Geografie průmyslu a světového hospodářství,surovinové zdroje

– Zdroje nerostných surovin, paliv, voda, klimatické poměry, morfologie terénu
– Vznikly nezávisle na lidské společnosti
– Jejich vliv na rozmístění průmyslu klesá
– Významným zdrojem jsou zdroje vody- hutnictví, chemický průmysl

Lokalizační faktory socioekonomické

– Trh, pracovní síla, doprava, věda, vojenskostrategická hlediska
– Vliv těchto faktorů je pro rozmístění důležitý
Technologické parky (technopolis)- laboratoře, výzkumné závody oborů. Jsou budovány na speciálních pozemcích (poblíž vědeckých center) nejznámější jsou Silicon Walley (u San Francisca)
Průmyslové komplexy- v procesu industrializace, seskupují se do nich. Umožňují výhodné využití blízkých materiálních zdrojů a pracovních sil
Průmyslové oblasti (rajony)- hustá síť průmyslových závodů a komplexů s dokonalou dopravní infrastrukturou.
Nejvýznamnější průmyslové oblasti světa
– Severovýchod USA- území mezi Velkými jezery a pobřežím Atlantiku
– Západní Evropa- pás ze střední Anglie přes státy Beneluxu, severní Francii, Porúří, Porýní v Německu, přes Švýcarsko do Itálie
– Japonsko- ostrovy Honšú a Kjúšú

Těžební průmysl

= je základnou průmyslové výroby, tvoří ji asi 8% světové průmyslové produkce
– Je závislý na nerostných zdrojích
– Těžby ovlivňují geologické úložní podmínky nerostných zdrojů, objem zásob, jejich kvalita a dostupnost
Největší je těžba uhlí, ropy a železné rudy (1 mld. Tun/tok) X nejmenší je těžba zlata (2000 tun/rok)
– Paliva: ropa, plyn, uhlí, uran
– Černé kovy: rudy železa a chromu
– Rudy neželezných kovů: bauxit, ruda měděná, olovnato-zinkové, niklové, cínové, titanové
– Drahé kameny: diamanty
– Chemické suroviny: draselné soli, fosfority, síra

Rudy a nerostné suroviny

USA

– Vynikají v těžbě železných rud, mědi, olova, zinku a dalších kovů
– 1. Místo na světě v těžbě fosforitů a síry
– Dále draselné soli

Kanada

– Surovinová velmoc díky hlavnímu odběrateli USA (USA investují do těžby na území Kanady)
– Hlavní exportér zinku, uranu, mědi, niklu, platiny, stříbra, azbestu

Austrálie

– V 60. letech intenzivní rozvoj
– Zahraniční obchod s USA
– Vedoucí pozice v těžbě bauxitu, manganu, železných rud, titanu a diamantů
– Významná těžba mědi, niklu a zlata
– Hlavní odběratelé jsou Japonsko, USA a západní Evropa Jihoafrická republika
– Zásoby chromu, manganu, vanadu, mědi, olova, zinku a diamantů
– Velký zdroj pracovních sil
– Téměř monopolitní producent zlata
– Hlavní odběratelé jsou USA a západoevropské země

Státy západní Evropy

– Největší spotřebitelé a importéři

Rusko a Ukrajina

– Produkce železných rud (nejbohatší ložiska na světě)
– Chrom, měď, nikl, mangan, draselné soli, diamant, slídy

Energetické zdroje

– Primární- součástí přírodního bohatství (uhlí, ropa, zemní plyn, jaderná paliva, vodní energie)
– Sekundární- vznikají úpravou primárních zdrojů (elektrická energie, ropné deriváty, koks, svítiplyn

Těžba uhlí

– Průmyslový pás USA, Porúří, britský Midlans, Ukrajina, SV Čína
– Nejvíce zásob má USA, Rusko, Austrálie, Německo, VB
– Největší producenti Čína, USA a Indie

Těžba ropy

– Světové zásoby ropy se odhadují na 137 mld. Tun
– Největším producentem je Saudská Arábie, poté Rusko, USA (Mexický záliv) a Kanada
– V Evropě to je VB a Norsko (severní moře)
– OPEC = organizace zemí vyvážející ropu
– ovlivňuje těžbu a cenu

Těžba zemního plynu

– Rusko (Západní Sibiř)- 1. Místo v těžbě zemního plynu
– USA- Texas, Louisiana,
– Kanada (provincie Alberta
– Hlavní exportéři: Rusko, Kanada, Nizozemsko, Norsko, Alžírsko, Indonésie
– 25% plynu se dodává ve zkapalněném stavu (hlavní dovozci Japonsko, Francie)

Výroba elektrické energie

= má široké množství použití (teplo, pohon strojů, osvětlení)
– Tepelné elektrárny jsou budovány v blízkostech zdrojů paliv, mají velkou spotřebu vody pro chladící věže, orientují se na velké vodní toky a nádrže
– Hydroelektrárny- budují se na vodních tocích s hydroeneretickým potenciálem. Vyrábějí levný proud, ale jejich výstavba je nákladná.
– Největší hydroelektrárnou jsou Tři soutěsky- na řece Jang c’ ťang v Číně
– Jaderné elektrárny- umisťují se do oblastí s velkou spotřebou elektřiny, kde je nedostatek levných paliv. Musí být budovány na geologicky nepropustném podloží v blízkosti vodního zdroje
Netradiční zdroje= geotermální zdroje, přílivová energie, sluneční energie, vítr-mají jen místní význam.

Zpracovatelský průmysl

= suroviny zabývající se zpracováním surovin a polotovarů průmyslového i zemědělského původu,
Hutnictví, strojírenství, chemický průmysl, spotřební průmysl a potravinářský průmysl
Hutnictví
Neboli metalurgie, zahrnuje výrobu železa, oceli, neželezných kovů.
Hutnictví železa a oceli- Největší výrobci surového železa i oceli- Čína, Japonsko, Rusko, USA, Ukrajina
Hutnictví neželezných kovů Hutnictví hliníku, zinku, mědi, olova (Kanada, Austrálie, Jihoafrická republika), Bauxit- v subtropech a tropech (pobřeží Guinejského zálivu v Karibské oblasti)

Strojírenství

– Rozsah strojírenství v určité zemi je ukazatelem jejich hospodářské vyspělosti
– Všeobecné strojírenství: obráběcí stroje (Japonsko, Německo, Rusko, USA, Itálie)
– Dopravní strojírenství: výroba lodí, automobilů (Japonsko, Jižní Korea)
– Automobilový průmysl: největší složka průmyslu (ZE, Severní Amerika, Japonsko)
3 velké strojírenské regiony
– Severoamerický region (USA, Kanada, Mexiko, Portoriko)- má vedoucí postavení, produkuje 1/3 světové produkce (produkce automobilů, letadel, velkých počítačů)
– Západoevropský region (Státy EU)- 30% světové produkce, vede Německo, dále Francie, VB, Itálie a Španělsko
– Region východní a jihovýchodní Asie- centrum v Japonsku (drahá strojírenská mocnost světa) 20% světové produkce

Chemický průmysl

– Je náročný na vodu- chemické kombináty jsou orientovány na řeky se stabilním průtokem (USA- Mississippi nebo na Velká kanadská jezera)
Petrochemie- při Perském zálivu- v Saudské Arábii, Kuvajtu a Kataru
Produkce hnojiv- Čína, USA, Rusko, Kanada
Produkce plastů- USA, Japonsko, Německo
Produkce chemických vláken- průmysl celulózy a papíru je soustředěn v oblastech bohatých na jehličnaté lesy s dostatkem vody a s velkou výrobou elektřiny (USA, Kanada)
Spotřební průmysl

Textilní průmysl
– Dominuje bavlnářství (spíše v rozvojových zemích)
– Pletařství- USA, Japonsko, Čína
– Bavlněné látky- Japonsko, Itálie, Německo, ale také i Jižní Korea, Tchaj- wan a Čína
– Největším areálem textilního průmyslu je Jiho-atlantský region USA

Oděvní průmysl
– Vyniká Řím jako centrum masové módy (Itálie- Prada, Gucci)
– Paříž- nejnáročnější móda (Chanel, Dior)
– New York- největší středisko

Obuvnický průmysl
– Největší exportéři Tchaj Wan a Španělsko (kožená obuv)

Kožešnický průmysl
– Typický pro vyspělé státy, je náročné na lidskou práci, kvalifikaci i tradici
– Vedoucí postavení USA a Německo Klenotnický průmysl
– Vysoké nároky na ruční práci, vyznačuje se malou mechanizací
– Vedoucí postavení v Indii, Španělsku, Řecku a Itálie

Potravinářský průmysl

= upravuje a zpracovává produkty rostlinné a živočišné výroby
Orientované na suroviny- cukrovary, škrobárny, lihovary, konzervárny
Hlavní exportéři cukru- Indie, Brazílie, Čína

Geografie světového hospodářství

Vývoj
1. Neolitická revoluce
– přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství
– Proces proběhl po skončení doby ledové, mezi 10. – 8. Tisíciletím př. N. l.
– Začátek pěstování obilí, chov dobytka, využití dřeva

2. Průmyslová revoluce
– 18. – 19. Století
– Přechod od ruční výroby k tovární strojní velkovýrobě za pomoci zdrojů energie

Hospodářství tvoří dnes jeden navzájem propojený celek
– Ekonomická geografie= věda, která se zabývá větovým hospodářstvím
– Obory: Geografie průmyslu, zemědělství, dopravy, služeb, cestovního ruchu a rekreace, zahraničního obchodu

Hospodářské oblasti světa
– Svět je zemědělskoprůmyslový
– Velké oblastní rozdíly:
– Zemědělské a přírodní podmínky
– Různé ekonomické a společenské podmínky
– Velikost území
– Hlavní rozdělení:
– Sever= bohatší
– Jih= chudší

SEVER
– Ekonomicky vyspělé státy
– Amerika: USA, Kanada
– Evropa: celá Evropa + Rusko
– Asie: Japonsko, Izrael
– Afrika: Jihoafrická republika
– Austrálie + Nový Zéland
– 38% rozlohy obývané souše
– 22% obyvatelstva
– 85% světového průmyslu
– Státy G7: jsou to nejvyspělejší státy (USA, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, Kanada)
– fungující tržní hospodářství
– vysoká zaměstnanost v terciární sféře
– velmi nízká zaměstnanost v zemědělství
– vysoce rozvinutý systém dopravy – hustá síť, kvalitní silnice, dálnice, systém dopravy
– doba dožití – 70-75 let v průměru
– vysoká vybavenost spotřebními předměty – auta, vybavenost domácností
– Nízká negramotnost
– G8: + Rusko (od roku 1997 do roku 2014- odstoupilo v souvislosti krize Krymu)
– Další vyspělé státy: Švýcarsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Rakousko, Belgie, Nizozemsko

JIH
– rozvojové země
– 78% lidstva
– 62% obývané souše
– menší vybavení přírodními či lidskými zdroji
– koloniální závislosti v minulosti
– vzdálenost od hospodářských center, těžká dostupnost
– odlišná kultura
– státy bohaté na nerostné suroviny: problém – nezpracují je (nevydělávají na nich)
– zemědělství je základem ekonomiky
– Státy průmyslově zemědělské
-základem je zemědělství i průmysl
-Indie, Čína, Mexiko, Argentina, Brazílie, Egypt

-Asijští tygři= státy s nadprůměrně rostoucí ekonomikou
– Skupina nově industriovaných asijských zemí s rychlým hospodářským růstem
– Zavedení nových strojů
– Proces industrializace proběhl ve dvou vlnách
– 1. Jižní Korea, Taiwan, Hongkong, Singapur
– 2. Thajsko, Malajsie

-Státy vyvážející ropu
– státy s velkým exportem surovin a vysokým HDP na obyvatele
– státy arabského světa – Saúdská Arábie, Kuvajt, Brunej, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Katar, Libye,…

-Rozvojové zaostalé státy
– primitivní zemědělství, problém výživy a hladu, odkázány na mezinárodní humanitární pomoc
– státy J a střední Asie- Nepál, Mongolsko, Tádžikistán, KLDR, Bangladéš
Světové hospodářství tvoří 3 typy ekonomiky
1. Agrární typ
– Převládal na celém světě před průmyslovou revolucí
– Každá země vyráběla pouze to, co sama potřebovala- samozásobitelské hospodářství- naturální
– Úloha trhu byla minimální

2. Industriální typ ekonomiky
– Vedoucí postavení průmyslu ve struktuře HDP
– Vytvořen v 2. Polovině 19. Století

3. Postindustriální typ ekonomiky
– 2. Polovina 20. Století
– Začal s prohlubováním vědy a techniky
= Rychlý růst nevýrobní sféry (služeb)
– Rozvoj vědeckých oborů, úlohy vzdělání, výzkumu a vývoje
– Na 1. místě je USA- na nevýrobní sféru připadá více než 65% zaměstnanců
– Dále Japonsko, Velká Británie, Švédsko, Kanada, Austrálie
Rozdělení států podle vyspělosti
= 5 hospodářských světů

1. SVĚT
– Převažují služby, vysoká tržní ekonomika
– Státy v postindustriální části vývoje- zaměření na služby (terciér, kvartér)
– Moderní obory průmyslové výroby, elektrotechniky, metalurgie
– Státy OECD, G7

2. SVĚT
– Bývalé komunistické státy
a. Totalitní režimy (neomezená vláda)
– Severní Korea, Kuba, Čína, Vietnam
b. Postkomunistické státy (mají 3 přechody)
– K demokracii
– Z centrální plánované ekonomiky k tržní
– Z industriální na postindustriální

3. SVĚT
– Státy, které mají vysoký domácí produkt
– Státy OPEC
– Perský Záliv, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie

4. SVĚT
– Obdělávání půdy, plantážnictví
– Přestali vyvážet, začali si sami vyrábět
– Argentina, Brazílie, Thajsko

5. SVĚT
– 4. Svět je sice chudý, ale 5. Je nejchudší
– Mají pouze zemědělství
– Afrika (státy jižně od Sahary- Čad, Mauritánie, Súdán)
– Asie (Bangladéš)
Transformace

EKONOMICKÁ
– Z centrálně plánované na tržní

– Z industriální na postindustriální = RESTRUKTUALIZACE PRŮMYSLU

– Privatizace- odstátnění, převod státního majetku do rukou soukromých vlastníků.

– Restituce- navrácení majetku původním majitelům, kterým byl majetek násilně zabaven státem po roce 1948
Pojmy:
Centrálně plánovaná= hlavní roli hraje stát, určuje, co a jak se bude vyrábět, nahrazuje roli trhu
Tržní ekonomika= ceny jsou určovány podle směny na trhu- s cenou musí souhlasit obě strany
Restrukturalizace průmyslu= zaměstnanci z těžkého průmyslu přechází do služeb

POLITICKÁ
Postsovětské státy= státy bývalého Sovětského svazu, vznikly po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 (Arménie, Azerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina)= teď jsou to demokratické republiky

Postkomunistické státy= státy s komunistickým režimem (společné vlastnictví, odmítají třídní režim) dnes s demokratickým režimem (ČSR byla od roku 1948 do roku 1989)
– Současné komunistické státy: Čínská lidová republika, Laos, Kuba, Vietnam

Sektory zaměstnanosti
Výrobní sféra
a. Primární sektor (zemědělství, lesnictví, těžba, rybolov)
b. Sekundární sektor ((zpracovatelský průmysl a stavebnictví)
Nevýrobní sféra
c. Terciární sektor (služby, zdravotnictví, školství) Dnes 63%
d. Kvartérní sektor (věda, výzkum )
Ukazatele vyspělosti
HNP= je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období občany daného státu (jak na území tohoto státu, tak v cizině)
HDP = je souhrn všech vytvořených hodnot (v priméru, sekundéru, terciéru i kvartéru) za 1 rok na území daného státu. Většinou se udává v nominální hodnotě – v přepočtu na americké dolary USD

definovat světové hospodářství, charakteri
sekundér- průmysl, industriální

primér- char. pro pro preindustriální, arární typ

SUROVINOVÉ ZDROJE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Dělení

1. NEVYČERPATELNÉ
– Sluneční energie
– Atmosféra
– Hydrosféra

– tepelná energie Země 2. VYČERPATELNÉ
a. Obnovitelné
– Pedosféra
– Biosféra
b. Neobnovitelné
– Paliva
– Rudy (železa, barevných kovů)
– Nerudy (stavební materiály)

Nerostné suroviny

ČERNÉ UHLÍ
– nejvýznamnější strategická surovina do poloviny 20. století – nahrazeno ropou
– těžší přeprava
– problém v 70. letech 20. století – energetická krize (domluva států vlastnící ropu – ropa dražší) → návrat k uhlí
– zásoba: cca 200 let
– státy si své uhlí většinou nechávají
– oblasti: USA, Kanada, Evropa, Rusko, Mongolsko, Čína, Indie, J Afrika, Austrálie

HNĚDÉ UHLÍ- Německo, Rusko, USA, Čína, Polsko, ČR

ROPA
– podléhá obchodu
– naleziště: Mexický záliv (USA, Mexiko, Brazílie); Evropa – Severní moře, Karibik, Perský záliv, Rusko, Indonésie (jihočínské moře), Guinejský záliv
– producenti: Saudská Arábie, USA, Rusko, Írán
– přes 80% ropy na území rozvojových zemí
– OPEC = organizace zemí vyvážející ropu, ovlivňuje těžbu a cenu
– ropovody

ZEMNÍ PLYN
– ložiska spolu s ropou x oddělená ložiska
– úprava plynu hned v místě těžby
– doprava: plynovody, v lodích – ve zkapalněné stavu
– více než 1/3 v Rusku

URAN- využívá se obohacený, v Americe ne uran ale plutonium
RAŠELINA- Pobaltí – Estonsko, Litva, Lotyšsko, Irsko

Energetika

TEPELNÉ ELEKTRÁRNY:
– produkují 2/3 světové energie
– spalují uhlí (někdy ropu – Rusko, plyn, topné oleje, rašelinu)
– velké znečišťování ŽP
– při spalování se uvolňují skleníkové plyny
– lokalizace: v okolí měst, v místě těžby uhlí, v blízkosti vody

JADERNÉ ELEKTRÁRNY:
– 18% energie
– ekologicky čistá energie
– nebezpečí výbuchu, problém s odpadem
– lokalizace: v místě velké spotřeby energie a nedostatkem jiných paliv, na geologicky nepropustném podloží ve stabilních oblastech s bezpečnostním opatřením, blízko vodních zdrojů (7x vyšší spotřeba vody než tepelné)
– USA, Francie, Japonsko
– Temelín- nejvýkonější jaderná elektrárna v ČR (České Budějovice)

VODNÍ ELEKTRÁRNY:
– levná energie, drahá výstavba
– ovlivňuje ekosystém
– lokalizace: geologicky nepropustné údolí
– země, kde vodní toky tečou v horách (např. Alpské země, Skandinávské státy, Amerika – Brazílie, USA)
– typy:
a) průtokové – nejběžnější
b) akumulační – vyrovnaný stav vody
c) přečerpávací
d) přílivové
– největší: Tři soutěsky (na řece Jang-c‘-ťiang ) – Čína (dominantní elektrárna, sesadila z 1. místa USA)
– Hydroelektrárna Itaipu na hranici mezi Brazílií a Paraguayí- řeka Parná (2. největší na světě)
– USA- Grand Coulee
– U nás- Vltavská kaskáda, Nechranice

ALTERNATIVNÍ ZDROJE
= jsou to zdroje nevyčerpatelné
– sluneční:největší v Saudské Arábii
– Solární-
– větrné:hlučné, největší v USA, u nás v Krušných horách, na velkých plochách- na stepích (v Americe prérie- celý středozápad USA)
– geotermální:- využívají tepla z nitra země (Island- protože leží na rozhraní dvou litosférických desek), dále Itálie, Kalifornie, Nový Zéland, Japonsko, Island
– Vodní- Ob, Jenisej, řeka Parná- přehrada Itaipu
– Přílivová elektrárna- Francie- Biskajsý záliv
Zdroje rud

ŽELEZNÁ RUDA
– klíčová role během průmyslové revoluce
– těžba: Čína, Brazílie, Austrálie, Rusko, Ukrajina, Švédsko
– vývoz: státy s vyspělým strojírenstvím
CHROM A MANGAN
– pro výrobu oceli
– producenti: Rusko, JAR
BAUXIT (Al)- Karibská oblast, Austrálie, Brazílie, Guinea, Francie, Maďarsko, Karibik
MĚĎ- USA, Kanada, Austrálie, Chille, Peru, Mexiko, Čína, Indonésie
ZINEK:- Čína, Austrálie, Kanada, Peru
– stagnuje těžba olova, cínu, niklu
– omezování těžby ve vyspělých státech – preferují dovoz rudných koncentrátů
– v rozvojových a chudších zemích bývá těžba v rukou zahraničních společností- inkasují část zisku

DRAHÉ KOVY:
– Zlato: JAR, USA, Austrálie, Čína, Kanada, Rusko
– Platina: JAR
– Mexiko: stříbro
NERUDY
– chemické suroviny (soli, fosfáty, síra)
– SÍRA: naleziště v USA (Mississippi), Polsko
– FOSFÁTY: Florida, S Afrika
– SOLI: Kanada, USA, Evropa
– suroviny pro stavebnictví (vápenec, písek, kámen)
– sklářský a keramický průmysl (kaolin)
Fosilní paliva- průmysl:
– Energetický průmysl
– Železná ruda- hutnický (černé kovy)
– Barevné kovy- barevná metalurie
Vyspělé státy většinou vybrané, dovážejí z rozvojovýh států, nebo si ty svoje šetří. Využívají materiály recyklovatelné. Rozvojové státy hlavně těží a vyváží.
Brazílie, arentina- začínají významně rozvíjet zpracovatelský průmysl
Surovina- není ještě zpracovaná, dostanu za ní méně (rozvojové státy jsou v začarvaném kruhu, protože vyváží suroviny a nedostanou za to tolik peněz- nemůžou se rozvíjet)
Výrobek- už zpracovaný, dostanu za něj více