) dohoda o provedení práce
– uzavírá se, když předpokládaný rozsah práce není větší než 100 hodin
– dohoda ústní nebo písemná, musí být vymezen pracovní úkol, odměna za provedení, zpravidla i doba vykonání práce
– odměna splatná po dokončení a odevzdání práce (nebo i část odměny po provedení části úkolu) × odměna může být po projednání se zaměstnancem snížena, pokud provedená práce neodpovídala sjednaným podmínkám
– zaměstnavatel může od dohody odstoupit, když zaměstnanec neprovedl práci ve sjednané době, zaměstnanec může odstoupit, nemůže-li pracovní úkol splnit, protože mu zaměstnavatel k tomu nevytvořil dohodnuté pracovní podmínky
2) dohoda o pracovní činnosti
– uzavírá se písemně, jinak je neplatná
– předpokládaný rozsah práce může i nemusí přesahovat 100 hodin (×nesmí přesáhnout v průměru ˝ stanovené týdenní pracovní doby)
– odměna splatná ve výplatních termínech pro výplatu mezd (může být i jednorázově v nejbližším výplatním termínu pro výplatu mezd)
a) na dobu určitou
b) na dobu neurčitou
– každý účastník ji může vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní lhůtou (začíná běžet dnem, kdy byla písemná výpověď doručena)