Poezie v době národního ohrožení. Tématické okruhy české literatury v letech okupace. Vystoupení mladé básnické generace (Kainar, Orten). Formování Skupiny 42

 

• září 1938 – Mnichovská dohoda (Německo, Itálie, Velká Británie, Francie)
• března 1939 – Protektorát Čechy a Morava
• likvidace samostatného českého státu
• presidentem Emil Hácha
• říšský protektor od roku 1941 Reinhard Heydrich květen 1942 zastřelen à období heydrichiády

 

literatura v době okupace

• už od poloviny 30.let začala většina našich autorů pod vlivem šířícího se fašismu psát protiválečné nebo vlastenecké verše
• odráží tíživé podmínky společenského a politického vývoje – narušení přirozeného plynutí

 

• Aby byl národ lépe ovladatelný chtěli ho Němci zbavit vzdělanosti a kultury, zavřeli vysoké školy (17.11.1939), omezili střední školy, zavřeli některá divadla (Osvobozené, D^34-39), zavedena cenzura novin (některé byly vydávány ilegálně)

 

• svoboda literárního projevu omezena, směla vycházet jen určitá témata – psaní do šuplíku – řada knih napsaná za války nemohla být zveřejněna a byla autory schovávána až do doby poválečné

 

• Období (1938 – 1941): – česká literatura nebyla zcela potírána
• Období (1941- 1945): – 41/42 zřízeno Kuratorium (organizace pro výchovu mládeže ve fašistickém duchu), cenzura (česká literatura téměř zaniká)

 

• Celonárodní manifestací proti fašismus byl druhý pohřeb Karla Hynka Máchy (ostatky převezeny z Litoměřic na Slavín. 7.května 1939)

 

• mnoho spisovatelů přišlo o život – J.Čapek, V.Vančura, K.Poláček, J.Kratochvíl
• celá řada spisovatelů emigruje (V+W , Egon Hostovský , František Langer , …)

 

• jazyk a literatura plnili roli udržování národního vědomí a upevňovali vlastenecké cítění a myšlení
• díla psaná symbolikou; jinotaje

 

Poezie

• snaha o krásu a melodičnost mateřského jazyka,
• tématika rodného kraje, velkých postav národní kultury (Mácha, Neruda, Němcová), slavná minulost našich dějin
• vyjadřovali naději v lepší časy, povzbuzovali národní sebevědomí

 

• Jarní almanach básnický 1940 – programové vystoupení maldé básnické generace (Orten, Kainar, Bednář, Mikulášek)

 

Kamil Bednář

• vůdčí osobnost nastupujících básníků
• zdůrazňoval nutnost oprostit se od jakýchkoli ideologií, materiálních požitků, a obrátit pozornost k lidské duši a samotné podstatě života
• programová stať Slovo k mladým (40) – ideálem „nahý člověk“ – objevuje lidské nitro, jedinečnost osobnosti
• po smrti Ortena se kolem Bednáře vytvořila skupina Ohnice (podle Ortenovy sbírky) – hlásili se k existencionalismu
• Kámen v dlažbě – prvotina naplněná apokalyptickými vizemi, prázdnotou a obavami o osud člověka
• Hladiny tůní – touha po novém člověku, láska ke své ženě

 

Jiří Orten (vl.jménem Jiří Ohrenstein)

• největší talent mladé generace
• židovský původ, z rasových důvodů vyloučen z dramatické konzervatoře
• z rasových důvodů psal také pod pseudonymy Jiří Jakub, Karel Jílek
• zemřel na následky nehody – srazila ho německá sanitka (41)
• sbírky byly ovlivněny okupací a hlavně jeho vlastní zkušeností s rasovou diskriminací, v tématech začali převažovat pesimistické pocity nespravedlnosti, nesvobody, osamění, zoufalství
• Čítanka jaro, Cesta k mrazu – pod pseudonymem Karel Jílek
• Jeremiášův pláč, Ohnice – pod pseudonymem Jiří Jakub
• Elegie-vyšla po jeho smrti
• Eta, Eta, žlutí ptáci – souhrnně vydané imaginativní prozaické texty
• Deníky Jiřího Ortena – tři knihy (Modrá, Žíhaná a Červená) obsahuje nejen deníkové záznamy, ale také všechny jeho básně s přesnou datací. – události a jeho pocity, aby zachytil dobu pro budoucí generace

 

Skupina 42

• významná výtvarnicko-básnická tvůrčí skupina
• v letech 1942-1948
• odlišná poezie než Bednářova skupina
• v centru pozornosti: město a člověk v něm, sklon k civilismu
• zaznamenávali banální každodennosti všedního dne, periferie měst i životů
• pojmenovávali skutečnosti přímo, neužívali metafory, odmítali lyrismus dojmů a nálad, prozaický slovník ( hovorová čeština ),
• teoretik: Jindřich Chalupecký
• představitelé: Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar
  z výtvarníků Fr.Hudeček, Kamil Lhoták

 

Jindřich Chalupecký

• Svět, v němž žijeme – stať, ve které je nastíněna charakteristika Skupiny 42

 

Skupina Ra

• surrealistická skupina, vytvořena v 30.letech v Rakovníku
• během okupace poloilgální činnost (nacisté označovali surrealismus zvrhlým uměním)
• Ludvík Kundera

 

Díla, reagující na okupaci:

 

Jaroslav Seifert

• Zhasněte světla –reaguje na události r.1938 – mnichovská dohoda, hořkost a hněv
• Světlem oděná – třídílná skladba o Praze – symbol českosti, krásy
• Kamenný most – alegorická protiokupační poezie, cílem bylo povzbudit české sebevědomí připomínáním slavné historie hlavního města
• Vějíř Boženy Němcové – sbírka ke 120.výročí narození (napsalo o ní více autorů), hledal v ní především ženu, ale také symbol českého jazyka a domova symbol všeho dobrého, krásného a statečného
• Přilba hlíny – reakce na osvobození, název symbolem památné české hory Říp

 

František Halas

• Torzo naděje – vrchol tvorby, reakce na události 1938, silného účinku dosahuje využitím biblických motivů, báseň Zpěv úzkosti – naděje na vítězství, výzva k boji proti bezpráví a násilí, b.Mobilizace
• Já se tam vrátím – lyrická oslava kraje jeho mládí (Kunštát)
• Naše paní Božena Němcová – ke 120.výročí, spisovatelčin trpitelský osud je paralelou k osudu českého národa
• Ladění – vzpomínky na dětství a domov

Josef Hora

• Domov– básnická sbírka, reakce na r.1938, b. Zpěv rodné zemi-snaží se povzbudit mír v lepší budoucnost, že hovoří o zemi, která v minulosti prošla mnoha útrapami, ale vždycky znovu získala svobodu
• Zahrada Popelčina- básnická skladba, vlastenecký charakter
• Jan Houslista-lyrickoepická skladba, vyzdvihuje vnitřní sepětí umělce s vlastí, návrat českého virtuóza, kterému zahraniční úspěchy a sláva nedávají pocit vnitřního uspokojení , vrací se domů do nepřítelem ohrožené vlasti, víra v nesmrtelnost národa, vlastenecký charakter

 

Vladimír Holan

• Havraním brkem-souborná sbírka, reaguje na ohrožení národní existence, obrat od abstraktní lyriky; obsahuje Sen, Září 1938, Odpověď

 

Vítězslav Nezval

• Matka naděje-vyjadřuje současně obavy o osud nemocné matky a ohrožené země
• Pět minut za městem

 

Próza

• nucený ústup od společenské tématiky
• ztvárňovali zdánlivě neutrální témata, aby se vyhnuli cenzurním zásahům, ale často obsahovala skrytá poselství pro povzbuzení

 

Jaromír John (vl.jménem Bohumil Markalous)

• novinář a profesor, prozaik, své stěžejní dílo napsal za okupace
• Moudrý Engellbert-satira, popisuje postupný rozklad pražské měšťansko-šlechtické rodiny
• Rajský ostrov-román pro mládež, autorovy vzpomínky na dětství a na mládí prožité v Praze (Žofín), požár Národního divadla, zavádění elektrického osvětlení Prahy

 

tématické rozvrstvení:

 

próza historická

• jako podobenství o současnosti
• poučení z minulosti – posila sebevědomí

 

Vladislav Vančura

• Obrazy z dějin národa českého– původně měla mít tři díly, ale poslední je nedokončený, cílem bylo povzbudit sebevědomí okupovaného národa připomínáním slavné minulosti, kapitoly jsou věnovány významným událostem, nebo osobnostem českých dějin, neznámější kapitola věnovaná Kosmasovi

 

J.Mařánek

• Barbar Vok, Romance o Závišovi, Petr Kajícník – trilogie o posledních Rožmbercích

 

Karel Schulz

• Kámen a bolest – osudy Michelangela

 

próza psychologická

 

Marie Pujmanová

• Předtucha – novela, psychologie dospívajících, hlavní postavou je dospívající dívka, která je zpočátku vylíčena jako velmi lehkomyslná, starající se pouze o sebe, když se dozví o železničním neštěstí, kde měli zahynout její rodiče, změní se, náhle jakoby dospěje, stává se zodpovědnější a uvědomuje si i svoje povinnosti vůči dvěma mladším bratrům, její proměnu nezvrátí ani skutečnost, že rodiče žijí, protože ten vlak nestihli

 

Václav Řezáč

• psychologické romány – zabývají se člověkem-slabochem, který vědom si svých nedostatků řeší osobní problémy ještědalším rozšiřováním zla.
• Černé světlo –román – ústřední postavou mladík Karel Kukla, od dětství trpěl pocity méněcennosti (zážitek s pronásledovaným potkanem) byl fyzicky velmi slabý, když dospěl, chtěl se lidem mstít a získat nad nimi moc, spřádal různé intriky, aby jim ubližoval a když byl odhalen, pokusil o sebevraždu, ale neúspěšně a skončil jako mrzák
• Svědek– hrdinou starý muž Kvis, jenž během svého života neprožil nic zvláštního a má dojem, že je pouze svědkem životů ostatních, lidi kolem sebe nenávidí a snaží se jim zkomplikovat život, když je odhalen, musí z městečka odejít
• Rozhraní – příběh spisovatele Jindry Austa, který píše román o herci Habovi, dvě roviny – příběh Austův a příběh Habův, do kterého spisovatel promítá své životní zkušenosti.

 

Jaroslav Havlíček

• Helimadoe – román, název je sestaven ze začátečních písmen jmen pěti dcer (Helena, Linda, Marie, Dora, Ema) ovdovělého a podivínského vesnického lékaře, který diriguje život svých dětí tak, že jim přiděluje povinnosti v pravidelných turnusech. Dcery se nakonec vymknou přísnému režimu otce celý příběh je vyprávěn dospívajícím chlapcem, který rodinu navštěvuje jako pacient.
• Ta třetí-příběh úředníka, který se hodlá oženit, a proto se seznamuje postupně s ženami různých charakterů, první z nich mu připadá velmi uzavřená a nesmělá, druhou odsuzuje pro její ráznost a samostatnost a nakonec volí třetí variantu – sebevraždu

 

Egon Hostovský

• Listy z vyhnanství – z emigrace

 

próza tzv.českého génia

• oslava pracovitosti a schopnosti českého člověka dobýt svět

 

Eduard Bass

• Cirkus Humberto – román,oslava českého člověka a jeho píle, tvůrčích schopností, podnikavosti a solidarity. Stala se jednou z nejčtenějších knih. Hlavním hrdinou je Vašek Karas, který se k cirkusu dostal jako malý kluk se svým otcem a strávil tam už celý život, postupně se naučil všechny cirkusácké profese (žonglér, krasojezdec, drezér zvířat), byl velmi oblíbený pro svou pracovitost, skromnost, odvahu, upřímnost, oženil se s dcerou ředitele a po jeho smrti se sám stal ředitelem cirkusu, v době, kdy zájem o cirkusy upadal, začal velmi úspěšně vést varieté, v jeho profesi pokračovala vnučka, která se stala slavnou tanečnicí

 

František Kožík

• Největší z pierotů – biografický román o francouzském mimovi českého původu Kašparu Deburauovi. Kašpar je jako herec neschopný, nakonec se proto rozhodne pro dráhu mima, v oblasti pantomimi naopak vyniká a stane se velmi slavný, pohybem, gesty a mimikou je schopen vyjádřit více než jiní lidé slovy, v období té největší slávy se začne cítit unavený, onemocní a nakonec umírá na jevišti při svém posledním představení, podle skutečné události

 

inspirace lidovou tradicí

 

J.Drda

• Městečko na dlani – odehrává se ve fiktivním městečku Rukapáň, v letech před první světovou válkou, plné komických, zajímavých a veselých postav. Ústřední postavou je starosta František Buzek, jež má vřelý vztah k vínu a v opilosti se mu zjeví anděl. Buzek mu píše úřední dopis, v němž si povoluje pouze tři skleničky denně