Velké zeměpisné objevy a jejich význam pro Evropu
Pozdní středověk, počátky novověku
- přelom 15. a 16. století
- obraz světa změnil – převratné události vedly k politickému, kulturnímu a ekonomickému propojení Evropy
- zámořské objevy – touha Z Evropy proniknout do Asie, hledání nových cest do Indie (Španělé, Portugalci), potřeba nových zdrojů drahých kovů, úsilí o kontrolu obchodu s kořením
- rozšíření znalostí o mimoevropském světě, první kontakty s dalšími světadíly
- hospodářský život v 16. století:
- základ obživy – zemědělství
- růst počtu obyvatel – větší potřeba potravin, surovin
- pěstování nových plodin – přivezeny ze zámoří (kukuřice, brambory, rýže …)
- řemeslná výroba – lepší organizace práce; technické vynálezy (využití vodní energie, vysoké pece, kolovrat, tkalcovský stav, knihtisk …)
- nový způsob výroby – manufaktura
- růst významu měst a měšťanstva
- zdokonalení stavby lodí, zařízení přístavů
- obchod – růst dálkového obchodu (nejen luxusní zboží, ale i předměty denní potřeby a suroviny)
- význam kupců a obchodníků; růst měst (příjmy z cel + privilegia na obchod s výrobky a surovinami)
Marco Polo (1254 – 1324)
- italský cestovatel z Benátek
- v r.1271 podnikl cestu do Číny přes Arménii, Persii a poušť Gobi
- na dvůr císaře Chubilaje vezl poselství právě zvoleného papeže Řehoře X.; dorazil v r.1275
- podnikl řadu inspekčních cest po Číně, do Barmy, na Cejlon a do Indočíny
- v r.1295 se vrátil do Benátek po moři přes Sumatru, Cejlon, kolem Indie a Persie do Basry
- zajat v bitvě Benátek s Janovem
- ve vězení vznikl cestopis Milión (nejstarší rukopis ve starofrancouzštině – Popis světa)
Velké zeměpisné objevy a jejich důsledky
- od počátku 15. do poloviny 16. století
- příčiny:
- rozvoj výroby – hledání nových odbytišť, trhů, zdrojů
- růst poptávky po luxusním zboží (hedvábí, sklo, porcelán, koberce, drahokamy) a koření z Orientu
- 1453 Turci dobyli Cařihrad a přerušili tak obchodní cestu do Persie, Indie a Číny po souši
- chudnutí severoitalských měst
- hledání nového spojení s Indií; snaha vyřadit prostředníka – Araby
- podpora námořní plavby
- všeobecná potřeba peněz (růst nároků panstva na přepych)
- hledání nových zdrojů zlata a stříbra (zdroje v Evropě vyčerpány)
- snaha objevovat a ovládat nové oblasti (christianizace); touha po poznání světa (humanismus)
- nejaktivnější – Portugalci a Španělé (silné loďstvo) + Italové (Janov a Benátky – zkušení kapitáni a námořníci)
- předpoklady:
- zlepšení orientace na moři – zdokonalení kompasu – magnetické střelka; astroláb – určení zeměpisné šířky; astronomické tabulky – poloha hvězd
- technické zdokonalení lodí – rychlost, pohyblivost, pevnost, spolehlivost; hluboký kýl, zdokonalení kormidla a systému plachet
- doprava po vodě nejlacinější
- nové představy o světě – teoretické zeměpisné předpoklady o kulatosti Země
- fantastické a zkreslené zprávy o cizích krajích
- odvaha mořeplavců
- 2 možnosti hledání přístupových cest do Indie
- směr na jih (obeplutí Afriky) a pak na východ – Portugalci
- směr na západ, obeplutí zeměkoule – Španělé
- předpoklady:
1) Objevné plavby Portugalců:
- cíl: přístup k africkému zlatu, vzácnému dřevu, koření; obchod s otroky
- na počátku portugalského dobývání – princ Jindřich Mořeplavec
- sám na moře vyploval jen zřídka, ale dal podnět k mnoha velkým námořním objevům
- portugalské dobývání moří začalo r.1415 – dobytí maurské pevnosti Ceuta (v čele křížové výpravy 19letý Jindřich)
- po návratu se usadil ve vesnici Sagres na pobřeží Atlantiku; sem povolal námořníky, stavitele lodí, astronomy a kartografy z mnoha zemí
- usiloval o potlačení muslimské víry a rozšíření hranic království
- soustředil se na dobývání Afriky
- 1487 – 1488 portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz (1450 – 1500) ve službách krále Jana II.
- cesta podél západoafrického pobřeží – dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky (nazval ho mys Bouří – po návratu přejmenován panovníkem na mys Dobré naděje)
- zahynul při bouři a ztroskotání 4 lodí nedaleko mysu
- 1497 voják a diplomat Vasco de Gama (1469 – 1497)
- první Portugalec, který se dostal po strastiplné cestě do Indie, obeplul mys Dobré naděje, přes Indický oceán doplul do Kalkaty na Z pobřeží (centrum obchodu s kořením)
- v následujících letech vybojovali Portugalci nad Araby převahu na moři, zabrali a opevnili důležité obchodní stanice = faktorie (doplnění zásob lodí)
- na čas navázali spojení i s jižní Čínou a později s Japonskem
- koření, zlato, drahokamy, hedvábí, slonovina … – získáno velmi lacino nebo často násilím, soustřeďováno v námořních stanicích a sváženo do Lisabonu
- Portugalci střežili výhradní právo obchodu s Indií – velké zisky, ale nevyužity – prodej zboží v Evropě ponechali Italům a Nizozemcům
- po r. 1500 obsazeno Portugalci jihoamerické pobřeží v Brazílii, spojení se Španělskem v 16. století – úpadek portugalského koloniálního panství
- koncem 16. století ovládali indické kolonie Portugalců Nizozemci a Angličané
- 1497 voják a diplomat Vasco de Gama (1469 – 1497)
2) Objevné plavby Španělů:
- Kryštof Kolumbus pocházel z italského Janova, v Portugalsku neuspěl, přešel do španělských služeb
- podpora královny Isabely, poskytla mu prostředky na plavbu do Indie
- předpoklad kulatosti země
- srpen 1492 z přístavu Palos vypluly tři karavely (Santa Maria, Pinta a Niña) se 100členou posádkou
- 10. 1492 výprava přistála u ostrova San Salvador na Bahamách + objevení ostrovů Kuba a Haiti v Karibiku, objevení Ameriky
- 1493 – 1496 výprava k Portoriku, Jamajce
- 1498 – 1500 výprava k Trinidadu a ústí Orinoka
- 1502 – 1504 výprava k pobřeží Hondurasu, Kostariky, Panamy …
- domníval se, že připlul do Indie – obyvatele nazval Indiány
- dosáhl úspěchu, titulu admirála a místokrále v objevených zemích, ale nedosáhl očekávaného zisku, nenašel zlato
- objevitelské zásluhy nedoceněny, zemřel v zapomnění
- Amerigo Vespucci (1454 – 1512)
- florentský kupec a mořeplavec, podíl na přípravě první Kolumbovy výpravy, účast na několika plavbách Portugalců a Španělů k jihoamerickému pobřeží
- uvědomil si objev nové neznámé pevniny, nazval ji Nový svět, později pojmenována podle něj – Amerika
- Fernando Magalhães (1480 – 1521)
- portugalský námořník ve španělských službách
- 1519 – 1522 uskutečnil Kolumbovu myšlenku plavby do Indie západním směrem
- výprava kolem Jižní Ameriky, mezi J.Amerikou a Ohňovou zemí nalezl průliv (dnes Magalhãesův)
- otevřený oceán nazval později Tichým, pokračoval na Moluky a Filipíny (zde v potyčce s domorodci zabit)
- 1 z 5 lodí – Victoria (18 z 237 členů expedice) se vrátila přes Indický oceán, okolo Afriky do Španělska
- plavba kolem světa – důkaz kulatosti Země
- španělské koloniální výpravy:
- ovládnutí Karibských ostrovů
- 1519 – 1521 dobyta říše Aztéků – Hernando Cortez
- 1531 – 1535 Francisco Pizarro a Diego Almarago vyvrátili vyspělou a bohatou říši Inků
- španělské koloniální výpravy:
- Fernando Magalhães (1480 – 1521)
- Amerigo Vespucci (1454 – 1512)
První dělení světa:
- zámoří ovládnuto Španělskem a Portugalskem – 1.námořní a osadní velmoci
- 1474 – 1479 1. koloniální válka v dějinách mezi Portugalskem a Kastilií
- 1494 dohoda v Tordesillas o rozdělení sfér vlivu na Z polokouli; zprostředkována papežem Alexandrem VI.; stanovena demarkační čára Atlantským oceánem
- na V od ní Portugalsko
- na Z Španělsko
- na počátku 16.století porušena Španěly dobytím Filipín
- 1529 – v Zaragoze smlouva rozšířena i na V polokouli
3) Nové koloniální mocnosti
- Nizozemí
- podíl na zámořských výbojích od 80. let 16. století
- do Tichomoří, Indonésie, na Moluky …
- ovládli obchod s kořením (plantáže na jeho pěstování)
- expanze do Severní Ameriky – Nový Amsterodam, střety s Angličany – přejmenování na New York
- 1606 Willem Janszoon objevil Austrálii
- Anglie
- budování koloniálního panství od konce 16. století
- střetnutí se Španělskem, zájem o zámoří, útoky na zdroje španělského bohatství
- pirátské plavby, snaha získat zboží španělských lodí (tajná podpora královny Alžběty)
- Francis Drake (1540 – 1596) – pirátské výpravy proti španělským obchodním lodím a přístavům
- povýšen na šlechtice a admirála
- 1577 – 1580 vyplul k Jižní Americe, Magalhãesovým průlivem na Z pobřeží Ameriky, přes Tichý, Indický a Atlantský oceán návrat do Evropy – druhý na světě, kdo obeplul svět
- do Evropy přivezl brambory a tabák
- pronikání do Severní Ameriky:
- 1584 – 1585 pokus založit první kolonii – Virginie (sir Walter Raleigh – neúspěšný), podařilo se až 1627 – první kolonie základem osad, později Spojených států
- 1620 osídlení Nové Anglie – později souvislý pád od Kanady po Floridu
- 1600 založena Východoindická společnost – pro obchod s Indií
- James Cook 1769 pověřen vedením vědecké výpravy na Tahiti – zmapoval novozélandské pobřeží, začal prozkoumávat V pobřeží Austrálie
- 1772 – 1774 obeplul Antarktidu a prozkoumal Tichý oceán (zde objevil mnoho ostrovů – Velikonoční ostrov, Nové Hebridy aj.)
- 1776 pokus o Severozápadní průjezd (objevil Havajské ostrovy – zde domorodci zabit)
- Anglie
Význam zámořských objevů a důsledky objevů:
- důsledky pro výrobu, obchod, peněžnictví, politický a kulturní vývoj Evropy
- hospodářství:
- příliv zlata a stříbra ze zámoří (zisk za nižší náklady než v Evropě – zvláště ve španělském Peru a Mexiku) – pokles hodnoty peněz
- zvýšená poptávka po zboží (růst počtu obyvatel) – vzestup cen výrobků
- změna hlavních produktů dálkového obchodu – místo luxusních výrobků zboží denní spotřeby (sledě, sůl, obilí, maso, sukno …)
- seznámení se s novými plodinami (brambory, kukuřice, tabák, bavlna) a hospodářskými zvířaty
- výměna mezi Starým a Novým Světem
- v Americe zavedeno pěstování obilí, kávy, čaje, cukrové třtiny a chov domácích zvířat
- velké výnosy z obchodu s vzácným kořením z JV Asie (portugalské, později nizozemské Moluky)
- výnosný obchod s otroky – černochy z Afriky – do Ameriky 7–10 milionů otroků, práce v dolech, na plantážích …
- rozvoj manufaktur – v důsledku zvýšené poptávky po zboží
- urychlení ekonomického vývoje západní Evropy; vzestup podnikatelských vrstev
- po r. 1600 vznik obchodních společností v Nizozemí, Francii a Anglii – organizace výprav, zajišťování obchodu, podíl na dalším dobývání území; často monopolní postavení při provozování světového obchodu; obchod a kolonizace Angličanů a Nizozemců v Indii – Východoindická společnost
- prudký rozvoj peněžnictví, zdokonalení bankovního styku – kapitalistické podnikání; úvěry, půjčky panovníkům od velkých obchodních domů (Florencie, Janov)
- politika:
- růst politické síly států podílejících se na světovém obchodu – vznik prvních velmocí (v 15. + 16. století Španělsko a Portugalsko, později Anglie a Francie) – budování velkých koloniálních říší
- prvořadé postavení Evropy ve světě; Evropa považována za střed světového dění
- kontakt Evropy s odlišnými civilizacemi a kulturami
- prolínání prvků kultury evropské a kultury domorodců
- rozšíření obzorů evropského poznání, poznatků o okolním světě, odhalení velikosti Země, důkazy její kulatosti
- rozvoj vědních oborů: geografie, kartografie, botanika, zoologie, etnografie
Mimoevropské civilizace:
- odlišné od Evropy – nezávislý vývoj; až o do zámořských plaveb v 15. + 16. století bez přímého styku s Evropou (Afrika až na přelomu 18. a 19. století)
- představy o zámoří nepřesné, neúplné a často fantazijní (věrný obraz Marca Pola odmítnut jako vymyšlený a nepravdivý)
Amerika
- příchod obyvatel pravděpodobně z Asie přes Beringovu úžinu nebo Tichý oceán
- kmeny různého stupně společenského vývoje
- S – řídce osídlen lovci a rybáři; kočovný způsob života (Eskymáci)
- J + střed – vyspělá civilizace, velké kmenové svazy (dnešní Peru, Mexiko); zemědělské společnosti (zvláště pěstování kukuřice), řemeslná výroba – zpracování kovů
Peru
- nejstarší oblast civilizace v Jižní Americe (osídlení v 3. tisíciletí př. n. l.)
- v 1. pol. 1.tisíciletí v údolí řek Nazca a Ica u jezera Titicaca (J pobřeží Peru)
- začátek našeho letopočtu – v údolí řeky Moche (S pobřeží Peru) – močická kultura
- po r. 100 v údolí řeky Chicama – čimuánská kultura
- vrchol vývoje – incká kultura
Inkové:
- od poloviny 12. století malý stát Cuzco; území postupně rozšiřováno – nejrozsáhlejší bohatá a vyspělá říše
- přelom 15. a 16. století – oslabení říše, umožnilo Španělům ji dobýt
- zavedena evropská správa, 1535 – nové hlavní město Lima
- v čele státu zbožštělý neomezený vládce, pozemské zosobnění boha Slunce
- vhodné podmínky pro zemědělství – kukuřice, brambory, na terasovitých polích se závlahovým systémem a hnojením
- vyspělá řemeslná výroba – těžba stříbra, rýžování zlata, tavení mědi, cínu, olova, lití, tepání, zpracování bronzu
- keramika, tkalcovství, řezbářství
- znalost kalendáře, vyspělé léčitelství (složité chirurgické zákroky), vzdělanost, uzlové písmo
- tupňovité chrámové pyramidy, opevněná města (Cuzco, Machu Picchu)
Střední Amerika
Mayové
- poloostrov Yukatán v Mexickém zálivu
- rozkvět měst, architektury a řemesel v 7. – 9. století, později úpadek
- řada menších států s městskými centry v 10. – 17. století
- zničení měst, sociální nepokoje; v době příchodu Španělů úpadek mayských států
- civilizace na úrovni doby kamenné – neznali železo
- náboženství – polytheismus (božstvo kukuřice, deště a větru, roků, dnů)
- vysoká úroveň vědy – matematika (dvacítková soustava), zeměpis (mapy celé říše), astronomie (observatoře, kalendář – nejprve pro potřeby zemědělství, později nabyl mýtického charakteru)
- stupňovité pyramidy se schodištěm a chrámem na vrcholu; silnice, vodovody
Aztékové
- mexická náhorní plošina
- po vítězní válce proti Mayům vznik konfederace městských států s hlavním městem Tenochtitlán
- vnitřní rozbroje a občanská válka, oslabení – využil Cortéz, 1521 říši pokořil; nazvána Novým Španělskem, evropeizována (Tenochtitlán se změnil v Mexico City)
- vyspělé zemědělství (kukuřice, kakao, rajčata, tabák, bavlna, rýže, vanilka)
- chov domácích zvířat
- zpracování mědi, bronzu, stříbra, kamene, lití technikou ztraceného vosku
- neznali kolo, železo, tažná zvířata
- uctívání přírodních sil
- rozvinutá matematika, astrologie a astronomie, kalendář přesnější než evropský juliánský