Clo a celní politika

 Celní politika státu zajišťuje evidenci a kontrolu pohybu zboží a chrání ekonomické zájmy státu.

Význam cel: a) FISKÁLNÍ ? (příjem do státního rozpočtu)

b) CENOTVORNÝ ? součástí ceny při prodeji zboží

c) OBCHODNĚ ? POLITICKÝ ? chrání ekonomické zájmy země

DRUHY CEL:

a) podle pohybu zboží

– dovozní ? ukládá se na zboží, podléhá mu veškeré zboží, výjimku jsou uvedeny v celním sazebníku

– vývozní ? používá se výjimečně, zatěžuje se vývoz domácího zboží

b) podle způsobu výpočtu

– hodnotové (valorické) ? stanoví se procentem s celní hodnoty, procentní sazbu určuje celní sazebník

– specifické ? clo je pevně stanoveno na jednotku množství (kg, ?)

c) podle účelu

– preferenční ? zvýhodňuje celní sazby pro některé země

– odvetné ? clo, kterým se zatěžuje dovoz z určité země jako odveta za opatření namířené proti zájmům

d) ochranné clo

– antidumpingové clo ? chrání náš trh před dovozem zahraničních výrobků s velmi nízkými (dumpingovými) cenami

Organizace a řízení celnictví

 Činnost celnictví upravuje CELNÍ ZÁKON, CELNÍ SAZEBNÍK (seznamy zboží podle harmonizovaného systému a celní sazby) a NAŘÍZENÍ VLÁDY.

 Harmonizovaný systém ? stejné zboží lze v různých zemích najít pod stejným číslem

Celní sazby:
VŠEOBECNÉ ( u států, kde nejsou dohody)
SMLUVNÍ (u většiny dovozů)
PREFERENČNÍ (např. dohoda s EU)

Organizace celnictví

Celní úřady: a) POHRANIČNÍ – pro vstupní a výstupní celní dohled

b) VNITROZEMSKÉ ? rozhodují o propouštění zboží do celního režimu

ZÁKLADNÍ CELNÍ POJMY

 CELNÍ ÚZEMÍ ? území celé ČR, včetně vod a vzdušného prostoru nad územím

 CELNÍ POHRANIČNÍ PÁSMO ? území do vzdálenosti 25 km od hranic (celní orgány zde mají větší pravomoc)

 SVOBODNÉ CELNÍ PÁSMO ? zboží sem dovezené nepodléhá celní kontrole:

a) obchodní ? (skladování, kompletace)
b) průmyslové (přepracování, úprava, oprava?)

 CELNÍ DOHLED

 ČESKÉ ZBOŽÍ ? zboží v tuzemsku vyrobeno nebo do tuzemska dovezeno

 ZAHRANIČNÍ ZBOŽÍ ? cizí zboží a české zboží vyvezeno do zahraničí

 DEKLARANT ? fyzická nebo právnická osoby, podepisuje celní prohlášení vlastním jménem

 CELNÍ DLUH ? je povinnost osoby zaplatit dluh
vzniká v okamžiku celního prohlášení
vzniká i nezákonným dovozem zboží, které podléhá clu

 CELNÍ HODNOTA ? je základem pro výpočet hodnotových cel
stanoví se jako převodní hodnota (přepočet cizí měny na Kč), která je na zboží proplacena

Celní kontrola

 Zajišťuje dodržování cel zákona a podléhá jí všechno zboží při a) DOVOZU
b) VÝVOZU
c) PRŮVOZU

CELNÍ KONTROLA PROBÍHÁ JAKO:

A) Celní prohlídka zboží ? kontrola stavu zboží, množství, kvality?

Zvláštní systém kontroly je systém červená, zelená (červená = zboží k proclení,
zelená = nic k proclení)

Celní prohlídce nepodléhá ? zboží dovážené a vyvážené představiteli ČR
– zboží dovážené a vyvážené představiteli jiných států
– diplomatická pošta

Zboží podléhající celní kontrole se dává:

a) POD PŘÍMÝ DOHLED ? musí být umožněn přístup ke zboží, kontrola zavazadel, nákladů, dopravních listin

b) POD CELNÍ ZÁVĚRU ? má formu pečeti nebo známky, při přechodu přes hranice se kontroluje neporušenost

B) Kontrola dokladů a písemností ? cestovní pasy, víza

C) Kontrola dopravních listin

Celní režimy

VOLNÝ OBĚH
– s dovezeným zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, lze v tuzemsku volně nakládat. Ze zahraničního zboží se stane české zboží. Vybírá se clo, spotřební daně i DPH

VÝVOZ
– zboží schválené do tohoto režimu, může opustit tuzemsko. Stane se tak v nezměněném stavu od okamžiku schválení a ve lhůtě stanovené celním úřadem.

TRANZIT
– zboží dopravené pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k celnímu úřadu druhému. Je to tedy doprava zboží z jednoho místa v tuzemsku, na jiné místo v tuzemsku.

USKLADŇOVÁNÍ V CELNÍM SKLADU
– tento režim umožňuje skladovat v celních skladech zboží jak zahraniční tak české. Při přijetí do skladu se neplatí ani daně ani clo. Zřizují se soukromé a neveřejné.

AKTIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK
– v tomto režimu je zahraniční zboží dovezeno do tuzemska k provedení zpracovatelských operací a pak opět vyvezeno do zahraničí

PASIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK
– vývoz tuzemského zboží do zahraničí na zpracování a pak odvoz zpět

PŘEPRACOVÁNÍ POD CELNÍM DOHLEDEM
– jen české osoby mohou zboží přivezené do tuzemska přepracovávat
– zpracování způsobí jiné zařazení do celního sazebníku nižší clo

Dočasné použití
– dovezené zboží do tuzemska ? vlastníkem je zahraniční majitel ? na dočasnou dobu např. leasing

VÝPOČET CELNÍ HODNOTY
– cena na faktuře (může obsahovat i dopravné, pojistné apod.)

DPH CIZÍ ZEMĚ
– cena, která se vypočítá podle platného kurzu
– celní hodnota

VÝPOČET CLA
a) zařazení zboží pod příslušnou podpoložku celního sazebníku
b) vyhledání příslušné celní sazby
c) výpočet cla

VÝPOČET DANÍ
– celní úřady vybírají kromě cla i spotřební daň, daň z přidané hodnoty a silniční daň

DPH
– se týká veškerého dováženého zboží. Zboží osvobozené od DPH je osvobozeno od cla

SLOŽENÍ DAŇOVÉHO ZÁKLADU PRO DPH

 Částku DPH zaokrouhlí celní orgány na celé Kč nahoru.
SILNIČNÍ DAŇ
– vybírají celní orgány u zahraničních podnikatelských aut, která přijíždějí do ČR

POSTUP PŘI VÝVOZU
– s návrhem na clení řízení se předkládají vývozní licence
(vydává ministerstvo průmyslu a obchodu)
– pro kamionovou dopravu (průvodní doklad) ? CARNET TIR

– certifikáty ? (např. o původu zboží, kvalitě?)
– osvědčení o zdravotní nezávaznosti
– ostrovní doklady např. faktury apod.

POSTUP PŘI DOVOZU
– předkládá se návrh na celní řízení, dovozci mohou uplatnit nárok na vrácení DPH

– podmínky ? trvalé bydliště mimo stát, kde bylo zboží prodáno
– částka musí překročit určitý limit
– vývoz musí být prokázán účtem prodávajícího dokladem o přechodu zboží přes hranici (vydává celnice na hranicích)

NEPLACENÍ CLA
– formy exekuce při vymáhání nedoplatku
– srážky se mzdy
– prodej movitého a nemovitého majetku
– porušení celních předpisů, např. padělání dokladů, nesprávné údaje o zboží, porušení závěry

SANKCE
– propadnutí zboží, pokuty do výše 50 tis.