Antická literatura

(řecko,řím)
-Antika=starý,starobylý
-zdržovali se tam ti nejvzdělanější lidé
-byla ovlivnována Egyptskou kulturou
(16stl př nl-529 nl.)
-Filosofie ? filejn = milovat
– sofia = vědění = > LÁSKA K MOUDROSTI

Řecká literatura

Řeckou literaturu můžeme rozdělit do třech období –
na Archaické období do 6. století př.n.l. ,
Attické od 5. do 3. století a
Helénské období ve 2. a 1. století.

Archaické období

V Archaickém období jsou báje a pověsti šířeny ústně, potulnými pěvci. Náměty jsou čerpány převážně z řecké mytologie, s množstvím bohů, kteří mají dobré i špatné lidské vlastnosti, kromě smrtelnosti. Hl. postavou je obyčejně lidský hrdina, který plní určité poslání buď proti boží vůli, nebo naopak s podporou některého z nich, obvykle Pallas Athény, bohyně moudrosti. Řecké pověsti také vyjadřují nezvratitelnost osudu a každá věštba se jednou vyplní

Homér -,8stl př.nl. ,jeden z potulných pěvců, slepý
– Ilias a Odyssea
Ilias, popisuje závěr boje Řeků o Tróju. Ten vyvolal spartský vládce Meneláos, kterému trojský princ Parid unesl ženu, krásnou Helenu.Hl.hrdina Achilleus odmítá účast v boji-jerozezlen na vojevůdce Agamemnnona,který mu odloudil vál.kořist-ženu.Achilleuv přítel si o nej půjčí zbroj-na zastrašení nepřítele.Hektor-největší trojský hrdina ho zabije. Achilleus se rozhodne pomstít jeho smrt ?zabije Hektora a jeho mrtvolu potupně vláčí kolem trojských hradeb.Hektorův otec prosí Achilla,aby mu vydal mrtvolu-ten dojat jeho slovy mu ji vydá.
-je zde zdůrazněna úloha osudovosti,vůle bohů a lidská touha po věčnosti.
*Paridův soud
*Achillova pata
*Jablko sváru
*Danajský dar

Odyssea, která líčí osudy jednoho z účastníků války deset let po jejím konci, ithackého krále Odyssea během návratu domů. Ty jsou popisovány teprve od propuštění od víly Kalypsó, kde strávil plných sedm let. O dřívějších událostech se dovídáme z Odysseova vyprávění v zemi Fajáků,kde byl vyvržen po velké bouři. Hlavní děj se odehrává až na Ithace, kde Odysseus, proměněný ve starého žebráka, připravuje s pomocí pastýře Eumaia a syna Télemacha pomstu nápadníkům své manželky Pénelopy, kteří pořádají v královském paláci hostiny na státní útraty-pobije všechny nápadníky a získává zpět svou ženu
*Tantalova muka
*Sisofovská práce
*Skyla a Charybda

Oba eposy mají složitý děj, s řadou odboček. Jejich hrdinové jsou idealizováni, označeni stálými přívlastky (Odysseus jasný), oproti tomu prostředí je popsáno realisticky, kromě zásahů nadpřirozených sil – tento styl označujeme jako živelný realismus.

Epos – rozsáhlá veršovaná skladba o významných událostech
– bohatá dějovost(mnoho postav,určité místo,více dějových linií
– popisné pasáže i lyrické vložky
– členěn do zpěvů-kapitol
– hlavní postavy = vyjímeční hrdinové
– zdroj ? ústní lidová slovesnost
– veršovaná skladba

Ezop – Bajky – později se staly námětem pro evropské autory – La Fountaina, Olbrachta, Krylova, a další.

Sapfó – (7-6stl.př nl.)
– první lesba o které víme
– Poezie je zastoupena lyrikou básnířky a její školy na ostrově Lesbos.
? sofová lyrika ?jednohlasá
? chorická lyrika ?více hlasá
– Anakreona – pijácká a milostná poezie se stala vzorem pro renesanci.

Hesiod-os ? 700př nl
-Práce a dni
– zemědělství a práce
Archilochos ? Elegie-píseň s doprovodem píšťaly-vážná skladba-nejen polozpěv
Pindaros ? sborová lyrika-ódy,oslava osob

Attické období

V Attickém období dochází především k rozvoji
řeckého dramatu – vzniká z recitace oslavných básní na slavnostech boha Dionýsa
– původně vystupuje jen jeden herec, který je doplňován sborem, postupně přibývají další
postavy

Jako scéna sloužily kruhové kamenné stavby pod širým nebem s výbornou akustikou, amfiteátry. Do jednoho z nich, Dionýsova divadla v Athénách, se vešlo 17 000 diváků. Pravidlem pro tvorbu divadelních her se stává jednota místa, času (vše se musí odehrát za jediný den), a děje.
Obecně uznávanější a váženější byly
tragédie ? čerpá z mytologie
– hrdinové-odvážní a stateční,nebo krutí a samolibí
– konflikt se silnějšími
– končí tragicky-hrdina vždycky podléhá,ale morálně vítězí
– forma = verš
– jednota času,místa a děje
– děj se nečlení na dějství
– spojení mluv.slova,zpěvu a tance

jejich autoři:
Aischylos. ? zakladatel řeckého dramatu
– Oresteia.

-Ta se skládá z tragédií: *upoutaný Prométheus,

* Peršané

*Orestes – trilogie(Agamemnon,Oběť na hrobé,Usmířené litice)
– Aischylos zpracovává téma krevní msty. Agamemnóna, Oresteův královský otec, zavraždí jeho nevěrná manželka společně se svým milencem. Orestes se po letech vrací a pomstí svého otce, zabije matku i jejího nápadníka. Přestože lid s jeho činem souhlasí, Orestes odchází s výčitkami svědomí do vyhnanství.

Sofokles – se ve svých tragédiích zaměřuje na královské rody ve Thébách a Tróji
– Král Oidipus. – Oidipovi, synovi thébského krále, po narození věštba předpoví, že zabije svého otce a ožení se se svou matkou. Odnesou ho proto do hor, ale je zachráněn pastýřem. Když dospěje a dozví se věštbu, prchá od svých domnělých rodičů. Cestou ale opravdu nechtěně zabije svého pravého otce. Pak dorazí do Théb, osvobodí je od zlé sfingy, a za odměnu si vezme královnu, svou matku, za ženu. Jakmile však zjistí pravdu, v zoufalosti se oslepí. Ústředním motivem zde je opět nezvratnost osudu a marná snaha vzdorovat rozhodnutí bohů.
– Antigona. – V další své tragédii líčí Sofokles osudy Oidipovy dcery, Antigony
Ta přes zákaz svého strýce Kreonta pohřbí mrtvolu svého bratra Polyneika, který zahynul v boji o thébský trůn. Kreon dává Antigonu zazdít do královské hrobky. Když ho věštec před tímto činem varuje, Kreon odvolává svůj příkaz. Je však už pozdě – Antigonu naleznou oběšenou.
– Elektra – Orestoeovy sestry, která vystupuje už v Aischylově hřě.
– Elektra tu pomáhá svému bratrovi při mstě vrahům jejich otce.

Euripides – líčí ve svých dílech osudy ženských hrdinek.
– Do svých her ale zahrnuje i postavy z prostého lidu, například otroky.
– Složité problémy svých hrdinů často řeší zásahem bohů v závěru děje (deux ex machina).
– Médea. – Hlavní hrdinka se zamiluje do Iasona, vůdce výpravy za zlatým rounem Když jí ale Iason opustí, začne připravovat pomstu jeho nové snoubence Glauce. Její vražedný záměr se vydaří. V závěru Médea ze zlosti zabije i svoje dvě děti, které měla s Iasonem. Také zde autor uplatnil náhlý boží zásah – děti jsou nakonec zachráněny a odneseny vládcem bohů Diem.

– Elektra, narozdíl od předchozích autorů ale hrdinka vidí v činu svého bratra Orestea zločin.
– Trojanky a Ifigenie v Aulidě.

řecká komedie ? veselohra,komický účinek
– zesměšňuje jevy života,šťastný,smírný konec
– útok na polit.poměry,na soudobou morálku
– nenávazný žert
– dialog

Aristofanes – Žáby ? bere si na mušku tragické dramatiky. Bůh Dionýsos zde rozhoduje, kterého ze tří
řeckých dramatiků má učinit nesmrtelného. Nakonec si vybere Aischyla.
– Jezdci a protiválečná satira Lysistraté.

Hérodotos ? dějepisec – zpracoval popis řecko – perských válek
Thukydides ? dějepisec – vylíčil boj mezi Spartou a Athénami v peloponéských válkách.

Démosthenes ? řečník ? X Filip II.Makedonský = filipiky

Platón – Ústava
Aristoteles ? Poetika,Rétorika,encyklopedické dílo a rozdělení vědních oborů

Helénské období
-po dobytí řecka Alexandrem Makedonským
-Poslední období, Helénské, se nezapsalo do literárních dějin ničím významným.
-V této době dochází ke všeobecnému literárnímu úpadku.
Menandros – Nová komedie ? problémy lidí

Eukleidés ? Vědecké dílo
Archimédes – Vědecké dílo

Římská literatura
– 3stl př.nl.- 5stl nl.
Římská latinská literatura byla silně ovlivněna řeckou. Římané přejímají celý mytologický systém, mění si jen jména jednotlivých bohů. Od svých předchůdců Etrusků přejímají systém státní správy i výtvarné umění.
Římskou literaturu můžeme také rozdělit do tří období
Archaického od 3. století př.n.l. ,
Vrcholného (zlatého) v 1. století př.n.l.
Stříbrného kolem přelomu letopočtu.

Archaické období

V Archaickém období dominují hlavně překlady řeckých divadelních her. Řecká dramata a eposy překládal například Livius Andronicus. Narozdíl od Řecka je zde herectví podřadným povoláním, a proto jej vykonávali zpravidla otroci. Hraje se v tzv. arénách, které sloužily zároveň jako dějiště gladiátorských zápasů.

Titus Maccius Plautus. – Na základě řeckých komedií psal svou tvorbu
– Položil základy klasické komedie, jeho komické zápletky jsou používány dodnes.
– Náměty čerpá z běžného života prostých lidí, proto byl u římského obecenstva
velmi oblíben
– Jeho Komedií o hrnci se nechal inspirovat Moliere ve svém Lakomci . Postavě
Chlubivého vojáka se podobá Shakespearův Falstaff
– Švejkovské téma vychytralého sluhy, který si dělá legraci ze svého pána,
se objevuje v komedii Lišák Pseudolus.
Vrcholné období

Gaius Iulius Caesar – Svá vojenská tažení popsal v dílech Zápisky o válce občanské a
Zápisky o válce Galské.
– paměti-memoáry

Marcus Tulius Cicero – ve vrcholném období (za vlády císaře Augusta) dosáhlo vysoké úrovně řečnictví. byl mistrem v tomto oboru. Dodnes se zachovaly jeho veřejné projevy, které se staly vzorem pro dokonalou latinu.

Gaia Valeria Catulla – lyrická poezie byla určena dívce Lesbii. Básník často používá rozporů, jejichž dokladem je proslulý výrok Odi et amô ( nenávidím a miluji ).

Publius Vergilius Maró – byl Augustovým(Octavianus Augustu) dvorním básníkem
– pro něj napsal epos Aeneis, kde dokazuje Augustův božský původ. Hlavní hrdina Aeneas bloudí po moři po útěku z Tróje podobně jako Homérův Odysseus. Aeneida se stala důležitým vzorem pro středověké eposy.
– Zpěvy pastířské ? z vesnic.prostředí,obdiv a láska k venkovu,rodné zemi
– Zpěvy rolnické – ———//———

Publius Ovidius Naso – Proměny. Jejich autor v nich vypráví 250 řeckých a římských pověstí, propojených do jednoho příběhu postupnými proměnami. Svou milostnou Umění milovat -milostná poezie
Jak léčit lásku
Když byl v roce 8 n.l. poslán císařem Augustem do vyhnanství k Černému moři, vyjádřil svůj stesk po domově a rodině ve svých Žalozpěvech. Do konce svého života se však do Říma nevrátil.

Stříbrné období

Poslední období v historii Říma je poznamenáno kulturním úpadkem a krutou vládou císaře Nera. Publius Cornelius Tacitus – historik – rozmařilý život bohatých, úplatkářství a intriky zobrazil ve svých
Letopisech.
Satiricon Gaius Petronius – stejné téma popisuje ve svém románě zvaný též Arbiter.

Seneca – filozof ? O duševním klidu

Období úpadku

Marcus Aurelius ? Hovory sobě

Epos – rozsáhlá veršovaná epická skladba s bohatým dějem a výraznými hrdiny
Hexametr – časoměrný verš antické literatury skládající se ze šesti stop a převážně daktylského rytmu