USA

–         Rozloha: 9 629 091 km2 (4. největší stát)

–         Hlavní město: Washington D. C. (567 000 obyv.)

–         Počet obyvatel (2009): 307 212 123 (3. nejlidnatější stát)

–         Státní zřízení: republika

–         Úřední jazyk: angličtina

 

Přírodní poměry

–         Velmi různorodé

–         Pobřeží Atlantiku – Atlantská nížina – jihozápadním směrem přechází v Pobřežní nížinu sousedící s Mississipskou nížinou

–         Jihovýchod země – horský systém Appalačského pohoří – výběžky zasahují do oblasti Velkých jezer

–         Střední část USA – Centrální roviny – směrem na západ přecházejí do Velkých planin

–         Kordillery – od severu k jihu dvěma pásmy

o       Východní pásmo – Skalnaté hory

o       Západní pásmo – Kaskádové pohoří, Sierra Nevada

·        Pásma uzavírají náhorní plošiny a bezodtoké pánve

§       Kolaradská plošina – Grand Canyon

§       Velká pánev – Velké solné jezero (nejjižnější části pánve – Mohavská a Gilská poušť)

–         Nejvyšší pohoří – Aljašské hory (Mount Mc Kinley 6 194 m n. m.)

Podnebí

–         Všechna klimatická pásma

–         Většina území – kontinentální klima => studená zima, horká léta, rozpětí denních teplot

–         Vliv na podnebí – poloha Ameriky, směr pohoří (Kordillery omezují vliv Tichého oceánu)

o       Poledníkový směr pohoří umožňuje snadné pronikání vzduchových hmot od severu k jihu a naopak => častá proměnlivost počasí, náhlé změny teplot

–         Největší část USA – mírný + subtropický pás

–         Nejsevernější oblasti – arktický a subarktický pás (Aljaška)

–         Vlhké tropické podnebí – Havajské ostrovy

–         Jihovýchod – častá ničivá tornáda a hurikány

–         Severní část – mírný pás – chladnější a vlhčí než Evropa – studený Labradorský proud

–         Západní pobřeží – ovlivňováno Pacifikem – podzim, zima – vlhký vzduch přináší srážky, způsobuje mírnou zimu (Washington, Oregon)

–         Východ (Kalifornie) – vliv studeného Kalifornského proudu => sušší klima

–         Sierra Nevada – srážkový stín – teploty přesahují 50 stupňů (Velká pánev)

Vodstvo

–         Největší část úmoří Atlantského oceánu

–         Cca 2/5 povrchu odvodňuje Mississippi se svými přítoky (Missouri, Arkansas, Ohio, Red River)

–         Rio Grande – vlévá se do Mexického zálivu

–         Severovýchod – odvodňování přes Velká jezera Svatým Vavřincem

–         Hranice s Kanadou – Velká jezera – ledovcový původ – světově největší zásobárna sladké vody

–         Velké solné jezero – u Skalnatých hor (bezodtoká pánev)

–         Niagarské vodopády

Vegetace

–         Sever Aljašky – tundra (střed a jih – tajga)

–         Severozápad (podél Kaskádového pohoří) – vlhké tichomořské lesy

–         Severovýchod – jehličnany, smíšené lesy

–         Appalačské pohoří – listnaté lesy

–         Velké planiny – stepi (označovány jako prérie)

–         Jihovýchod – subtropické porosty

–         Havajské ostrovy – flóra vlhkých tropů, endemiti – ptactvo

Historický vývoj

–         První obyvatelé Ameriky – ze Sibiře na Aljašku přes Beringovu úžinu před 30 000 – 10 000 lety

o       Rozšířili se po celém kontinentu

o       Jejich potomci – Eskymáci, Indiáni

–         Pravděpodobně první Evropané – Vikingové

–         500 let později – Kryštof Kolumbus – objev Karibské oblasti – omylem ji nazval Zadní Indie (1492)

–         Brzy se ukázalo, že se jedná o nový světadíl – jméno podle Ameriga Vespucciho

o       Amerigo Vespucci – mořeplavec, který následoval Kolumba

–         Španělé, Portugalci – první osadníci

–         1607 – Virginie – první anglická osada Jamestown

–         1624 – Holanďané odkoupili od Indiánů dnešní Manhattan za 25 dolarů – jména New Amsterdam

–         Od 1664 – Británie postupné zmocnění nizozemských a části francouzských osad v Sev. Americe

–         1664 – přejmenování New Amsterdamu Brity na New York

–         1624 – kolonie v Pensylvánii – osadníci dlouho udržovali dobré vztahy s domorodým obyvatelstvem, dokud podvodem nezískali od Indiánů velké území

–         18. stol. – existence kolonií úzce spojena s Velkou Británií

–         Kolonie se vzájemně bránily proti Francouzům a Indiánům

–         1763 – po poražení Francouzů – začátek vzmáhání hnutí za nezávislost

o       Kolonie nejprve odmítaly platit VB daně

–         1770 – Bostonský masakr – britské jednotky zabily 5 lidí – Američané stále víc usilovali o nezávislost

–         1776 – Deklarace nezávislosti a konfederace 13 kolonií pod názvem Spojené státy americké

–         Válka – G. Washington – důstojník

–         1778 – obrat ve válce – Francie začala vzbouřencům poskytovat vojenskou i finanční pomoc

–         1781 – konec britské nadvlády nad USA

–         Během několika dalších let se k Unii připojil Vermont, Kentucky, Tennessee a Ohio

–         1803 – prodání Louisiany Francouzi Spojeným státům

–         1812-14 – další válka USA s Brity v Kanadě – Britové ustoupili – USA posílily na severu

–         Odkupování dalších států – Florida (Španělsko), Aljaška (Rusko), Kalifornie, Arizona…

–         Válka sever proti jihu – zrušení otroctví

–         1898 – válka se Španělskem – získání Kuby, Portorika, Guam

–         20. léta – prohibice -> organizovaný zločin

–         1929 – hospodářská krize, prosperitu obnovila až 2. světová válka

Obyvatelstvo

–         Počet obyvatel (2009): 307 212 123 (3. nejlidnatější stát)

–         Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů

–         Hustota zalidnění: 31,9 obyv./km2

–         Nejzalidněnější – Atlantské pobřeží, druhá nejlidnatější oblast – pás při pobřeží Tichého o.

–         Struktura obyvatelstva velmi rozmanitá – příliv přistěhovalců z celého světa

o       Většinou přistěhovalci z Evropy a jejich potomstvo – nejvíce britský a irský původ

–         31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion

–         V průběhu 19. století – migrace z Německa, Skandinávie, Rakousko-Uhersko

–         20. století – vlna přistěhovalců z jižní Evropy

–         Afroameričané – 2. nejpočetnější skupina – potomci otroků dovezených hlavně ze západní Afriky (16. – 19. stol.)

o       Množství Afroameričanů získává úspěchy v mnoha odvětvích (kultura, sport, politika), ale stále zůstává hodně sociálních problémů, které zhoršují postavení obyvatel černé rasy ve společnosti (nezaměstnanost, kriminalita)

o       Rozptýleni po celém území – vyšší % koncentrace – jihovýchodní státy + velkoměsta

–         Hispanoameričané – nejrychleji rostoucí složka populace – vysoký přirozený přírůstek + nelegální imigrace

–         Největší podíl Hispánců – v Novém Mexiku – 43,6 %

–         Přistěhovalci z Asie – početné menšiny ve velkých městech – často zakládají etnické čtvrtě

–         Původní obyvatelé – Eskymáci, Indiáni – jen zlomek populace, jejich sociální situace na mnohem horší úrovni než u většiny Američanů (asi ¼ Indiánů žije v rezervacích)

–         Běloši 74%, Afroameričané 12%, Asiaté 3%, Indiáni a Eskymáci 1%

–         Urbanizace dosahuje cca 80%

–         počet lidí pod hranicí chudoby (47 milionů, tj. 15,15 %), nebo ve vězení (2,245 milionu neboli 751 na 100 000 obyvatel – asi 7,5× více než průměr EU)

Náboženství

–         Přesná čísla téměř nemožná – neexistují žádné ucelené statistiky typu sčítání lidu (americké pojetí odluky církve od státu má za následek, že se státní úřady na věci týkající se víry neptají)

–         Počty věřících – ze soukromých průzkumů nebo údajů samotných církví => hrubé odhady

–         Křesťanství – nejrozšířenější 76-81% – cca 2/3 protestanti

–         Nekřesťanská náboženství – cca 3,5 % judaismus, islám, buddhismus, hinduismus

–         Bez vyznání – cca 14%

 

Socioekonomická sféra

–         Nejsilnější ekonomika na světě

–         Výrazná podpora vědeckotechnického pokroku ve všech hospodářských odvětvích

–         Rozvoj vědy, výzkumu a techniky

–         Tradiční podpora jednotlivců, kteří se dokážou prosadit (individuální hodnoty)

–         Z ekonomicky aktivních obyvatel – víc než 76% ve službách, 22% průmysl, 2% zemědělství

–         Velké rozdíly v příjmech a sociálních situacích

 

Průmysl

–         největší průmyslová velmoc světa s 25 % podílem na světové produkci

–         Světově první v těžbě ropy, přírodního benzínu, slídy, kaolíny, fosfátů, soli

–         Světově druzí v produkci uhlí, zemního plynu, síry

–         téměř 1/3 světových zásob vysoce kvalitního černého uhlí

–         těžba ropy a zemního plynu limitována – strategie – velké množství se dováží (Texas, Louisiana, Aljaška)

–         měď (Arizona, Montana, Nové Mexiko), olovo (Missouri), zinek (Tennessee, New York), stříbro (Nevada, Idaho, Utah)

–         železná ruda – oblast Velkých jezer – snadně přístupná a velká ložiska

–         dříve pověstná těžba zlata již omezena

–         3/4 elektřiny produkují tepelné elektrárny

–         Nejdůležitějším odvětví – strojírenství

o       výroba dopravních prostředků, osobních (2. místo na světě), autobusů, zemědělské a stavební techniky

o       výroba letecké, kosmické a vojenské techniky – útlum kosmického programu, koncem studené války i vnitřní ekonomické omezeními (k přechodnému oživení došlo pouze během krize v Perském zálivu)

–         elektronický průmysl -Silicon Valley největší světové středisko v oboru špičkových technologií

–         petrochemický průmysl – rafinerie podél Mexického zálivu

–         farmaceutická výroba, produkce pneumatik, papíru, cigaret – velké podniky

–         dřevozpracující průmysl – Washington a Oregon

–         filmový průmysl – Hollywood

 

Zemědělství

–         cca polovina rozlohy USA využívána pro zemědělské účely

–         Produkce překračuje domácí spotřebu – USA jedeny z největších vývozců potravin

–         mechanizace, vědecké metody farmaření na velkých pozemcích způsobily => pouze 2% obyv.

–         regionální specializace – rozdílné přírodní podmínky

–         zemědělská půda – cca 60% půdy

–         kukuřičný pás – nejproduktivnější oblast (jižně od Velkých jezer)

o       kromě kukuřice i zelenina, pícniny

o       ideální podmínky i pro intenzivní chov dobytka

–         pšeničný pás – severozápad a jihozápad od kukuřičného pásu

–         bavlníkový pás – bavlník, tabák, podzemnice olejná, sója

–         Centrální roviny v Kalifornii – moderní závlahové zemědělství – subtropické ovoce, zelenina

–         Chov skotu na mléko a drůbeže – nejvíce na severu a průmyslovém severovýchodě

–         Jižněji – smíšené zemědělství – chov skotu i vepřů – vynikající krmivová základna

–         Pastevní chov dobytka na maso – prérie, ranče, zavlažované farmy, oblast Skalnatých hor a horský pánve

–         Příměstské zemědělství – v okolí megapolí –ovoce, zelenina, vejce, květiny

Rybolov

–         mezi pěti státy s největším výlovem ryb

–         velký úbytek ryb v 70. letech – nadměrným výlov – stavy se nyní opět zvyšují

–         Velkou hrozbou zůstává znečištění moře – 1989 rozsáhlý únik ropy z tankeru

 

Doprava

–         Hustá a kvalitní dopravní síť – největší na světě

–         Většina rodin vlastní více než jedno auto – ucpané silnice, znečišťování ovzduší

–         Nejvíce letišť na světě

–         Nákladní doprava – nejvíce železnice

–         Námořní doprava – zabezpečení dovozu a vývozu surovin a výrobků v mezinárodním měřítku

 

SÍDLA

New York

–         Nejlidnatější a nezalidněnější město USA (8,2 milionů obyvatel)

–         Prvním hlavním městem po přijetí ústavy

–         Světové centrum obchodu a finančnictví

–         Celosvětový vliv v oblasti médií, politiky, vzdělání, zábavy, umění, módy a reklamy

–         sídlo Organizace spojených národů

–         The Bronx, Brooklyn, Manhattan, Queens a Staten Island

–         vysoké využívání hromadné dopravy

–         v 80. letech a na začátku 90. let – extrémně vysoká kriminalita

o       postupný pokles, nyní je New York nejbezpečnější z 25 největších amerických měst