Speciálně pedagogická diagnostika
Je oblast speciální pedagogiky, která slouží k zjišťování handicapů v různých oblastech vývoje jedince.
Mezi základní pojmy patří:
Diagnostika – je proces, kterým poznáváme charakter, vztahy a problémy daného jedince
Diagnóza – závěr, který uděláme na základě diagnostiky
Speciálně pedagogická diagnostika – diagnostika, kterou provádí speciální pedagog
Diagnostika ve speciální pedagogice – diagnostika v oblasti fyzické, psychické i sociální oblasti
METODY SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ DIAGNOSTIKY
Obecné metody:
osobní anamnéza – popis dosavadního vývoje např. v oblasti zdraví
rodinná anamnéza – popis členů rodiny, problematika rodiny
sociální anamnéza – popis prostředí
diagnóza – stanovení nějakého výsledku (např. zjištění autismu, mentální retardace apod.)
kazuistika – vytvoření příběhu klienta, který zachycuje jeho vývoj v tělesné, psychické a sociální oblasti
katamnéza – sledování stavu klienta i po jeho vyléčení
Speciální metody
Pozorování – cílevědomé a plánovité sledování jevu nebo osoby, u které se tento jev vyskytuje, v jeho přirozených podmínkách pozorování může být:
záměrné x nezáměrné
krátkodobé x dlouhodobé
otevřené (my sami) x skryté (pomocí videotechniky)
– handicapovaných se zaměřujeme na pozorování určité odchylky v oblasti, ve které máme
pocit, že odlišuje např. od běžného dítěte.
Experiment (pokus) – zkoumají se reakce záměrně navozené pedagogické jevy v předem připravených a kontrolovaných podmínkách
Rozhovor – komunikace mezi výzkumným pracovníkem a dotazovanou osobou
– individuální x skupinový
Dotazník – písemná forma otázek a odpovědí, díky nimž získáváme názory klientů. Dotazníkem získáme v krátkém čase poměrně velké množství odpovědí. Ne všechny odpovědi musí být ale pravdivé.
– otevřený x uzavřený x polootevřený
– strukturovaný (otázky jsou řazeny do skupin podle tématu) x nestrukturovaný
– v uzavřeném dotazníku by měly být alespoň tři možnosti výběru
– dotazník může být určen rodičům klienta, škole, spolužákům, řediteli apod. snažíme se jím zjistit názor lidí na určité téma. Dotazník bývá často anonymní.
DIAGNOSTIKA PODLE OBLASTÍ A PROSTŘEDÍ
Diagnostika motoriky:
Motorika je pohybová schopnost člověka
Motoriku dělíme na jemnou – stříhání, lepení, kreslení apod.
hrubou – jízda na kole, běhání, skákání apod.
Při diagnostice této oblasti se zaměřujeme na to, jestli má dítě jemnou a hrubou motoriku dostatečně vyvinutou a jestli odpovídá úrovni běžného dítěte.
U člověka s mentální retardací se rozlišuje, jestli má lehkou mentální retardaci, kdy je motorika horší než u běžného dítěte, ale dítě ji ovládá. Pokud je retardace těžká nebo hluboká, je motorický vývoj téměř nemožný.
Pozn. Praxe – pracovky,jak to děckám šlo apod.
Diagnostika kresby:
Diagnostika kresby je pro celkovou diagnostiku významná. Podle kresby můžeme poznat vztahy v rodině, vztahy mezi kamarády, to, jak dítě prožívá některé významné události apod.
Vývoj kresby kolem jednoho roku – dítě začíná dělat čáry, čmárá. Dítě náhodně uchopí tužku, vidí, že pohybem zanechává čáru, což ho motivuje, aby pokračovalo a postupně se zlepšuje.
kolem 2 let – dítě vytváří kruhy a elipsy
kolem 3 let – dítě vytváří tzv. hlavonožce, tj. hlava bez detailů, z hlavy vyrůstají čáry dolů – končetiny
kolem 4 let – vytváří jednoduché kresby slunce, mraků, zvířat, často podle toho, jak si je
pamatuje. Kreslí i lidskou postavu se všemi končetinami, ale bez detailů
od 5–6 let – kreslí lidskou postavu se všemi detaily. Pokud je kresba dostatečně vyvinutá, je
podle psychologů dítě připraveno na vstup do ZŠ
Při diagnostice nejčastěji využívá kresba domu, stromu nebo rodiny.
Diagnostika pomocí hry
Sledováním dítěte při hře můžeme zjistit vyspělost dítěte, vztahy v rodině apod.
Při hře sledujeme, s čím si dítě hraje, jako dlouho si hraje, jak se ke hračce chová, zda úroveň jeho hry odpovídá věku dítěte a jak dlouho si vydrží hrát, aniž by změnilo motiv hry. Podle toto jak si holčička hraje s panenkou můžeme usuzovat, že to tak chodí u nich doma. Občas je ale tato diagnostika nepřesná, dítě si může hrát i na to, co vidělo v TV.
Pozn. Praxe – autíčko
Diagnostika socializace
Mnoho handicapovaných má problém se začleněním do společnosti. Jde především o osoby s mentální retardací nebo autisty. Problém se začleněním mohou mít i lidé s trestnou minulostí. Lidé mají se stykem s takovými lidmi strach, protože si na ně ostatní mohou ukazovat. Pokud se něco ztratí, je často podezřelým právě již trestaný člověk. Lidé pak mohou být neobjektivní a mohou odsuzovat i jeho přátele.
Mezi projevy špatné socializace patří:
problémy s komunikací
malá aktivita ve společnosti
odmítání se zapojit do společenských aktivit
nerespektování společenských norem apod.
Socializace se sleduje prostřednictvím dotazníků, pozorováním, pomocí testů apod.
Diagnostika školní zralosti
Školní zralost nám ukazuje, je-li dítě připraveno na vstup do ZŠ. V rámci diagnostiky se sleduje:
fyzický vývoj – poměr hlavy ke zbytku těla
tzv. filipínská míra
zda dítě unese školní tašku
ohebnost a pružnost končetin
psychický vývoj – pomocí rozhovoru zjišťujeme slovní zásobu, vadu řeči apod.
sociální vývoj – dítě by mělo vědět, jak se jmenuje, kolik mu je, kde bydlí, co dělají rodiče,
musí znát členy vlastní rodiny apod.
emocionální vývoj – sleduje se reakce dítěte na školu, na odloučení od rodičů apod.
Školní zralost je možno zjistit pomocí tzv. Kern-jiráskova testu, který obsahuje verbální část (rozhovor s paní učitelkou na nějaké téma) a neverbální část – kdy dítě má obkreslit skupinu bodů, které jsou spojeny
má nakreslit 4 geometrické tvary
má obkreslit větu levou i pravou rukou
má za úkol namalovat postavu muže, která musí obsahovat všechny detaily (ne ženu, mohli by namalovat maminku jako princeznu).
Diagnostika laterality
lateralita znamená v překladu pravoruká nebo levoruká orientace.
Lateralita určuje využívání mozkových hemisfér. Praváci využívají více levou mozkovou hemisféru, leváci naopak pravou.
Lateralita má také vliv na jemnou motoriku. Dříve byli leváci přecvičováni na praváky, což ale nebylo dobře, protože takové děti mohli mít psychické problémy, mohli začít koktat, stresovali se apod. Dnes tomu tak není.
Diagnostika laterality probíhá tak, že dítě chytá nebo hází míč, kope do míče, je mu podávána tužka či pero a je pozorováno, do jaké ruky je chytí apod.
Někteří lidé nemají vyhraněnou lateralitu a je jim jedno, kterou rukou píší. Tito lidé mají tzv. ambidextrii, nevyhraněnost končetin, což ale není časté.
Diagnostika rozumových schopností
Rozumové schopnosti nám umožňují přemýšlet. Vedlejším produktem je pak řeč. např. předškolák myslí mechanicky a přemýšlí o přítomnosti pubescent myslí abstraktně a hypoteticky a svět vidí černobíle adolescent myslí abstraktně i reálně, kreativně i logicky.
Diagnostika sebeobsluhy
Sebeobsluha je schopnost postarat se sám o sebe v oblasti hygieny, oblékání apod. Diagnostika je prováděna testy, pozorováním nebo rozhovorem. Výsledky jsou pak srovnávány s ostatními dětmi stejného věku.
Diagnostika rodinných vztahů
Tato diagnostika slouží ke zjištění toho, jestli dítě vyrůstá v klidné a harmonické rodině nebo naopak v rodině, kde je např. otec alkoholik.
Diagnostik probíhá na základě rozhovoru a pozorování, ale také podle pozorování kresby a hry.
Diagnostika verbálních schopnost
Tato diagnostika probíhá ve dvou oblastech a to v oblasti formální a obsahové.
Formální oblast – spisovnost x nespisovnost řeči, slovní zásoba, tempo a plynulost řeči, schopnost formulování vět
Obsahová část – způsob myšlení, obsah komunikace, slovní zásoba apod.
Diagnostikované dítě je srovnáváno se svými vrstevníky.