Pojmy z dějepisu

Albigenští
– heretická sekta

Apelační soud
– 1548 Ferdinand I.

Arianismus
– hnutí prosazující, že v božské trojici je věčný jen bůh – otec
325 koncilem v Nikáji odsouzeno jako kacířské

Augšpusrský mír
– Cuius regio, eius religio (Čí země, toho náboženství)

Beneficium
– léno

Bogomilství
– 10. století, bulharské protifeudální hnutí

Bojaři
– starší družiníci
– rádci knížete na kyjevské Rusi
– nižší šlechta v Rusku

Brakteáty
– měna (Václav I.)

Ciompi
– 1378 povstání ve Florencii – dělníci – česáči vlny
– na čas uchopili moc do vlastních rukou

Česká konfese
– 1575 společný program nekatolických církví (konzistoř)

Člověčenství
– vítěz pře na zemském soudu svolal všechny poddané a za přítomnosti komorníků
od nich přijal slib poddanství = člověčenství, pak spálil jeden došek ze střechy
statku na důkaz, že je vlastníkem statku a že ho může i zničit

Čtyři artikuly pražské
1420
– 1. přijímání pod obojí
– 2. trestání všech hříchů proti božím zákonům (proti odpustkům)
– 3. svoboda kázání slova božího
– 4. požadavek zákazu církvi pečovat o vlastní půdu

Cúdy
– soudnictví krajské v Čechách, mizí v období stavovského státu (vláda Jagellonců)
– soudnictví nad šlechtou v Praze
– soudnictví nad poddanými měla v rukou vrchnost a města

Defenzoři
– členové konzistoře
– dohled nad nekatolickými církvemi

Dekret kutnohorský
– 1409 za Václava II. změněn poměr hlasů na Karlově universitě
– ve prospěch Čechů 3:1

Delfský spolek
478

Denáry
– měna (Václav III.)

Diadochové
– vojenští velitelé Alexandra Velikého

Dominikál
– soupis panských pozemků

Dvorská rada
– nejvyšší poradní orgán

Dvorské desky
– u dvorského soudu, zapisovala se do nich královská léna
– dříve se zapisovala do lenních knih

Dvorský soud
– soudil věci lenní a odúmrtní

Florény
– měna (Jan Lucemburský)

Fojt
– předseda lužických sněmů
– předseda českých sněmů – král, nejvyšší purkrabí
– předseda moravských sněmů – moravský zemský hejtman
– předseda slezských sněmů – vrchní slezský hejtman

Hanza;Gilda
– sdružení obchodníků, obsazovali městské správy
– měli své soudy posuzující hospodářskou kriminalitu, (něco jako cúdy)
– hlavně německo, polsko, Hannover

Hofmistr
– předseda komorního soudu

Hnězdenská dekreta
– 1039 uznány zásady propagované sv. Vojtěchem
– zákaz pohřbívání na polích a v lesích, pití alkoholu
– svěcení svátků a monogamní manželství

Chebský soudce
– 1432 dílčí setkání v Chebu, kde byly rozhovory o závazných pravidlech disputace
– pokračování Basilejského koncilu, jednání o 4. praž. artikulách

Inaugurační diplom
– vymezoval práva a svobody české šlechty (český stavovský stát)
– 1310 pro Čechy
– 1311 pro Moravu

Investitura
– spor o dosazování biskupů mezi králem a císařem
– boj o nadřazenost

Jacquerie
– 1358 Kuba Dobrák (Jack Bono)
– povstání rolníků a sedláků ve Francii
– občanská válka

Jáchymovské tolary
– měna

Junkeři
– pruští velkostatkáři

Katarství
– heretická sekta

Komorní soud
– všechny delikty šlechticů , kromě majetkových (zemský soud)

Kompaktáta (Basilejská kompaktáta)
– 1436 v Jihlavě
– Basilejskými kompaktáty bylo povoleno přijímání pod obojí

Konrádova statuta (Sadská statuta)
– první zákoník na Moravě
– u každého soudu přísedící z řad šlechty, boží soudy, státní aparát je založen na
vazalských vztazích, výsluhy = beneficie

Kontribuce
– daně

Konzistoř
– administrativní centrum nekatolických církví
– skládá se z defenzorů

Kutnohorské horní právo
– řešení sociální otázky horníků (Václav II.)

Kutnohorský náboženský mír
– 1885 na kutnohorském zemském sněmu potvrzena platnost Basilejských kompaktát
– jejich platnost prodloužena o 31 let
– potvrzen výsledek husitské revoluce, konec politicko-náboženských sporů

Maiestas Carolina
– snaha Karla IV. o omezení moci šlechty
– donucen návrh stáhnout

Majestát Rudolfa II.
– 1609 potvrzení české konfese, zrovnoprávnění katolíků s nekatolíky
– nikdo nesmí být proti své vůli nucen k jinému náboženství

Majordomus
– správce určitého území ve francké říši

Mincovní falada
– regál na ražbu měny

Mýto
– poplatek za průjezd určitým územím, (mnoho druhů)

Novokřtěnci
– lidé znovu pokřtění v dospělosti

Novoutrakvisté
– podpora reformace, husité, (M. Luther)

Obnovené zřízení zemské
– 1627 pro Čechy
– 1628 pro Moravu
– dědičný nárok Habsburků na český trůn, jediné náboženství katolické,
zrovnoprávnění češtiny s němčinou (vydáno jen v němčině)

Odúmrť
– když nikdo nemá dědické právo, tzv. odúmrť dostane dědictví stát
– dříve, když ještě šlechta neměla takovou moc, se dávalo léno jen
doživotně a odúmrť pak připadla králi

Ondřejova privilegia (viz. Zlatá bula Ondřeje II.)
– privilegium pro pražské biskupství

Osifljané
– prosazovali vznik třetího Říma, (Moskva – Rusko)
– 1492 moskevský metropolita Zosima
– pravoslavní – jediné křesťanství
– Genadij – zmařil církevní reformu

Povstání tucchinů
– 1382-87 povstání sedláků v savojsku
– výsledek – snížení roboty, zmírnění nevolnictví

Pragmatická sankce
– 1713 vydal Karel VI.
– dokument zaručující nástupnictví jeho dceři Marii Terezii

Pražské groše
– měna

Projekt mírové unie
– snaha Jiřího z Poděbrad vytvořit z evropských států mírovou unii, jež měla
a) zabránit Turkům v expanzi
b) zajistit věčný mír a rozvoj všech států

Purkmistr
– předseda městské rady tvořené konšely 4 – 12
– představitel města

Reconquista
– boj o znovudobytí Pyrenejského poloostrova od Maurů
– 1492 ukončena dobytím Granady, poslední emír Boabdil

Rustikál
– soupis poddanského majetku

Sekundogenitura
– nástupnictví druhorozeného syna

Sirotci (Orebité)
– název od roku 1424 po smrti J. Žižky
– východočeský region, oblast Hradce Králové

Svatováclavská smlouva
– 1517 znovu uznala hlas měst na zemském sněmu
– četné ústupky šlechtě (právo konat trhy, vařit pivo, atd.)

Strigolnictví
– kacířské hnutí, hereze v Rusku
– nižší duchovenstvo, v oblasti Novgorodu
– 1375 krutě potlačeno, popravy

Valdenští
– náboženská sekta, (Pierre Valdez)

Velká ordonance
– 1357 Francie
– ústupky ze strany královského dvora po b. u Poitiers roku 1358
– aby král mohl získat peníze, musel vyhlásit daně – souhlas generálních stavů
politické ústupky
– Etien Marcel – kupecká gilda, významné postavení v generálních stavech

Velké schizma
– 1054 rozdělení církve na západní a východní
– západní, katolická – v čele papež Mikuláš I.
– Kristus je svou podstatou Bůh
– východní, pravoslavná – v čele patriarcha Foetius
– Kristus je svou podstatou člověk

Vladislavské zřízení zemské
– 1500 zárodek stavovské ústavy, šlechta omezuje městský stav
a) popírá hlas měst na zemském sněmu
b) městský soud nemá zasahovat do záležitostí ze sféry zemského práva

Zemské desky
– zapisovala se do nich rozhodnutí zemského soudu + majetek šlechticů

Zlatá bula Ondřeje II.
– uherský stát
– oficiální uznání církví zabrané půdy, nebyl brán ohled na šlechtu
– dochází k církevní emancipaci a reformě

Zlatá bula Karlova
– 1356 změna hlasování při volbě císaře Svaté říše římské
– stačila pouhá většina hlasů
– 1. úřady smí zastává jen šlechta v zemi usedlá
– 2. nevybírají se od ní pravidelné berně
– 3. šlechta nemá povinnost účastnit se vojenských tažení do ciziny

Zlatá bula sicilská
– 1212 vydána v Basileji Přemyslu Otakaru I. Fridrichem II. Sicilským
– potvrzení dědičných nároků přemyslovců na český trůn