Věda, kultura a umění v českých zemích v 19. století
rozvoj školství Þ většina lidí gramotná – snaha vytlačit ze škol vliv církve
= nejvýznamnější rozlišovací znak národa
– spory o směr kultury:
o škola národní ´ kosmopolitní
– otázka pravosti Rukopisů -> skupina kolem Masaryka
VĚDA:
– rozvoj vědy, jednotlivé vědní obory si vymezují vlastní předmět zkoumání – vlastní metody, ústup filosofie z vědy
– František Křižík, Emil Kolben
UMĚLECKÉ SMĚRY 19. STOL.:
– 1. pol. 19. stol: romantismus – charakteristika:
o důraz na cit, obdiv k venkovu a prostému lidu
o pohled do minulosti, příklon k víře
o důraz na národní hnutí, rozpor snu a skutečnosti
- literatura:
– hl. představitel = Karel Hynek Mácha: lyricko – epická báj MÁJ
- hudba
– využití prvků lidových písní a tanců, snaha zachytit dojmy zvuky z přírody
– sběratelé lidových písní: např. F. Škroup
– Bedřich Smetana, Antonín Dvořák
- architektura
– napodobování dřívějších směrů: např. gotika, renesance, baroko = historismus
– nedotkl se církevních staveb -> úprava hradů a zámků + přestavby
– zakládány parky přírodně krajinného rázu tzv. anglické => např. park v Lednici, Stromovka, Klamovka
o 2 styly:
- anglická novogotika
- střílny ve věžičkách
- Lednice, Hluboká
- francouzská novogotika
- válcovité věže, hradby, strmost
- Bouzov, zámek Sychrov
- 1844 – 1929 dokončena stavba chrámu sv. Víta (Josef Mocker)
- malířství
– důraz na citovou a barvenou stránku
– náměty z minulosti a v přírodě
- Antonín Mánes – profesor malířství na AVU: KŘIVOKLÁT
- Josef Mánes (syn): HROBNÍK, ORLOJ
– biedermeier (z něm. bieder = bodrý; posměšné označení pro německého maloměšťáka)= protiklad romantismu -> pokračování empíru:
o typické pro měšťanstvo, láska k vlasti, odevzdanost do boží vůle
- Magdalena Dobromila Rettigová – DOMÁCÍ KUCHAŘKA
– 2. pol. 19. století: realismus
o úsilí zachytit skutečnost pravdivě , bez idealizace
- architektura – vychází z tzv. historizujících slohů: novorománský, novogotický, novorenesanční sloh
– nové stavební materiály (sklo, železno) -> kovové konstrukce mostů nádraží, výstavních paláců, tržnic, budov parlamentů, divadel, muzeí
- literatura – realistický obraz doby, kritika společenských nedostatků a mezilidských vztahů => forma kritického realismu
– viz čeština
– moderní umělecké směry: impresionismus
o především výtvarné umění – podstata zachytit ne skutečnost, ale dojem, který skutečnost vyvolala
o Antonín Slavíček, František Kupka = malíři; Fráňa Šrámek, Karel Hlaváček
– naturalismus – důraz na biologickou stránku člověka pudy, podmíněnost (prostředím, genetikou) -> vychází z realismu – K. M. Č. Chod
– symbolismus = vyjádření pomocí náznaků, konkrétní vyjádření přenecháno vědě
– dekadence = zalíbení ve smutku, skepsi, nudě – Karel Hlaváček, Petr Bezruč
– secese = odloučení (L’art nouveau)
o poslední univerzální sloh (ve všech oblastech)
- architektura
– nové materiály, rostlinné motivy (vavřínové, lipové větvičky, kaštanové listy)
- Obecní dům v Praze, Hlavní nádraží, rozhledna na Petříně
- sochařství – pomníky, rostlinné vzory
- Jan Hus na Star. náměstí
- malířství – ornamentika, vlnící se křivky, přírodní motivy = listy, květy
- Alfons Mucha -> plakátová tvorba, žil v Paříži:
o Slovanská Epopej = soubor obrazů z historie Slovanů
- Luděk Marold – Bitva u Lipan
- hudba – kabarety, šantány
- literatura – Otokar Březina + avantgarda 20. století
– expresionismus
o zachycen vnitřní prožitek
- malířství
– důraz na psychické momenty: Oskar Kokoschka – POHLED NA KARLŮV MOST
- hudba – dramatický projev, pocit hluboké tragiky a zkázy
– futurismus = směr obrácený do budoucna, zakladatel Marinetti -> 1909 Manifest futurismu
– kubismus – jednoduché geometrické tvary, mnohopohledovost
- architektura – potlačena výzdoba -> krásu ukazuje stavba sama
- Josef Gočár – dům U černé matky boží
- Josef Chochol – domy pod Vyšehradem
Národní divadlo
– architekti Zítek a Schulz (po požáru)
– výzdoba Mikuláš Aleš, Josef Ženíšek, Vojtěch Hynais, Josef Václav Myslbek
– autoři her: Smetana, Mrštíkové, Zeyer, Preisová