Vznik, vývoj a zánik římské republiky

periodizace starověkého Říma:

o       předřímská doba: 2 tis. – 8. stol. př. n. l.

–         osidlování Apeninského pol., více kmenů různého původu (Italikové, Ligurové, Keltové, Féničané atd.) – významný kmen – Etruskové : kmen neznámého původu, vyspělá kultura

o       doba královská: 8. stol. př. n. l. – 510 př. n. l.

–         753 – základ města Řím – Etruskové, Latinové ->  200 let nadvláda Etrusků:

• reformy krále Servia Tullia: obyvatelstvo rozděleno podle majetku do 5 – ti tříd
• v čele král
• senát = sbor, který měl radit králi
• patricijové – svobodní plnoprávní, urozen. Původu
• plebejové – svobodní, neplnoprávní neurození (přistěhovalci, rolníci, obchodníci atd.)
• proletári – bezzemci, neměli nic, jen své děti
• otroci

x poslední Etruský král vyhnán r. 510 = konec doby královské, počátek republiky

o       doba republiky: 510 – 31 př. n. l.

• raná římská republika: 510 – 265 př.n.l.

–         v čele 2 konzulové voleni z patricijských rodů senátem (nejdříve hlavně král. Poradní sbor, později hlavní zákonodárná síla) na dobu 1 roku, v případě války vládl půl roku diktátor, který měl Řím vyvést z krize

–         plebejové vyřazeni ze společnosti -> nespokojenost vyhrožují, že odejdou -> r. 494 zřízen úřad tribuna lidu – na 1 rok, hájí zájmy plebejů

• PRÁVO VETA – umožňuje zamítnout rozhodnutí patricijů poškozující plebeje nebo stát
• vymohli si sepsání zákonů – r. 449 zákony 12-ti desek = 1. římský zákoník

–         nová společenská vrstva – nobilita – vládnoucí vrstva bohatých plebejů a patricijů

–         r. 326 zrušeno dlužní otroctví

• vrchol římské republiky: 265 – 133 př.n.l.

–         expanze Říma do Středomoří -> střet s Kartágem, spor o nadvládu ve Středomoří vyústil v punské války:

o       1. punská válka (264 – 241 př.n.l.): výhra Říma díky lepším lodím

o       2. punská válka (218 – 201 př.n.l.): v čele Kartagiňců Hannibal -> 2 vítězné bitvy: 217 u Trasimenského jezera + 216 u Kann

X

dlouhé tažení na Řím – vyčerpaná armáda -> 202 tvrdá porážka u Zamy

o       3. punská válka (149 – 146 př.n.l.): zničení Kartága -> úplná nadvláda nad Středomořím

• krize a pád římské republiky: 133 – 31 př.n.l.

– vnitřní problémy – nedostatek vojáků

– boje o moc: populárové (stoupenci lidu) x optimáti (stoupenci senátu) -> vítězství – Sullova diktatura

– velké množství otroků –nespokojenost -> Spartakovo povstání (73 – 71 př.n.l.) . povstání otroků v čele se Spartakem, ze začátku úspěch, později nejednotnost -> ukřižování podél Via Appia

–         60. léta – 1. triumvirát – Pompeius, Crassus, Ceasar -tajná úmluva o vzájem. pol. moci – zisk neomezené moci – > nakonec Ceasarova diktatura (2. triumvirát – Antonius, Octavianus, Lepidus) – 15. 3. 44 př.n.l. zavražděn -> definitivní konec republiky – Octavianus Augustus císařem