Hospodářské a politické poměry v evropských zemích mezi dvěma světovými válkami
základem poválečného uspořádání v Evropě = výsledky mírových jednání ve Versailles 18. ledna 1919 -> účast 27 vítězných států x Rusko nebylo přizváno, hlavní orgán = Rada pěti: Francie, Velká Británie, USA, Itálie a Čína
x z počátku rozpory => 28.6. 1919 podepsána mírová smlouva s Německem:
o teritoriální požadavky:
- ztráta 13% svého předválečného území, odňaty veškeré kolonie
- muselo uznat samostatné Československo, Polsko, Rakousko
o vojenské ustanovení:
- zrušení všeobecné branné povinnosti, rozpuštění armády
- zákaz leteckých sil a těžkých a moderních zbraní, vydání válečného loďstva Spojencům atd.
o hospodářské ustanovení:
- povinnost zaplatit 20 miliard marek ve zlatě, zbožím a cennými papíry, odevzdat část loďstva vítězům atd.
– > Německo označeno za viníka rozpoutání světové války a muselo respektovat ustanovení mírových smluv uzavřených s jeho bývalými spojenci:
o září 1919 smlouva s Rakouskem v Saint – Germain: musí uznat samostatnost nástupnických států + zákaz připojení k Německu
o listopad 1919 smlouva s Bulharskem v Neuilly
o červen 1920 smlouva s Maďarskem v Trianonu -> Slovensko a Podkarpatská Rus připojena k našemu území
o srpen 1920 smlouva s Tureckem v Sévres
= versailleský mírový systém – cíl: zajistit mír a poválečné uspořádání světa x nerespektoval politické a ekonomické požadavky řady států, nevyřešená otázka národnostních menšin + poražené státy považují vnucené podmínky za nespravedlivé
– > hl. význam těchto mírových smluv vymezení hranic nově vzniklých států
– 20. léta – všeobecná poválečná krize (ve válce zaměření pouze na zbrojní průmysl) => nedostatek potravin, zasažena ideologie, politika, mezinárodní vztahy, sociální krize v poražených státech
o obnova hospodářství zničeného válkou -> v pol. 20. let období hospodářského vzestupu: technický pokrok, růst produktivity atd.
o uklidnění mezinárodních vztahů x nestabilní mír -> snaha vyhnout se konfliktům
– 1920 vznik netradičního seskupení Malé Dohody = systém postupných smluv mezi Rumunskem, Jugoslávií a Československem => obrana proti možnému pokusu o znovuvytvoření Habsburské monarchie + proti pronikání Ruska a Maďarska na území
– > zájem Československa o spolupráci s Francií a Polskem x neúčastnilo se kvůli sporům o Těšínsko
– problémy a velmocenské rozpory v Tichomoří a Dálným Východem => námořní soupeření a zbrojení => řešení = Washingtonská mírová konference 12.11. 1921 – 6.2. 1922-> 9 zemí (USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Itálie, Čína, Belgie, Nizozemí a Portugalsko) – přijetí smluv rozdělení sfér vlivu na Dálném východě a Tichomoří mezi USA, VB, Francií a Japonskem
– > spolu s versailleskou mír. konferencí vytváří hlavní obrysy poválečného uspořádání světa = versaillesko – washingtonský systém = výchozí faktor mezinárodních vztahů
x útoky na tento systém vyvolaly od poč. 30. let mezinárodní krizi a předznamenaly vznik 2. světové války
– důležitým výsledkem mírové konference = založení Společnosti národů (= předchůdce OSN) r. 1919 -1920 z podnětu am. prezidenta Wilsona x Rusko , USA se neúčastní
– > s cílem udržet mír a bezpečnost ve světě -> sídlo v Ženevě
– > usiluje o všeobecné odzbrojení + pomoc napadeným státům x pomoc naprosto selhala -> nevytvořen způsob trestů, bez mezinárodní autority -> pouze kritika Německa, neschopni zastavit rozvoj fašismu
– 30. léta – charakteristické hlavně světová hospodářská krize:
o „černý čtvrtek“ = krach na newyorské burze (Wall Street) 24.10. 1929 – krize v USA -> během 3 let světová krize = nejrozsáhlejší (zasáhla celý svět), nejhlubší (postihla všechna odvětví) a nejvleklejší (pomalá náprava)
– > těžké hospodářské, sociální, politické a morální důsledky
o rozvrat hospodářství -> pokles průmyslové produkce
o ochromen světový obchod: hospodářská izolace, uzavírání trhů před konkurencí
=> měnová krize – devalvace národních měn vůči zahraničním
o růst nezaměstnanosti -> sociální nepokoje – stávky, hladové pochody
o narušení mezinárodních vztahů, krize demokracie -> snaha nahradit ji autoritativním režimem -> růst nacionalistických hnutí, rasové nesnášenlivosti -> hrozba fašismu
– zrod v Itálii – příčiny: oslabení a zklamání z výsledků 1. SV války -> nespokojenost, silné dělnické a rolnické hnutí
– 1919 vznik ozbrojených bojových svazů -> fašistická strana (v čele Musollini) – teror: pronásledování, vraždy, vydírání apod. -> 1922 pochod na Řím -> kapitulace Viktora Emanuela III. -> zisk státní moci bez boje, zákaz nefašistických stran
– > 1925 neomezená fašistická diktatura = konec demokratického zřízení, kult vůdce -> vůdcovský stát
– > ohlas italského fašismu např. ve Španělsku, Portugalsku, Polsku (Piludsky), Rumunsku, Japonsku, Německu:
– 1921 založena Národně socialistická německá dělnická strana Hitlerem – v době krize nejsilnější strana, extrémní nacionalismus + touha po odplatě: ovládnout Evropu a zničit SSSR => 1932 vzrůst voleb. zisků -> leden 1933 říšským kancléřem Hitler -> likvidace demokracie -> totalitní diktatura, zatýkání, zákaz činnosti pol. stran kromě NSDAP , zapálen říšský sněm, aby se mohli vypořádat s opozicí -> srpen 1934 Hitler hlava státu (Führer) + Rudolf Hses, H. Himmler, Joseph Goebbels, Hermann Göring
– opora totalitní nacistické moci tzv. třetí říše:
o ozbrojené oddíly SA a SS, GESTAPO = státní tajná policie
o systém koncentračních táborů a ghett -> izolace + likvidace odpůrců nacismu (Dachau, Osvětim, Terezín atd.) atd.
– nejextrémnější forma fašismu = nacismus – zákl. rysy:
o rasová teorie (panský národ právo vládnout celému světu)
o vůdcovský princip = funkcionáři nesou odpovědnost pouze vůči vědci
o vysoká organizovanost mas (Gestapo, Hitlerova mládež, SS, SA atd.)
o pol. protivník použit jako levná prac. síla, nepotřební lidé likvidováni