Charakteristika života v pravěku, rozdělení pravěku
I. DOBA KAMENNÁ (2,5 mil. – 10 000 př.n.l.)
starší doba kamenná – paleolit (2,5 mil. – 10 tis. př.n.l.)
nejstarší paleolit (2,5 mil – 600 000 př.n.l.)
– australopithekové
– Homo habilis = člověk zručný – nálezy: Afrika – Tanzánie
-> malý, nízké čelo, velké nadočnicové oblouky, malá mozkovna
– nejstarší kamenné nástroje vyrobené štípáním (= první kultura)
– primitivní nástroje: dřevo, kámen, kosti
– počátek života v tlupě, obydlí volné, na jakémkoliv příhodném místě
– sběr plodin, lov malé zvěře (hlodavci)
– počátek náboženství
starý paleolit (600 tis. – 250 tis. př.n.l.)
– Homo erectus = člověk vzpřímený – nálezy: Afrika, Asie (Čína, Jáva), Evropa (Francie, Německo, Maďarsko)
-> zvětšení objemu mozku -> růst schopností: výroba kamenných pěstních klínů, znalost ohně, jednoduché příbytky
– život v tlupách -> lov větší zvěře, život v jeskyních
– zvuky, posunky – základní komunikace
střední paleolit (250 tis. – 40 tis. př.n.l.)
– Homo sapiens = člověk rozumný –> starší poddruh Homo sapiens neandrthalensis = neandrtálec– nálezy: naleziště u Nenadrthalu u Düsseldorfu -> bez nadočnicových oblouků, vetší mozkovna, menší než erectus
– specializace nástrojů: oštěp, bodec, pěstní klín, drásadlo, primitivní nože = zdokonalení zbraní -> lepší obživa: větší zvěř (medvěd)
– umí rozdělat oheň (=zpracovat tvrdou potravu, světlo, teplo, centrum scházení tlupy)
– první pohřby + výbava hrobů -> souvisí s 1. estetickým vnímáním
– základy řeči – artikulace
mladší paleolit (40 – 10 tis. př.n.l.)
– Homo sapiens -> mladší poddruh Homo sapiens sapiens = člověk současný – nálezy: i v Americe a Austrálii – rozšířen po celém světě (u nás Věstonická Venuše, Mikulov)
-> ustoupení čelisti dozadu, zmenšují se zuby, mizí srst
– nástroje i z kostí, později luky a šípy -> lov hlavně velká stáda (lovci mamutů)
– život v tlupě podle pokrevního příbuzenství; rozdělení činností: muži – lov, ženy – starost o děti, sběr plodů, první budování sídlišť
– počátky kultury: počátky výtvarného umění: malby zvěře v jeskyních z lovu (Španělsko – jeskyně Altamira)
sochařství: projev úcty k ženě – sošky ženy – Venuše -> žena matriarcha – pokračování v rozšiřování populace
střední doba kamenná – mezolit (10 – 5 tis- př.n.l.)
– přechod od kořistnického způsobu života k chovu dobytka a zemědělství (změna klim. podmínek)
– usedlý způsob života na urč. území = u řeky
– zdokonalení naástrojů -> kombinované, složené nástroje hlavně k lovu
mladší doba kamenná – neolit (5. – 4.tis. př.n.l.)
– výrobní hospodářství = účast na tvorbě životních potřeb, přechod k výrobě potravin a domestikace zvířat -> neolitická revoluce = vznik zemědělsko-hospodářského hospodaření, zaměření na pěstování plodin nebo chování zvěře
– rozpad tlup -> sdružování v rodové svazy – kmeny = prvotně pospolná společnost
– výroba nástrojů: sekery, klíny, srpy
– umění: počátky hrnčířství a keramiky – zdobená
pozdní doba kamenná – chalkolit (hl. na předním Východě), eneolit (4. – 2. tis. př.n.l.)
– objev kovů, převládají kamenné nástroje
– změna postavení muže ve společnosti – patriarcha
– vznik sousedských občin, řada nálezů: kanelovaná, šňůrová keramika atd.
II. DOBA BRONZOVÁ (2.tis. – 700 př.n.l.)
starší doba bronzová (2300 – 1500 př.n.l)
– únětická kultura
– sociální rozdíly (podle vybavení hrobů)
střední doba bronzová (1500 – 300 př.n.l.)
– mohylová kultura (podle knížecích mohyl)
– pastevci z východu
– žárové pohřbívání, pohřbívání po navršené mohyly
mladší a pozdní doba bronzová (1300 – 750)
– lužická kultura popelnicových polí
– 1. boje mezi jednotlivými kmeny za účelem zisku majetku -> budování opevněných sídlišť
– rozvoj uctívání božských sil -> obětování
III. DOBA ŽELEZNÁ
starší = Halštatské období (750 – 400 př.n.l.) (podle naleziště Hallstat v Rakousku)
– rozvoj obchodu
– sociální a majetkové rozdíly
– rozvoj umění: bronzové, hliněné sošky
mladší = Laténské období (400 – 0)
– od 4. stol. typické nájezdy Keltů = nejvyspělejší kultura evrop. pravěk. vývoje:
– stavba hradišť – oppida( Závist u Zbraslavi), hrnčířský kruh, výroba skla, hutnictví železa
IV. DOBA ŘÍMSKÁ (0 – 400 n.l.)
starší doba římská (0 – 200 n.l.)
-1.stol. – germánské kmeny vytlačily Kelty (příchod ze Skandinávie . bída, hlad, zima) -> spojováni v pevné rodové svazy: Markomani (u nás), Kvádové, Frankové, Sasové (Anglie), Langobardi (Itálie), Alamani (Německo)
(barbaři = označení pro více kmenů, kteří neznali řím. Kulturu x vandalové = germ. kmen, který vyplenil Řím)
obživa: zemědělství, pastevectví, spoleh na dom. zvířata: mléko, maso, sýr
obydlí: vesnice – malé příbytky; zpracování železa, zlata, stříbra
mladší doba římská (200 – 400)
– markomanské války (160 – 180 n.l.): pronikání german. kmenů do Itálie x neúspěch -> opěrné stanice podél hranice: Děvín, Mušov, Trenčín -> nápisy na skále