Člověk v reflexi vědy

VĚDA – společné vědění lidstva – poznatky o věcech, vlastnostech, vztazích, procesech?
– shromážděné pomocí pozorování, experimentování a
systematického třídění
– zaznamenané v podobě zákonů a vědeckých teorii
– nepřetržitý systematický proces poznávání přírody, společnosti a člověka
– opírá se o zkušenosti, intuici, přemýšlení o věcech
– je veřejná (literatura, média)
– je provizorní (není absolutní pravdou, teorie podléhá změnám)
– je historická, opakovatelná a pravděpodobnostní

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ VĚDY
empirické vědy => shromažďují data pozorováním, měřením a pokusem a z nich pak formulují
obecné zákony
=> induktivní metoda = z jednotlivých případů stejného druhu usuzuje obecný zákon
podle F.Bacona (shromáždil 40 různých pozorování jevů týkajících se pozorování
tepla, a z nich vyvodil obecné tvrzení, že teplo je pohyb rozpínavý)
teoretické vědy => vytvářejí ucelený systém(teorii) z naměřených dat, závislostí a nalezených zákonů

Lidské poznání můžeme rozdělit na vědecké a humanitní. Je charakterizováno vědeckou metodou:
? Humanitní obory => historie, filozofie, právo, teologie, jazykověda a literatura, umění
? Vědecké obory => dělíme do 3 skupin
Přírodní ? matematika, fyzika, chemie, biologie, vědy o člověku (medicína, psychologie)
Společenské ? ekonomie, sociologie, antropologie, politologie
Technické ? inženýrství, zemědělské vědy, biotechnologie, systémové inženýrství, kybernetika

Hranice mezi jednotlivým vědami a kategoriemi věd jsou často neostré. (psychologie)

OBECNÉ DĚLENÍ VĚD
formální => jde jim o čistou formu poznání tak, aby se s nimi dalo počítat (matematika, logika)
reálné přírodní ? předmětem je určitá oblast přírody (fyzika, biologie, zeměpis, chemie)
kulturní (společenské) ? oblast toho, co vzniklo lidským jednáním a tvorbou
duchovní ? teologie, estetika, literatura
sociální a ekonomické ? ekonomie, sociologie, psychologie
 empirické (podávají popis a výklad, mohou být ověřeny)
 tematicky redukované (jejich téma je omezeno na určité hledisko)
 metodicky abstraktní ( své témata postihují pouze tak, jak to připouští metoda)

VZTAH MEZI SPECIÁLNÍMI VĚDAMI A FILOZOFIÍ
filozofie – z řec. filein = milovat a sofiá = moudrost
– kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka, hledá obecné vlastnosti
člověka, struktur přírody, společnosti i kosmu
– jako věda se odlišuje od ostatních věd
– přesahuje naší zkušenost, má širší záměr
– je to univerzální , kritická, rozumová věda
– předmět zkoumání hledá, vytváří si ho

Filozofie i speciální vědy přepokládají totéž východisko ? předvědeckou každodenní zkušenost.
3 pojetí => filozofie je služkou reálných věd (jako to bylo ve scholastice služkou teologie)
– filozofie je analýzou výpovědí reálných věd, to se nazývá scientismus
=> filozofie předpokládá výsledky reálných věd a zpracovává je v syntézu
– výsledkem jsou vědecké světové názory
=> filozofie je vůči reálným vědám a jejich metodám autonomní
– filozofické zkoumání se od základu liší od bádání reálných věd, fil přispívá k objasnění
pozice reálných věd v celku

VÝVOJ VĚDY
– vývoj je postupný, má svůj řád a svoje tempo
– společnost charakterizuje kultura (její součástí je věda)

epocha předvědecká ? zkušenost, intuice
starověk – základ vědy v antice, dělba práce (věda jako theoria = dívání se)
matematizace skutečnosti
středověk – dosahuje růst formální logiky, filozofie je služkou náboženství (spojení)
renesance – příklon k člověku, celostnost
– kulturní universalismus => věda, umění, víra a politika nebyly odděleny
– vznikají moderní vědy na základě matematiky
novověk – větší důvěra v možnost lidského rozumu
– vznik empirických věd (měřitelná data)
– věda = výrazná kulturní a sociální síla, veřejná záležitost
20.století – věda je rozporná síla (k rozvoji, k záhubě)
– věda, technika, informatika (globálně propojují svět)
– etika vědců, dilema (vědecká pravda, respekt k životu)

HISTORICKÝ VÝVOJ ČLENĚNÍ VĚD
ARISTOTELES
1. teoretické – fyzika ( vědění o přírodě, o vzniku a zániku), Ch, Bi
2. praktické – zkoumá oblasti lidského jednání a náleží k ní politika, etika, rétorika
3. poitické ? vědy o tvořivosti

SOFISTÉ
– původci počátku oddělování věd od filosofie
– do dělení přidávají gramatika, řečnictví = rétorika
– předmětem myšlení učinili samo myšlení a zabývali se otázkou etiky

FRANCIS BACON
– dílo: Instauratio magna
– filosofii nazval vědou, jejímž předmětem je Bůh, člověk a příroda
– po celý život se zabýval plánem uskutečnit projekt, který by znamenal úplnou přestavbu všech dosavadních věd, měl snahu roztřídit vědy a určit, co která věda musí v současnosti a do budoucnosti vykonat.
– vědu chápal především jako praktickou činnost, vědění pro něho znamenalo i moc, která dokáže přetvářet přírodu, společnost i člověka.
– měřítkem pravdivosti poznatků je zkušenost a vědecký experiment, je proto považován za zakladatele empirismu.
– podle něj každá věda má mít svůj cíl, má být ověřitelná v praxi pro prospěch člověka

AUGUST COMTE
– snažil se pomocí klasifikace věd vnést do lidského poznání systém a pořádek
(ve svém díle Kurz pozitivní filosofie)
– klasifikace je založena na pořadí 6 základních věd, které udává jejich dokonalost (stupeň přesnosti)
– matematika je nejdokonalejší a sociologie nejméně
– princip zmenšující se obecnosti poznatků a
zvětšující se složitosti zkoumaných jevů
– matematika – tvoří základnu veškerého věd.zkoumání
– filozofie ? souhrn všech věd
– sociologie ? zastupuje všechny spol.vědy (ty jsou nejsložitější,
existuje o nich jen málo přesných údajů, chybí jim
dostatečný experimentální základ)
– nerespektuje praktickou a teoretickou část, nedělí vědy na abstraktní a konkrétní
neviděl propojenost věd (o těchto nedostatcích mluvil T.G.Masaryk)

T.G.MASARYK
teoretické
abstraktní ? aritmetika, mechanika, fyzika, chemie, biologie, psychologie, sociologie
konkrétní ? geometrie, akustika, mineralogie, botanika, etnologie, antropologie
praktické ? počtářství, deskriptiva, zootechnika, vychovatelství, estetika
– vychází z třídění A.Comta
– později připojil vědeckou teologii, nezařadil však lingvistiku
ARNO ANZENBACHER
univerzální ? teologie a filosofie
speciální- přírodní
– kulturní ? duchovní, sociální a ekonomické

KARL RAIMOND POPPER
– pochází z Rakouska, ale žil v Londýně
– představitel kritického racionalismu
=> do všech věd je nutné zavést metodu racionální kritiky (jasně formulovat problém,
kriticky prozkoumat řešení)
=> věda nemůže přinést konečnou pravdu o světě, přináší jen dočasnou představu jak se
věci mají (metoda falzifikace ? budou později vyvráceny)
– teorie je vědecké pouze tehdy, jestliže je v budoucnu vyvratitelná

FRANKFURTSKÁ ŠKOLA
– konec 20.let 20.století
– Erich Fromm, Adorno Horkheimer
– mají zájem o kritické posouzení aktuální sociální reality, kritizovali pozitivizmus
– principem je emancipační zájem o vědění
– sociální vědy mají sloužit k emancipaci člověka
– jejich cílem bylo produkovat vědění založené na psychoanalýze, ekonomii, estetice

NOBELOVA CENA
– zakladatelem je Švéd Alfred NOBEL (1833 ? 1896) => chemik, továrník, vynálezce dynamitu
– přihlásil 355 patentů a domníval se, že vynález zajistí celosvětový mír, mýlil se
– ve své poslední vůli se rozhodl zřídit z ročních úroků svého jmění (30 mil šv.korun) nadaci na každoroční odměňování osob, které v předchozím roce přinesly lidstvu největší užitek v oblasti
literatura, medicína, biologie, fyzika, chemie, mírová cena (mc uděluje Norský
parlament, ostatní čtyři ceny budou vybírat vědecké instituce ve Stockholmu)
– po letech Přibyla ještě 6.cena za přínos v ekonomických vědách (uděluje švéd.nár.banka)
– v každém oboru mohou být oceněny nejvýš 3 osoby
– Nobelovu cenu obdrželo už přes 700 osobnosti, několik z nich i 2x (Marie Currie Sklodowská za objevení radioaktivity a prvků radium a polonium)
– Největší spory vyvolává ceny míru, dodnes se diskutuje o oprávněnosti ceny za rok 1994 pro palestinského vůdce Jásira Arafata, který se o ni podělil s izraelštími představiteli Rabinem a Peresem
Josef Ressel ? lodní šroub, G. J. Mendel ? genetika, Fr. Křižík ? signalizační zařízení, elektrická tramvaj,
S. Freud ? psychoanalýza, Pavlov ? reakce na podněty, C. G. Jung ? dělení osobnosti na intro x extrovert
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
– hlavním posláním je provádět základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd, pracuje zde zhruba 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním
– každoročně je udělována Descartova cena za vynikající vědecké a technologické výsledky pocházející z Evropské spolupráce ve výzkumu