První československá republika

budování Československa

ústava:
přijata 1920 Národním shromážděním (parlamentem) ? vytvořena ryze Čechy, nepodíleli se Němci ani jiné národnostní menšiny
řadila naši republiku mezi vyspělé demokracie ? plná občanská práva
na jejím základě vypsány první volby

pozemková reforma:
1920 ? přerozdělení půdy velkostatků (část drobným rolníkům, část státu) ? posílení zemědělství

další nové zákony:
všeobecné volební právo i pro ženy, velice pokrokové sociální zákony: osmihodinová pracovní doba, posílena práva zaměstnanců (dovolená, závodní rady pracujících)

politický systém:
k nejsilnějším stranám patřily: ČSSD (Šmerala, Soukup; dělnictvo), Republikánská strana českého venkova (= agrárníci ? Švehla; vliv na venkově ? bez agrárníků nebyla nikdy v 1. republice utvořena vláda), lidovci (J. Šrámek; katolíci), národní socialisté (Klofáč; dělníci X i živnostníci a inteligence), národní demokraté (Kramář, Rašín; úřadnictvo, podnikatelé), od r. 1921 i nově vzniklí komunisté (pod vlivem Moskvy, snaha o diktaturu proletariátu)
předsedové prvorepublikových vlád: 1. Kramář ? všenárodní koalice (ještě před 1. volbami) ? různé strany zastávají různá ministerstva, 1920 po 1. volbách vláda soc. dem. Tusara (koalice s agrárníky a socialisty), v následujících volbách (1925, 1929) vítězí agrárníci ? Švehlovy vlády (koalice agrárníci + lidovci + národní demokrati + německé strany ? soc. dem. a nár. soc. odchází do opozice)
v poválečných letech utvořena skupina Hradu kolem TGM ? ovládá čs. zahraniční politiku (Beneš) X v pol. 20. let její vliv slábne X 1925 prezidentem opět zvolen Masaryk

národnostní politika:
stát vybudován na ideji jednotného československého národa X Čechoslováků bylo v národě jen 65,5 %, tlačí do defenzivy silné národnostní menšiny ? hl. Němce (přes 3 mil.) X respektujeme práva menšin (např. v okresech se silným zastoupením menšin právo na komunikaci s úřady v mateřském jazyce)

hospodářské poměry:
až do r. 1929 a světové hospodářské krize naše ekonomika na vzestupu, roste životní úroveň, rozvoj techniky (doprava, elektrifikace), mezi podnikateli nejúspěšnější obuvník Tomáš Baťa

X

vliv světové hospodářské krize na poměry v ČSR:

24. 10. 1929 ?černý čtvrtek? na Wall Street (krach burzy) ? celosvětová hluboká hospodářská krize (pokles produkce až o 40 %), miliony nezaměstnaných

růst nacionalismu (čeští Němci, Slovensko):
v ČSR vrcholí krize na přelomu let 1932/1933 ? 1 milion nezaměstnaných, řada stávek (často krvavě rozehnány), krize zasáhla hl. české pohraničí (textilky, sklárny) a Slovensko (malovýroba, zemědělství) ? růst protičeského nacionalismu u českých Němců ? nacionalistické strany DSNAP a DNP, spolek Volkssport X českou vládou rozpuštěny; na Slovensku vytvoření autonomistického bloku HSLS a SNS

bolševizace KSČ:
radikální strany sílí i v Čechách ? v KSČ po 5. sjezdu 1929 nastává tzv. bolševizace = prosazování sovětské stalinské politiky, do čela strany Klement Gottwald X část levicové inteligence KSČ opouští (Seifert, Vančura)

od r. 1925 existuje národní fašistická strana NOF vedená bývalým legionářským generálem Gajdou ? 1933 se čeští fašisté pokusili o puč: neúspěšný pokus o obsazení kasárna v Židenicích ? demokratické strany reagují na krizi vytvořením tzv. široké koalice: české strany + slov. a něm. agrárníci a soc. dem., začíná se se státními zásahy do ekonomiky
X
slovenští autonomisté stupňují své požadavky + v českém pohraničí vzniká nová německá strana SdP (Sudetendeutsche Partei) vedená Konrádem Henleinem a K. H. Frankem, od pol. 30. let podporují Hitlerovy požadavky vůči ČSR, zatlačují a likvidují německé demokratické strany

k aktivizaci krajní pravice dochází i v některých českých stranách: národní demokraté opouštějí vládu a spojují se s menšími fašizujícími stranami ? zakládají nacionalistickou stranu Národní sjednocení v čele s Karlem Kramářem (někdejší první předseda čs. vlády) ? heslo ?Nic než národ!?; v agrární straně se po smrti Švehly stává předsedou Beran ? též sympatie k fašismu X v KSČ po emigraci Gottwalda (spory s TGM) předsedou Šverma ? obrat ke spolupráci s demokratickými stranami proti fašismu (Stalin s tím začal až později, jelikož to byl tupej debílek: předtím dlouhou dobu označoval evropské sociální demokraty za ?sociálfašisty? a odmítal s nimi spolupracovat ? tím nepřímo urychlil nástup fašismu ? nezformovala se opozice)

v parlamentních volbách 1935 získala nejvíce hlasů SdP X nejvíce mandátů agrárníci ? pokračuje vláda široké koalice, 1935 též prezidentské volby: stařičký Masaryk přenechává post svému ?korunnímu princi? Edvardu Benešovi (do té doby ministr zahraničí)

hledání spojenců proti agresivitě Německa:
1935 spojenecké smlouvy s Francií a SSSR, útočiště u nás nalézali i lidé v pronásledovaní v Německu (bratři Mannové) X v důsledku hospodářského růstu Německa ČSR vykazována z trhů na Balkáně

ohrožení republiky v roce 1938 a postoj velmocí:
od léta 1937 Německo připravuje operaci Fall Grün = plán útoku na ČSR (?fally? v germánské armádě oblíbené ? viz Fall Otto ? anexe Rakouska a Fall Weiss ? útok na Polsko), vlády Francie (Daladier) a Británie (Chamberlain) praktikují politiku appeasementu = nechávají Německu volnou ruku, s podmínkou, že nedojde k válce (Británie se nechala slyšet, že ji záležitosti na V od Rýna vůbec nezajímají; Francie zase nehodlá opustit své pozice na Maginotově linii; obě velmoci hodily ČSR přes palubu prvně už r. 1925 v Locarnu ? bez české účasti podepsaly s Německem dohodu o neměnnosti Z hranic, aniž by prosadily též neměnnost hranic na V) ? 12. 3. 1938 anšlus Rakouska X ČSR usilovně buduje pohraniční opevnění (?pevnosti bez výstřelu?) X SdP pokračuje v provokacích: v dubnu 1938 požaduje autonomii českého pohraničí pod svou správou (de facto samostatný stát českých Němců) ? velká podpora českých Němců X čs. vláda provádí v květnu částečnou mobilizaci, umělci v manifestu Věrni zůstaneme! vyzývají k obraně ČSR X Británie vysílá v červenci Runcimanovu misi ? nátlak na ČSR, aby ustoupila požadavkům SdP: ČSR v nejkrajnější krizi nakonec přistupuje na požadavky SdP ? SdP zaskočena (chce se za každou cenu ?nedohodnout? ? stojí za ní Hitler), pod záminkou drobného národnostního konfliktu v Mor. Ostravě přerušuje jednání s českou vládou, pokus o puč X rychle potlačen, Henlein uprchl do Německa, SdP rozpuštěna X Hitler s podporou Británie a Francie ultimativně žádá české pohraničí ? čs. vláda ustupuje – 22. 9. 1938 Mnichov: Beneš abdikuje, končí první republika, začíná druhá

na Slovensku po smrti A. Hlinky do čela HSLS Josef Tiso ? zesílení autonomistických požadavků