Staroorientální Státy
1) Společné znaky hospodářství nejstarších civilizací
vznik v eneolitu 4-3 tis.přnl. (Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie)
rozkládaly se v údolí velkých řek (Ganga, Indus, Eufrat a Tigrid, Nil a Chuang ? Che)
subtropické podnebí ? zemědělství (zdroj obživy), nepřetržitá vegetace
majetková a sociální diferenciace (vesnické občiny, pracovali společně, dělení výtěžku)
despotická forma vlády (absolutismus) ? vláda kněží, vrstva vysokých státních úředníků
nízký stupeň vývoje výrobních sil, nízký stupeň hospodářství
náboženský výklad světa
2) Vývoj v Mezopotámii
území v povodí Eufrat a Tigris
biblický ráj, brzy zemědělství, závislost na záplavovém zemědělství, úrodná půda, nepřetržitá vegetace
organizační a hospodářskou jednotkou se staly sousedské občiny ? vesnice (chrám ? náboženské úkony, kněz řídil hospodářskou činnost občiny ? rozdělování úrody)
kolem roku 1000 přnl. začíná vznikat nerovnost mezi občinami, bohaté vesnice s začaly obklopovat hradbami a vznikala města, okolní vesnice byly závislé na hrazeném městě hospodářsky a politicky, město poskytovalo ochranu (město+okolní vesnice=městský stát)
(a) Starosumerské období
příchod na jih Mezopotámie v 1.pol.4.tis.přnl.a vybudovali města Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Eridu
uplatňovala se primitivní demokracie, kdy rozhodovalo shromáždění lidu, které volilo úředníky, nejvyšší místo zaujímal chrámový kněz = chrámové hospodářství (půda patřila chrámu)
nerovnost mezi městy, sumerské státy bojovaly o hegenomii, kdo bude v čele, to mělo za následek vznik monarchie včele s jediným vládcem a chrámové hospodářství bylo vystřídáno palácovým hospodářstvím
do Mezopotámie pronikly semitské kmeny (Židé), náčelník kmenů ze západních pouští Sargon (pravý král) roku 2300 přnl vytvořil centralizovanou říši kolem města Akkad = Akkadská říše
(b) Akkadská říše
2340-2200 přnl první centralizovaný stát ? Semité ovládli sumerská města (zřízení místodržitelé a vojenská posádka), ústřední správa
sjednotitel Sargon I. Akkadský, výbojná tažení, bohatá kořist ze Sýrie, vítězné války na jihu, severovýchodu a severu
od roku 2200 nadvláda Gutejců, po jejich vyhnání krátké období sumerské renesance ? nadvláda města Ur, jeho moc ukončilo pronikání semitských kmenů Amoritů
(c) Babylónie
v 2.tis.přnl. na jihu Mezopotámie, nový centralizovaný stát
Starobabylónská říše (1900-1600):
kmen Amoritů, vládce a zakladatel říše Chammurapi ? ovládl celou dolní Mezopotámii, země rozdělena na oblasti a okresy se správci
ovládnuty oba toky, rozvoj řemesel, dálkový obchod, 1800 Chammurapiho zákoník (trestní, majetkoprávní, rodinné, dědičné právo…), awilum (nejbohatší, privilegovaní), muškéni (svobodní, neprivilegovaní), otroci
zánik říše 1600 dobytím a vypleněním Chetity
Středobabylónská říše (1500-1235):
Po zániku starobabylónské říše území ovládnuto dynastií Kassitů, přijali akkadštinu i babylonské kulturní tradice, obchod a diplomatické vztahy s Egyptem, Chetity a říší Mitanni
Pád kassitské dynastie 1232, kdy byl Babylon dobyt Asyřany
Novobabylónská říše (626-539):
625 vyhnáni Asyřané králem chaldejského původu Nabopolasav, za Nabukaaadnezara II. Vrchol rozkvětu
539 dobyta a ovládnuta perským králem Kýrosem II.
(d) Asýrie
trvala až do konce 7.stol.; panovníci se zmocňují Sýrie, Babylónie, Palestiny, na čas i Egypta
dějiny Mezopotámie tvořilo ještě několik centralizovaných říší, končí v pol. 6 sto.přnl, kdy Perská říše ovládla Mezopotámii
3) Egypt
území podél řeky Nilu, zdroj surovin (zlato, kámen, kovy), oázy, příznivé podmínky pro zemědělství (pěstování obilí, ovoce, zeleniny), chov dobytka, řemeslná výroba, výměnný obchod, lodní doprava po Nilu, budování závlahového systému, nepřetržitá vegetace, otroci jsou majetek státu
sociální rozvrstvení státu: král = faraón (neomezená vláda, uctíván jako bůh), královští úředníci, vezír (správce státní pokladny)kněží (opora krále, vzdělanost), vojenští hodnostáři (obrana), řemeslníci a zemědělci (osobně svobodní) a otroci (nesvobodní, bezprávní)
v tzv. predynastickém období: na severu Dolní Egypt s převahou zemědělství a pomalejším vývojem a na středním toku Horní Egypt s převahou kočovného pastevectví a lovu
roku 3000 přnl vládce Meni sjednotil Egypt pod vládu jednoho faraóna (původní obyvatelstvo = keptové)
periodizace podle vládnoucích dynastií (celkem 31):
Stará říše (2700 ? 2180)
rozmach státu, královské sídlo Mennofer (Memfis), říše rozdělena na kraje (nomy), stavba pyramid (Cheopsova, Džoséra, Rachefa s sfingou…), mnohobožství
Střední říše (2040-1786)
nové sjednocení kolem města Véset
Nová říše (1786-525)
– 525 byl Egypt dobyt Peršany, éra Egypta však končí roku 352, kdy Egypt dobyl Alexandr Makedonský
4) Indie a Čína
(a) Indie
poloostrov Přední Indie, území řeky Indus a Ganga, poměrně izolovaný vývoj, zemědělství
3 tis. přnl vznik měst, obrázkové písmo není rozluštěno, v polovině 2.tis. vpád indoevropských kmenů Áriů z Íránské náhorní plošiny (ovládli S Indie a povodí Gangy) ? porobené obyvatelstvo = šůdrové, vládnoucí třídou byli kněží=brahmáni a vojenští hodnostáři, nevládnoucí ? rolníci, zemědělci
brahmánismus = učení o posmrtném životě a o převtělování duší do vyššího nebo nižšího společenského postavení; víra, že modlitbou a obětí lze nejen získat přízeň bohů, ale lze ji i ovládat; rozdělení na třídy a kasty, reinkarnace (převtělení)
buddhismus = nové náboženství 6.stol.přnl; Budha (563-483) ? nezpochybňuje společenské rozdělení do varn, ale každý člověk se může sám oprostit od starostí a radostí, usilovat o rozplynutí duše po smrti ? přechod do stavu nirvána (blaženosti) ? tak bude vyřazen z procesu převtělování = každému člověku je dáno dosáhnout spásy
(b) Čína
Dálný východ, území povodí řek Chuang-che a Jang-c´-ťiang, samostatný stát, izolovanost a nepřetržitý vývoj
už v 8.tis.přnl přechod k zemědělství, jednotný stát vzniká ve 3.stol.přnl. a Čína má na západě nebezpečného souseda Mongoly; Čína se brání a na obranu roku 214 staví Velkou čínskou zeď
Čína se izolovala, přestala přebírat novinky ze západu, nadřazovala se a začala se nazývat Říše středu
5) Kulturní přínos nejstarších civilizací
(a) Mezopotámie:
klínové písmo (hliněné destičky), základy astronomie, matematiky; zikkuraty=stupňovité věže (Babylonská věž); epos o Gilgamešovi
(b) Egypt
hieroglyfy; základy astronomie (stanoven rok na 365,5 dne), trigonometrie; vyspělé lékařství (mumifikace), stavba pyramid; knihy mrtvých
(c) Indie
vytvořena desítková soustava (10 znaků pro číslice), arabské číslice, sanskrt, lékařství, znalost Pythagorovy věty a Ludolfova čísla, kanalizace, vodovody, hinduismus
(d) Čína
hedvábí, papír, střelný prach, kompas, porcelán, vznik filosofie, konfucianismus, taoismus, čínské písmo