Makroekonomie

Zkoumá globální ekonomické jevy, analyzuje národní ekonomiku jako celek a dále se zabývá vztahy mezi národními ekonomikami. Obvykle sleduje vzájemné souvislosti a vývojové tendence hospodářského růstu, nezaměstnanosti, inflace apod.

Pozn: Mikroekonomie zkoumá strom a makroekonomie zkoumá celý les.

Makroekonomické cíle:

Makroekonomická rovnováha ? agregátní nabídka a poptávka

Nabídka: je souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází subjekty na trh při různých cenách.
: je množství zboží, které výrobci prodávají při určité ceně na trhu
Nabídka charakterizuje funkční vztah mezi cenou a nabízeným množstvím zboží. Pokud nabídku znázorníme graficky, dostaneme rostoucí křivku, protože s růstem ceny roste i nabízené zboží. Funkční vztaj mezi cenou výrobku ? P a nabízeným množstvím ? Q vyjadřuje křivka nabídky:

Nabídku dělíme na:
Individuální ? nabídka jednoho výrobce, jedné firmy.
Dílčí ( tržní) ? počet individuálních nabídek na trhu.
Agregátní ( celková ) ? nabídka všech posniků na trhu.

Nabídku ovlivňují:
1. cena produktu
2. náklady na výrobu ? pokles nákladů na výrobu umožní stejnými zdroji vyrobit větší množství produktů, a tak zvýšit nabízené množství na trhu. Náklady výroby lze snižovat: technickým pokrokem a zaváděním automatizace do výroby nebo snižováním cen vstupů ( použití levnějších surovin, nižší mzdy atd.)
3. ceny substitulů, tj. výrobků, které mohou nabízený produkt v jeho užití nahradit. Např: Pokles ceny hovězího masa může zemědělce vést k vyšší produkci vepřového masa.
4. Organizace trhu- fungování trhu může být např. ovlivněno určitými formami státní regulace ( dovozní přirážky)
5, Změny výrobních podmínek ? např. vliv počasí ( neúroda) na nabídku zemědělských produktů.
Posun křivky nabídky:

Poptávka: je množství zboží či služeb, které jsou kupující ochotni za určitou cenu koupit.
Dělíme ji na: Agregátní (celkovou) souhrn všech zamýšlených koupí
Individuální: poptávka jednotlivých kupujících
Dílčí: poptávka po určitém výrobku
Poptávka:

Křivka poptávky ukazuje, za jakou cenu jsou kupující ochotni koupit určité množství poptávaného produktu. Jestliže cena roste, poptávka klesá.
Poptávku kromě ceny ovlivňují další faktory: Změny substitutů a komponentů: komponent je zboží, které je spojeno s nákupem sledovaného zboží. Prudké zvýšení cen pojistek na zahraniční vozy může vést k poklesu poptávky po těchto automobilech. Substitut nahrazuje sledované zboží ( např. vepřové maso místo hovězího.
Změna výše důchodů: se zvyšováním reálných příjmů roste poptávka a mění se i struktura poptávky.
Změny v populaci: rostoucí počet obyvatel zvyšuje poptávku.
Vkus, zvyky, preference lidí jsou vlivy, které působí diferencovaně dle jednotlivých zemí, sociálních skupin apod.

Vzájemné působení nabídky a poptávky
Cena je funkčně závislá na nabídce a poptávce. Trh je v rovnováze, jestliže se nabídka rovná poptávce. Cena, za kterou se produkt prodává a kupuje v případě rovnocenné nabídky a poptávky, se nazývá rovnovážná cena.
Stav rovnováhy je na trhu spíše výjimečný, protože na trhu se neustále střetává nabídka s poptávkou. Cena, která existuje na trhu v určitém okamžiku jako výraz momentálního stavu nabídky a poptávky se nazývá tržní cena.
Při jiné ceně, než je rovnovážná cena, vzniká nedostatek nabízeného množství ve srovnání s poptávkou. Při rovnovážné ceně nevzniká na trhu ani přebytek, ani nedostatek zboží.
Kupující reagují na zvýšení cen snížením poptávky.
Nabídka poptávka:

Výkonnost národního hospodářství ? makroekonomické ukazatele: Výkonnost, nezaměstnanost, inflace, platební bilance.
: Oficiální definice nezaměstnanosti je založena na dělení obyvatelstva na: Ekonomicky aktivní: lidé,kteří jsou zaměstnaní nebo nezaměstnaní, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci po dočasném vyřazení do práce vrátit. Ekonomicky neaktivní: lidé, kteří práci nemají a ani ji aktivně nehledají.
Nezaměstnanost může být: Dobrovolná ? zahrnuje lidi v produktivním věku, kteří neusilují o získání práce.
Nedobrovolná: zahrnuje nezaměstnané, kteří aktivně usilují o zaměstnání.

Statistika zaznamenává pouze tuto nedobrovolnou nezaměstnanost. Vykazuje její vývoj mírou nezaměstnanosti. Je to podíl nedobrovolně nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, vyjádřený v procentech.

Základní typy nezaměstnanosti: 1. Nezaměstnanost frikční ? má příčinu v přirozených změnách zaměstnání, je vyvolána nedostatečnou informovaností o volných místech a nedostatečnou mobilitou pracovníků. 2. Nezaměstnanost strukturální: je vyvolána technickým pokrokem a změnami v požadavcích zákazníků, které vedou ke změnám ve struktuře národního hospodářství. Tím vzniká nesoulad ve struktuře nabídky a poptávky po práci.
3. Nezaměstnanost cyklická souvisí s cyklickým vývojem hospodářství. V období recese hospodářství (poklesu a stagnace hospodářství) klesá počet pracovních příležitostí. V období konjunktury ( hospodářského růstu) tato nezaměstnanost mizí.
4. Nezaměstnanost sezónní: je spojena se sezónním charakterem některých prací.

Inflace: je proces postupného znehodnocování měny v důsledku růstu cen. Je důsledkem ekonomické nerovnováhy. Má řadu negativních důsledků:
1, snižuje kupní sílu peněz
2, znehodnocuje úspory a zhoršuje schopnost peněz plnit fci uchovatele hodnot
3, snižuje reálné mzdy
4, zvyšuje míru nejistoty v rozhodování podnikatelů
5, zhoršuje kvalitu informací o stavu a vývoji ekonomiky a zprostředkovaných v tržní ekonomice celkovým systémem.
6, ve svých důsledcích přispívá k ekonomické nestabilitě a prohlubuje ekonomickou nerovnováhu.

Inflaci měříme pomocí cenových indexů. Nejpoužívanější je index spotřebitelských cen. Vyjadřuje velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb oproti zvolenému výchozímu roku. Označujeme ji jako míru inflace.
Inflace je : mírná – která nemá příliš negativní důsledky a nenarušuje ekonomický život společnosti.
: pádivá, která je výrazem nezdravého vývoje ekonomiky, snižuje její výkonnost a vede k růstu nejistoty- je to inflace v rozsahu desítek procent ročně
hyperinflace: při ní už dochází k dezorganizaci hospodářství, peníze přestávají být schopny plnit své ekonomické funkce, peněžní směna je nahrazována směnou neutrální ? je to inflace v rozsahu stovek až tisíc procent ročně.

Platební bilance: shrnuje objem plateb do zahraničí a ze zahraničí.( platby z obchodu a platby spojené s cestovním ruchem, dopravními a jinými službami.)