Anglie – vznik a vývoj
OSIDLOVÁNÍ ANGLIE
- První osidlování již v době kamenné (kultura zvoncovitých pohárů
- à Stonehenge – 3 tisíciletí BC
- 7. století BC – Keltové
- Od 1. století po Kristu (císař Claudius) à římská provincie Britannia – Hadrianova zeď postavená proti germánským nájezdníkům ze Skotska + Antoniova zeď – ještě severnější
- Po rozpadu západořímské říše à pronikání germánských kmenů (Anglové, Sasové, Jutové) pod vedením CEDRIAà dobyt jih a střed Ostrova à Keltové pobiti à zotročeni nebo utekli na sever či na Bretaň
- V 6. století po Kristu à vznik 7 anglosaských království (například Wessex, Sussex, Essex)
ALFRÉD VELIKÝ (871-899)
- Nájezdy Vikingů (Normanští + Dánové) à Alfréd je poráží – uzavřen mír à země rozdělena na anglosaskou a dánskou
- Podporoval rozvoj řemesel, obchodu à zakládal kupecké osady (posílení hospodářství země)
- Rozvoj kultury à spisovná anglosaština
- Po Alfrédovi jsou Dánové vytlačeni à nové nájezdy à nadvláda Dánů
- Sven Vildi Vous à po něm Knut Veliký – Velká nesourodá říše à Po Knutovo smrti se k moci dostávají opět Anglosasové
HASTINGS 1066
- Další nájezdy Normanů à Proběhla rozhodující bitva u Hastings (Harald za Anglosasy X Vilém Dobyvatel za Normany) à Vilém vítězí, centralizuje moc, zakládá mimo jiné Tower of London, rozděluje zemi na hrabství a přiděluje jim správce (=Sheriff)
VÝVOJ ANGLIE AŽ DO STOLETÉ VÁLKY
Jindřich II. Plantagenet (1154-1189)
- Upevnil moc v Anglii – omezil vliv šlechty a církve à základ centralizované monarchie
- Rozsáhlá panství v Normandii (Francie)à ovládal půlku Francie – ta byla bez přístupu k moři
Richard Lví Srdce (1189-1199)
- Dlouho nepřítomen v Anglii à 3. křížová výprava a poté byl vězněn v Německu
- Místo něj vládl jeho bratr Jan II. Bezzemek
- Legenda o tom, jak při 3. křížové výpravě vyjel na koni z pevnosti s neskutečným řevem a zahnal arabské vojsko + legenda o Robinu Hoodovi¨
Jan II. Bezzemek (1199-1216)
- Úspěšná politika francouzského krále Filipa Augusta II. à získává většinu anglických území na území Anglie, à Anglie je izolována na ostrovech
- Šlechta si vynutila privilegia à vznik velké královské rady (královští vazalové – šlechta, církev) = základ pozdějšího parlamentu
Kritika církve – John Wyclif (1320-1384)
- Přeložil bibli do angličtiny, kritizuje papeže a odpustky, žádal, aby se církev vzdala majetku a moci
STOLETÁ VÁLKA (1337-1453)
- Roku 1337 si anglický král Richard III. dělá nároky na francouzský trůn (Angličtí králové byli již od dob Viléma zároveň i Akvitánskými vévody – území ve Francii) à počátek stoleté války
- Roku 1337 se Angličané vyloďují ve Francii à pouze malé střety do roku 1346
- Roku 1346 – bitva u Kresčaku – jasné vítězství Anglie (viz stoletá válka – 8. vrcholný středověk v Evropě)
- Roku 1356 – bitva u Poitiers à vítězství Anglie (zajat francouzský král Jan II.)
- Roku 1360 – mírová smlouva à Anglie má územní zisky
- V roce 1360 se ve Francii dostává na trůn Karel V., à reorganizuje armádu, mění taktiku à místo velkých bitev pouze jakési partyzánské útoky, à získává většinu ztraceného území
- Roku 1374 – mír až do roku 1415 – vliv měla i morová epidemie
- Roku 1415 – bitva u Azincourtuà vítězství Anglie à Anglie dobývá sever Francie a Paříž
- Lidový odpor proti Angličanům à Jana z Arku (věřila, že má božské poslání) à roku 1429 odrazila Angličany v bitvě u Orleans à roku 1431 je Jana zajata v Rouenu a upálena jako čarodějnice
- Rok 1453 – bitva u Castillonu à vítězství Francie à vytlačují Anglii, které zbyl jen přístav Calais
VÁLKA RŮŽÍ (1455-1485)
- Vnitřní krize po prohře ve stoleté válce à boje o trůn mezi Yorky (bílá růže, jih) a Lancastery (červená růže, sever)
- Vymírají prakticky všichni zástupci Lancasterů (bojuje za ně příbuzný Jindřich Tudor) a téměř všichni Yorkové (Richard III. York)
TUDOROVCI
- Počátek nové dynastie Tudorovců à mocenský vzestup Anglie, hospodářský rozkvět
- Anglie za jejich vlády ovládne Irsko, ale Skotsko je pořád nezávislé
- Vzniká nová šlechta – podnikatelská – opora krále¨
- Poddaní pracovali v manufakturách nebo ve velkostatcích
- Rozvoj obchodu, vznik obchodních společností – Východoindická společnost, Moskevská společnost – obchody s Ruskem
- Obchod s otroky, korzárství (hlavně proti španělským lodím, která přivážela kořist)
Jindřich VII. Tudor (1485-1509)
- Snaha omezit vyšší šlechtu
- Budování silného loďstva
- Parlament získává větší pravomoci
Jindřich VIII. (1509-1547)
- Probíhá reformace, à stál proti reformátorům, à chtěl se rozvést po prvním manželství s Kateřinou Aragónskou à papež mu to nepovolil
- Roku 1532 vyhlašuje nezávislost anglické církve na papežovi a zakládá anglikánskou církev a on sám je hlavou církve à katolíci pronásledováni, rušení klášterů, zabavování majetku
- Jindřich byl celkem 6x ženatý, ale jen jedna manželka přežila jeho smrt
Eduard VI. (1547-1553)
- Nezletilý, vládli za něho poradci
- Syn Jindřicha VIII.
- Zemřel v 15 letech pravděpodobně na tuberkulózu
Marie I. (1553-1558) „Bloody Mary“
- Dcera Jindřicha VIII.
- Byla katolička, à snažila se zemi přeorientovat na katolictví
- Popravovala protestanty, à popravila i údajnou nástupkyni na trůn, jejího otce a manžela à proto Bloody Mary
Alžběta I. (1558-1603)
- Dcera Jindřicha VIII.
- Vzdělaná, inteligentní a obratná diplomatka
- Období rozkvětu, stability a míru
- Zbavila se katolického vlivu ze Španělska
- Ve Skotsku vládla Marie Stuartovna – katolička, chce anglický trůn, sestra Alžběty
- Většina Skotska byli Kalvinisti, à roku 1568 svržena à utíká k sestře do Anglie (Alžběta ji ale vězní)
- Papež uvalí klatbu na Alžbětu za věznění Marie, à Španělsko připravuje spiknutí proti Alžbětě, à chtějí na trůn dosadit Marii, àAlžběta vše odhalí – popraví Marii Stuartovnu roku 1587 (konec španělských snah o rekatolizace Anglie)
- Pokračují konflikty se Španělskem, à Anglie chce překazit španělský monopol v obchodu se zámořím
- Alžběta podporuje korzáry (=piráti ve jménu královny) – nejznámějším byl Francis Drake, který mimo jiné obeplul zeměkouli
- Španělsko mělo na moři obří flotilu „neporazitelná armáda“ à válečný konflikt mezi Anglií a Španělskem
- Španělsko ze začátku vyhrávalo
- Na stranu Angličanů se přidává Nizozemí
- Španělsko nakonec poraženo
- Španělsko ztrácí výsadní postavení v Evropě i v zámoří
- Alžbětinské období à rozvoj renesance – například Shakespeare či E. Rotterdamský
- Alžběta umírá roku 1603 jako bezdětná a na trůn, proto nastupuje syn její sestry Marie Stuartovny Jakub
- S Alžbětou končí i rod Tudorovců a namísto nich nastupují Stuartovci
STUARTOVCI
Jakub I. (1603-1625)
- Vládl ve Skotsku i v Anglii à personální unie
- Dobrá hospodářská situace, dostatek financí
- Zklamal protestanty, když nepomohl svému zeti Fridrichu Falckému
- Vznikala potřeba více peněz (královský dvůr, armáda) à zadlužování
Karel I. (1625-1649)
- Vládl bez parlamentu à zhoršení vztahu mezi parlamentem a panovníkem
- Zhoršení hospodářské situace (král rozprodával tituly, omezoval podnikání, stagnace výroby)
- Roku 1629 král rozpustil parlament a zároveň roste odpor proti anglikánské církvi (chovala se jako katolická církev – brala odpustky (=desátky))
- Vzniká velké množství hnutí proti Anglikánské církvi:
- Puritáni – chtěli úplnou očistu církve (nakonec odcházejí do Severní Ameriky a zakládají osadu Jamestown)
- Presbytariáni – pro kompromis s králem
- Independenti a další
- 1639 – Skotské povstání – nechtěli anglikánskou církev à vpád do severní Anglie
- 1640 – Král potřebuje zvýšit daně, à potřebuje k tomu parlament, a tak ho svolá pouze na krátkou dobu – takzvaný Krátký parlament X opět ho rozpustil à členové parlamentu se bouří à Anglická revoluce
ANGLICKÁ REVOLUCE
Parlamentní boj s králem (1640-1642)
- Král nucen po 12 letech svolat opět parlament (potřeboval peníze, tudíž zvýšení daně) je označován za takzvaný Dlouhý parlament àkrál musel rozpustit armádu a parlament na oplátku zvýšil daně
- Situace vyvrcholila roku 1641 takzvanou Velkou remonstrací à politický program parlamentu, à odmítají královu samovládu, chtěli mít právo na vlastní vládu
Občanská válka (1642-1648)
- Král měl podporu anglikánské církve a zaostalejšího severu a západu + roayalisté=armáda kavalírů, v čele Ruprecht Falcký, syn Fridricha Falckého
- X
- Parlament měl podporu vyspělejších venkovských oblastí a Londýna + armáda nové vzoru = stálá, placená parlamentem, vytvořil ji Oliver Cromwell, armáda v čele s generálem Thomasem Fairfaxem
- Zpočátku vyhrávalo královské vojsko àbitva u Marston Mooru, Nasteby a Prestonu – vítězství Cromwella à Karel I. popraven, monarchie zrušena
Období republiky (1649-1653)
- Vyhlášena v květnu – vláda zástupců lidu bez krále a horní sněmovny
- Irsko podrobeno a Skotové odraženi
- Roku 1651 – zákon o plavbě navigační akta – do Anglie se smělo dovážet zboží pouze na anglických lodích à konkurence nizozemců à celkem 3 Anglo-nizozemské války à vítězství Anglie – stává se velmocí na moři
Období Cromwellovo diktatury (1653-1658)
- Oliver Cromwell se jmenuje Lordem Protektorem – jakýsi diktátor
- Ztráta popularity a stoupenců
- Roku 1658 Cromwell umírá, à jeho syn Richard se vzdává vlády – vládl pouze chvíli
- Vnitřních nesnází využili stoupenci monarchie → shromáždili se ve Skotsku a roku 1660 skotská armáda obsadila Londýn pod vedením generála GEORGE MOCNKA → anglická diktatura zanikla
RESTAURACE STUARTOVCŮ
- Vzniká londýnská společnost CITY, à podporují generála Moncka, à jedná se synem Karla I. o nástupu na trůn
- Roku 1660 se Karel II. vrací na trůn à návrat stuartovců na trůn
Karel II. (1660-1685)
- Sliby: nebude pronásledovat revolucionáře (kromě těch co zabili jeho otce, nebude požadovat navrácení zkonfiskovaného majetku + obnova anglikánské církve
- 1673 à TEST ACT – oficiální vyloučení katolíků z úřadů a politického života)
- Časem se Karel snaží o návrat absolutismu, à parlament se staví proti králi à nový konflikt
Jakub II. (1685-1688)
- snaha o bezohledný absolutismus, snažil se prosadit katolíky do vládnoucích funkcí
- 1687 à náboženská tolerance
- 1688 à proběhla slavná anglická revoluce a panovník byl vyhnán
SLAVNÁ ANGLICKÁ REVOLUCE
- Po sesazení Jakuba II. byla anglická koruna nabídnuta nizozemskému Vilému Oranžskému (manžel Jakubovy nejstarší dcery Marie Stuartovny), který v Anglii vládl jako Vilém III.
Vilém III. Oranžský (1689-1702)
- Konec soupeření Anglie a Nizozemí a dočasné vytvoření personální unie
- Roku 1689 byl vydán tzv. zákon o právech = bill of the rights – parlament získává zákonodárnou moc, à panovník nemůže dělat určité věci bez souhlasu parlamentu:
- Nebude rušit a vyhlašovat zákony
- Nebude vybírat daně ani dávky
- Nebude udržovat vojsko
- Parlament se bude scházet pravidelně
- Zástupci budou voleni ve volbách
- Žádné pronásledování politiků za jejich názory
- Parlament:
- Toyrové – konzervativní, stará statkářská šlechta
-
- X
- Whigové – svobodomyslní, obchodníci, buržoazie, podnikatelé
- Vláda odpovědná panovníkovi a parlamentu
- Kdo má většinu, tak vládne
- 1701 – Dekret o nástupnictví à když vymře oranžský rod, tak trůn připadne Hannoverské dynastii
Anna (1702-1714)
- Spojení Anglie a Skotska à 1707: Spojené království Velké Británie (+Wales, + roku 1801 Irsko)
HANNOVERSKÁ DYNASTIE (1714-1902)
Jiří I. Hannoverský (1714-1727)
Jiří II. (1727-1760)
Jiří III. (1760-1820)
Viktorie (1837-1901)
- Dovršen vývoj parlamentního systému, otevřená cesta k občanské společnosti a parlamentní demokracii
PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE
- Ze západu
- Parní stroj – pro praktické využití upravil James Watt (1785) “ 2 hlavní využití: lokomotiva (vynálezce George Stephenson1815), parník (P. Fulton 1807)
- Liberalizace trhu – odstranění překážek
- VB – zrušení vývozního cla
- Sociální důsledky – rozvrstvení společnosti
- Buržoasie (kapitalisté) – továrníci, obchodníci, bankéři – na vrcholu
- Střední třída – úředníci
- Proletariát – dělníci – špatné pracovní podmínky, velké množství, žádné vzdělání, dětská a ženská práce, dlouhá pracovní doba (omezení pracovní doby přišlo až v 70. letech 19. století)
VIKTORIÁNSKÁ ANGLIE (1837-1901)
Hospodářský růst
- VB je největší světová, průmyslová a koloniální velmoc – jedno z vrcholných období britských dějin (VB se přezdívalo Dílna světa)
- Přechod od textilního průmyslu k těžkému průmyslu (výroba železa, strojů, lokomotiv)
- Zásada volného trhu na základě nabídky a poptávky à neomezená, volná konkurence
- Vůči ostatním státům prosazována zásada „otevřených dveří“ = často nátlak k otevření trhů pro příliv anglického zboží
- Od 70. let ztráta prvenství v průmyslové výrobě à tehdy prosazovali protekcionismus
Vnitřní politika
- Stabilní parlamentní demokratický systém, výkonná moc v rukou vlády, odpovědné parlamentu – konzervativci (toyrové – Benjamin Disraeli) X liberálové (whigové – Wiliam Gladstone)
- 1865: střetnutí obou stran à hnutí za volební reformu
- 1867: 2. volební reforma – hlasovací právo rozšířeno i na městskou buržoazii, bohaté, sedláky a dělnické předáky
- 1884: 3. volební reforma – rozšířeno i na drobné zemědělce, venkovské dělnictvo = všichni dospělí muži (do konce století mohlo volit 60 % Angličanů kromě žen a nemajetných)
- Následoval boj za práva žen à volební právo až 1928
- 80. léta:
- Emancipace dělnictva – po porážce chartistů vznikají odborové organizace, politické organizace
- Boj Irů za samosprávu (nezávislost až roku 1921) à ale severní Irsko zůstalo VB
- Roku 1906 se po 20 letech dostávají do čela liberálové – David Lloyd George à sociální politika, pomoc chudším
- Dominium = samosprávná oblast x britská hlava státu (Austrálie, Nový Zéland, Kanada, J Afrika)
- Korunní kolonie = vlastní správa x dohled britských úřadů (Indie)
- Klasické kolonie – zcela pod britským vlivem (zbytek Afriky)
- J Afrika
- Původní kolonizátoři Holanďané = Búrové “ považovali se za místní obyvatele
- Búrská válka (1899-1902) – Britové x Búrové
- Výhra Británie “ *Jihoafrické unie, vyhnání holandských starousedlíků
IMPERIALISMUS
- Imperiální doba: 1880-1914
- Výhody velkého impéria:
- Suroviny
- Odbytiště výrobků
- Levná pracovní síla
- Vojenská síla, strategické body
- Expanzivní politika vyspělých států vůči méně vyspělým
- VB à největší impérium¨
- Perla impéria – Indie – zdroj bavlny, rubínů, drahokamů
20. STOLETÍ
- Soupeření VB a Francie o kolonie – 1904 podpis srdečné dohody – o rozdělení Afriky
- 1907 přistupuje Rusko – základ trojdohody
- Z války vychází jako vítěz, à upevňuje si pozici světové velmoci (téměř nezasažena hospodářskou krizí)
- Roku 1931 je westminsterským statutem zřízen Commonwealth (Britské společenství národů)
- Světová válka
- nejdříve politika appeasmentu à premiér Chamberlain à mnichovská dohoda à britsko-francouzský nátlak na ČSR
- bitva o Anglii à plán německé invaze se jmenoval seelowe (=lvoun)
- Británie odstřelována raketami V1, V2
Anglie ve druhé polovině 20. století
- Anglie poničena a vyčerpána válkou à k moci labouristi (Angličané nevěřili Churchillovi v době míru) à premiér C. R Atlee (1945-1951) à navazuje na Lloydovu sociální politiku
- Winston Churchill (1951-1955)
- Margaret Thatcherová (1979-1990) à hospodářská krize – doly v oblasti Birminghamu byly prodělečné (patřily státu) Thatcherová je zprivatizovala, hospodářské reformy, modernizace, ekonomický rozvoj, trvalé konflikty s Irskou republikánskou armádou (IRA)
- Falklandy à britské ostrovy àArgentina je zabrala, à vypuzeni a opět britské území