Věta jako jednotka komunikace
- Druhy vět podle postoje mluvčího, aktuální členění výpovědi
Druhy vět podle postoje mluvčího
- mluvčí používá věty s určitým záměrem (postojem) – různé typy vět
- Oznamovací
- vyjadřuje oznámení, prosté sdělení, tvrzení
- píšeme tečku, klesavá intonace
- např. Dnes je hezky.; Rádi bychom šli na výlet.
- Tázací
- vyjadřuje dotaz, otázku
- píšeme otazník
- Zjišťovací
- umožňuje odpověď ano/ne
- intonace stoupavě klesavá
- např. Budeš večer doma?; Nešel bys ven?
- Doplňovací
- doplňujeme skutečnost, nelze odpovědět ano/ne
- obsahuje tázací slovo(kdy, který, jak…)
- např. Kdo to udělal?
- Vylučovací
- ptají se na více možností, odpovídáme na ně částí otázky
- např. Půjdeš do kina, nebo do divadla?
- zvláštní typ všech tří druhů tázacích vět:
- Rozvažovací
- obracejí se na mluvčího, ptáme se sami sebe
- např. Mám s nimi jít? Kam jsem to jen dal?
- Řečnická
- nečekáme odpověď (předpokládáme zápornou)
- např. Může o tom někdo pochybovat?
- Žádací
- píšeme vykřičník, klesavá intonace
- Rozkazovací
- vyjadřují přímý rozkaz, zákaz, vybídnutí pomoci
- např. Zavři!; Vypočtěte následující příklady!
- Přací
- vyjadřujeme žádost, přání, – uskutečnění nezávisí na mluvčím nebo příjemci
- věty uvozeny spojkami ať, kéž, nechť
- např. Ať tam máte pěkné počasí!; Kéž se mu to podaří!
Zvolací věty
- věty jakéhokoliv druhu, v nichž se silně uplatňuje vyjádření citového stavu
- označují se vždy vykřičníkem
- např. Jak je tu krásně!, Ty se bojíš!?; Mít tak ještě dovolenou!
Aktuální členění výpovědi
- možnost členit obsah sdělení (výpovědí – větu) na dvě části:
- Východisko (téma)
- to co je známé ze situace, z předchozího kontextu
(proto může být ve větě nevyjádřeno)- Jádro (réma)
- hlavní část výpovědi – to co je nové, stěžejní sdělení
např.: téma, réma
- Zbraslavský zámek byl založen roku 1292.
- Dnes svítilo slunce.
- Přádek slov objektivní
- klidná výpověď (bez citového zabarvení), přirozený postup, snadné porozumění
- východisko na prvním místě
- např. Její otec už dávno zemřel.
- Pořádek slov subjektivní
- s citovým zaujetím, zvukový důraz
- jádro na prvním místě
- např. Pěkný pořádek tady máte!, Zejména děti jsou tím přetěžovány
- někdy je téma i uprostřed, vytyčení protikladu
- vyznačeno intonací a větným přízvukem
- např. Zajímá nás rovněž kvalita našich výrobků (nejen jejich kvantita)
Pořádek slov
- v češtině je slovosled volný, ale ne úplně libovolný
- činitelé působící na pořádek slov: gramatičtí, rytmičtí, aktuální větné členění.
- Gramatičtí činitelé:
- tvorba větných dvojic
- přívlastek shodný
- před řídícím jménem (mladí lidé)
- za řídícím jménem – rozvitý (zboží objednané 15. června), v protikladu (vztah upřímný, ne pokrytecký), odborné názvy (kyselina sírová)
- přívlastek neshodný
- za řídícím jménem – (krajina bez lesů)
- před řídícím jménem – ve 2p. přivlastňovací (Palackého ulice)
- řadíme k sobě větné členy, které k sobě doopravdy patří
- Př.: Parlament schválil jednomyslně navržený zákon. (Parlament jednomyslně schválil navržený zákon)
- Rytmičtí činitelé
- zvuková stránka, pořádek slov ovlivňují jen v malé míře.
- řazení slov bez samostatného přízvuku za slova s přízvukem
- umístění příklonek (nepřízvučná slova) za slovem; tvary zájmen; slovesa být, -li.