Kanada, Grónsko

Historický vývoj

• Bývalá britská kolonie
• První národy – ze Sibiře přes Beringovu úžinu a Aljašku během poslední doby ledové
• Předkové dnešních Eskymáků (Inuitů) – dnes v oblasti Grónska – původní styl života
• Postupně (během několika tisíců let) se rozšířili směrem na jih
• První Evropané – vikingští dobyvatelé
• 1497 – anglická expedice za vedení italského mořeplavce Giovanniho Cabota
• V 16. století – mnoho známých dobyvatelů proniklo do vnitrozemí
• Jacques Cartier – údajně Kanadu pojmenoval
• Francouzi – vytvořili 2 kolonie: Novou Francii a Quebec – výnosný obchod s kožešinami
• Angličané – osídlili sousední provincie tzv. Nové Anglie
• Během 18. století – francouzsko-anglický spor – 7letá válka
• 1763 – Pařížský smír -> Kanada podle této smlouvy postoupila kolonii Quebec i provincie Británii
• 1818 po pokusu Američanů ovládnout britské državy -stanovena rovnoběžka 49 s.š. jako kanadsko-americká hranice
• 1867 – schválením zákona o Britské Severní Americe – vznik britského dominia Kanada
• 1931 – potvrzení nezávislosti
• Dnes Kanada zahrnuje deset provincií a tři národní teritoria

Obyvatelstvo

• Počet obyvatel (2009): 33 487 208
• Většinu růstu zajišťuje imigrace, menšinu porodnost
• Hustota zalidnění: 3,36 obyv./km²
• Nerovnoměrná – většina poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice
• Původní obyvatelé zde stále žijí – mluví původním jazykem
• Indiáni žijí v rezervacích
• Eskymáci žijí v arktické oblasti
• Etnicky velmi různorodá země
• Kanaďané britského původu – více než 1/3 obyvatelstva
• Kanaďané francouzského – asi 1/4 obyvatelstva (ale více než 80% obyvatel Quebecu)
• Obyvatelstvo smíšeného původu – asi ¼
• Britové 34,4%, Francouzi 25,7%, Němci3,6%, Italové 2,8%, Ukrajinci 1,7%, původní o. 1,5%
• Více mužů na mateřské dovolené, vysoká rozvodovost (hlavně mladé páry)
• Největší výskyt astma na světě (15 % dětí) – velkému znečištění ovzduší v nejlidnatějších obl.
• Psychické obtíže a sebevraždy původního obyvatelstva (13x vyšší než celokanadský průměr)

Náboženství

• Křesťanství – většina obyvatel (77,1 %), islám (2 %), bez vyznání se profiluje 16,2 % obyvatel

Kultura

• Směs různých tradic a kultur – zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů a Eskymáků), tradice přistěhovalců, hlavně Francouzů, Irů a Skotů a Angličanů
• Národními sporty – lední hokej a lakros
• Další oblíbené sporty jsou kanadský fotbal, golf, baseball, lyžování, fotbal, basketbal, volejbal, curling nebo lov
• Národní symboly – javorový list, kanadská husa, medvěd grizzly, los nebo bobr

Sídla

Ottawa – hlavní město, čtvrté největší

• V centru města byly vystavěny moderní skleněné mrakodrapy a paneláky

Toronto – na břehu jezera Ontaria, hlavní město stejnojmenné provincie

• Považováno za nejkosmopolitnější město světa – více než 80 národností
• CN Tower – telekomunikační a turistická věž
• Nedaleko Niagarských vodopádů

Quebec City – proslavilo se především zimním karnevalem – největší svého druhu na světě

• Jediné severoamerické město dodnes opevněné hradbami – UNESCO
• Kolébka francouzského osídlení a kolonizace Kanady
• Hotelu Chateau Frontenac – údajně nejfotografovanější hotel na světě

Montreal – největší město kanadské provincie Québec

• Je považován za druhé největší francouzsky mluvící město na světě

Průmysl

• Velké zásoby nerostných surovin – hlavně zinek, nikl, zemní plyn, zlato stříbro, měď a olovo
• Největší příjmy z těžby ropy a zemního plynu
• Uhlí je relativně málo, chybí bauxit – dováží se
• Hutnictví železa hlavně v Ontariu
• Rozsáhlé hutnictví neželezných kovů
• Produkce hliníku – jedna z největších ve světě – hlavně v provincii Québec
• Hutnictví zinku – 2. místo na světě
• Převaha vodních elektráren (zhruba 65 %)
• 75% průmyslové produkce – oblast Velkých kanadských jezer a povodí řeky Sv. Vavřine
• Rozmanitá struktura průmyslové výroby
• Strojírenství
• Výroba automobilů – závislost na USA (Ford, Chrysler, General Motors), osobní i nákladní automobily – Montreal, Toronto, Hamilton, Oshawa,Windsor
• Výroba letadel, lodí, vlaků
• Stroje pro papírenský, dřevozpracující, ropný průmysl, pro jadernou energetiku…
• Elektrotechnika
• Telekomunikační zařízení – často americký kapitál
• Dřevozpracující průmysl
• Rozsáhlá těžba dřeva, 80 % jehličnanů, přední světový producent dřeva
• Chemický průmysl
• Zpracování ropy, výroba průmyslových hnojiv, plasty,
• Potravinářský průmysl
• Hlavně jih země – zpracovávání mléka, masa, ryb

Zemědělství

• Vysoká produktivita
• Převažuje živočišná výroba nad rostlinnou (60%)
• Orná půda – jen 3% země, pastviny – 5%
• Obilnářský pás: Edmonton-Regina-Winipeg – pšenice, ječmen
• Pěstování kukuřice, sójové boby, řepka olejná, tabák, ovoce, zelenina (jih Ontaria), brambory (atlantické provincie)
• 2/3 rostlinné výroby jde na export
• Specialita – javorový cukr a javorová šťáva
• Chov hovězího dobytka na maso – prérijní provincie
• Chov hovězího dobytka na mléko – Ontário,Quebec
• Lov a zpracování ryb – Newfouland, chov kožešinových zvířat na farmách

GRÓNSKO

Základní informace

• Rozloha: 2 224 453 km² – největší ostrov na světě
• Hlavní město: Nuuk (15 000 obyvatel)
• Počet obyvatel (2008): 56 326
• Státní zřízení: autonomní oblast dánského království
• Úřední jazyky: dánština, grónština

Přírodní poměry

• Hornatá země
• Druhá největší souvislá ledová plocha na světě (po Antarktickém ledovci)
• jen 15% jeho území (asi o velikosti Britských ostrovů) není trvale zaledněno
• Z větší části leží za Severním polárním kruhem – země hor, ledovců a fjordů
• Tání ledovců – zrychlení pohybu a tání grónských ledovců, ztenčování jejich spodní vrstvy
• Severogrónský národní park – největší ve světě
• Fauna – lední medvěd, pižmoň, sob, polární vlk, sněžný zajíc, polární liška, mrož, tuleň

Podnebí  – polární, na jihu subpolární – chladná léta, studené zimy

Obyvatelstvo

• Počet Obrtel stagnuje či mírně klesá
• Osídlení soustředěno hlavně při pobřeží
• Na pracovištích se mluví hlavně dánsky
• Národnostní složení – 90 % Eskymáci a dánsko-eskymáčtí míšenci
• Náboženství – převážně luteránské

Sídla

Nuuk – hlavní politické a administrativní centrum, průmyslové centrum

• Rozsáhlé výstavy grónské kultury
• Jediná univerzita v celém Grónsku – asi 150 studentů
• Jediné město s kruhovými objezdy

Hospodářství

• Bohaté zásoby minerálů – kolem 500 různých druhů minerálů (50 druhů bylo objeveno poprvé  a popsáno právě v Grónsku, několik zdejších minerálů  – např. naujakasit –  nebylo objeveno jinde než zde)
• Nerostné bohatství hospodářsky využíváno – kryolit, galenit, sfalerit , uran a uhlí
• V okolním moři se předpokládají zásoby ropy a zemního plynu
• Dlouhé spory mezi grónskou samosprávou a dánskou vládou
• Zákonem  je ustanoveno, že o budoucím využívání těchto zdrojů má rozhodovat společný grónsko-dánský výbor. Základní ustanovení zákonů vychází z toho, že grónský lid má právo nakládat se svými přírodními zdroji.
• Rybolov, lov kožešinové zvěře, chov sobů na pobřeží

Zajímavosti

• Z geografického pohledu je Grónsko součástí severoamerického kontinentu, z geopolitického hlediska patří země do Evropy, a pokud jde o státní příslušnost, je Grónsko součástí Dánska.
• Grónsko přestalo být dánskou kolonií v roce 1953, kdy se Gróňané stali rovnoprávnými občany Dánského království. V roce 1978 získala země autonomní status s právem zřízení vlastního parlamentu. V roce 2009 došlo ke změně statutu země a autonomie se ještě rozšířila. Namísto „samosprávní vlády“ tak dnes oficiálně existuje „Grónská vláda“.
• Do žádného grónského města nevedou silnice. Dlouhé vzdálenosti se překonávají buďto letadlem, helikoptérou nebo lodí.