Májovci, ruchovci, lumírovci, osobnost J. Nerudy
Druhá polovina 19. století:
- České země součástí Rakousko-Uherské monarchie; vláda Habsburků (od 1526); v období národního obrození došlo k národnímu uvědomění Čechů a ke vzniku novodobé české kultury a literatury; snahy o politickou svobodu a rovnoprávnost.
- V celé Evropě se postupně rozvíjí kapitalismus; u nás vznikají politické strany.
Jaká byla 60. léta 19. století:
- U nás došlo k rozvoji společenských sdružení a aktivit:
- 1862 – Prozatímní divadlo; Sokol – M. Tyrš; Hlahol – B. Smetana; Umělecká beseda.
- 1868 – základní kámen k Národnímu divadlu (1881/83); Národní listy – vznik politického deníku.
Májovci – 60. – 70. léta 19. století – mladá literární generace:
- 1858 – almanach (sborník, ročenka) „Máj“ – vzorem bylo dílo K. H. Máchy
- Program:
- Povznést českou literaturu na světovou úroveň (dohánění Evropy).
- Realismus – podat pravdivý obraz současného života ® zájem o přítomnost, problémy soudobé společnosti.
- Boj proti národnostnímu a sociálnímu útisku ® tvorba pro lid a o něm.
- Zájem o postavení žen ve společnosti a o sociální problémy
- Snaha o uměleckou svobodu.
- Jan Neruda:
- Malá strana; novinář, Národní listy, fejetony; básník, 6 sbírek, sociální balada; prozaik, pravdivý obraz života, Povídky malostranské, autobiografické prvky; vztah ke K. Světlé – dopisy; ne příliš šťastný osobní život.
- Vítězslav Hálek:
- Novinář, Národní listy; organizátor veřejného života – Umělecká beseda; básník, píše intimní a radostnou lyriku – Večerní písně; lyriku přírodní a společenskou – V přírodě; jako prozaik se soustřeďuje na venkovskou tématiku – Muzikantská Liduška; za života byl uznáván.
- Karolína Světlá
- Zachycuje nejen soudobé společenské poměry, ale zejména postavení žen; Ještědsko; venkov; rozpor mezi láskou a povinností – Vesnický román, Kříž u potoka, Skalák.
- Jakub Arbes:
- Novinář, zájem o sociální problémy, Národní listy; tvůrce romaneta – Moderní upíři, Newtonův mozek.
Ruchovci – literární skupina 70. – 80. léta 19. století:
- Díky prosazování vlasteneckých myšlenek (češství) jsou nazýváni „ŠKOLOU NÁRODNÍ“
- Vystoupili na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu 1868 v almanachu Ruch.
- Program:
- Kladli důraz na myšlenky národního obrození, vlastenectví a češství.
- Navazovali na naše tradice, bohatou historii, venkov a ostatní slovanské národy.
- Převažuje vlastenecká lyrika; objevuje se historická a venkovská próza; oblíbená je satira.
- Svatopluk Čech:
- Novinář, Květy; vlastenec; prozaik, satirik – broučkiády – kritika maloměšťáctví; básník – politická a národní lyrika – symbol otroka ® porobeného národa – Písně otroka, Pravda, Výlet pana Broučka do Měsíce.
- Eliška Krásnohorská:
- Iniciátorka ženského hnutí; básnířka; libretistka – B. Smetana (Hubička, Čertova stěna)
Lumírovci – literární skupina 70. – 80. léta 19. století:
- Je nazývána „ŠKOLOU KOSMOPOLITNÍ“ – prosazují myšlenky světoobčanství; sdružily se kolem časopisu Lumír.
- Program je podobný jako u májovců:
- Prosazují uměleckou svobodu.
- Chtějí úroveň české literatury povznést na úroveň světovou.
- České čtenáře chtějí seznámit s nejlepšími díly světové literatury ® kvalitní překlady.
- Z žánrů převažuje intimní poezie a próza s historickými náměty
- Josef Václav Sládek:
- Básník, zpěvný verš, intimní poezie, zakladatel moderní poezie pro děti, vlastenecká poezie – Skřivánčí písně, Zlatý máj, Světlou stopou; přeložil (Byron, Poe, Shelly) 33 Shakespearových dramat; novinář – Lumír.
- Jaroslav Vrchlický:
- Básník – rozmanité básnické formy (Strom života); překlady z 18 světových literatur (Dante, Calderon, Goethe, Mickiewicz, Shakespeare); vydal asi 90 původních knih (Loutky, Selské balady); dramata (Noc na Karlštejně, Hippodamie).
- Julius Zeyer:
- Světoobčan – znalost evropských kultur a literatur; Radúz a Mahulena – scénická hudba Josef Suk; starofrancouzské motivy – Román o věrném přátelství Amise a Amila.
Osobnost Jana Nerudy
- Novinář (asi 2000 fejetonů), u novin zůstal až do smrti; básník, prozaik, dramatik.
- Byl redaktor Obrazů života, pracoval v redakci deníku Čas a poté v deníku Hlas, působil v Národních listech, přechodně redigoval časopisy Květy a Lumír, řídil edici Poetické besedy.
- Celý život prožil na Malé straně v domě U dvou sluncí v Ostruhové ulici.
- Studia – gymnázium, univerzita (nedokončená práva).
- Cestoval – navštívil Německo, Francii, Itálii a Egypt.
- Prožil krátký, ale hluboký citový vztah ke spisovatelce Karolíně Světlé. Zklamání z rozchodu vyvážil obrodný vliv Světlé na Nerudovu tvorbu.
- Dramatik – Prodaná láska, Ženich z hladu.
- Prozaik – Arabesky – povídková tvorba z 50. let; Obrazy z ciziny; Povídky malostranské (1871) – Hastrman, Doktor Kazisvět, Týden v tichém domě).
- Básník – Hřbitovní kvítí; Knihy veršů; „Otci“, „Matičce“, „Anně“; Písně kosmické; Balady a romance; Prosté motivy; Zpěvy páteční