Velké zeměpisné objevy a jejich význam pro Evropu

Pozdní středověk, počátky novověku

• přelom 15. a 16. století
• obraz světa změnil – převratné události vedly k politickému, kulturnímu a ekonomickému propojení Evropy
• zámořské objevy – touha Z Evropy proniknout do Asie, hledání nových cest do Indie (Španělé, Portugalci), potřeba nových zdrojů drahých kovů, úsilí o kontrolu obchodu s kořením
• rozšíření znalostí o mimoevropském světě, první kontakty s dalšími světadíly
• hospodářský život v 16. století:
  • základ obživy – zemědělství
  • růst počtu obyvatel  – větší potřeba potravin, surovin
  • pěstování nových plodin – přivezeny ze zámoří (kukuřice, brambory, rýže …)
  • řemeslná výroba – lepší organizace práce; technické vynálezy (využití vodní energie, vysoké pece, kolovrat, tkalcovský stav, knihtisk …)
  • nový způsob výroby – manufaktura
  • růst významu měst a měšťanstva
  • zdokonalení stavby lodí, zařízení přístavů
  • obchod – růst dálkového obchodu (nejen luxusní zboží, ale i předměty denní potřeby a suroviny)
  • význam kupců a obchodníků; růst měst (příjmy z cel + privilegia na obchod s výrobky a surovinami)

Marco Polo (1254 – 1324)

• italský cestovatel z Benátek
• v r.1271 podnikl cestu do Číny přes Arménii, Persii a poušť Gobi
• na dvůr císaře Chubilaje vezl poselství právě zvoleného papeže Řehoře X.; dorazil v r.1275
• podnikl řadu inspekčních cest po Číně, do Barmy, na Cejlon a do Indočíny
• v r.1295 se vrátil do Benátek po moři přes Sumatru, Cejlon, kolem Indie a Persie do Basry
• zajat v bitvě Benátek s Janovem
• ve vězení vznikl cestopis Milión (nejstarší rukopis ve starofrancouzštině – Popis světa)

Velké zeměpisné objevy a jejich důsledky

• od počátku 15. do poloviny 16. století
• příčiny:
  • rozvoj výroby – hledání nových odbytišť, trhů, zdrojů
  • růst poptávky po luxusním zboží (hedvábí, sklo, porcelán, koberce, drahokamy) a koření z Orientu
  • 1453 Turci dobyli Cařihrad a přerušili tak obchodní cestu do Persie, Indie a Číny po souši
  • chudnutí severoitalských měst
  • hledání nového spojení s Indií; snaha vyřadit prostředníka – Araby
  • podpora námořní plavby
  • všeobecná potřeba peněz (růst nároků panstva na přepych)
  • hledání nových zdrojů zlata a stříbra (zdroje v Evropě vyčerpány)
  • snaha objevovat a ovládat nové oblasti (christianizace); touha po poznání světa (humanismus)
  • nejaktivnější – Portugalci a Španělé (silné loďstvo) + Italové (Janov a Benátky – zkušení kapitáni a námořníci)
    • předpoklady:
      • zlepšení orientace na moři – zdokonalení kompasu – magnetické střelka; astroláb – určení zeměpisné šířky; astronomické tabulky – poloha hvězd
      • technické zdokonalení lodí – rychlost, pohyblivost, pevnost, spolehlivost; hluboký kýl, zdokonalení kormidla a systému plachet
      • doprava po vodě nejlacinější
      • nové představy o světě – teoretické zeměpisné předpoklady o kulatosti Země
      • fantastické a zkreslené zprávy o cizích krajích
      • odvaha mořeplavců
    • 2 možnosti hledání přístupových cest do Indie
      • směr na jih (obeplutí Afriky) a pak na východ – Portugalci
      • směr na západ, obeplutí zeměkoule – Španělé

1)      Objevné plavby Portugalců:

• cíl: přístup k africkému zlatu, vzácnému dřevu, koření; obchod s otroky
• na počátku portugalského dobývání – princ Jindřich Mořeplavec
• sám na moře vyploval jen zřídka, ale dal podnět k mnoha velkým námořním objevům
• portugalské dobývání moří začalo r.1415 – dobytí maurské pevnosti Ceuta (v čele křížové výpravy 19letý Jindřich)
• po návratu se usadil ve vesnici Sagres na pobřeží Atlantiku; sem povolal námořníky, stavitele lodí, astronomy a kartografy z mnoha zemí
• usiloval o potlačení muslimské víry a rozšíření hranic království
• soustředil se na dobývání Afriky
• 1487 – 1488 portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz (1450 – 1500) ve službách krále Jana II.
  • cesta podél západoafrického pobřeží – dosáhl nejjižnějšího cípu Afriky (nazval ho mys Bouří – po návratu přejmenován panovníkem na mys Dobré naděje)
  • zahynul při bouři a ztroskotání 4 lodí nedaleko mysu
    • 1497 voják a diplomat Vasco de Gama (1469 – 1497)
      • první Portugalec, který se dostal po strastiplné cestě do Indie, obeplul mys Dobré naděje, přes Indický oceán doplul do Kalkaty na Z pobřeží (centrum obchodu s kořením)
    • v následujících letech vybojovali Portugalci nad Araby převahu na moři, zabrali a opevnili důležité obchodní stanice = faktorie (doplnění zásob lodí)
    • na čas navázali spojení i s jižní Čínou a později s Japonskem
    • koření, zlato, drahokamy, hedvábí, slonovina … – získáno velmi lacino nebo často násilím, soustřeďováno v námořních stanicích a sváženo do Lisabonu
    • Portugalci střežili výhradní právo obchodu s Indií – velké zisky, ale nevyužity – prodej zboží v Evropě ponechali Italům a Nizozemcům
    • po r. 1500 obsazeno Portugalci jihoamerické pobřeží v Brazílii, spojení se Španělskem v 16. století – úpadek portugalského koloniálního panství
    • koncem 16. století ovládali indické kolonie Portugalců Nizozemci a Angličané

2)      Objevné plavby Španělů:

• Kryštof Kolumbus pocházel z italského Janova, v Portugalsku neuspěl, přešel do španělských služeb
  • podpora královny Isabely, poskytla mu prostředky na plavbu do Indie
  • předpoklad kulatosti země
  • srpen 1492 z přístavu Palos vypluly tři karavely (Santa Maria, Pinta a Niña) se 100členou posádkou
  • 10. 1492 výprava přistála u ostrova San Salvador na Bahamách + objevení ostrovů Kuba a Haiti v Karibiku, objevení Ameriky
  • 1493 – 1496 výprava k Portoriku, Jamajce
  • 1498 – 1500 výprava k Trinidadu a ústí Orinoka
  • 1502 – 1504 výprava k pobřeží Hondurasu, Kostariky, Panamy …
  • domníval se, že připlul do Indie – obyvatele nazval Indiány
  • dosáhl úspěchu, titulu admirála a místokrále v objevených zemích, ale nedosáhl očekávaného zisku, nenašel zlato
  • objevitelské zásluhy nedoceněny, zemřel v zapomnění
    • Amerigo Vespucci (1454 – 1512)
      • florentský kupec a mořeplavec, podíl na přípravě první Kolumbovy výpravy, účast na několika plavbách Portugalců a Španělů k jihoamerickému pobřeží
      • uvědomil si objev nové neznámé pevniny, nazval ji Nový svět, později pojmenována podle něj – Amerika
        • Fernando Magalhães (1480 – 1521)
          • portugalský námořník ve španělských službách
          • 1519 – 1522 uskutečnil Kolumbovu myšlenku plavby do Indie západním směrem
          • výprava kolem Jižní Ameriky, mezi J.Amerikou a Ohňovou zemí nalezl průliv (dnes Magalhãesův)
          • otevřený oceán nazval později Tichým, pokračoval na Moluky a Filipíny (zde v potyčce s domorodci zabit)
          • 1 z 5 lodí – Victoria (18 z 237 členů expedice) se vrátila přes Indický oceán, okolo Afriky do Španělska
          • plavba kolem světa – důkaz kulatosti Země
            • španělské koloniální výpravy:
              • ovládnutí Karibských ostrovů
              • 1519 – 1521 dobyta říše Aztéků – Hernando Cortez
              • 1531 – 1535 Francisco Pizarro a Diego Almarago vyvrátili vyspělou a bohatou říši Inků

První dělení světa:

• zámoří ovládnuto Španělskem a Portugalskem – 1.námořní a osadní velmoci
• 1474 – 1479 1. koloniální válka v dějinách mezi Portugalskem a Kastilií
• 1494 dohoda v Tordesillas o rozdělení sfér vlivu na Z polokouli; zprostředkována papežem Alexandrem VI.; stanovena demarkační čára Atlantským oceánem

• na V od ní Portugalsko
• na Z Španělsko
  • na počátku 16.století porušena Španěly dobytím Filipín
  • 1529 – v Zaragoze smlouva rozšířena i na V polokouli

3)      Nové koloniální mocnosti

• Nizozemí
  • podíl na zámořských výbojích od 80. let 16. století
  • do Tichomoří, Indonésie, na Moluky …
  • ovládli obchod s kořením (plantáže na jeho pěstování)
  • expanze do Severní Ameriky – Nový Amsterodam, střety s Angličany – přejmenování na New York
  • 1606 Willem Janszoon objevil Austrálii
    • Anglie
      • budování koloniálního panství od konce 16. století
      • střetnutí se Španělskem, zájem o zámoří, útoky na zdroje španělského bohatství
      • pirátské plavby, snaha získat zboží španělských lodí (tajná podpora královny Alžběty)
      • Francis Drake (1540 – 1596) – pirátské výpravy proti španělským obchodním lodím a přístavům
      • povýšen na šlechtice a admirála
      • 1577 – 1580 vyplul k Jižní Americe, Magalhãesovým průlivem na Z pobřeží Ameriky, přes Tichý, Indický a Atlantský oceán návrat do Evropy – druhý na světě, kdo obeplul svět
      • do Evropy přivezl brambory a tabák
      • pronikání do Severní Ameriky:
        • 1584 – 1585 pokus založit první kolonii – Virginie (sir Walter Raleigh – neúspěšný), podařilo se až 1627 – první kolonie základem osad, později Spojených států
        • 1620 osídlení Nové Anglie – později souvislý pád od Kanady po Floridu
      • 1600 založena Východoindická společnost – pro obchod s Indií
      • James Cook 1769 pověřen vedením vědecké výpravy na Tahiti – zmapoval novozélandské pobřeží, začal prozkoumávat V pobřeží Austrálie
      • 1772 – 1774 obeplul Antarktidu a prozkoumal Tichý oceán (zde objevil mnoho ostrovů – Velikonoční ostrov, Nové Hebridy aj.)
      • 1776 pokus o Severozápadní průjezd (objevil Havajské ostrovy – zde domorodci zabit)

Význam zámořských objevů a důsledky objevů:

• důsledky pro výrobu, obchod, peněžnictví, politický a kulturní vývoj Evropy
• hospodářství:
  • příliv zlata a stříbra ze zámoří (zisk za nižší náklady než v Evropě – zvláště ve španělském Peru a Mexiku) – pokles hodnoty peněz
  • zvýšená poptávka po zboží (růst počtu obyvatel) – vzestup cen výrobků
  • změna hlavních produktů dálkového obchodu – místo luxusních výrobků zboží denní spotřeby (sledě, sůl, obilí, maso, sukno …)
  • seznámení se s novými plodinami (brambory, kukuřice, tabák, bavlna) a hospodářskými zvířaty
  • výměna mezi Starým a Novým Světem
  • v Americe zavedeno pěstování obilí, kávy, čaje, cukrové třtiny a chov domácích zvířat
  • velké výnosy z obchodu s vzácným kořením z JV Asie (portugalské, později nizozemské Moluky)
  • výnosný obchod s otroky – černochy z Afriky – do Ameriky 7–10 milionů otroků, práce v dolech, na plantážích …
  • rozvoj manufaktur – v důsledku zvýšené poptávky po zboží
  • urychlení ekonomického vývoje západní Evropy; vzestup podnikatelských vrstev
  • po r. 1600 vznik obchodních společností v Nizozemí, Francii a Anglii – organizace výprav, zajišťování obchodu, podíl na dalším dobývání území; často monopolní postavení při provozování světového obchodu; obchod a kolonizace Angličanů a Nizozemců v Indii – Východoindická společnost
  • prudký rozvoj peněžnictví, zdokonalení bankovního styku – kapitalistické podnikání; úvěry, půjčky panovníkům od velkých obchodních domů (Florencie, Janov)

• politika:
  • růst politické síly států podílejících se na světovém obchodu – vznik prvních velmocí (v 15. + 16. století Španělsko a Portugalsko, později Anglie a Francie) – budování velkých koloniálních říší
  • prvořadé postavení Evropy ve světě; Evropa považována za střed světového dění
  • kontakt Evropy s odlišnými civilizacemi a kulturami
  • prolínání prvků kultury evropské a kultury domorodců
  • rozšíření obzorů evropského poznání, poznatků o okolním světě, odhalení velikosti Země, důkazy její kulatosti
  • rozvoj vědních oborů: geografie, kartografie, botanika, zoologie, etnografie