Starověké Řecko – počátky řeckých dějin

Počátky řeckých dějin
– založeny na individualitě a rozumy člověka
– jeden ze zakládajících pilířů Evropy
– počátky vznikají na Kykládech- už od roku 2800 BC jsou známy civilizační iniciativy; mramorové sošky a keramika vzniklá bez hrnčířského kruhu
– iniciativa se přenáší na mínojskou Krétu- od roku 2000 BC, města Knóssos, Faistos ? vyznačují se stavbou paláců ( i s vodovodem)- sídlo panovníka i centrum hospodářství (sýpky, řemeslné dílny)
– Obrázkové písmoLineární písmo A- nikdy nerozluštěno
– Památky pouze výtvarné (reliéfy) na nádobách, nástěnné malby, fresky -ostrov ThébyLineární písmo B- rozluštěno ve 20. století

Mykénská éra řeckých dějin
– mezi 16.- 12. stoletím BC
– z Kréty se iniciativa přesouvá na kontinent, centrem se stávají města Mykény, Théby, Pyl, Thýry
– obyvatelé= Achájové
– nejvýznamnější jsou Mykény
– podobně jako na Krétě zde vznikají paláce- spousta místností, chodby, obklopeny vysokými zdmi z kvádrů- podle pověsti je postavili Kyklopové
– paláce byly centrem starořeckého života, lidé žili kolem paláců
– skutečnost se proplétá s legendami- v jednotlivých centrech údajně žili různí panovníci- Nestor-Pyl; Oidipus- Théby (známé proroctví-až dospěje, zabije svého otce a ožení se se svou matkou); Agamennon- Mykény (přední bojovník v Trójské válce)
– na přelomu 13. století dochází k nevysvětlitelnému zániku- zřejmě vlivem ?mořských národů? , prokázán je velký pokles obyvatel
 Doba temná
– počátek 12. století, hlavně mezi 8. ?6. stoletím BC
– nastal přísun obyvatel do Řecka- Aiolové (sever), Ionové (střed, Ithaka), Dorové(Peloponés)
– známý je kontakt se Sýrií a Féničany- převzetí hláskového písma
– doba bájí a legend
– z této doby pocházejí oba Hómerovi eposy Ilias a Oddysea
– jsou svědectvím o světě, objevují se odkazy na přírodu, na rozhodující politické vrstvy, jsou velkou výpovědí o psychologii Řeků
Archaické období
– formování městských států
– Delfy- věštírna, pomáhala při kolonizaci
– Olympie- svatyně Dia, od roku 776 BC se konají olympijské hry- 1. byly zde
– na obranu těchto měst byl vytvořen spolek amfiktyonie
– v 6. století se pokusí v egejské a středomořské oblasti svoje kolonie  dovoz nového zboží a zemědělské výrobky
– nejprve do jižní Itálie( Rio di Kalábria, Tarent) a na Sicílii ( Mesina, založily Sarakusy), na SZ od 6. století existuje kolonie Masálie= Marsei, na V Byzancions, severně při toku Dunaje Istros, na jihu u Černého moře Sinopol= Sinopé, v Africe Naukratis a Kyremé, v přední Asii Miletos a Efezos
– lidé žili stále na bázi kmenového osídlení, ale zakládali obce= polis- organizované instituce, nesou s sebou standarty života- individualitu, rozumovost, zásady demokracie; začaly se budovat v celé Evropě
– začali se objevovat tyrani- začali ovládat obyvatelstvo diktátorsky jako představitelé a činitele moci  raná řecká tyranida
– o rané tyranidě se píše v Hesiodově knize Práce a dni

Starověká Sparta
– začínají se uplatňovat principy městských států, život se začíná sdružovat a organizovat kolem městských středisek
– předním se stává Sparta
– velmi mocná a silná, založená na vojenské síle a moci, bojové strategie
– obyvatelstvo je kmen Dórů
– v oblasti Péloponésu, původně se jmenovala Lakedaimon, oblast Lakónoe a obyvatelé Lakedaimonci
– 3 skupiny obyvatel:
– 1. Heilóti- prakticky otroci, konali služby ve spartských rodinách, neměli žádná práva, hlídaly je ozbrojené složky
– 2. Periokové- měli svá práva, ale neměli přímý vliv, byli zapojeni ve vojsku, žili v okolí Sparty
– 3. Sparťané- plnoprávní občané, ovládali a řídili stát, měli moc, pouze válčili, nepracovali
– Sparťané starší 35 let byli členy směnu= apela- rozhodovali o všem
– Geruzie= rada starších-předkládala sněmu doporučení; 28 zvolených zástupců starších 60 let; členy byli 2 spartští králové
– Institut 2 králů- byli společně hlavou státu, vzájemně se kontrolovali, měli nejvyšší výkonnou moc v zemi- vojenskou, politickomocenskou a současně byli nejvyššími kněžími
– Institut EFORŮ- kontrolní orgán sněmu i činnosti králů; 5 vysokých úředníků
– Sparťané postupně ovládli celý jižní Péloponés; se státy, které ovládli, vytvořili Péloponéský spolek- členové spolku byli zcela autonomní, Sparta nezasahovala do jejich vnitřních záležitostí, velela pouze spojeneckým vojskům

Starověké Athény
– představitelé kultury, duchovní snahy a společenské tendence
– vrchol v 5. ?4. století BC
– rozdělení obyvatelstva: archonti-vládci
Polemerchos- vrchní velitel vojska
Basileus- vrchní církevní
Thésmotchéti- zákonodárci
– od 7. století BC se objevuje Kylon= samovládce, pokus o svržení a získání moci  nepokoje ve společnosti  příbuzní se dožadují satysfakce  Drakon sepíše zákony= Drakonovy zákony- přísné a tvrdé, založeny na obyčejovém právu, rozlišuje mezi vraždou a zabitím; šestidílníci= hexatemoni- museli 1/6 majetku odevzdat pánu
– 594 BC nastupuje Solón; stává se nositelem demokracie, sňal dluhy z hexatemonů, otroci jsou zbaveni otroctví, přijel novou ústavu a dělí občany podle majetku- 4 skupiny:
– více než 500 medimnů= pentakosimedimnoi- jezdci(v armádě)
– 300-500 medimnů= hippeis- jezdci
– 200-300 medimnů= zeugítai- těžkooděnci
– méně než 200 medimnů= thétes- lehkooděnci
– zřídil sněm= Eklésia- Athéňané od 20let
– Aeropág= aristokratická rada, archonti, kterým uplynulo vládní období (1 rok); scházeli se na vyvýšeně- aeropágu, měli správní a soudní moc
– kolem roku 546 BC nastupuje tyran Peisistratos a nastává raná řecká tyranys, po něm pokračují v tyranidě jeho synové Hiparchos, který je zavražděn, a po něm Hippias, který je vyhnán z Athén
– demokracii se pokusí obnovit Kleisthenes- odstranil mocenskou oporu aristokracie; rozdělí území na démy (městské čtvrti, menší sídliště), démy vytvářeli trittye (těch bylo 30) a 3 trittye vytvářely fýlu, z každě fýly bylo každoročně vybíráno losem 50 mužů ( první 3 vrstvy) do rady pětiset

Klasické období
– 5.-4. století BC
– éra největších řeckých vítězství
– epocha myslitelů- Sokrates, Aristoteles, umělců Praxiteles, Myron, Aristofanovi komedie, Eiripidivy a Sofoklovy tragédie

Řecko- perské války
– silná perská moc se střetla s řeckými osadami za účelem rozšíření území a podmaňění řeckého lidu, Řekové se úspěšně bránili
– souvisely s maloasijskými řeckými koloniemi- v roce 500 BC se vzbouřili proti perské nadvládě- požádali Řecko a Athény o pomoc, vyhovělo  počátek válek
– 494 BC bitva u Miletu- vítězí Peršané  orientují se už jen na Řecko a konkrétně na Athény
– 490 BC 1. zásadní bitva u Maratónu- Athéňané x Peršané; vítězí Athéňané (Maratónský běh 42 km 195 m)
– vytvářeny přístavy (Pyré) na obranu Řecka a spojnice mezi nimi, budovány dlouhé zdi mezi Athénami a Pyrém
– asi 30 řeckých městských států vytvoří protiperskou koalici, vrchního velení se ujela Sparta a její král Leonidas
– bitva u Thermopyl- řecké vojsko x perské vojsko pod vedením Xerxese; Peršané se nemohou dostat do středního Řecka  armádu obešli přes hory, řecké vojsko ustoupilo a Leonidas bránil průchor Thermopylami sám se 200 těžkooděnci, všichni padli ? Poutníče, zvěstuj lakedaimonským, že my tu zde mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.?
– námořní bitva mezi pevninou a Salaminou- 480 BC- vítězí Řekové
– rozhodující bitva je v roce 479 Bc u Platay- vítězí Řekové
– mír je uzavřen v roce 449 BC  definitivní konec řecko- perských válek
– v roce 478 (nebo477) BC je založen Athénský námořní spolek, spojenci byli samostatní, měli pouze společné přátele a nepřátele
– Athéňané spravovali společnou pokladnu na případné výdaje  využívali stále rostoucího vlivu  Athénská námořní říše

Peloponeská válka
– konflikt Sparty a Athén
– příčina: rozdílnost obou velmocí v pojetí vojenské strategie- Sparta- silné vojsko pěšáků x Athény- silné námořní vojsko
– hlavní příčinou byl boj o Tarent- v počátku vítězila spartská armáda, ale v zemi se rozšíří mor, lidé se schovávají v dlouhých zdech mezi přístavy, spousta lidí umírá, včetně významného athénského státníka Perikla, který prosadil demokracii, zavedl sociální podporu pro válečné invalidy a vdovy a sirotky vojáků, chudí občané mohli získat zaměstnání na stavbách, nebo jako veslaři na válečných lodích, dochází ke stavebnímu rozmachu, zvelebil Athény, využívali ale i peníze z pokladny celé říše
– po Periklově smrti se do čela Athén dostali 2 muži s rozdílnými názory na vedení války: Kleon a Niklas. Kleon chtěl bojovat za každou cenu, aby nezanikla námořní říše, sympatizovali s ním obchodníci a řemeslníci a chudí občané, kteří veslovali na válečných lodích. X Niklas navazoval na Periklovo obrannou strategii a chtěl uzavřít mír  v roce 421 BC je ukončena první etapa peloponeské války podepsáním míru
– vznikly ale další konflikty a Athény se pokusí využít své námořní síly, ale Sparťané se spojí s Peršany a za jejich peníze postaví loďstvo, které brání zásobování Athén obilím z Černomoří. Athéňané ztratí velké množství mužů.
– rozhodující bitva proběhla v roce 405 BC u Aigospotamoi- Athéňané prohráli a na jeře příštího roku se vzdali  definitivní konec peloponeské války
– Sparta získává dočasnou nadvládu, diktuje Athénám podmínky, za kterých bude uzavřen mír (strhnout hradby, zrušit athénský námořní spolek a vstoupit do peloponeského spolku, demokracii nahradit oligarchií (vláda 30 tyranů)?)
– v roce 386 BC je uzavřen Královský mír mezi Spartou a Peršany- Peršané uznali spartskou nadvládu nad vnitřním územím a Sparta souhlasila, že nad koloniemi Milet a Efes (přední Asie) vládnou Peršané
– Athény se postaví nadvládě Sparty a s pomocí Théb svrhnou vládu 30 tyranů
– Théby získají vliv a vytvoří si spojenecký spolek, odmítly jej přes naléhání Sparty rozpustit
– Sparta se pokusila vliv Théb odstranit a zaútočila na ně, ale u Leukter byla v roce 371 BC poražena a končí tak i peloponeský spolek a řecké území se ocitá pod nadvládou Théb
– po skončení peloponeské války nastává krize obcí (polis), v některých oblastech vznikají sdružením několika poleis federace, občané měli stejná práva a zastoupení ve federálních shromážděních, např. Boiotie, Arkádie?

Makedonská nadvláda a vznik helénistických států
– severně od Řecka se nacházela Makedonie- dosud nevýznamný vnitrozemský stát
– za vlády Filipa II.- kolem poloviny 4. století BC- se z ní stává dravá expanzivní říše; určitý čas byl v Thébách v zajetí, a tak znal dobře řeckou taktiku boje, chtěl získat pro svou zemi přístup k Egejskému moři  stal se nebezpečným sousedem Řecka a Athény spolu Thébami se rozhodly vyhlásit mu válku
– 338 BC bitva u Chaironie- vítězem je Filip II.  končí samostatnost řeckých území
– Sparta jako jediná vzdorovala a odmítla se zúčastnit sjezdu všech řeckých států v Korintu- Filip zde vyhlásil makedonsko- řecké tažení proti Peršanům- tím se Řekové sjednotili proti svému nepříteli  vznikl korintský spolek- jen Sparta se nestala členem
– Filip byl ale uprostřed tažení zavražděn, a tak nastupuje jeho syn Alexander- navázal na otcovy plány
– v roce 334 BC dobil východní oblasti a v bitvě na řece Graniku zvítězil a získal celou Malou Asii
– poté pokračoval ve výbojích na jih do Egypta, v roce 332 BC jej Egypťané přivítali jako osvoboditele od perské nadvlády
– Alexandr se zde stal faraónem a bohem, založil přístav Alexandrie
– Vrátil se na sever, aby definitivně porazil Peršany- 331 BC bitva u Gaugamel
– Alexandr přijel titul perského vládce král králů
– v roce 327 vyrazil do Indie, avšak vojáci, sužováni útrapami těžkých pochodů a bojů, ho odmítli následovat, došli na hranice dnešní Indie a Pákistánu, ale odtud se vrací zpět do Persie
– sídelním místem se stal Babylon, Alexandr se zde věnoval správním záležitostem a přípravám dalších tažení, roku 323 BC ale zemřel, aniž by někomu předal vládu
– boj o moc mezi jeho vojevůdci- diadochové= nástupce
– v bitvě u Ipsu v roce 301 BC zemřel poslední diadoch, který chtěl udržet celé impérium pohromadě, Antigon Jednooký, od této doby diadochové chtějí získat alespoň část říše a vznikají helénistické říše
– 1. helénistická říše Egypt pod vládou Ptolemájovců a druhá byla Sýrie pod vládou Seleukovců
– třetí helénistická říše vznikla roku 276 BC po dlouhých bojích o Makedonii, panovníkem se stal vnuk Antigona Jednookého a založil zde dynastii Antigonovců
– menší helénistické říše: pergamské království (Malá Asie) nebo říše na Bosporu

Helénismus
– období od Alexandrových výbojů až po ovládnutí Egypta Římany roku 30 BC
– odvozen od řeckého slova Hellén= Řek
– státy vzniklé na území Alexandrovi říše jsou nazývány helénistickými- jejich charakteristickým znakem byla řecká kultura, která se mísila s domácími tradicemi; úředním jazykem byla řečtina
– rozvíjela se věda a umění, kulturními středisky se stala města mimo vlastní Řecko- Pergamon, Alexandrie, Antiochia
– poprvé v historii vznikly specializované školy ( lékařské, filozofické a řečnické, přírodovědné?), specializovaly se přírodní vědy (biologie, matematika, astronomie?)
– občané už se prakticky nepodíleli na vedení státu- veškerá moc byla v rukou panovníka
– helénistické komedie čerpaly z praktického života, básně sloužily už spíše k potěše a pobavení čtenáře než k výchově
– filozofie hledala způsob, jak vést správný a spokojený život

– dějiny samostatného starověkého Řecka končí rokem 146 BC, když Římané vyvrátili Korint a srovnali jej se zemí, zůstal stá pouze Apollonův chrám

Kultura starověkého Řecka
 Náboženství:
– vyznávali antropomorfní božstvo, řečtí bohové měli lidskou podobu, ale i řady lidských vlastností; cesta k nim vedla uctíváním přírodních jevů, stromů, vod apod. přes božstva zoomorfní (původní zvířecí podoba zůstala mnoha bohům jako jejich atribut- Athéna+sova?)
– bohové sídlili na Olympu
– nejvyšší bůh byl Zeus, jeho manželka Héra byla ochránkyní rodiny, žen a manželských dětí, Hestia střežila domácí krb a celý dům, později i celý stát, Demeter byla bohyní úrody a zemědělství atd.
– prvního člověka podle legendy uhnětl z hlíny Prometheus, syn jednoho z Titánů, on naučil lidi rozdělávat oheň a zacházet s ním
– Řekové jim stavěli chrámy, kolem kterých vyrostly posvátné okrsky- příbytky pro kněze a poutníky, divadla a stadiony?
– nejvýznamnější okrsky: Olympie, Epidauros a Delfy
 významné bylo divadlo a literatura-mnoho řeckých umělců: Sapfó, Hómer, Hesiodos, Aischylos, Euripides, Sofokles, Aristofanes, výrazně se rozvíjelo řečnictví- nejproslulejším řečníkem byl Demosthenes- útočné řeči proti Filipu Makedonském tzv. filipiky
 za nejstarší historická díla jsou považovány Hómerovi eposy, za otce historie je však považován Herodotos- řecko-perské války, Thukydydes se věnoval dějinám peloponéské války- i vlastní zkušenosti; Xenofom- perské dějiny, Polybios- dějiny římské
 filozofie- řecká filozofie se stala přínosem lidstvu, zabývá se problematikou poznání okolního světa; Théles z Milétu, Demokritos, Pythagoras, Sokrates, Plat=on, Aristoteles, Epikuros?