Politické, hospodářské a kulturní poměry za vlády Jagellonců na českém trůně

vláda Jiřího z Poděbrad

boj o zachování husitského odkazu, kališníci x katolíkům (na jejich straně uherský král Matyáš Korvín, touha ovládnout středoevropský prostor) – střídavé úspěchy à dvojvládí (Matyáš se nechal prohlásit českým panovníkem –uznáno na Moravě, Slezsku, Lužici)
Jiřímu tak zůstává pouze faktická moc v kališnických oblastech
před svou smrtí (1471) uzavřel dohodu s polským králem Kazimírem – nabídl trůn jeho synovi Vladislavovi

Vladislav II. Jagellonský

slabý a nerozhodný krále (Král Bene – král Dobře)
nadále trvá dvojvládí s Matyášem Korvínem (stále uznáván katolíky) à vleklé boje ukončeny olomouckými dohodami – vláda rozdělena (Matyáš si nechává Moravu, Lužici, Slezsko)
pokud by Vladislav zemřel dříve, připadne vše Matyášovi, pokud zemře dřív Matyáš – povinnost zaplatit jeho nástupcům 400000 zlatých
Matyáš umírá bez legitimních mužských potomků à Vladislav se ujal vlády na celém území Koruny české, navíc získal uherský trůn (spojení česko-uherské zůstalo až do r.1918)

podpora katolické církve (chtěl svou zem zbavit nálepky kacířská) à napětí mezi kališníky a katolíky
1485 českými katolickými stavy uznána v Kutné Hoře kompaktáta – uzavření náboženského smíru – české země oblastí náboženské snášenlivosti à ukončení období politicko-náboženských zápasů

během 15. a 16. století se zformovali a vyhranily jednotlivé stavy

panský stav (vyšší šlechta), rytířský stav (nižší šlechta), městský stav – dělili se o politickou moc
duchovenstvo nemělo zastoupení v zemském sněmu

správa země

zemský sněm – nutnost vzájemné dohody, práva: tvorba zákonů, povolování daní, vojenských tažení
zemský soud
nejvyšší zemští úředníci: nejvyšší kancléř (zástupce panovníka), nejvyšší kancléř, podkomoří
na Moravě – z titulu markrabě moravský

soupeření šlechty a měst

příčiny rozporů – přesvědčení vyšší šlechty, že má na vedení státu větší nárok; neutěšené hospodářské poměry po dlouhodobých válkách (snížení poddaných vlivem hladomorů atd., šlechta začíná hospodářsky podnikat, čímž narušuje výsadní postavení měst – šlo hlavně o pivovarnictví)
à kompromis 1517 – Svatováclavská smlouva – (města se vzdala některých středověkých privilegií, za to jim byla definitivně přiznána účast na zemském sněmu)

zahraniční politika – zápas Jagellonců s Habsburky o převahu v Evropě

rozvoj hornictví

hosp. podnikání šlechty (rybníkářství, výnosné pivovarnictví, vinařství, zakládání hutí, cihelen, skláren, pil)

ve městech – cechovní výroba, dva úspěšné obory (plátenictví, soukenictví)

zhoršování útisků poddaných à nepokoje a vzpoury (povstání havířů v Kutné hoře (1496))

1526 – vpád Turků do Uher (Süleyman) – bitva u Moháče à vítězství Turků, král při útěku zahynul à vymření Jagellonců po meči

českým králem zvolen Ferdinand I.Habsburský (manžel Anny –sestry Ludvíka)

husitské bouře přerušily vývoj umění (zničeno mnoho katolických památek)
za vlády Jagellonců došlo k rozkvětu pozdně gotického umění – tzv.vladislavská gotika
přicházejí i první podněty renesančního slohu

stavitel Matěj Rejsek – Prašná brána v Praze, dostavba sv.Barbory v Kutné Hoře
Benedikt Ried – Vladislavský sál už s obdélníkovými renesančními okny
z malířů – Mistr litoměřického oltáře
bohatá Kutná Hora – umělecké soupeření s Prahou – nejbohatší cech mincířů a pregéřů si nechává vymalovat kapli v chrámu sv.Barbory, umělecky nejcennější výzdoba ve Smíškovské kapli