Biosféra

– Biosféra zahrnuje i část ostatních sfér: litosféry a pedosféry (povrch a podpovrchové části Země), hydrosféry (světový oceán a vody pevnin), atmosféry (spodní vrstva)

 

výšková stupňovitost – závisí na nadmořské výšce; podnebí i vegetace se mění

s měnící se nadmořskou výškou

– př. J Amerika – Andy

  šířková pásmovitost – vznik pásů dle zeměpisné šířky

ŠÍŘKOVÁ PÁSMOVITOST = biomy světa

1. Tropické oblasti (“tropic” = obratník → pás mezi obratníky)

• Zabírají asi 40% povrchu planety a nachází se mezi obratníky.
• Průměrná teplota je vždy minimálně 18°C.
• Velké množství srážek
• Na jaře a na podzim, kdy Slunce vrcholí nad rovníkem, jsou tropické deště obzvlášť mohutné = zenitální deště (přesouvají se na S a na J podle pohybu Slunce – vždy tam, kde je slunce v nadhlavníku)
• Vzduch se neustále otepluje a stoupá vzhůru.
• Díky odvádění vzduchu od rovníku zde vzniká oblast trvale nízkého tlaku vzduchu a oblast trvale vysokého tlaku vzduchu.
• Od obratníkových oblastí zde vanou pasáty, které se vlivem rotace stáčejí: na severní polokouli vpravo a na jižní polokouli vlevo.
• Opačným směrem, od rovníku k obratníkům, zde vanou antipasáty.

 

1. Vlhké tropy (rovníkový, equatoriální pás)

• Průměrná měsíční teplota je zde 24 – 28 °C a srážky 1500 – 2000 mm
• Je zde skleníkové klima a to vytváří ideální podmínky pro vegetaci.
• Rovníkové řeky obsahují veliké množství vody a to díky vydatným srážkám.
• Těží se zde kaučuk, vzácné dřeviny a dříve se zde těžil i palmový olej. A vyskytují se zde značné zásoby nerostných surovin.
• Vlhké tropy neznají roční období.
• Zenitální deště
• Denní chod počasí – ráno je jasno → vytváří se kupovitá oblačnost → odpoledne prší → večer jasno

 

1. Střídavě vlhké tropy

• Pravidelně se zde střídají zimní období sucha a období letních dešťů.
• Překrývá biom savan
• Letní období dešťů – je nejbohatší na srážky na jaře a na podzim, ale s rostoucí zeměpisnou šířkou srážek ubývá a zimní sucha jsou stále výraznější.
• Teplota je zde 40 – 50 °C ve stínu, přičemž v noci klesá na 10 °C a na okraji pouští až pod bod mrazu. Období dešťů provázejí časté bouřky.
• Řeky:

-Půl roku zde trvá období tzv. zvýšených průtoků

-Další půlrok trvá období průtoků rozkolísaných

-Tam, kde řeky pramení, je po celý rok průtok stabilizovaný

– údolí vytvořené sezónním průtokem

-V Africe = vádí

-V Austrálii = creek

• Typická plodina – kávovník

-K růstu potřebuje minimální teplotu 18 °C.

-Vyžaduje kvalitní půdu a srážky okolo 1 500 mm ročně.

-Největšími světovými exportéry jsou Brazílie a Kolumbie

 

1. Suché tropy – pouště

Problémy tropů

– kácení deštných lesů

– malárie – spavá nemoc

– rozšiřování pouští

– plýtvání půdou

– tropické cyklony – tlakové níže, závisí na rozdílu teploty vody a troposféry – čím větší rozdíl, tím větší cyklóna

 

Savany  = travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí

• období dešťů (léto) a období sucha (2-3 měsíce)
• nestřídají se roční období
• stále vysoké teploty
• traviny a dřeviny se vzájemně potlačují a vytvářejí tím podstatu savany
• savany podle délky období sucha:

-vlhké savany – v Africe na S od tropického deštného lesa až do jižního Súdánu, J Amerika-

Venezuela, Brazílie

-suché savany – další pokles srážek – východní Afrika, Austrálie (buš) – pro pastvu dobytka

-trnité savany – sahel a jižní okraj Sahary, JZ Afrika, oblast Kalahari

-zaplavované savany

Fauna savany

• optimální životní prostředí pro býložravce
• =>krypsis = přizpůsobení zvířat proti predátorům (srstí, rychlým pohybem)

Afrika:

–býložravci: zebry, žirafy, antilopy, pakoni, nosorožci, sloni, buvoli

–šelmy: lev, levhart, gepard, pes hyenovitý

–endemičtí ptáci: hadilov písař, čáp marabu, pštros

Jižní Amerika:

-velcí kopytníci chybějí – pouze jelínek pudu

-mravenečník, pásovec, puma, jaguár, vlk hřivnatý

Austrálie:

– klokan, koala, mravenečník, pes dingo, emu hnědý

Flora savany

• Akácie, baobab, trávy, keře

Problémy savany – Požáry, tornáda, sarančata – ničení úrody, pytláci

Využití – Pěstování kukuřice, pšenice, kočovné pastevectví

 

Pouště tropů a subtropů

– 14 % půdy pevnin  

– největší- Sahara (Tuaregové a Berbeři)

– nízké roční úhrny srážek, velký výpar vody

– přes den je teplo a v noci kolem bodu mrazu

– několikanásobně větší výpar než úhrn srážek

– neúrodná oblast – nedostatek vegetace, bez odtoků

– zasahují do tropických i subtropických pásů

– suchá říční koryta – vádí

– probíhá zde mechanické zvětrávání hornin (větrem), písečné bouře à písečné přesypy

– oázy – uměle zavlažované pozemky, je zde možné zemědělství – palma datlová, obilí ovoce a

zelenina

– rostliny – sukulenty

– fauna – velbloudi, plazi – hadi, gekoni, hmyz, hlodavci

– DESERTIFIKACE – rozšiřování pouští – kvůli chovu dobytka na okraji pouští – nadměrné

spásání

– hamády – kamenité

 Subtropy

• vyskytují se v oblasti okolo Středozemního moře, JV Asie, v teplém přímořském podnebí středního a J. Japonska a v Americe na Floridě a na pobřeží Mexického zálivu
• Subtropy leží mezi tropickými oblastmi a mírným pásem

• severní polokoule – mezi 30° a 45° s.š. u obratníku Raka
• jižní polokoule – mezi obratníkem Kozoroha a 40° j.š.

 

– křovinaté porosty, duby, vřesovce, pistácie, myrta, rozmarýn

– živočichové- aktivní na jaře, ptáci, hadi, ještěrky, hmyz

– nížiny- hustě zalidněny, pěstování obilí, ovoce, zeleniny

– výše položené oblasti- chudé pastviny-ovce, kozy

– zemědělské plodiny- kukuřice, citrusy, víno, olivy, bavlna, tabák, korek

– Itálie, Řecko, Mexiko, jižní státy USA, Španělsko, Portugalsko, Severní Afrika

– horké suché léto, mírná vlhká zima – období letních dešťů

– teplé, suché podmínky -> mírné pouště – př. Sahara v Africe, Peruánská poušť, Kalahari, Australská poušť

– léto – subtropická tl. výše se posune blíže k pólům

suchá, horká léta

etésiové větry = suché severovýchodní pasátové větry

– zima – tl. výše se posune zpátky blíže k rovníku

oblasti ovlivňuje západní proudění

cyklony přinášejí srážky – na návětrných svazích hor vysoké srážky

– macchie, olivy, citrusy, vinná réva, pomeranče, tabák

– Kudlanka, Chocholouš, Gekon, Luňák červený, orel jestřábí

-Do středomoří každoročně jezdí mnoho lidí na dovolenou. To zvyšuje nejen příjmy pro obyvatele, ale i znečištění oblasti. V letních měsících se celková populace až zdvojnásobí. To znamená, že do mělkého moře je vypouštěno velké množství odpadu.

 

klima subtropických oblastí:

– pevninské (kontinentální) – málo srážek, velké teplotní rozdíly během roku – V E

– mořské (maritimní)

– západních břehů pevnin (středomořské)

– východních břehů pevnin (monzunové).

vegetace: vždy zelené tvrdolisté keře, střídavě vlhké lesy subtropů, rostliny polopouští => pěstují se např.: vinná réva, bavlníky, olivy, pomeranče, citrusy a tabák

 

1. a) Subtropy v období zimních dešťů

• na západním pobřeží kontinentů
• v evropském středomoří až k sev. pobřeží Perského zálivu a Arabského moře
• horká suchá léta, zimy jsou mírné a deštivé
• teplé, suché podmínky à mírné pouště (Sahara, Kalahari, Peruánská, Australská)

1. b) Subtropy v období letních dešťů

výskyt:

• na východních okrajích kontinentů od obratníků k směrem k mírným šířkám
• trvale zavlažovaná území i přesto, že srážky převažují nad výparem

=> J Brazílie, SV Argentiny, JV USA (Florida), V Austrálie a na JV Afriky

• klima subtropické monzunové a tropické
• pěstování rýže, citrusů

Stepi

• step – název vznikl v ruštině pro travnaté formace mírného pásu
• teplá léta, chladné zimy – velké teplotní rozdíly
• málo srážek pro růst stromů
• střídání vlhkých a suchých období
• pro nízké úhrny srážek během roku nerostou stromy
• stepní půdy bývají velmi úrodné – černozemě
• stepi jsou v dnešní době proměněny ve světové obilnice – pšenice, kukuřice
• pastviny – hovězí dobytek, ovce
• stepi vznikaly také vlivem člověka – kácením lesů a chovem dobytka
• lesostep – oblast s vyšším úhrnem srážek

• flora- Cibulovité byliny

stepní traviny (vousatka, kostřava, pelyněk)

• fauna- antilopy, bizoni, pakoně, lama, lvi

Hlodavci- sysli, svišti, psouni, křečci, hraboši, morčata

Ptáci- orli, pštros, emu

Hmyz- včely, vosy, mouchy, kobylky, sarančata

 

Dělení stepí:

Východoevropské stepi

• léto velmi suché – organismy v klidových stádiích
• roční úhrn srážek v rozmezí 300-500 mm
• pusta – maďarská step – je antropogenně podmíněnou stepí
• Maďarsko, Ukrajina

 

Středoasijské stepi (celiny)

• Mongolsko, Kazachstán, východ Číny
• klima je extrémně kontinentální
• půda je na jaře kvůli chybějícímu sněhu suchá

•  s rostoucí n.m. přecházejí v březové lesy až v jehličnatou tajgu

Severoamerické stepi (Prérie)

• klima je podmíněno srážkovým stínem horských pásem (Skalnaté hory, oblasti od Winnipegu k Mexickému zálivu)
• východ USA
• teplot ubývá od jihu k severu a srážek ubývá od východu k západu

Jihoamerické stepi (Pampy)

• rozkládají se ve východní Argentině, u horského pásma And
• příznivější klimatické podmínky než ve stepích na S
• vysoké srážky 800-1000 mm
• v zimě se nevyskytují mrazy
• dnes pampa velmi hustě osídlena a využívána k zemědělství

 

Stepní fauna

kopytníci, hlodavci, šelmy a draví ptáci

Eurasijské stepi:

osel kulan, v minulosti kůň Przewalského, sysel, křeček, zajíc, krtek, vlk, bažant, rys karakal, orel stepní

Severoamerické prérie:

v minulosti ohromná stáda bizonů dnes v rezervacích

kojot prériový, psoun prériový, sova zemní

Jihoamerické pampy:

mara stepní, jelínek pudu, nandu pampový, nandu stepní, lama guanako

 

Lesy mírného pásu

– hlavně S polokoule (Severní Amerika, Eurasie), na J malá plocha (Chile, Nový Zéland, Tasmánie)

– jehličnaté lesy (tajga)

Smíšené lesy

Listnaté lesy

– význam: ekosystém, produkce kyslíku, zadržování vláhy, úkryt pro živočichy, zdroj potravy, těžba dřeva, odpočinek, rekreace

– ohrožení: těžba dřeva, požáry, silný vítr, škůdci

– dostatek vláhy

– pravidelné srážky, poměrně teplé léto, výrazně chladná zima (sníh 6-8 měsíců)

– velká část – permafrost

– teplejší, vlhčí části mírného pásu- listnaté lesy (duby, buky, javory)

– chladnější oblasti- smíšené lesy

– listnaté+smíšené- střídání ročních období, dostatek vody

– fauna- jelen, zajíc, skunk, jezevec, kuna, liška, Asie- kočkovité šelmy, ptactvo

– vegetace: smíšené- bříza, smrk, lípa, osika, buk, jedle

Listnaté- javor, dub, buk, bříza, topol, vrba

TAJGA- JEHLIČNATÉ LESY

– nejrozsáhlejší lesní plocha na Zemi

– severské jehličnaté lesy (na J polokouli se nevyskytují- není tam pevnina)

– chladné zimy, teplejší léta

– výskyt stále zmrzlé půdy

– vyšší podíl srážek

– fauna- medvědi, vlci, lišky, rysi, prase divoké, jeleni, losi, srnčí zvěř, ptactvo

– zásobárna dřevní hmoty

– nejzachovalejší přírodní společenstvo

– permafrost- dlouhodobě zamrzlá půda

– ze spadlého jehličí à humus à tvorba bažin, močálů a rašelinišť

řídká lidská populace, větší sídla pouze ve Skandinávii

lidské aktivity: těžba nerostů (rop, zemní plyn v Sibiři a Aljašce), lov kožešinové zvěře

hlavním problémem jsou imise, škůdci, znečištění ovzduší, kontaminace vody, průmysl

Tundra

= subpolární oblasti

– Lemují polární oblasti v pruzích od 500 až 1500 km

– míšení mírného a polárního klimatu

– zima – teploty k -50°C > Ojmjakon na Sibiři -78°C (minimum)

– léto – převládá teplejší klima mírného pásu

– málo srážek

– teplota nepřesahuje 10°C

-biom subpolárních a polárních oblastí, mezi tajgou a zaledněnými polárními končinami

-Typy: arktická, antarktická, alpínská

– arktická tundra – v nejsevernějších částech Evropy, Asie a Ameriky, Grónsku

-antarktická tundra – na jižní polokouli – Antarktida

– alpínská – vysoké nadmořské výšky

– Abiotické podmínky – vody je dostatek, ale je zmrzlá v podobě ledu

-permafrost, sněhová přikrývka, krátká vegetační doba

– mezi tajgou a tundrou- lesotundra (les-keřové porosty, ojediněle stromy – břízy, olše)

-Biotické podmínky – vegetaci tvoří pouze mechorosty a lišejníky => vegetační růst je pomalý

– tundra keřová (zakrslé vrby, břízy, brusinky), mechová (mechové porosty), lišejníková

– živočichové jsou adaptováni a stahují na J do teplejších oblastí

 

Polární oblasti

Znaky: nejnižší teploty, permafrost, střídání polárního dne a noci, chudá nebo chybějící fauna a flora (život je soustředěn do moře), trvalá sněhová pokrývka, zalednění

– Polární pustina = ledová pustina, polární či mrazová poušť, zaledněné území

– někdy vztahován k pouštím (pro nedostatek vody)

– na ostrovech Severního ledového oceánu a na Antarktidě

– polární den – souvislé denní období za polárním kruhem, kdy slunce vůbec nezapadá

=> polární den a noc – na s. pólu – půl roku polární den (21.3.-23.9.)

– problémy: růst ozonové díry, tání ledovců a zvyšování hladiny moří

– rostlinstvo, živočišstvo- soustředění v moři, na mořském pobřeží

– moře- plankton- potrava pro ryby

– mroži, tuleni

– Antarktida- tučňáci

– mechy, lišejníky, řasy

– Arktida- Eskymáci, Laponci

– Antarktida – pouze vědci

 

 

VÝŠKOVÁ STUPŇOVITOST = vegetační stupně

• stejně biomy jako od rovníků k pólům jsou uspořádány v nadmořské výšce – od hladiny oceánu po vrcholky hor

 

1.Nížinný = planární stupeň

• do 200 m n. m.
• průměrná teplota 10°C
• lužní lesy (listnaté, převážně dubové)

 

2.Pahorkatinný = kolinní stupeň

• 200-500 m n. m.
• průměrná teplota 7°C
• využíván k zemědělství

3.Podhorský = submontánní stupeň

• 500-1000m n. m
• průměrná teplota 4°C -> 7°C
• dříve bukové a bukojedlové lesy
• nyní smrkové monokultury

 

4.Horský = montánní stupeň

• 1000-1200m
• v Karpatech do 1500m, v Alpách do 1800m n. m
• bučiny a smrčiny

 

5.Klečový = subalpínský stupeň

• 1200-1800m n. m, teplota 0°C -> -2°C
• kosodřeviny, borovice, modříny, břízy, pastviny

6.Alpínský stupeň

• 1800-2200m n. m, teplota -4°C
• horské louky a skály > nízký porost (trávy, lišejníky)

7.Subnivální stupeň

• 2200-2500 m. n. m., teplota < – 10°C
• stupeň má ráz mrázové pouště bez vegetace,
• povrch je pokrytý úlomky hornin a hlínou

8.Sněžný = nivální stupeň

• nad 2500 m. n. m. => „věčný led a sníh“
• vyskytuje se nad sněžnou čárou => holé štíty a horské ledovce

Platí pouze ve střední Evropě, na rovníku jiná stupňovitost – do 1000m – tropický les, do 2000m – horský les, do 3000m – mlžný les (nižší stromy, velké srážky, stálá mlha), do 4000m – paramo (kvetoucí kaktusy, tráva), do 5000m – vysokohorská tundra (mechy, lišejníky), nad 5000m – sníh a led

 

LES

1. tropický deštný les
   • Kolem rovníku (10° na jih a na sever)
   • Stabilní teplota 25°Ca srážky 2000 – 3000 mm
   • Především v oblastech východních krajů pevnin, kde pasáty vanou z oceánu na pevninu (na Z je podnebí suché a horké)
   • Tvoří asi 1/5 všech lesů na Zemi
   • Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, pak Konžský
   • Obrovsky druhově rozmanité, výška až 60 m, rostlinná patra (4-5)
   • Gigantické stromy, liány, mahagon (ohrožený), eben, kakaovník, ananas
   • Hodně hmyzích druhů, ale málo savců
   • V korunách stromů často epifyty – rostliny žijící na povrchu jiných rostlin
   • J Amerika – Brazílie, peru, Kolumbie, Afrika, Indonésie, Papua Nová Guinea, Malajsie

Patrové uspořádání

Patrové uspořádání:

 

Stromové patro  -do  50 – 60 m

↓

Koruny stromů – do 30 – 36 m

↓

Bylinné a keřové patro – do 10 m

 

Kácení deštných lesů:

• příčiny kácení – chov dobytka – získání ploch pro pastviny

– zemědělství – pěstování sóji

– těžba dřeva – často nelegální

• probíhá podél vodních toků a cest → vykáceno do tvaru rybí kosti
• Důsledky kácení – změny klimatu na planetě, únik CO2 do ovzduší, vymírání živočišných a rostlinných druhů, vice plochy pro pastvu, ničení půdy (půdní eroze), pracovní příležitosti…
• dříve odlesněné plochy už dnes nevyužívány a nezalesňovány znovu
• Řešení – daně na pralesní dřevo, zastavení dotací těžby, zásah Greenpeace, nevykupování dřeva z pralesů …

 

– vypalování- pro zisk zemědělské půdy (vydrží pouze 2-4 roky- popel obohatí půdu, která je tak velmi úrodná, nicméně díky dešťům jednak dochází k rychlé půdní erozi, jednak jsou živiny rychle vyplaveny, takže již po 2–3 letech se získaná oblast nedá pro zemědělství použít)

– za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů

 

Fauna:

Amazonie – anakondy,leguán zelený, tukani, papoušci, kolibříci, motýli, jaguár,ocelot, krokodýli (kajmani),

Afrika –  gorily, šimpanzi, moucha Tse-tse,chameleón, okapi, levhart, termiti

JV Asie – makakové, tygr, orangutani

 

Význam:

Zdroj léků – hodně přírodních léčiv

„plíce světa“

 

 

2. Les mírného pásma

Výskyt: pás v západní a východní Evropě, východní Asie, východní polovina USA, jižní část Chile, Laplatská oblast Jižní Ameriky, východní pobřeží JAR, JV Austrálie a Nový Zéland

 

• 4 roční období
• dostatek vody a půda vhodná pro zemědělství
• klima je ovlivněno oceánským a přechodným obdobím, což zapříčiňuje teplá léta, nepříliš chladné zimy, pravidelné srážky
• přeměny v kulturní krajinu, která překrývá původní uspořádání přírody

Půdy: hnědozemní půdy – vhodné pro zemědělství

Vegetace : bříza, smrk, lípa, osika, buk, jedle, listnaté – javor, buk, bříza, jilm, topol, vrba

Fauna: zubr, srnec, jelen, zajíc, jezevec, kuna, liška, ptáci

V Asie – kočkovité šelmy – tygr sibiřský, leopard skvrnitý,…

Vliv člověka – intenzivní zemědělství, největší část průmyslové výroby, dopravy, obchodu, tím způsobuje problémy životního prostředí jako je kontaminace vody a znečištění ovzduší

 

Složení lesů –

podle oceanity podnebí

• stále zelené lesy – na západních pobřežích pevnin (navazují na křovinné porosty subtropických oblastí (Tasmánie, Nový Zéland, Chile) )
• opadavé listnaté lesy, smíšené lesy a lužní lesy – tvoří přirozený vegetační kryt v říčních údolích a jejich výskyt je vázán na zaplavované údolní nivy (tvořené sedimenty)

– Hladina podzemních vod – v malé hloubce pod povrchem -> dodává vláhu pro vlhkomilné dřeviny, př. vrby, olše, topoly, jasany, habry

podle oblasti rozšíření

• Evropa – chudá druhová skladba (buky) – většina dřevin vymizela v době ledové
• Asie, S. Amerika – druhově bohaté (Amerika – bukové, dubové lesy, Asie – jinany, magnólie, dřezovce)
• Ural – netypické ostrůvky dubů a habrů mezi jehličnatými lesy a stepí

 

Proměny mírného pásu

• Vlivy člověka – regulace vodních toků – povodně =>degradace, odpady, emise, kontaminace, eroze =>přílišné závlahy v zemědělství – vysychaní př. Aralské jezero =>průmyslovou činností – devastace krajiny, ukládání odpadu

 

Ohrožení lesů:

• kyselé deště – ČERNÝ TROJÚHELNÍK – hranice mezi ČR, Německem  a Polskem – těžba hnědého uhlí – dříve bez filtrů, hodně emisí → mnoho kyselých dešťů. Dnes – snížení emisí, znovu zalesňováno
• problém kůrovce v NP Šumava – spor o kácení lesů napadených kůrovcem v 1. zóně NP

– nejsou to původní lesy – vysázené smrkové monokultury – problém rychlého šíření kůrovce

– děleno na 3 zóny – 1. zóna – chráněna, 2. zóna – využívána, 3. zóna – v okolí obcí (kůrovec se

šíří z 1. zóny)

 

 

OHROŽENÉ DRUHY

• jejich seznam podle IUCN = Mezinárodní svaz ochránců přírody
• Červený seznam IUCN – seznam nejvíce ohrožených druhů

Stupně ohrožení –

 

• existují i seznamy ohrožených druhů pro jednotlivé země – např. Seznam ohrožených zvířat v Česku – např. kočka divoká, medvěd hnědý, netopýr, plch zahradní, sysel, tchoř, bobr, ještěrky, užovky, čolci, raci, raroh velký …
• příklady světově ohrožených  – plejtvák obrovský, delfín, gorila, nosorožec,…

 

Naposledy byl červený seznam IUCN vydán v červnu 2012. Je na něm celkem uvedeno 63 837 druhů, z nichž 19 817 je ohroženo vyhynutím.