Úkoly knihoven v oblasti celoživotního vzdělávání dospělých

Charakteristika dospělého čtenáře:

• nejpočetnější skupina v knihovnách
• znakem dospělosti je fyzická vyspělost pro vykonávání životní činnosti
• pro dosažení dospělosti byla stanovena věková hranice 18 let
• po stránce biologické je jedinec dospělejší dříve než po stránce společenské (sociální)

Období do 30 let

• je dokončen tělesný růst, psychický vývoj
• myšlení dosahuje vyššího stupně
• dochází k utváření a zpevňování nových sociálních vazeb souvisejících se zapojením do pracovního procesu a zakládání rodiny
• často se objevuje problematika dalšího vzdělávání, ukončování studií, často je nezbytné další vzdělávání, rekvalifikace – může působit často negativně
• dochází k uzavírání sňatků, zakládání rodiny, problematika bytové otázky; podle psychologů toto přináší nejvíce stresu hned po úmrtí blízkého člena rodiny
• vybírá si takovou tématiku, ve které najde odpověď na své otázky

Období od 35 do 45 let

• „období životní stabilizace a vyvrcholení“
• člověk je nejodolnější, nejstabilnější a pracovně nejvýkonnější
• civilizační choroby – srdeční choroby; dříve kolem 50 roku
• dospělí mají starší děti – nemusejí jim věnovat tolik péče, ale problematika s výchovou
• vysoká úroveň pracovního výkonu
• vybírá si literaturu, která mu pomáhá v zaměstnání a pokrývá jeho zájmy

Období od 45 do 60 let

• „střední věk“
• pracovní výkon vyrovnaný; psychické a fyzické schopnosti nijak výrazně neochabují
• stále častěji civilizační choroby
• děti odcházejí z domova – stres
• začíná postupně důchodový věk – kolem 60 let

Období od 60 let

• „starší věk“
• člověk odchází do důchodu; někteří se s tím těžko vyrovnávají – horší u mužů než u žen
• u některých jedinců dochází k vyvrcholení jejich pracovní činnosti; např. vědečtí pracovníci předkládají v 60 letech výsledky své práce, dosahují úspěchu
• rychlejší proces stárnutí, prohlubují se zrakové a sluchové potíže, lidé jsou méně mobilní
• dochází k dehydrataci kůže – je svraštělejší

Období nad 80 let

• „pozdní stáří“, „senium“
• dochází k stírání rozdílu mezi muži a ženami po vzhledové stránce
• v současné době se mnohé instituce snaží přijít s programy aktivního stáří – pořádají vzdělávací kurzy, univerzity 3. věku
• snaží se uplatnit koníčky, na které neměli čas

Individuální formy práce s dospělými:

Rozhovor

• měl by být přizpůsoben věku čtenáře, jeho vzdělávání a zaměření
• měli bychom ho vést tak, abychom podle potřeby doporučili čtenářům literaturu
• někteří čtenáři vyžadují jen určitý druh literatura – je potřeba se je snažit převést na něco podobného
• s rozhovorem souvisí řízení a plán četby

Plán četby

• představuje dlouhodobou spolupráci se čtenářem
• je vypracován pro zájemce, kteří požadují určitou literaturu ke zkouškám nebo k rozvoji svých zájmů – knihovník literaturu doporučí
• knihovník plánovitě a cílevědomě ovlivňuje četbu, aby se vyvíjela žádoucím směrem
• zjistím, kolik času má čtenář k přípravě a jaké knihy již četl
• v plánu četby je nutné pamatovat na knihy pro oddych
• pamatujeme na kontrolu – průběžná X finální
• dřív se zapisovaly vypůjčené tituly (sledování zaměření uživatele)
• dělí se:

1. individuální
2. typové – pro určitou skupinu lidí, která má stejné zájmy a stejné čtenářské potřeby

ARI

• adresné inf., jedná se o poskytování literatury určitého oboru konkrétnímu čtenáři
• ve veřejných knihovnách tato služba není příliš rozšířená, většinou se uskutečňuje v odborných, vědeckých knihovnách
• určitou formou může být zámluvní služba – upozornit, nabídnou čtenáři knihu z oboru, o který se zajímá

Konzultační služba

• knihovník na základě rozhovoru radí při výběru literatury naučné, beletrie ke studijním účelům
• knihovník radí čtenáři, jak se orientovat v katalozích, pomáhá mu při práci se strojovým katalogem, při získávání knih z ostatních fondů knihoven
• ve velkých veřejných knihovnách je řešena otázka konzultační služby pomocí knihovníků
• většinou pracovníci, kteří sestavují tematické bibliografie
• souvisí s BIS

BIS

• může být zaměřena na individuální zájemce, na skupinu čtenářů
• zaměstnanec má právo na čas a zjištění informací
• odpovídá se jak ústně, tak písemně a elektronicky (soupis lit, rešerše, složitější dotazy), pomocí bibliografických letáků, nástěnek
• dotaz může být ústní i písemný
• musí se vést kartotéky dotazů a jejich odpovědí
• podle obsahu poskytuje následující služba:

1. bibliografické inf. – služby o vnějších a obsahových znacích knihy; o dokumentech a pramenech inf.
2. faktografické informace – zodpovídání dat, faktů, údajů, nikoli lit. o této problematice
3. personální inf. – o životě a díle osobnosti
4. orientační inf. – inf. o knihovně, službách knihoven, o katalozích, bibliografických a­pod.

• podle formy poskytovaných inf. se BIS člení na inf.:

1. ústní inf. – bezprostřední odpovědi na dotazy čtenářů; při zodpovídání dotazů používáme příručkové publikace, katalogy, kartotéky, bibliografie
2. písemné inf. – písemná odpověď na dotaz, soupisy lit. na dané téma, rešerše; je možné zodpovězené dotazy zasílat elektronickou poštou. Každý zodpovězený dotaz si evidujeme (dotaz se může opakovat nebo může být podobný)
3. inf. poskytované názorně – výstavky, nástěnky

Kolektivní formy práce s dospělými:

• Čtenářská beseda

• propagační besedy – jedná se o seznámení s určitou knihou, knihami určité tematiky, inf. o nových službách knihovny – je pojímána jako původní přednáška s předčítáním ukázek – může být doplněna zodpovídáním dotazů účastníků – účastníkem může být autor knihy, výtvarník, herec

• diskusní beseda – vyžaduje, aby byli čtenáři s knihou anebo tematickým okruhem seznámeni – knihovník se omezí jen na úvodní slovo a dále besedu jen řídí – pro zpestření besedy příp. usměrnění besedy je vhodné zařadit předčítání, recitaci, promítnutí filmu, užití audiovizuálních pomůcek – v závěru besedy by mělo být shrnutí poznatků, mluvená bibliografie, inf. o službách knihovny, poděkování a rozloučení

Diskuse

• bývá součást besedy
• plánovaná i samostatná akce
• pro diskusi je vhodnější malá skupina lidí, měla by být vedena knihovníkem
• pro větší počet účastníků je možné pořádat diskusi panelovou
• při panelové diskusi diskutují odborníci mezi sebou a současně také odpovídají na dotazy účastníků akce
• knihovník celou diskusi řídí, musí dbát na to, aby každý kdo se do diskuse přihlásí mohl promluvit a aby všechny dotazy byly zodpovězeny
• pokud z časových důvodů nejsou dotazy zodpovězeny, je třeba zajistit písemné zodpovězení dotazů
• knihovník musí dbát, aby se diskuze týkala vytyčené problematiky

Přednáška

• pokud se netýká knihovnické problematiky, svěříme ji odborníkovi
• strukturu přednášky určuje její téma, např. život a dílo určitého spisovatele, dějiny literatury, současná ediční politika
• členíme ji na: • úvod • výklad • závěr
• jedná-li se o cyklus přednášek, má každá následující přednáška začít stručným zopakováním poznatků z přednášky minulé
• ukázat návaznost myšlenek, problémů a souvislostí
• v úvodu musí přednášející sdělit posluchačům téma přednášky, její členění → je tím vzbuzován zájem a pozornost posluchačů
• vlastní výklad dělíme

1. základní teze (hlavní myšlenky, osa výkladu)
2. důkazy (zdůvodnění základních myšlenek)
3. praktické příklady
4. zajímavé podrobnosti, které dokreslují problém (pomáhají k snazšímu zapamatování, porozumění)
5. v závěru shrneme základní myšlenky

• stručný a výstižný
• doplňkem každé přednášky je uvedení základní lit. ke studiu
• může být uvedena formou mluvené bibliografie, příp. bibliografickým letákem, výstavkou doporučené literatury
• u přednášky je důležitá kultura mluveného projevu
• dobrý přednášející by měl reagovat na pozornost posluchačů, měl by od sebe oddělovat vlastní přednášku, citace a definice
• není možné přednášku předčítat— předčítat se smí pouze citace, ukázka z díla
• přednášející by měl mluvit zřetelně.

Literární večer, iterární matiné:

• matiné se koná ráno nebo dopoledne
• bývají věnované kulturním výročím, osobnostem; mívají slavnostní ráz
• návštěvníci se s tématem seznamují formou přednášky a přednáška je doplněna výběrem poezie, prózy, hudební produkce; součástí těchto akcí může být promítnutí filmu
• na akci bychom měli zvát posluchače formou tištěných pozvánek a dobře graficky upravených plakátů

Literární pásmo

• četba uměleckých textů propojena s uměleckým slovem
• texty jsou vzájemně skloubené
• i pro dětského čtenáře

Čtenářské konference

• vyžaduje dlouhodobou přípravu, může být věnovaná buď dílu jednoho autora nebo určitému tématu
• v zahajovacím projevu seznámíme účastníky s problematikou a tématem konference, s pořadím hlavních referátů, s jejich autory
• k jednotlivým referátům můžou být doplňující referáty = koreferáty
• po přednesení referátu následuje řízená diskuse
• pořadatel by měl diskusní příspěvky, dotazy řídit podle tematiky, např. dotazy rozdělit do skupiny

Exkurze

• pro čtenáře, pro kolegy knihovníky
• dospělé čtenáře seznamuje se provozy knihovny, se službami
• některé knihovny pořádají exkurze tematicky zaměřené – bývají doplněny nějakou přednáškou

Kluby maminek

• v pravidelných intervalech od 1 týdne do 1 měsíce
• mohou být zaměřené tematicky na výchovu dětí, péči o domácnost, hospodaření
• někdy i počítačové kurzy nebo přednášky
• děti jsou do dětského oddělení
• možnost jazykové výuky – maminka jde na angličtinu pro maminky, dítě na angličtinu pro předškoláky
• velmi využívané
• knihovník zajistí výstavku doporučené literatury, zajistí přednášející

Názorná propagace

• patří sem knihovnické plakáty, poskytují návštěvníků knihovny inf. regionálních a celostátních akcích, které se vztahují ke kultuře – Wolkerův Prostějov, Šrámkova Sobotka, Březen – měsíc internetu
• tematické plakáty o zacházení s knihami – Jos. Lada : Braňte knihu
• knihovnické nástěnky slouží k inf. o kulturně politických výročích, o nově vydaných knihách, o přírůstcích knihovního fondu, k propagaci služeb a akcí knihovny

Výstavky a vitrínky

• inf. o nové lit., rozmanitých výročích, obměňují se 1× za 2 týdny

15 – 15 oC, vlhkost 50 – 60%

• nevhodné je umístění exponátů na ostrém světle a přesušeném vzduchu
• v případě rukopisů a starých tisků na výstavy zpravidla dáváme faximilie nebo makety

Práce s handicapovanými čtenáři

• handicapovaným čtenářům jsou určena speciální oddělení + speciální zvukové knihy, které jsou většinou součástí městských knihoven
• oddělení zvukové knihy obsahuje fondy zvukových nahrávek
• některé knihovny mají knihy tištěné slepeckým písmem
• Ústřední knihovna je knihovna K. E. Macana Praha – zajišťuje namluvení textu pro nevidomé studenty
• sluchově postižení potřebují knihy psané výraznějším typem písma; jinak uvažují než lidé s rozvinutou slovní zásobou
• immobilní čtenáři – vozíčkáři – knihovna by měla vybudovat bezbariérové podmínky, zajistit výtahy