Aristoteles

Aristoteles (384- 322BC)
-nejlepší Platónův žák, pak s ním začal nesouhlasit
-ze stř. vrstvy
-odsuzoval formu dialogu (plácání o ničem), psal odbornou prózu
-analytik, systematik, logik
-polyhistor- znal vše podstatné ze všech oborů (hl. přírodověda), spisy o dějinách, o přírodě, ?
-Filip 2. si ho vybral pro učení svého syna Alexandra Makedonského , po smrti Al. musel Ar. z At. utéct by ho spol. odsoudila k smrti jako zastánci min. režimu
-350 BC zal. školu Lýkeion- konkurence Akademie, napadaly se, peripatetická škola= scházeli se v davu v sadech
-okruhy Ar. díla:
I)logika (analytika)- nauka o pravidlech, formě, usuzování, myšlení, jak správně a efektivně myslet abychom došli ke správnému výsledku; na počátku je pojem (termín)- musím ho umět definovat-def. ho zařadím do urč. systému-tam se odlišuje od jiných pojmů (má své nadř. i podř. části- hierarchie), potřebujeme ho blíže char. a konkretizovat- tvoříme kategorie= zákl. rysy pojmů
-Ar. vytvořil 10 typů kategorií u hmotných jsoucen:
1.substance (látka)- vše je z nějaké látky, materiálu,
2. kvantita (množ.)-kolik vidím jsoucen (stejných i jiných pojmů)
3.kvalita (vlastnost jsoucen)
4. relaxace (vztah)- já (pozorovatel) mám k jsoucnu urč. vztah, sympatii, názor
5. místo- kde se nachází jsoucno, konkretizace
6. čas- kdy( kdy jsem to viděla), blíže přiřadím jsoucnu čas. rovinu
7. poloha- rozpoložení v prostoru, jestli sedí, leží, stojí
8. mít- jsoucno má nějaké vlastnictví, něco co je mu vlastní
9. činit- něco samo dělá(slyší, dívá se)
10. trpět- jsoucnu je něco činěno (povídá se o něm, ukazuje se na něj)
-soud- řeší pojem
-2 složky: subjekt- o čem se vypovídá
predikát- co o něm prohlašujeme
-typy soudů: 1.) kladné- prohlašujeme o jsoucnu něco aktuálního ( př. je chytrý)
2.)záporné- prohlásím, že už není (není chytrý), nezáleží na pravdě ale na prohlášení
3.)obecné-obec. vl. věci (lavice jsou ze dřeva)
4.)částečné- některé (výpověď jen o části jsoucen, některé tabule jsou černé)
5.) jedinečné- prohlášení o konkrétní věci (ta lavice je špinavá)
6.)možné- co jsoucno může, musí
-úsudek- několik soudů dohromady, ze kt. vyvozuji závěr
-vycházíme z předpokladu= premisa
př.: lidé jsou smrtelní-> závěr konkluze
1 konkr. člo. smrtelný->zobecnění= generalizace
-důkaz- nepřímý, sporem
-pojmy – indukce- od jednotlivých k obecným
– dedukce- z obecných k jedn. pojmům
II)metafyzika
-Aristotelovo základní dílo: Úvahy o první filosofii
-rozchází se s Platónem, nesouhlasil s teorií o světě idejí
-prohlašoval: ?Bytí je obsaženo v našem světě.?
-jsoucno- látka (hýlí)
-forma (narthé)-duše
-jsoucno je z látky složeno, ale nestačí k jeho existenci, musí mít svůj tvar= přetvarovaná látka, až začne mít formu uvádíme ho v existenci
-Bůh-1. hybatel je zpodobňován s absolutnem- božskou silou, všudypřítomná
-svět vznikl z jeho vůle- dal formu prvním jsoucnům svými myšlenkami

-Ar. filosofie je účelová- teleologie
-vše existuje z vůle 1. hybatele, z nějakého účelu (jsoucno je tu pro účel dalšího jsoucna)
->definice: 4 příčiny jsoucen (proč tady jsou)
1)causa materialis (látka)- látka, ze které je vytvořeno jsoucno
2)causa formalis (forma, tvar)- přetvořená látka (dřevo) do formy (lavice)
3)causa efficiens- příčina působící
-někdo, něco, kdo vytvořil jsoucno (dělník)
4)causa finális- účel, za kterým se jsoucno vytvořilo (židle na sezení)
III)úvahy o antropologii (fyzika, etika)
-jsoucno= i člověk je složen z různých látek (buňky)
-forma- duše
-duše a tělo bez sebe nemohou existovat
-nevěřil, že duše je nesmrtelná, že žije ve světě idejí
-pominula causa mat- po smrti-> duše zaniká s tělem
-autor systematiky rostlin (?)
-duše (forma) má podle něj 3 zákl. složky: (aplikace přír.-fyz. poznatků)
1.rostlinná
2.živočišná
3.rozumová
-rostliny- rostlinná
živočichové- rostlinná, živočišná
člověk- všechny 3 složky
-projevy rostlinné duše- roste a rozmnožuje se
živočišné duše- společenskost (komunikace), instinkty a pudy, pohyb
lidské duše- rozum, přemýšlení + předchozí
=> člověk je nejvyšší z živých organismů
-podle něj rost. a živ. duše přivádí člověka do krajního jednání, jen rozumová složka ho vede k dokonalosti
-podle něj je zákl. a nejvyšší ctností- uměřenost (najít vyrovnanost= aby ani jedna složka nestrádala)
-rozlišoval 2 typy ctností: 1)etické- pomáhají regulovat rost. či živ. složku duše (pudy, pocity)
2)dianoetické- ctnost, sloužící k vylepšování složek lid. rozumu
-prohlašoval, že se musí vyskytovat obě dvě v lid. duši (bez etické není dianoet., nelze provést)
IV)politologické úvahy
-prohlašoval, že oligarchie, demokracie a tyranie mají dobrou a špatnou stránku (podle toho, jak se starají o člověka, když dobře- dobrý stát a zřízení)
-nevytvořil žádnou koncepci politického zřízení
-státní zřízení: špatné x dobré
1)oligarchie aristokracie-pozitivní forma menšinové vlády, vládne ve prospěch všech
2)demokracie polyteia- rovnost mezi lidmi, občanství pro všechny
3)tyranie monarchie
-nepodstatnější pro člověka je nedotknutelnost jeho svobody, majetku, rodiny
=> když toto bude dodržováno, nezáleží na tom, v jakém st. zřízení bude žít
-vytvořil pojem zoon politikon= bytost politická, společenská
-ideální společnost- spol., kde má zoon politikon 3 svobody (nedotknutelnosti), je závislý na existujícím politickém systému a společenských bytostech