Evropská Unie, historický vývoj EU

– Evropa by se nejdříve spojila politicky a až pak následně i ekonomicky – dle vzoru USA

2)funkcionalistická

– Evropa by se nejdříve spojila ekonomicky a až pak následně i politicky —> právě tato možnost byla realizována

 

1950 – francouzský ministr zahraničí Robert Schumann navrhuje vznik ESUO = Evropské sdružení uhlí a oceli

– organizace pro koordinaci hutnického a ocelářského systému

–> 18. dubna 1951 – podepsána Pařížská smlouva o vzniku ESUO

léto 1952 – ESUO začíná fungovat

– zakládající státy: 6- Itálie, Francie, Německo, Benelux (Belgie, Lucembursko a Nizozemsko)

– priority ESUO: ekonomický rozvoj, zvýšení životní úrovně, kontrola zbrojního a hutního systému Něm.

 

1957 – podepsány dvě římské smlouvy – stejných 6 zaklád.států

– od 1. července vznik dvou nových organizací  – vznik EHS a Euroatomu

EHS = Evropské hospodářské společenství

– hospodářské sbližování ekonomik + větší růst HDP + zvyšování životní úrovně

Euroatom

– kontrola jaderného programu v Evropě (svět se po 2SV bál jadernách zbraní) – využití k mírovým účelům -v neválečných sférách

 

1965 – podepsána slučovací smlouva – stále stejné státy jako na počátku

– sloučení těchto tří organizací (ESUO, EHS a Euroatom) do ES = Evropského společenství – předchůdce EU

 

Integrační stupně propojení Evropy:

1) pásmo volného obchodu – státy mezi sebou odstranila CLA

– platilo pro šestici zakládajících států

2) celní unie – datuje se rokem 1968

– příjetí jednotného celního systému pro země třetího světa

– jednotný celní sazebník s mimočlenskými státy

– jednotný systém financování – všechny státy dají CLA z vnějších hranic,
část z DPH státu a 1% HDP státu (dřív 1,28%)

3) společný trh – datuje se rokem 1987

– volný pohyb osob, zboží a kapitálu

– cestování na OP, migrace, práce kdekoli,účty v EVR …

4) hospodářská unie – na tomto stupni je i ČR

– harmonie ekonomik

– jednotné zákony, normy, vyhlášky, ..

5) úplná ekonomická unie – jednotná měna + politická integrace

1972 – smlouva belgického ministra zahraničí Davignona

– formulace myšlenky o jednotné zahraniční politice

 

1973 – první rozšíření ES

– vstupuje Velká Británie, Irsko a Dánsko

– Irsko se stává nejslabším článkem ES

 

1974 – vznik Evropské rady – 3xročně zasedání premiérů – zdvořilostní summity

–>nyní už jen 2xročně – hovoří o problémech ES

 

1975 – vzniká Evropský účetní dvůr

 

1978 – vzniká jednotný měnový systém

– jednotkou je ECU – imaginární jednotka měny = průměr všech měn členských zemí

 

1979 – Evropská rada odsouhlasila vznik Evropského parlamentu

-probíhají 1.volby do EVropského parlamentu

 

1981 – do ES vstupuje Řecko

– hned se stává nejzaostalejším státem

 

1985 – Schengenská smlouva – podepsala Francie, Německo, Benelux

– podepsané zrušení kontroly na hranicích – ale zatím se nic neděje

 

1995 – novelizace Schengenské smlouvy – konečně se začíná zavádět

1)nulové kontroly na hranicích,  2)jednotná vízová a azylová politika, 3) SIS – jednotný pátrací systém proti kriminalitě – sdílení info

21.12.2007 – ČR vstoupila do Schengenského prostoru

– také nemáme hraniční kontroly na vnějších hranicích —> duben 2008 – kontroly v ČR skončily i na letištích

 

1986 – do ES vstupuje Španělsko a Portugalsko

– Portugalsko se rázem stává nejchudší zemí ES

 

– přijatá Bílá kniha -řešila rozvoj ES do roku 1992 -(výsledky jsou pak obsaženy v Zelené knize)

– v ní: dobudován 3. integrační stupeň

– stanoveny 3 překážky pro překonání:

1) fyzické – uvolnění pohybu, volný pohyb osob, věcí, kap .+ každý občan bude moci mít účet kdekoliv – toto jediné se podařilo

2)technické – společná zahraniční, bezpečnostní politika

3)daňové – touha sjednotit výběr daní a sjednotit DPH – nikdy asi naplněné nebude

 

1986 – přijat Jednotný evropský akt

– revize římských smluv – aktualizace zákonů

– přijaty zákony, které umožňují volný pohyb osob, kapitálu a zboží, sbližování sociální politiky, dotace, granty, …

– první zmínka o měnové unii

– snaha o formulaci zahraniční politiky

 

1989 – ES sledují změny v Evropě, přejí nám demokracii – tuší, že se po pádu komunismu nejspíš budeme chtít stát členy

 

1990 – sjednocení Německa

– žádá od ES velké množství financí pro zaostalou část – aby vyrovnalo rozdíly

 

– vzniká Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD– půjčky na přechod postkomunistických zemí na tržní hospodářství

 

1991 – podepsána asociační dohoda s Československem, Polskem a Maďarskem a ES

–> tyto tři státy se staly pozorovateli ES – mohli sme dostávat zprávy..

– ES sepisuje návrh o Evropské unii

 

1992 – konference v Maastrichtu

– ES bude přejmenováno na Evropskou unii EU

– dohodnuta konvergenční kritéria pro vstup do měnové unie :

• státní dluh musí být menší než 60% HDP
• schodek státního rozpočtu musí být menší než 3% HDP
• inflace max. o 1,5 % vyšší než je průměr tří nejlepších států EU
• průměrná úroková míra musí být plus minus 2% od průměrné úrokové míry v zemích platících eurem s nejnižší prům.úrok.mírou
• 2 roky nesmí měna devalvovat

-stanoveny 3 pilíře EU:

1)hospodářská a měnová unie – růst živ.úrovně, zlepš.makronomických ukazatelů

2)zahraniční a bezpečnostní politika

3)spolupráce v oblasti justice a vnitra – vízová a azylová spolupráce

 

1995 – zasedání v Madridu

– rozhodnutí o tom, že ECU bude přejmenováno na EURO

– do EU vstupuje Švédsko, Finsko a Rakousko

 

1997 – Amsterdamská smlouva

-podepsána 1997, platí až od roku 1999

– mluví se o rozšiřování EU po roce 2000 – řeč byla o postkomun.zemích –> „až dojde k rozšiřování,budou muset přibýt křesla“

-rozhodlo se, že každý stát bude mít jen jednoho eurokomisaře (dříve mělo pět velkých zemí 2 komisaře)

 

1998 – k 31.12.1998 zafixován kurz eura k evrops.měnám (1 euro = 1,96 DM marka) —> ECU se mění na Euro

-Euro platí pro bezhotovostní platby už k 1.1.1999

 

2000 – Agenda 2000

– dokument o rozšíření EU do roku 2006 -o rozšiřování EU, posudky pro vstupující země

– potřeba provést sociální a zemědělské reformy, rozvoj některých zaostalých zemí EU

 

1.1.2002 – 12 zemí začíná platit eurem (není zde Velká Británie, Švédsko a Dánsko)

– přechodné období do 28.2. (každý stát jiné – např. Nizozemsko pouze 16 dní) – v tomto období platí stará měna i euro

– půl roku před přijetím eura obchodníci udávají ceny i v eurech – i proto, aby si obchodníci ceny neupravovali

– obchodník musí přijmout obě měny, banky až rok přijímají starou měnu a směňují ji

– po dvou letech mění pouze CNB, ale kurz je postupně méně výhodnější

 

1. května 2004 – do EU vstupuje 10 kandidátských států

– ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Kypr, Litva, Lotyšsko a Estonsko

– nyní tedy celkem 25 členských států

– pracovní trh nebyl ihned otevřený – docházelo k postupnému otevírání, ale s omezeními

– někde jen profese, kterých bylo na daném území málo

 

ČR a EU

• leden 1996 – premiér ČR Václav Klaus podal žádost o vstup do EU

– spolu s námi dále Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Kypr, Malta, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko

• 1997 – EU si nechává vypracovat posudky na jednotlivé země – posudek pak předali samotné zemi

– v Lucemburku rozhodnutí o zahájení jednání pouze s ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem

• 1998 – pro každou zemi dokument Přístupové partnerství = požadavky pro vstup do EU

– požadavky splnění norem , kritérií(dopravní značení, potravinářský průmysl, hygienické normy…)

– ČR dostala několik výjimek (např. byty zůstaly v DPH 5%, sociální bydlení do roku 2008 také)

• 2000 – evropská komise vydal konvent s těžkými podmínkami – EU došla trpělivost, protože jsme velmi pomalu plnili podmínky

– do roku 2003 musí všechny státy splnit podmínky jinak nevstoupí ani jedna

• 2004 – ČR vstupuje do EU s dalšími 9 zeměmi —> 25 států celkem
• 2009 -ČR předsedalo půl roku, jako 2.postkomunistická země, před námi Slovinci

-Alexandr Vondra-připravoval a řídil naše předsednictví – trapas-změna vlády zrovna

 

leden 2007 – do EU vstupuje Rumunsko a Bulharsko

červenec  2013 – do EU vstupuje Chorvatsko—> nyní tedy celkem 28 členských států

 

prosinec 2007 – Lisabonská smlouva

– měla završit měnovou, hospodářskou a politickou spolupráci

– měla posílit pozici evr. I národn. parlamentu – větší pravomoce a komunikace s národními parlamenty

– pokud by se domluvil alespoň milion lidí z více jak poloviny států, mohli by dát EU jakýkoliv podnět k zabývání se nějakým problémem

-ekologická novelizace, modernizace o sociální model – možnost částeč.čerpání starob.důchodu po 5letech práci v EU

– poprvé uznáno, že by bylo možno z unie vystoupit

– občanská iniciativa – nyní musí při přijetí zvednout ruku tolik ministrů, kteří reprezentují 65% obyvatelstva, což by se změnilo na 55% – změna hlasování ve prospěch malých států (nyní stačí 1mil. Ze 2 států)

– EU má prezidenta na 2,5 roku – Herman von Rompuy (Belgie)- od 2010

– nová funkce:  ministryně zahraničních věcí EU – lady Catherine Ashtonová

– posilnila by se konkurence schopnost unijních výrobků

-akceschopnější EU v rámci terorismu a kriminality, větší ochrana život.prostředí

 

1. ledna 2010 – v platnost vstoupila Lisabonská smlouva

-kandidátské státy pro vstup do EU: Turecko, Makedonie (v roce 2010 se Mak.. stala kandidátskou zemí)

 

-leden 2015 – Litva v měnové unii –> nyní 19 členů Eurozóny

 

Rozpočet EU

-EU ročně hospodaří s částkou kolem 130 miliard euro

-rozpočet musí být vždy vyrovnaný

-každý stát odvádí 1% HDP + cla z vnějších hranic + část DPH

-43 % odčerpává každoročně problematické zemědělství, 29 % jde na strukturální fondy, cca 8% na rozšiřování EU

 

Zemědělství:

-unijní výrobky jsou velmi drahé, proto musí EU přispět každému výrobci(zemědělci) financemi (tzv. subvencemi), aby mohl výrobky prodat mimo EU

-na všechny dovážené levné výrobky ze zemí mimo EU dává vysoká cla, aby nebyly levnější než výrobky vypěstované tady

-EU nenechá padnout své zemědělství – jsou kvóty i na vývozy uvnitř unie

 

Strukturální fondy:

-29% z rozpočtu – cca 30 mld E

-nyní jen 4 státy nemohou čerpat, protože už jsou moc vyspělé (Švédsko, Finsko, Lucembursko a Dánsko)

podmínky: a) stát musí mít maximální výši HDP 75% průměru EU

b) v zemi existuje zaostalá oblast, regiony, které mají strukturální problémy (vysoká nezaměstnanost,…)

-ČR čerpá více než platí – asi o 40 mld Kč (odvádíme 120mld, čerpáme asi 160mld)

 

Výhody/nevýhody členství:

+volné cestování, studia; žijeme, kde chceme, práce

+volíme a můžeme být voleni do Evr.parlamentu

+odstraňování bariér trhu, cla ne!

+obchodujeme s kýmkoli a dovážíme cokoli

+dotace pro zemědělství

+rozvoj regionů; zvýšená ochrana živ.prostředí

+zrušení kontrol na letišti

-silnější konkurence

-kvóty-země má dáno, kolik toho max.může vyvést (takže i když FR dělá lepší víno než IT, tak ho nesmí dovážet víc, než má určeno, přestože IT víno zůstane na skladě)

-otevření prac.trhu (cizinci berou naši práci!)

– pokud přijmeme euro–>centrální banka přestane mít kontrolu nad inflací (<–Frankfurt)

-nadřazenost Evr.práva nad domácím právem

+ – –>budeme-li v krizi, ostatní státy nám pomohou, ale když EU navrhne, že i státy mimo Měnovou unii budou muset pomáhat, tak to bude horší:D

Současné problémy EU:

• předluženost, rozpočtové deficity
• Řecko, Itálie, Špan., Portugalsko – otázka o vystoupení z EU, či přechod k původní měně
• Udržení eura
• Zemědělská reforma
• 2012 – Pakt o stabilitě a růstu (postup při nadměrném schodku – pokud stát, který podepíše tento pakt, překročí schodek o 3%HDP, bude platit penále EU – nepodepsala to VB, ČR!)