Rozpad rodového zřízení a počátky feudalismu od 5. do 10. st

–         tisícileté období mezi starověkem a novověkem = STŘEDOVĚK

o       periodizace:

• raný (500 – 1200)
• vrcholný (1200 – 1500)
• pozdní (1500 – 1600)

–         > RANÝ STŘEDOVĚK :

o       vznik samostatných středověkých států

o       šíření křesťanství v celé Evropě

o       rozpad rodového zřízení a vznik raně středověkých států

–         6. a 7. stol. vytvořeny zvláště germánskými kmeny barbarské státy:

o       Ostrogótská říše, Langobardská říše

o       Vizigótská říše

o       Vandalská říše

o       Burgundská říše

o       Franská říše -> vznik na území západořímské říše,  postupně ovládla celý západogermánský svět

o       Anglosaská říše

–         > příčiny nedlouhého trvání říší (kromě franské):

o       nepřesně vymezené hranice

o       stálé vnější útoky

o       Germáni tvořili jen menšinu -> splývání s domácím obyvatelstvem -> vznik románských národů

–         > vznik pevnějších státních útvarů -> počátky feudalismu -> vytváření lenní soustavy

o       uspořádání středověk. společnosti:

• panovník – vládce, nejbohatší feudál, teoreticky vlastník veškeré půdy
• členové vojenské družiny – odměňování za zásluhy propůjčením půdy -> později dědičná držba půdy = léno => tzv. leníci, feudálové, držitelé léna – s půdou darování i poddaní = součást léna
• svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě -> odevzdávají část výnosu

–         > postupně vznikají 2 základní skupiny obyvatel:

• šlechta = privilegovaná vrstva = dědiční vlastníci půdy – podle majetku:
• vyšší šlechta
• nižší šlechta = feudální vrchnost – půda propůjčována poddaným
• poddaní = neprivilegovaná vrstva -> závislost na feudálovi nebo králi, nesvobodní, připoutáni k půdě = nevolníci
• závislosti a povinnosti:

o       v případě boje se musí nechat naverbovat

o       renta v úkonech (robota, neplacená práce), v naturáliích (č. vl. úrody + desátky církvi), v penězích (daně)

–         nejpevnější a největší z původně barbarských států = FRANSKÁ ŘÍŠE (482 – 843)

= jediná zůstala z barbarských států = nejstarší -> Frankové se nestěhovali -> výboje na jihozápad a východ – hl. postava + zrod franského státního zřízení:

o       Chlodvík I. (481 – 511) – dynastie Meroveovců

=    1. král, zakladatel říše a sjednotitel Franků

–         přijal křesťanství -> podpora katolické církve

–         > po jeho smrti zdědili zemi jeho 4 synové -> postupný rozpad na celky:

o       Austrasie (Remeš)

o       Neustrie (Paříž)

o       Burgundsko (Orleáns)

o       Aquitánie

–         > příčina sporů a bojů o moc i mezi Meroveovci a šlechtou vedoucí k jejímu definitivnímu rozpadu

• státní správa:

–         území rozděleno na hrabství v čele s barony a germánská kmenová knížectví v čele s vévody  => 2 druhy aristokracie:

o       vojenská –> vznik obrněných jezdců – odměny za vojenskou službu = půda do osobního vlastnictví -> vznik privilegované vrstvy

o       provinční

• právní normy:

–         základy právního systému, kodifikace práva -> poč. 6. stol.  Sálský zákoník – čerpá z římského a germánského zvykového práva

–         růst moci správců dvora tzv. majordomů -> postupně omezována moc krále

o       Pipin II. – mocný majordom -> sjednotil Franky, pronikl do  severní Itálie

o       Karel Martel (= Kladivo)

–         odrazil útok Arabů r. 732 u Poitiers -> upevnění říše

–         zakladatel dynastie Karlovců:

o       Pipin III.

–         králem (se souhlasem papeže) za slib pomoci s Langobardy -> po smrti říše rozdělena mezi syny Karlomana  a Karla I. Velikého

o       Karel I. Veliký (768 – 814)

–         nejvýznamnější panovník, po bratrově smrti -> vláda nad celým územím

–         největší výboje a vojenská tažení: např. Itálie, Sasko, zničena říše Avarů, zatlačení Arabů, boje proti Slovanům -> někteří Slované donuceni platit tzv. mírovou daň = tribut

–         > rozšíření území – nutná reforma státní správy:

o       země rozdělena na hrabství spravovaná hrabaty

o       ohrožení hranic -> na obranu zřízeny marky spravovány markrabaty nebo vévody

–         kulturní rozkvět říše => tzv. karolinská renesance:

o       zakládány školy při klášterech, napodobování děl antické literatury

o       nové písmo -> karolinská minuskule –> vznik latinky

–         r. 800 korunován na císaře -> považuje se za hlavu veškeré křesťanské obce => právo a povinnost šířit křesťanství a vést válku proti pohanům => důsledky:

• závislost císařské moci na papežství
• odtržení Byzance od západní Evropy
• položeny základy k vzniku nového útvaru = Svatá říše římská

=    rozsáhlá říše => nepevnost -> r. 843 rozdělena mezi 3 syny Karlova nástupce –  Ludvíka Pobožného:

• Ludvík Němec – východofranská říše (Německo)
• Karel Holý – západofranská říše (Francie)
• Lothar – severní Itálie, Burgundsko, Lotrinsko -> později zánik tohoto státu + další boje (Arabové, Vikingové) => vznik Francie a Německa