Středověká orientální literatura v prostředí církevním a světském

Počátek středověku – 476 n. l. (rozpad západořímské říše díky stěhování barbarských národů do Evropy – Germáni, Slované, Avaři . . .).

Konec středověku – 1492 objevení Ameriky Krištofem Kolumbem.

Periodizace středověku – ranný 500 – 1200, vrcholný 1200 – 1500, pozdní 1500 – 1600.

Křesťanství – jediné uznávané náboženství (ideologie); plnilo funkci tmelícího prvku při vzniku středověkých států.

Zemědělství – základní způsob obživy, soustředilo se na venkově; ve městech sídlili řemeslníci a obchodníci.

Feudalismus – společenský řád postavený na zemědělské výrobě, bohatý je ten, kdo vlastní zemědělskou půdu (církev, šlechta), pracují lidé bez práv – nevolníci.

Rozdělení společnosti – dáno Bohem (tudíž je neměnné), hovoříme o trojím lidu –> církev, šlechta poddaní.

Umělecké směry (slohy)

• Románský – na počátku středověku; rotundy; baziliky
• Gotika – vrcholný středověk; katedrály; lomený oblouk; hrady
• Renesance – na rozhraní mezi středověkem a novověkem

Středověká literatura se objevuje v prostředí:

• Církevním
• Světském
  • Šlechta
  • Měšťanstvo a studentstvo
• Církevní prostředí
  • Kláštery, kostely, chrámy
  • Duchovenstvo – duchovní – teologové (kněží, mniši, biskupové, arcibiskupové, papež – nejvyšší představitel církve – Vatikán, Řím)
  • V tomto prostředí převažuje latina – jazyk učenců a církve – liturgický jazyk
  • Liturgie – bohoslužba; liturgický jazyk – používaný při bohoslužbě
  • Základním textem – Bible – Starý a Nový zákon (převažuje NZ – v řečtině, 4 evangelia (Marek, Matouš, Lukáš, Jan), skutky apoštolské, apoštolské listy – epištoly – pro povzbuzení, vidění sv. Jana – Apokalypsa, části přeloženy do češtiny už ve 13. stol.
  • Církev měla výsadní právo na vzdělání – pouze její příslušníci uměli číst a psát
  • Kodexy – ručně opisované středověké knihy, bohatě zdobené a ilustrované, na psaní se používal pergamen (suchá čistá odtučněná holina z kůží ovcí a koz)
  • Osobnost Ježíše Krista – 4 evangelia, podobenství (přirovnání prostřednictvím příběhu, za kterým se skrývá poučení, např. biblické podobenství)
  • Žánry – legendy, modlitby, žalmy, chorály
  • Hlavní hrdina – svatý(á) – světec – mučedník

Středověké univerzity – vysoké školy – nemohly být založeny bez povolení církve (papeže) – Anglie (Oxford 1163, Cambridge 1209); Francie (Sorbona – Paříž 1253), Praha 1348.

Studium teologie, medicíny, práva. Rozkvět studentské vagantské poezie (středověké světské básnické skladby, spjaté s kulturním ovzduším univerzit)

• Světské prostředí – mimo církev
  • Šlechta – feudálové; nejvyšší představitel – král, císař
  • Sídlila na hradech – obklopena dvorem – vzdělanci, učenci, umělci, ostatní šlechta
  • V tomto prostředí převažují národní jazyky
  • Hlavní tvůrci – potulní umělci, kteří psali svá díla na objednávku šlechticů – trubadúři, truvéři, minesengři (hudebník – básník)
    • Dvorská lyrika – kurtoazní (milostná) poezie – platonická láska (Francie)
    • Dvorská epika – vyprávění o hrdinech a rytířích; prvky exotiky se objevily v době křižáckých (křížových) výprav (Svatá země, Izrael, Svaté město, Jeruzalém, boží hrob) – v letech 1096 – 1270 je vyhlásili papežové, chtěli získat bohatství východních zemí.
  • Oblíbený žánr – epos:
    • Francie: Píseň o Rolandovi – z Franské říše. Hlavní hrdina Rolland je velitelem vojska Karla Velikého – bojuje proti Saracénům. Bojuje proti několikanásobné přesile, má možnost zavolat pomoc, ale odmítne a nakonec umírá. Král ho zato nechá pohřbít s královskými poctami.; Tristan a Izolda – keltského původu, mnoho verzí.
    • Španělsko: Píseň o Cidovi – vypráví o chrabrých činech hrdiny Cida, válka mezi Maury a křesťany, dobývání měst
    • Anglie: Beowulf – hlavní motiv je boj dobra se zlem, křesťanské prvky. Příběhy rytířů kolem krále Artuš.
    • Německo: Píseň o Nibelunzích – hrdinský epos z Německé říše, Siegfrid. Nibelungové – skřítci, kteří mají poklad, který jim ukradne Siegfrid, je zavražděn, jeho žena ho pomstí, ale později také zemře.
    • Rusko: Ruské byliny – šířené potulnými pěvci, vypravují o hrdinských bojích legendárních bohatýrů, násilné, nadsázka, obrovitost; Slovo o pluku Igorově – Rusko, z doby rozmachu Kyjevské Rusi; boje proti Polovcům; popisy přírody; rytířský epos – důraz na fantazii, není vazba na historické reálie.
    • A další.
  • V literatuře postupně proces:
    • Laicizace – literatura se vymaňuje z rukou církve (už nejen církevní příslušníci mají právo na vzdělání.
    • Demokratizace – vzdělání se dostává k dalším společenským vrstvám (šlechtici, měšťané).
    • Přechod k národním jazykům – latina zůstává už jen v církevním prostředí a na universitách i jinde převládají národní jazyky.
  • Měšťanská literatura – jazyk národní – všem srozumitelný; kritizuje současný život – šlechtu a církev, je zábavná i poučná.
  • Žánry – legendy, evangelia, žalmy, kancionály, kroniky, bajky cestopisy, satiry