Lidová slovesnost jako inspirační zdroj naší literatury
- od počátku existence lidstva
- vliv přírody na kulturu, lidé si nedokázali racionálně vysvětlit přírodní jevy, tak si vymysleli bohy, které uctívali
- architektura: chýše, později domy
malířství: nástěnné malby v jeskyních
sochařství: sošky (Věstonická Venuše)
hudba: rituální hudba, později lidové písně - lyrika – vyjádření prožitku, citu:
píseň – nejstarší projev poezie, spojitost s melodií
epika – děj, příběh, časové a příčinné souvislosti
mýtus (báje) – pokus o výklad světa, přírodních jevů
pohádka – děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem
bajka – zvířata jednají jako lidé, závěr je poučení
5.
Slovesná kultura před vynalezením písma
nejstarší slovesné projevy:
- byly zpravidla součástí magických obřadů
- zaříkadla, zaklínadla
- mýty – Jak Tajin přišel na pomoc lidem (radou starců byl povolán, aby zabil Taitu, která upírala lidem vodu, špinavou vodu vyčistil); indiáni z Ohňové země
- lidová rčení (Bez peněz do hospody nelez), přísloví a pořekadla (Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše), pranostiky (Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři), rozpočítadla a říkadla (Enykybenyky kliky bé…), hádanky (Přišel k nám bílý kůň, zalehl celý dvůr.), slovní hříčky, jazykolamy (Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček stříkalo přes tři sta třicet tři stříbrných střech.), dětské hry (Pacipaci….)
Ústní lidová slovesnost – folklor
- písně: Což se mně, má milá; Spi, děťátko – ukrajinská ukolébavka, Nestaré se, ženo má (z Moravy), Půjdem spolu do Betléma (koleda)
- kramářské písně – o lásce, která nemohla být naplněna kvůli majetkovým rozdílům
- lidová balada – Tři dcery (tatíček dá svým dvěma dcerám věno, ale poslední nic, když už se o sebe nemůže sám postarat, jen ta nejmladší mu nabídne pomocnou ruku)
- pohádky – Jak hloupý Honza k princezně přišel (o Honzovi, který přiměl krále říci Tohlenc, mordie, pravda není! svým důvtipem, dostal za ženu princeznu)
- pověst – Adolf Wenig: O Karlově mostě (při stavbě Karlova mostu se do malty přidávala vejce, Velvary poslaly vařená vejce)
- byliny – Ilja a Kalin – car
- bajky – Vrána a liška (A. J. Puchmajer), Žirafa (Miloš Macourek) – žirafa měla pětku z tělocviku, protože neuměla udělat kotrmelec, ale rodiče se na ní nezlobili, protože oni sami měli pětky z tělocviku
Sběratelé
František Ladislav Čelakovský
- básník, novinář, sběratel lidové slovesnosti, redaktor, profesor českého jazyka a literatury
Ohlas písní českých – sbírka lyrické poezie různého druhu (písně milostné, robotní…), zachycuje ráz české lidové slovesnosti a českého lidového života
- Toman a lesní panna – cesta za milenkou, zklamání (našla si jiného), zásah nadpřirozené síly (smrt)
- Pocestný – je jedno, jestli jedeš v kočáře, nebo jdeš pěšky, vše má své pro a proti a nakonec se stejně všichni sejdeme v jedné hospodě na nocleh
Ohlas písní ruských – inspirován ruskou lidovou slovesností, byliny; epika; bohatýrská minulost – Bohatýr Muromec (podle byliny Ilja a Kalin – car, Muromec – mstitel bezpráví), Čurila Plenkovič
Karel Jaromír Erben
zabýval se hlavně národopisem a vydáváním staročeských literárních památek
Kytice z pověstí národních – podkladem jsou české báje, jediná původní básnická kniha; boj člověka s přírodou, s nadpřirozenými silami, motiv mateřské lásky, kterákoliv volba vede k tragédii
- Vodník, Zlatý kolovrat, Záhořovo lože, Holoubek, Věštkyně
Prostonárodní české písně a říkadla (české národní písně), Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (pohádky) – Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Božena Němcová (1820 – 1862)
úsilí o lepší postavení ženy ve společnosti, velká vlastenka
Národní báchorky a pověsti – 7 svazků, osobitý vypravěčský talent, vlastní převyprávění lidové látky, vítězství mravních hodnot nad silami zla, pohádky, místní pověsti a legendy
Slovenské pohádky a pověsti – 10 svazků, sběratelský a národopisný zájem, zapsány, jak je slyšela z úst vypravěčů
Leoš Janáček
hudební skladatel
Její Pastorkyňa – rekrutské a svatební scény opery pramení z lidové hudby a písní, libreto převzal ze stejnojmenného dramatu Gabriely Preisové
Liška Bystrouška – libreto podle románu Rudlofa Těsnohlídka