Jan Hus, husitská literatura

• 2. pol. 14. stol. – 1. pol. 15. století
• jedná se o církevní hnutí – reforma církve
• přestala se psát světská literatura (lit. zábavná) a legendy
• naopak se začali psát kázání (přenos myšlenek kněze na lidi),satira (formou hádání, kritizuje společnost a církev) a traktáty (náb. úvaha)
• také rozvoj kronik (mapují husitské hnutí), duchovní písně (válečné)
• rozdělení na 4 období:
  • Husovi předchůdci (2. pol. 14. stol.)
  • Jan Hus (poč. 15. stol. do roku 1415)
  • Husitská literatura (období bojů) (1419-1434)
  • Polipanská literatura (1434 – pol. 15. stol.)

Husovi předchůdci (2. pol. 14. stol.)

V tomto období vznikl překlad Bible do českého jazyka, tím se dostalo Písmo svaté mezi chudší a méně vzdělané vrstvy. Zároveň si mohli lidé ověřit, co všechno si případně církev upravila nebo vymyslela – co v Bibli není. Mezi Husovi předchůdce zařazujeme osobnosti, které chtěly řešit společenské rozpory nápravou (reformou) církve. Cílem reforem však nikdy nebylo odstranit víru v Boha. První kritika církve, hlásají návrat k původní církvi.

Jan Viklef

• anglický teolog z Oxfordu, obviněn že učí bludy
• názory: církev nepotřebuje papeže, jedinným pramenem víry je Písmo svaté, církev by neměla mít pozemské statky, církev by se měla řídit vzorem z dob apoštolů
• díla O pravosti svatého Písma, O moci papeže

Konrád Waldhauser

• němec, povolán Karlem IV., kázal německy a latinsky univ. studentům, kritizoval poměry na univerzitě

Matěj z Janova

• český katolický kněz, kazatel, univerzitní mistr, kázal latinsky
• díla Pravidla Starého a Nového zákona, Kázání

Jan Milíč z Kroměříže

• „lidový“ kazatel, orientoval se na chudinu – populární, kázal česky o světě a proti nepravostem kněží
• vzdal se všech svých hodností a žil v chudobě
• založil Jeruzalém – budovu, kde obracel prostitutky na pokání
• zakladatel Betlémské kaple
• kromě latinských a německých děl napsal česky Modlitby po kázání

Matěj z Janova a Jan Milíč z Kroměříže překládali také Konrádovy přednášky.

Tomáš Štítný ze Štítného

• nejdůležitější Husův předchůdce, laik, psal výlučně česky, nestal se knězem, psal traktáry, zabýval se otázkami blízkých obyč. lidu, používal srozumitelný jazyk, chtěl vzdělání i pro ženy, zakladatel etiky
• proces laicizace – zesvětštění literatury
• Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – určené šlechtě, jak napravit její chyby
• Řeči besední – rozhovor otce a dětí o křesťanství
• Řeči sváteční a nedělní – výklad evangelií

Jan Hus

• vystudoval artistickou i teologickou fakultu na UK, později mistr a rektor, od r. 1402 kázal v Betlémské kapli (navštěvován i královnou Žofii a jeji ochrankou Janem Žižkou)
• kritizoval mravní úpadek, církev, odpustky
• r. 1412 uvržen do klatby – nesměl kázat
• Hus však kázal dál, proto papež vyhlásil interdikt (nesměli být prováděny církevní obřady v Praze) -> uchýlil se na Kozí hrádek a Krakovec
• na Kostnickém koncilu označen za kacíře a 6. července 1415 upálen
• pro církev psal latinsky, pro lid česky
• zasadil se o vydání Dekretu Kutnohorského (1409) – který změnil poměr českých a zahraničních studentů na UK; prakticky však zapříčinil úpadek univerzity
• díla:
  • O církvi – zastává názor, že hlavou církve není papež, ale Kristus, pokud papež jedná v rozporu s Písmem – není potřeba ho poslouchat, opírá se o Viklefa
  • Knížky o svatokupectví – kritika církve, svatokupectví = vymáhání poplatků za církevní obřady (křty, pohřby, mše, modlitby,..)
  • Výklad Viery, Desatera a Páteře – výklad víry, desatera Božích přikázání a Otčenáše; Páteř – motlitba Otče náš; odlišuje víru v Boha a víru Bohu; správný křesťan by měl jednat podle Božího slova
  • Dcerka – vysvětluje dívkám, jak správně žít
  • Postila – soubor kázání
  • O pravopise českém – odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka, snahy zjednodušit jazyk
  • Listy z Kostnice – osobní a otevřené (formou kázání)

Husitská literatura

Po smrti Jana Husa došlo útlumu literatury, zúžila se na traktáty husitského hnutí. Rozvíjela se bojová píseň, posilující morálku.

Vavřinec z Březové

• psal česky i latinsky, historik husitského hnutí, kromě psaní také překládal
• díla:
  • Husitská kronika – mapování dějin husitství, především o Janu Husovi, latinsky – prezentace husitství v zahraničí
  • Píseň o přeslavném vítězství u Domažlic – oslava bitvy u Domažlic, v níž husité porazili křižáky

Nezařazené prohusitská díla tohoto období:

• Budyšínský rukopis
  • Žaloba a porok Koruny české – Zikmund se dal korunovat, ale neuznala ho města ani lid, vysvětlování husitství a náboženství
  • Hádání Prahy s Kutnou Horou – obhajoba husitství; alegorické dílo, Praha mladá žena – zastává husitství, Kutná Hora církev -> vítězí Praha
• Jistebnický kancionál – soubor husitských duchovních a válečných písní (např. Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň, veliké město pražské)
• Žižkův vojenský řád – nenapsal Žižka, protože byl analfabet – zákoník husitských vojsk

Protihusitská literatura:

Eneás Silvius Piccolomini

• budoucí papež Pius II.
• Historia Bohemica – historie česká – kritizuje husitství jako revoluci, chválí však znalost Bible u prostého lidu

• Václav, Havel a Tábor  – kritika husitského učení, Václav = katolík, Tábor = husita, Havel nerozhodný, nakonec se kloní na stranu katolickou

Polipanská literatura

Po bitvě u Lipan (1434) se husité rozcházejí a jejich ideály mizí. Začíná nové období – Humanismus a renesance v české literatuře. Do popředí literární tvorby se dostává polemika (=obhajoba určitého názoru). Využíván knihtisk.

Petr Chelčický

• samouk, svědkem Husova působení, ale nesouhlasil s ním, odporoval násilí
• k argumentacím používal vlastní názor, ne citace z Bible
• vzdělání bylo podle něj zbytečné
• na základě jeho učení vznikla roku 1457 Jednota bratrská
• O boji duchovním – odmítal husitské války, „zlo se potrestá samo“ (k této filosofii se přihlásil později např. Tolstoj)
• O trojím lidu – myšlenka rovnosti lidí, nelíbí se mu dělení na církev, šlechtu a poddané
• Sieť viery pravé – evangelijní vyprávění o rybolovu Petra, obrazně (síť – křesťanská víra, která zachraňuje hříšníky)

Jiří z Poděbrad

• český král
• ukončení nesvárů mezi katolíky a kališníky
• snaha napravit reputaci Čech v zahraničí
• změna literárních žánrů – spisy praktické, zábavná literatura, počátek renesanční literatury

Jan z Rabštejna

• Dialogus – filozofické dílo, hájí Jiřího z Poděbrad