Téma člověk-válka-násilí v literatuře

Česká poezie reagující na 1. světovou válku

Viktor Dyk

• básník, dramatik a prozaik generace protispolečenských buřičů
• narodil se v Pšovce u Mělníka, studoval práva, zapojoval se do politického života, za 1. sv. války vězněn (protirakouská satira), po válce se stal poslancem a senátorem strany národně demokratické; v 54 letech se utopil v moři
• nade vše upřednostňoval lásku k národu, trpěl rozporem mezi realitou a snem, což vedlo k jeho pozdější deziluzi

Lehké a těžké kroky

Anebo

Okno

Poslední rok

• sbírky inspirovány první světovou válkou a obavami o osud národa

 

Karel Toman (vl. jm. Antonín Bernášek)

• představitel generace protispolečenských buřičů; psal do Nového kultu i do Moderní revue
• pocházel z rolnické rodiny z Kokovic na Slánsku; po nedokončených právnických studiích střídal úřednická a redaktorská místa; mnoho cestoval – po celé Evropě; teprve po první světové válce zakotvil v Praze, kde byl zaměstnán v knihovně Národního shromáždění + píše pro Národní listy; bohémský přístup ke světu, nakonec nachází smysl života v rodné zemi

Hlas ticha

• ohlas na 1. světovou válku

 

Fráňa Šrámek

• narodil se v Sobotce, otec byl berním úředníkem, a tak se s rodiči často stěhoval; studoval práva, ale nedokončil je; po návratu z vojny se věnoval literatuře; spolupracoval s anarchistickým hnutím; za své politické názory byl několikrát vězněn; první světovou válku strávil na několika frontách; po válce se nezařadil k žádné literární skupině; žil v ústraní v Praze a Sobotce; jeho nesouhlasný postoj k okupaci vyjádřil tím, že nevycházel ze svého domu
• básník, prozaik, dramatik a publicista; příslušník buřičské generace

Života bído, přec tě mám rád

• překonává dekadentní pocity, hořkost života; protispolečenské a antimilitaristické postoje

Modrý a rudý – Verše o vojáčcích

• užívá prostý jazyk; antimilitaristická sbírka s ironickým podtextem

Raport

• v básni ukazuje na nesmyslné smrti koní ve válce její absurdnost, krutost

 

Česká próza reagující na 1. světovou válku

Bezprostředně po 1. světové válce vzniká mnoho děl reagujících na válečné prožitky. Autoři většinou pojímají válku jako nesmyslné vraždění (Fráňa Šrámek – Žasnoucí voják, Jan Weiss – Barák smrti, Richard Weiner – Lítice). Druhou skupinu této literatury tvoří tzv. legionářská literatura – tvorba inspirovaná bojem a osudy legionářů v Rusku (Rudolf Medek – Legionářská epopej, Josef Kopta – Třetí rota, František Langer – Jízdní hlídka, Jaroslav Kratochvíl – Cesta revoluce, Prameny). Třetí linii tvorby reagující na válku tvoří díla soustřeďující se na problematiku člověka – jedince ve válce (Jaromír John – Večery na slamníku, Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka). V reakci na válku se rozvinul také vitalismus (Fráňa Šrámek).

 

Legionářská literatura

Rudolf Medek

• dekadent, pracoval v Moderní revue, člen legionářských vojsk v Rusku

Legionářská epopej

• pětidílný román líčí zrod a boje legie od počátku až po osvobození; dílu vytýkána neobjektivita

 

Josef Kopta

• psal díla s legionářskou tématikou a psychologické romány

Třetí rota

• líčí soukromí vojáků i boje legií

Hlídač č. 47

• vystihuje psychiku člověka

 

František Langer

• dramatik a prozaik

Jízdní hlídka

• drama

Železný vlk

• povídky s legionářskou tématikou

 

Jaroslav Kratochvíl

• jeho díla popisují boje legií, jeho návrat zpátky a osvobození

Cesta revoluce

Prameny

 

Osudy jedince ve válce

Jaromír John (vl. jm. Bohumil Markalous)

• účastnil se války jako rakouský důstojník

Večery na slamníku

• sbírka tragikomických povídek; příběhy vypravovány prostě, přesto obtížné čtení – autor užívá germanismy, zastaralé a zvláštní uspořádání vět

 

Jaroslav Hašek

• narodil se v Praze v rodině středoškolského učitele matematiky; studia na gymnáziu nedokončil; učil se drogistou, později odmaturoval na obchodní akademii; stal se bankovním úředníkem, místo ale opustil a stal se spisovatelem a redaktorem na volné noze (chvíli psal do časopisu Svět zvířat, byl však pro mystifikování čtenářů vyhozen); založil vlastní stranu – Strana mírného pokroku v mezích zákona, která mu sloužila jako prostředek k mystifikování lidí a výsměchu politikům; r. 1915 odešel na ruskou frontu, kde se dostal do ruského zajetí; později přechází k  československým legiím a nakonec vstupuje do Rudé armády a stává se členem komunistické strany; po návratu domů je sledován policií; aby měl klid na psaní, odchází do Lipnice na Českomoravské vrchovině, kde také umírá

Črty, povídky a humoresky z cest

• zážitky z cest

Můj obchod se psy a jiné humoresky

• mystifikující povídky

Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky

Dobrý voják Švejk v zajetí

Osudy dobrého vojáka Švejka (za světové války)

• čtyřdílný román, bohužel nedokončený (pokus přítele Karla Vaňka o dokončení)

Zázemí

Na frontě

Slavný výprask

Pokračování slavného výprasku

• postavy: polní kurát Katz – pijan, hráč v karty a milovník žen; nadporučík Lukáš – vyhrál Švejka v kartách, díky němu se dostávají oba na frontu; paní Müllerová – bytná Švejka

 

Moderní próza

Vladislav Vančura

• narodil se jako syn hospodářského správce v Háji u Opavy, dětství prožil na několika místech ve středních Čechách; studium na gymnáziu byl nucen přerušit kvůli rodinným i školním problémům; nakonec vystudoval medicínu a stal se lékařem ve Zbraslavi; věnoval se však především literární tvorbě; po nějakou dobu byl členem KSČ; za heydrichiády byl zatčen a popraven
• prozaik a dramatik (psal filmové scénáře), ve 20. letech členem avantgardního sdružení Devětsil; jeho jazyk je plný složitých souvětí, přechodníků, zastaralých, ale i moderních až argotických slov; častý zastaralý pořádek slov, lyrizace textů, děj je jen postranní linií díla; jako vypravěč Vančura často vstupuje do díla

Pole orná a válečná

• román dějově velmi volný, odráží chaotičnost 1. světové války a popisuje osudy lidí všech vrstev

 

Světová próza reagující na 1. světovou válku

Romain Rolland

• dramatik a prozaik; nositel Nobelovy ceny za literaturu; hudebně nadán a vzdělán – přednášel dějiny hudby na univerzitě; autor mnoha slavných životopisů (Beethoven, Tolstoj, Michelangelo, Gándhí); smýšlel demokraticky a veřejně se angažoval proti válce a násilí

Petr a Lucie

• novela napsaná pod dojmem bombardování Paříže na Velký pátek ke konci 1. světové války; děj popisuje dva měsíce před touto tragickou událostí, kdy se náhodně setkává mladý Petr, který pochází z měšťanské rodiny, a Lucie, která žije sama s matkou, v metru; Lucie si přivydělává malbou kopií slavných děl, přestože tím není uspokojená; oba se do sebe zamilují a uzavírají se před válkou do svého světa lásky; nakonec oba umírají v kostele při bombardování; do silného kontrastu autor staví lásku a válku

 

Henri Barbusse

Oheň – Deník bojového družstva

• protiválečně zaměřený román psaný formou deníku; hrdiny jsou vojáci, s kterými se setkáváme na bitevním poli i na jejich dovolené; realistické ztvárnění bojiště

 

Erich Maria Remarque

• v 18. letech byl jako dobrovolník odvelen na frontu, kde byl jako prostý voják několikrát zraněn; po skončení 1. sv. války vystřídal mnohá povolání; jelikož byl zbaven německého občanství, žil většinou ve Švýcarsku a v USA
• dramatik a prozaik; ač je Němec, je řazen mezi ztracenou generaci, což byli američtí autoři, kteří jako mladí prožili hrůzy 1. sv. války, v které ztratili veškeré ideály a poznali důležitost základních instinktů (pití, jídlo, spánek, teplo, život) a kamarádství, a kteří nebyli schopni se zařadit do společnosti (byli ztraceni pro mírový život)

Na západní frontě klid

• vypravěčem románu je Pavel Bäumer; děj začíná návratem roty z boje, ve kterém přišla polovina mužů o život a Pavel začíná vzpomínat; jako student se na popud jednoho profesora nechal se svými kamarády Albertem Kroppem, Müllerem, Leerem, Tjadenem, Westhusem, Deterdingem a Stanislavem Katczinskym odvést; přátelé nejprve procházejí tvrdým výcvikem pod dozorem bezohledného a krutého velitele, desátníka Himmelstosse; všichni se dostávají na západní frontu, kterou Remarque líčí až s naturalistickým vyžitím; autor filozofuje nad nesmyslností války; Remarque využívá příležitosti, kdy se Pavel dostává domů na dovolenou, kdy ukazuje, jak zkreslené informace o válce se Evropou šířily a zároveň popisuje první náznaky „ztracení“ vojáků společnosti; když se Pavel dostává opět na frontu, setkává se v jámě po vybuchlém granátu s francouzským vojákem, kterého je nucen zabít; z jeho osobních věcí poznává, že i nepřátelé jsou pouhými lidmi vrženými do tohoto nesmyslného vraždění; kniha končí smrtí Pavla, který se nadýchal jedovatého plynu; román přechází z ich formy v er formu; poslední větou je konstatování, že na západní frontě je konečně klid (jednalo se již o poslední dny války, přesto ale lidé ještě umírali)
• rok po vydání román přeložen do 12 jazyků

Cesta zpátky

• autor popisuje lidi zasažené válkou, hledající své místo a smysl svého života

Tři kamarádi

• děj se odehrává po 1. sv. válce; řeší vztahy mezi lidmi; Remarqueovi vyčítána sentimentalita a podbízivost čtenáři

 

Arnold Zweig

• bratr Stefana; též emigroval; v tvorbě popisuje zážitky z 1. sv. války

 

Michail Šolochov

• nositel Nobelovy ceny za literaturu

Tichý Don

• epický čtyřdílný román; líčí život donských kozáků za 1. sv. války a za ruské revoluce

 

Alexej Nikolajevič Tolstoj

Křížová cesta

• román líčí osudy ruské inteligence za 1. sv. války a po VŘSR

 

Ernest Hemingway

• zúčastnil se 1. sv. války jako dobrovolník Červeného kříže v Itálii; ke konci války zraněn; později se angažoval ve španělské občanské válce jako madridský dopisovatel; rád cestoval, miloval býčí zápasy, box a lov zvěře; po 2. sv. válce se načas uchýlil na Kubu; během svého života byl 4 krát ženatý; ke konci života podléhal duševním depresím, a tak pravděpodobně spáchal sebevraždu
• autor „ztracené generace“; jeho tvorba inspirována vlastním životem; nositel Nobelovy ceny za literaturu; o jeho díle se hovoří jako o ledové kře, z níž jen malou část je vidět – podstatné sdělení je ukryto pod hladinou přesného popisu a dialogu; užívá vždy ustálených frází typických pro popisované prostředí; jeho hrdinové poznávají své kvality v kritických situacích

Sbohem, armádo!

• děj románu se odehrává za 1. sv. války na italské frontě; hlavní postavou je americký voják, jenž je v bitvě zraněn, a tak se potkává s ženou, ošetřovatelkou, jenž o něj pečuje, do které se zamiluje; jelikož má války dost, vidí jako nejlepší východisku útěk do Švýcarska; společně se mu to i s jeho láskou povede, nakonec ale dívka umírá při porodu jejich syna, který umírá také

 

Česká poezie reagující na 2. světovou válku

Fráňa Šrámek

Rány, růže

• básně vzniklé pod dojmy okupace

 

Stanislav Kostka Neumann

• básník, prozaik, publicista a překladatel, jehož tvorba prochází všemi literárními proudy přelomu století
• pocházel z rodiny zámožného pražského advokáta a poslance; po otcově smrti byl vychováván tetami v rodinné olšanské vile, která se později stala centrem Neumannovy literární skupiny; Neumann přerušil studia na střední škole, stal se novinářem a později svobodným spisovatelem; od mládí se zabýval politikou (v procesu s Omladinou odsouzen a vězněn); po návratu z vězení spolupracoval s Moderní revue, později vydával anarchistický časopis Nový kult; před první světovou válkou pobýval ve Vídni a na Moravě; po válce pracoval krátce jako úředník na ministerstvu školství, potom jako publicista a překladatel; vstoupil do KSČ a věnoval se politické práci; později žil mimo Prahu, léčil se v Poděbradech; 2. světovou válku strávil na venkově ; po jejím skončení se vrátil do Prahy

Bezedný rok

Zamořená léta

• sbírky vyšly po druhé světové válce

 

Účtování s německým fašismem: sbírka Josefa Čapka Básně z koncentračního tábora.

Poezie oslavná: Šrámkovy Rány růže, Holanovy sbírky Díky Sovětskému svazu, Panychida a Rudoarmějci, Halasova Barikáda, Hrubínova Jobova noc (motiv války, naděje a vlastenectví; název podle nocí, kdy se blýská a hřmí – přirovnáváno k válce), Nezvalova sbírka Historický obraz

 

Česká próza reagující na 2. světovou válku

Za okupace se čeští prozaici naučili psát s tematickým omezením, alegoricky, často se vraceli k minulosti, nebo psali prózu psychologickou. Objevují se díla vracející se k válečným prožitkům (beletrie, literatura faktu, dokument, reportáž). Prvními poválečnými prózami byly Drdovy povídky s válečným námětem Němá Barikáda, velký ohlas měla zejména Reportáž psaná na oprátce Julia Fučíka (vydána manželkou Gustou).

 

Jan Drda

• dramatik, prozaik a redaktor

Městečko na dlani

Němá barikáda

• povídková kniha heroizující postoje Čechů za okupace a za pražského povstání; důraz kladen na typizaci postav; dílo bohužel poznamenáno ideovým schematizmem, velmi povrchním psychologickým rozborem postav a občas přílišnou vykonstruovaností příběhů

Včelař

• učitel skrývá ve včelím úle vysílačku; po jejím odhalení je zastřelen

Nenávist

• msta plachého účetního na nacistech, kteří mu zabili syna

Němá barikáda

Vyšší princip

• hlavním hrdinou je profesor řečtiny a latiny na gymnáziu, který má před svou třídou odsoudit jejich spolužáky, kteří byli popraveni za hanobení diktátora (zesměšnili jednu Hitlerovu fotku v časopise); vzepře se a přizná, že souhlasí s atentátem na Heydricha

 

Julius Fučík

• komunistický spisovatel, literární teoretik a levicový politik; od roku 1940 žil v ilegalitě jako jeden z předních činitelů KSČ, v roce 1942 byl zatčen, odsouzen k smrti a roku 1943 popraven

Reportáž psaná na oprátce

• podle svědectví Gusty Fučíkové byly napsány Juliem Fučíkem ve vězení r. 1943 a propašovány ven; od 70. let se však o autentičnosti textů rozpoutaly pře, které přetrvávají dodnes; jako čtenářsky přitažlivý text byla kniha přeložena do mnoha jazyků; po formální stránce jedno z nejlepších poválečných děl, bohužel ideové poznamenaných vrou ve vítězství komunismu
• Fučík v knize líčí své zatčení, charakterizuje své vězně, dozorce a vyšetřovatele

 

Karel Ptáčník

• autor spojený s literární skupinou okolo časopisu Květen

Ročník jedenadvacet

• román líčí autorovy zážitky z nucených prací v Německu, na něž byl jako mnozí narození v roce 1921 nasazen

 

Norbert Frýd

• díky svému židovskému původu byl za války vězněn v Terezíně, Osvětimi a Dachau; po válce byl aktivním komunistou

Krabice živých

• autobiografický román z koncentračního tábora; krabice živých = kartotéka se jmény osazenstva koncentračního tábora, kteří ještě žili

 

Jan Procházka

• prozaik a scénárista

Kočár do Vídně

• povídka je baladickým příběhem tří lidí, které svedla dohromady válka; hlavní postava, Krista, jejíž manžel byl zastřelen vojáky, je v den jeho pohřbu požádána dvěma německými vojáky, aby je povozem dovezla na místo, které určí; Krista se chce pomstít, a tak souhlasí; v průběhu cesty vojáci odhalí, že je chce zabít; starší ji chce zabít, mladší s ní soucítí, a tak ji pustí; Krista ovšem nechce přijít o koně a touží dokonat svou pomstu, a tak vojáky pronásleduje; starší zraněný voják umírá, a tak je mladším pohřben; Krista je odhodlána zabít mladšího vojáka ve spánku, jenom ho ale zfackuje; jelikož touží po dítěti, vyspí se s mladým vojákem; ráno jsou nalezeni partyzány, voják je zabit a Krista odjíždí s jeho mrtvým tělem domů, kde ho pochová

 

Bohumil Hrabal

Ostře sledované vlaky

• novela, jejíž filmové zpracování bylo oceněno Oscarem pro Jiří Menzela; hlavní postavou a vypravěčem je Miloš Hrma, který sloužil na železniční stanici v Kostomlatech; jelikož zklamal jako muž před svou dívkou Mášou, pokusil se o sebevraždu, byl ale zachráněn a umístěn do psychiatrické léčebny; z ní se po nějakém čase vrací do Kostomlat; město žije aférou výpravčího Hubičky, který orazítkoval zadek telegrafistky Zdeničky; do města jsou pozváni odborníci a nakonec je Hubička odsouzen jen za hanobení německého jazyka; Miloš dochází do léčebny k psychiatrovi, který mu poradí, aby se ve věcech sexu nechal zasvětit starší ženou; Miloš požádá ženu přednosty, je ale odmítnut; stanicí projíždějí mimo obyčejných vlaků také ostře sledované transporty s municí a vojáky; Hubička poprosí Miloše o pomoc při sabotáži jednoho z těchto transportů; o půlnoci přichází na stanici Viktoria a s Milošem se vyspí, čímž ho zbaví jeho problému; po dokončení sabotáže je zahlédnut jedním německým vojákem a je zastřelen

 

Josef Škvorecký

Zbabělci

• autobiografický román o posledních dnech války v Náchodě (Kostelci); hlavní postavou a vypravěčem je Danny Smiřický; pomocí ironie odhaluje falešné hrdinství některých lidí za války a popisuje skutečný stav osvobozující Rudé armády; používá i hovorového jazyka; sloh jinak strohý, dlouhé nic neříkající popisy

 

Židovská tématika v české próze

Jiří Weil

• prozaik a překladatel; jako Žid měl nastoupit do transportu, avšak ukryl se a do konce války se skrýval; po válce se ve své tvorbě věnoval utrpení Židů za války

Život s hvězdou

 

Jan Otčenášek

Romeo, Julie a tma

• novela o osudu lásky studenta Pavla a židovské dívky Estery; potkají se v parku a zamilují se; Pavel se rozhodne skrývat Esteru před nacisty v dílně svého otce; ve vypjaté situaci se Ester rozhodne odejít, aby neohrozila Pavla a lidi, kteří v domě žili; na útěku je Ester zastřelena

 

Arnošt Lustig

• autor próz s židovskou tematikou; díky svému židovskému původu byl vězněn v  koncentračních táborech; uprchnul z transportu smrti a do konce války se schovával; po válce vystudoval politologii na VŠ a stal se zpravodajem v Izraeli; po roce 1968 odešel do emigrace, kde dodnes přednáší na univerzitě

Noc a naděje

Démanty noci

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

• povídkové knihy; Kateřina je s rodinou deportována do koncentračního tábora; jelikož ona je americkou občankou (vzala si bohatého amerického Žida), není ihned zplynována; její manžel jedná s Němci o jejich výměně za německé zajatce a zlato; Němci z Židů vymámí peníze a podniknou cestu vlakem z tábora, aby vytvořili iluzi jejich propuštění; do tábora se však vracejí pod záminkou karantény; Kateřině je jasné, že budou zplynováni, a tak před odchodem do plynové komory sebere jednomu vojákovi zbraň a zastřelí či postřelí několik vojáků

 

Ladislav Fuks

• autor psychologických románů, povídek a novel; časté téma 2. světové války; hlavní hrdina často psychicky narušená osobnost

Pan Theodor Mundstock

• román o osudu a vnitřním životě pražského Žida za 2. světové války

Spalovač mrtvol

• román z prostředí pražského krematoria za 2. světové války; hlavní postavou je pan Koprkingl, zaměstnanec krematoria; na okolí působí jako vlídný a spořádaný člověk; je poznamenán svým povoláním, a tak vše ve svém okolí pojmenovává vznešeně (věci, zvířata i lidi) a sám si nechává říkat vznešenějším jménem, než je jeho vlastní; mezi jeho nepočetnými přáteli je i jeden nacista, který mu vnukne myšlenku nadřazenosti rasy; pan Koprkingl začíná špehovat své okolí a udává nacistickému příteli; jako kariérista si čím dál tím víc všímá, že jeho postup je nemožný z důvodu židovského původu manželky a položidovského původu dětí; v úmyslu spasit duše své rodiny, které jistě trpí tím, že jsou židovskými, zabije svou manželku a syna; při pokusu zabít dceru je odhalen a umístěn do psychiatrické léčebny

 

Světová próza reagující na 2. světovou válku

Obraz války v próze je nesmírně rozmanitý, od protestu k její krutosti a nesmyslnosti přes oslavu hrdinství, statečnosti a obětavosti při obraně lidskosti až k nepatetickému pohledu na válečná léta či k satirickému vylíčení válečné absurdity.

 

Erich Maria Remarque

Jiskra života

• přibližuje hrůzy koncentračních táborů

Čas žít, čas umírat

• líčí boje 2. sv. války

Černý obelisk

• autor popisuje krizi doby po 2. sv. válce

 

Anna Seghersová

Sedmý kříž

• děj románu se odehrává v koncentračním táboře, odkud jednou uteče sedm vězňů; šest jich je chyceno a jsou pro výstrahu pověšeni na kříže; sedmý z nich je volný, což symbolizuje naději (alespoň jeden utekl)

 

Deník Anny Frankové

• zápisky amsterdamské školačky, jedné z obětí holocaustu (v 16. letech popravena v koncentračním táboře); později deník nalezen a zveřejněn

 

Norman Mailer

Nazí a mrtví

• román se odehrává za 2. světové války na fiktivním ostrově v Tichém oceánu, který okupují Japonci a Američané ho musí dobýt; hrdinou je tu kolektiv amerických vojáků tvořící četu

 

Joseph Heller

Hlava XXII

• vrchol antimilitaristické satiry s prvky absurdity, černého humoru; autor zesměšňuje americkou armádu a staví ji jako nepřítele obyčejnému vojákovi (neexistuje vnější, ale vnitřní nepřítel); díky tomu autor napadán za znesvěcování památky padlých amerických vojáků
• hlavním hrdinou je kapitán Yossarian, který za 2. světové války vykonává povinnou leteckou službu na jednom ostrově ve Středomoří; Yossarian se chce dostat domů, a tak plní limity nalétaných hodiny neustále zvyšovaných velitelem; druhou možnost vidí k odvelení ze zdravotních důvodů, a tak se ptá lékaře, jak je možné se dostat domů; dovídá se o Hlavě XXII, která říká, že domů může být poslán jen ten voják, který je duševně chorý, avšak o převelení domů musí písemně požádat (písemná žádost vylučuje duševní chorobu, tudíž není možnost dostat se domů jinak, než v rakvi nebo dezertovat); Yossarian nakonec dezertuje

 

William Styron

Sophiina volba

• autor řeší otázku viny Američanů za to, co se dělo ve 2. světové válce
• příběh vypráví spisovatel Stingo, který líčí život milenecké dvojice, Sophie a Nathana; Stingo je nucen se přestěhovat do New Yorku, ale jelikož nemá moc peněz, jde do podnájmu právě se Sophií a Nathanem; Sophie Stingovi líčí své zážitky z před a z druhé světové války; Sophie pochází z Polska; po jeho zabrání Němci se dostává i se svým synem a dcerou do koncentračního tábore; zde je donucena vybrat, které z jejích dětí přežije (nebyla židovka, tak si mohla vybrat); Sophie obětovala svou dceru; nakonec se neshledala ani se svým synem; před vzpomínkami utekla po válce do Ameriky, kde se seznámila s Nathanem; Nathan je silným narkomanem a trpí schizofrenií; neustále se vracející vzpomínky a životní strasti s Nathanem ji nakonec dovedou k sebevraždě

 

Židovská tématika ve světové próze

Lion Feuchtwanger

• židovský původ – emigroval do USA; psal historické romány

Josephus Flavius

• trilogie

Čekárna

• protifašistická trilogie; autor se zabývá historií fašismu

 

B)            Nepravidelnosti větné stavby

 

Motivované

• nepociťujeme je jako chybu; mluvnicky nejsou začleněné do věty
• elipsa (výpustka) – nevyjádření (vynechání) slova (slov nebo věty), které náleží do větného schématu; nebrání to však srozumitelnosti (Vlak odjíždí v deset patnáct. Musím brzo domů. Nevím, co dělat. Seděl, hlavu skloněnou.); věta s elipsou = eliptická, neúplná
• aposiopese (nedokončená výpověď) – označuje se třemi tečkami; motivovaná – přerušení výpovědi, když nenalezneme nejvhodnější výraz (Kdybys s tím uklízením raději… Jdi do…); nemotivovaná – výpověď přerušena partnerem dialogu („Rád bych ti vysvětlil, že…“ „Nic mi nevysvětluj, nezajímá mě to.“)
• atrakce (skladební spodoba) – v ustálených vyjádřeních (Je širší než delší. místo Je širší než dlouhý. Vezmi kde vezmi. místo Vezmi kde vezmeš.)

 

Nemotivované

• pociťujeme je jako chyby
• elipsa (výpustka) – nejednoznačnost výpovědi (Jirka se opřel o monitor počítače tak neopatrně, že spadl. – nevíme, zda spadl monitor či Jirka)
• anakolut (vyšinutí z větné vazby) – začátek větné konstrukce, přerušení a přechod k jiné konstrukci (Člověk, když není opatrný, hned se mu něco ztratí. místo Člověku, když není opatrný, se hned něco ztratí.)
• zeugma (nedbání, zanedbání dvojí vazby) – dva větné členy se spojují společnou vazbou, ač každý z nich vyžaduje jinou vazbu (Udržujte čistotu uvnitř i před budovou. místo Udržujte čistotu uvnitř budovy i před ní. V místech, kde málo nebo vůbec nesvítí slunce… místo V místech, kde slunce svítí málo nebo nesvítí nikdy…)
• atrakce (skladební spodoba) – vzniká spojením dvou slov, kdy první slovo se pojí s jiným pádem než slovo druhé, které je ve tvaru takovém, jako by stálo na prvním místě (např. Ve většině případech… místo Ve většině případů…)
• kontaminace (směšování, křížení vazeb) – správná vazba je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významu (mimo Jendy místo mimo Jendu – pojí se se 4. pádem a kromě Jendy – pojí se se 2. pádem; zamezit něčemu místo zamezit něco a zabránit něčemu)