TÉMA NÁRODA V LITERATUŘE
- NÁROD = historicky vzniklá forma společenství lidí mající společný jazyk, území (na kterém se po urč. dobu vyvíjeli), historii, kulturu (lit., hudba, architektura), tradice, vývoj (dějinný, kulturní, politický).
– i politika hraje důležitou roli v národu – vznik toho státu, u nás komunisté, roky 1968, 89 -> pro nás jsou to důležitá data; vliv i na charakter těch lidí
– pojem národ poprvé užit až od doby Velké franc. revoluce (1789)- odmítá třídní rozdělení, oslovovali se občané
osvícenství: zdůraznění přirozené rovnosti lidí, proti stavovst-
vím a privilegiím
– preromantismus: Johann Gottfried Herder – tvůrce preromantické estetiky; dílo Myšlenky k filozofii dějin lidstva -> vždy jeden národ hraje v urč. vývoji lidstva důležitější roli; budoucnost (19.stol.) spatřoval ve Slovanech
– zabýval se vztahem národa a lidstva, národní identitou (co dělá
národ národem)
– svou koncepcí dějin, která se vyznačovala mj. i zájmem o
Slovany, jejich jazyk a kulturu, si získal oblibu i na našem
území – jeho myšlenky se staly důležitým inspiračním zdrojem pro
český a slovenský národně demokratický proud (vyšli z něho např.
příslušníci jungmannovské generace)
ð až od konce 18.stol. dochází k procesu národního uvědomění (předtím se dělili podle stavů a ne podle příslušnosti k národu)
– z lit. hlediska se to objevuje v obrovské vlně národního lidového sběratelství (to obsahuje i charakteristické rysy národa)
- LIDOVÁ SLOVESNOST
3 způsoby, jak k ní přistupovali:
- a) sbírali je, tak že chodili po vesnicích a to, co se vyslechlo se zapsalo
a1) ještě málo upravené – B.Němcová
a2) neupravovali, jsou vydávané v originálním znění – Kubín
– Německo (bratři Grimmové), Rusko (A.N.Afanasijev Zakázané pohádky), Polsko (Babinskij)
– u nás: K.J.Erben (Prostonárodní písně a říkadla, České pohádky, Písně národní v Čechách), B.Němcová (Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti), J.Š.Kubín, Václav Tylle (Říha), Beneš Method Kulda Pohádky a pověsti národu moravského
– nejrozsáhlejší je ale sbírka z 10.stol. – arabské Pohádky tisíce a jedné noci
- b) ohlasová poezie – L.Čelakovský Ohlasy písní českých, Ohlasy písní ruských -> zdůrazňovaly duch národa, Mudrosloví národu slovanského v příslovích (přísloví, pořekadla)
– české x ruské -> lyrické (pouze jedna epická Toman a lesní panna), krátké, Čechy jako malá zem x epické, balady, Rusko velká zem, neustálé boje proti Tatarům, látku čerpal z ruských bylin
– rozdíl mezi oběma Ohlasy je také v tom, že český Ohlas nemá písně hrdinské, mnohem častější jsou satirické a výsměšné písně a popěvky mířící hlavně na vrchnost a maloměšťáka
- c) autorův přístup – také pod vlivem lidové slovesnosti, ale více zde vystupuje sám autor a jeho přístup – J.Erben Kytice
- NÁRODNÍ OBROZENÍ
– začalo josefínskými reformami, vláda Josefa I. 1780-1790 do roku 1848
– v rakouské říši právě vrcholil osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II., jejich reformy vytvořily předpoklad pro změny ve střední Evropě; v Čechách a na Moravě se tehdy rozhodovalo, zda jejich území budou i nadále slovanská, anebo poněmčená
– 1781 zrušení nevolnictví, toleranční patent -> český živel do měst
– příčina: hrozba zániku národa českého, jazyka českého (od 17.stol. nebyl jazyk kodifikován, tzn., že nebyl zapsán v žádných učebnicích, příručkách, jak má vypadat spisovný český jazyk; naposledy v 17.stol. Veleslavínská čeština – např. Bible kralická)
I.fáze N.O. (od 70.let 18.stol. do r.1814) – probíhalo shora, často od kněžích, dále J.Dobrovský (Dějiny českého jazyka a literatury, Zevrubná mluvnice jazyka českého, Základy jazyka staroslověnského), J.Jungmann (Německo-český slovník, Slovesnost, Historie literatury české), Pavel Josef Šafařík (Slovanské starožitnosti, Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích)
– vydávány i první české Rösenmüllerovy noviny
II.fáze – ofenzivní (1815-konec 20.let 19.stol.) – začínají se vydávat české knihy, objevuje se české divadlo, vychází Čelakovského Ohlasy…
Fr.Palacký Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
– Rukopis královédvorský a zelenohorský
III.fáze – vyvrcholení obrozeneckých snah (30.-50.léta 19.stol.) – je jasné, že je čeština zachráněna a národ teď usiluje o emancipaci politickou – r.1848, ke kt. ale nedošlo
– sepětí s nár.obrozením (J.K.Tyl, K.J.Erben), romantismus (K.H.Mácha), počátky realismu (K.H.Borovský, B.Němcová)
– N.O. stejně přineslo českému národu trauma až do r.1918, protože se stále požadovalo po českých spisovatelích, aby se psalo o Čechách, vlastenectví (Mácha to nedělal)
- RUCHOVCI A LUMÍROVCI
škola národní x škola kosmopolitní; 70.a80. léta 19.stol.
– ruchovci: důraz na domácí tradice, slovanství, historismus, vřelé vlastenectví, ideje národního obrození, zájem o venkov
– S.Čech, dočasně J.V.Sládek, E.Krásnohorská
– 1868 založili almanach Ruch na počest položení základního
kamene k ND
– lumírovci: snaha povznést českou lit. na světovou úroveň, hodně překladů, požadavek umělecké svobody, nové formy, překladatelská činnost
– J.Vrchlický, J.Zeyer, J.V.Sládek
- HISTORICKÉ KNIHY
A.Jiráska, Z.Wintera, V.B.Třebízského – proč vznikala? – byla čtena, nikde jinde se nemohli obyv. Čech dovědět dějiny, ve škole se učily habsburské dějiny >> funkce dějepisu