Májovci, ruchovci, lumírovci, osobnost J. Nerudy

Druhá polovina 19. století:

• České země součástí Rakousko-Uherské monarchie; vláda Habsburků (od 1526); v období národního obrození došlo k národnímu uvědomění Čechů a ke vzniku novodobé české kultury a literatury; snahy o politickou svobodu a rovnoprávnost.
• V celé Evropě se postupně rozvíjí kapitalismus; u nás vznikají politické strany.

Jaká byla 60. léta 19. století:

• U nás došlo k rozvoji společenských sdružení a aktivit:
  • 1862 – Prozatímní divadlo; Sokol – M. Tyrš; Hlahol – B. Smetana; Umělecká beseda.
  • 1868 – základní kámen k Národnímu divadlu (1881/83); Národní listy – vznik politického deníku.

Májovci – 60. – 70. léta 19. století – mladá literární generace:

• 1858 – almanach (sborník, ročenka) „Máj“ – vzorem bylo dílo K. H. Máchy
• Program:
  • Povznést českou literaturu na světovou úroveň (dohánění Evropy).
  • Realismus – podat pravdivý obraz současného života ® zájem o přítomnost, problémy soudobé společnosti.
  • Boj proti národnostnímu a sociálnímu útisku ® tvorba pro lid a o něm.
  • Zájem o postavení žen ve společnosti a o sociální problémy
  • Snaha o uměleckou svobodu.
• Jan Neruda:
  • Malá strana; novinář, Národní listy, fejetony; básník, 6 sbírek, sociální balada; prozaik, pravdivý obraz života, Povídky malostranské, autobiografické prvky; vztah ke K. Světlé – dopisy; ne příliš šťastný osobní život.
• Vítězslav Hálek:
  • Novinář, Národní listy; organizátor veřejného života – Umělecká beseda; básník, píše intimní a radostnou lyriku – Večerní písně; lyriku přírodní a společenskou – V přírodě; jako prozaik se soustřeďuje na venkovskou tématiku – Muzikantská Liduška; za života byl uznáván.
• Karolína Světlá
  • Zachycuje nejen soudobé společenské poměry, ale zejména postavení žen; Ještědsko; venkov; rozpor mezi láskou a povinností – Vesnický román, Kříž u potoka, Skalák.
• Jakub Arbes:
  • Novinář, zájem o sociální problémy, Národní listy; tvůrce romaneta – Moderní upíři, Newtonův mozek.

Ruchovci – literární skupina 70. – 80. léta 19. století:

• Díky prosazování vlasteneckých myšlenek (češství) jsou nazýváni „ŠKOLOU NÁRODNÍ“
• Vystoupili na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu 1868 v almanachu Ruch.
• Program:
  • Kladli důraz na myšlenky národního obrození, vlastenectví a češství.
  • Navazovali na naše tradice, bohatou historii, venkov a ostatní slovanské národy.
  • Převažuje vlastenecká lyrika; objevuje se historická a venkovská próza; oblíbená je satira.
• Svatopluk Čech:
  • Novinář, Květy; vlastenec; prozaik, satirik – broučkiády – kritika maloměšťáctví; básník – politická a národní lyrika – symbol otroka ® porobeného národa – Písně otroka, Pravda, Výlet pana Broučka do Měsíce.
• Eliška Krásnohorská:
  • Iniciátorka ženského hnutí; básnířka; libretistka – B. Smetana (Hubička, Čertova stěna)

Lumírovci – literární skupina 70. – 80. léta 19. století:

• Je nazývána „ŠKOLOU KOSMOPOLITNÍ“ – prosazují myšlenky světoobčanství; sdružily se kolem časopisu Lumír.
• Program je podobný jako u májovců:
  • Prosazují uměleckou svobodu.
  • Chtějí úroveň české literatury povznést na úroveň světovou.
  • České čtenáře chtějí seznámit s nejlepšími díly světové literatury ® kvalitní překlady.
  • Z žánrů převažuje intimní poezie a próza s historickými náměty
• Josef Václav Sládek:
  • Básník, zpěvný verš, intimní poezie, zakladatel moderní poezie pro děti, vlastenecká poezie – Skřivánčí písně, Zlatý máj, Světlou stopou; přeložil (Byron, Poe, Shelly) 33 Shakespearových dramat; novinář – Lumír.
• Jaroslav Vrchlický:
  • Básník – rozmanité básnické formy (Strom života); překlady z 18 světových literatur (Dante, Calderon, Goethe, Mickiewicz, Shakespeare); vydal asi 90 původních knih (Loutky, Selské balady); dramata (Noc na Karlštejně, Hippodamie).
• Julius Zeyer:
  • Světoobčan – znalost evropských kultur a literatur; Radúz a Mahulena – scénická hudba Josef Suk; starofrancouzské motivy – Román o věrném přátelství Amise a Amila.

Osobnost Jana Nerudy

• Novinář (asi 2000 fejetonů), u novin zůstal až do smrti; básník, prozaik, dramatik.
• Byl redaktor Obrazů života, pracoval v redakci deníku Čas a poté v deníku Hlas, působil v Národních listech, přechodně redigoval časopisy Květy a Lumír, řídil edici Poetické besedy.
• Celý život prožil na Malé straně v domě U dvou sluncí v Ostruhové ulici.
• Studia – gymnázium, univerzita (nedokončená práva).
• Cestoval – navštívil Německo, Francii, Itálii a Egypt.
• Prožil krátký, ale hluboký citový vztah ke spisovatelce Karolíně Světlé. Zklamání z rozchodu vyvážil obrodný vliv Světlé na Nerudovu tvorbu.
• Dramatik – Prodaná láska, Ženich z hladu.
• Prozaik – Arabesky – povídková tvorba z 50. let; Obrazy z ciziny; Povídky malostranské (1871) – Hastrman, Doktor Kazisvět, Týden v tichém domě).
• Básník – Hřbitovní kvítí; Knihy veršů; „Otci“, „Matičce“, „Anně“; Písně kosmické; Balady a romance; Prosté motivy; Zpěvy páteční