Ekonomie jako věda

EKONOMIE = věda, která se zabývá ekonomikou a dále se dělí na dvě složky :
Mikroekonomie = část vědy, která se zabývá chováním jednotlivých subjektů jakými jsou např. stát, podniky, domácnosti, jedinci,?
Makroekonomie = část vědy zabývající se obecnými zákonitostmi ekonomiky (např. nabídka a poptávka), jejím fungováním, a to především na úrovni celého národního hospodářství,?

EKONOMIKA ? se dá vyjádřit slovy hospodářství, hospodárnost (účelné využívání zdrojů,?) nebo hospodaření (hospodaření podniku, domácnosti,?) a běžně se dělí na tři základní sféry (sektory):
PRIMÁRNÍ SFÉRA (sektor) ? se zaměřením na prvovýrobu, tj. zemědělství, obdělávání půdy, těžbu surovin z přírody ? těžební průmysl, lesnictví,?
SEKUNDÁRNÍ SFÉRA (sektor) ? zabezpečující hlavně výrobu hmotných statků, tj. zpracování surovin, výroba, výrobky, zpracovatelský průmysl, stavebnictví?
TERCIÁLNÍ SFÉRA (sektor) ? jejíž hlavním odvětvím jsou služby pro výrobu a pro obyvatelstvo, tj. obchod, doprava, spoje, cestovní ruch, peněžní služby, zdravotnictví, školství, reklama,?
+ někdy se též zmiňuje i tzv. KVARTÁLNÍ SFÉRA (sektor) ? se zaměřením na vědu a výzkum

Ekonomický systém stojí v každé zemi na jiném základě. A podle toho, jakými mechanismy ekonomický systém řeší základní ekonomické otázky, rozlišujeme:
ZVYKOVOU EKONOMIKU ? ekonomika, v níž je vše na základě nízké úrovni rozvoj vše ve společném vlastnictví, a otázky jak a pro koho vyrábět se řeší podle zavedených rodových zvyklostí
PŘÍKAZOVÁ ( nebo též VENTRÁLNĚ ŘÍZENÁ) EKONOMIKA ?charakteristické je plánování, převládá státní vlastnictví, základní ekonomické otázky řeší stát pomocí příkazů a direktivního plánování
TRŽNÍ EKONOMIKA ? v níž převládá soukromé vlastnictví a základní ekonomické otázky zabezpečuje tržní mechanismus (ceny, trh, nabídka a poptávka,?)

TROŠKA HISTORIE:
počátky ekonomie a ekonomiky se datují už do antiky, a to hlavně do dob Xenofónových, který dílem Oikonomikos (z řec. Oikos = dům) načrtl systém správného hospodaření. Dalšími teoretiky byli např. Platón, jehož dílo Zákony zmiňuje ideální hospodaření, regulace, atd. nebo Aristoteles, který považoval ekonomiku jako uspokojení základních lidských potřeb (např. oblečení, jídlo,?)

ve středověku byli pokračovateli v teorii ekonomie např. sv. Augustýn (myšlenka práce a obživy, tj. živit se prací) nebo Tomáš Akvinský (hlásající každému dle jeho potřeb, podle nákladů, přiměřený zisk podle bohatství,?a sociální prvky, hospodaření s penězi), v této době se objevily i teorie metalismu (peníze mají takovou hodnotu jako kov, z něhož jsou vyrobeny) a nominalismu (peníze jsou symbolem společenské dohody ? tj. výše cennosti záleží na společnosti)

v 16. století se objevuje teorie MERKANTELISMU, kladoucí důraz na obchod (hlavními byli koloniální velmoci jako Nizozemí, Španělsko a italské přístavy Janov a Benátky). Rozvíjela se mořeplavba, těžba drahých surovin a zahraniční obchod s koloniemi (z kolonií se dovážely vzácné kovy a jiné suroviny ? ve své podstatě velmoci kolonie jen vykořisťovali). Na tomto základě vznikla myšlenka dovážet levně surovin, ve vlasti je zpracovávat a přetvářet na výrobky, které se pak dají zpátky draze vyvézt (výrobek ?obsahuje? více práce)

v 18. století se v Anglii začíná prosazovat teorie LIBERALISMU, s níž přišel ADAM SMITH, hlásající volný obchod (free trade), který se bude sám rozvíjet bez našeho zásahu, a tzv. ?neviditelnou ruku trhu? na principu evoluční teorie, kdy přežívá pouze schopnější (na základě existence nabídky a poptávky)

v 19. století německý teoretik KAREL MARX podrobil ostré kritice do té doby fungující kapitalistický způsob výroby (kapitalista vlastní pracovní sílu, půdu a kapitál). Největší hodnotu podle Marxe má práce (pracovní síla) na výrobě. Kritizoval nespravedlivé udržování nadhodnoty za účelem většího zisku pro kapitalistu. Požadoval zrušení soukromého a zavedení skupinového vlastnictví. Základní teze jeho teorie (marxismu) jsou sepsány v dílech Kapitál a Teorie nadhodnoty.

Důležitou úlohu v historii ekonomie představuje teorie MONETARISMU od MILTONA FRIEDMANA, kladoucí důraz na regulaci peněz v oběhu (do ekonomiky jen nezbytně nutné), nabídku (jejíž příčinou jsou průmyslové subjekty,?), co největší produktivitu, efektivitu a úspornost v peněžním hospodářství (snaha zabránit vysoký úvěrům), nízký růst inflace a malá podpora hospodářského růstu

Ve 30. letech 20. století přišel JOHN MAYNARD KEYNES s novou teorií známou jako KEYNESIÁNSTVÍ, která se snaží prosadit za největšího investora stát, kde stát rozděluje práci, která je lépe ohodnocena (větší mzda). Keynes klade důraz na státní zakázky ( ve všech odvětvích ? hl. průmyslu, infrastruktuře,?) a na poptávku vytvořenou státem. Tento přístup je problematický především kvůli vysokým nárokům na státní rozpočet = schodkové financování.