Kolín jako centrum spádové oblasti

Obsah
Základní informace ……………………………………… 2
Přírodní podmínky ………………………………………. 3
Geomorfologie ……………………………………….. 3
Klima: …………………………………………………….. 3
Vodstvo …………………………………………………. 4
Umělé plochy ………………………………………. 4
Přírodní plochy ……………………………………. 4
Potoky ………………………………………………… 4
Labe …………………………………………………… 4
Biogeografické členění …………………………….. 5
Vegetace ………………………………………………… 5
Flóra:……………………………………………………… 5
Fauna: ……………………………………………………. 5
Sociální vrstva …………………………………………….. 6
Katastrální členění: ………………………………….. 6
Katastrální území: ………………………………… 6
Městské části: ……………………………………… 6
Doprava …………………………………………………….. 7
Železniční ……………………………………………….. 7
Silniční ……………………………………………………. 7
Městská autobusová doprava …………………… 8
Lodní doprava …………………………………………. 8
Cyklistické stezky …………………………………….. 8
Ekonomika …………………………………………………. 8
Hospodářství …………………………………………… 8
Průmysl ………………………………………………….. 8
Vzdělávání ………………………………………………….. 9
Historie, kultura a volný čas ………………………… 10
Historie ………………………………………………… 10
Památky ……………………………………………….. 10
Kultura …………………………………………………. 10
Sport ……………………………………………………. 11
Volný čas ………………………………………………. 11
Významní rodáci ……………………………………….. 11
Partnerská města ………………………………………. 11
Zdroje ………………………………………………………. 12
Seznam obrázků ………………………………………… 12
Seznam grafů ……………………………………………. 12
© Jakub Mazuch 2015
2
Základní informace
 Okresní město ležící na řece Labi (cca 60 km
východně od Prahy) v oblasti tzv. Polabské nížiny
 Rozloha: ± 35 km2
 Počet obyvatel: 30 946 (k 1. 1. 2015)
 Hustota zalidnění: 884 obyv./km2
 Ø nadmořská výška: 220 m n. m.
o Nejnižší: hladina Labe opouštějící Kolín
(1)
o Nejvyšší: Zibohlavy (2)
 Reliéf: rovinný, mírně zvlněný
 Zeměpisné souřadnice:
15°12‘2“ východní délky (E)
50°1‘41“ severní šířky (N)
 Starosta: Mgr. Bc. Vít Rakušan (od r. 2010)
NÁZEV:
 Kolín = odvozen od obce ležící nedaleko  STARÝ KOLÍN (pův. Kolín) ⇒ po vzniku současného
Kolín získal přívlastek „Starý“
 Kolín  ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“
o souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti, v jehož okolí se pomocí
dřevěných kůlů zpevňovala půda.
OBRÁZEK 1: NEJVÝŠE A NEJNÍŽE POLOŽENÉ MÍSTO
1
2
© Jakub Mazuch 2015
3
Přírodní podmínky
Geomorfologie1
 PROVINCIE: Česká vysočina (obrázek 2)
 SOUSTAVA: Česká tabule (obrázek 3)
 OBLAST: Středočeská tabule (obr. 5)
 CELEK: Středolabská tabule (obr. 4)
Klima:
 Nevyšší průměrné teploty v Čechách (9,0 °C)
 Srážky stoupají od západu k východu (560 mm)
 Srážky mírné intenzity
 Často západní větry
 Častý výskyt inverze  řeka Labe
1 Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Objektem geomorfologie je reliéf povrchu planety Země – reliéf. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu.
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 2: GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ EOMORFOLOGICKÉ ČLENĚ NÍ NÍ ČR Česká vysočin Česká vysočin Česká vysočin Česká vysočin Česká vysočin Česká vysočin a Středoevropská nížina Středoevropská nížina Středoevropská nížina Středoevropská nížina Středoevropská nížina Středoevropská nížina Středoevropská nížina Středoevropská nížina Západní Karpaty Západní Karpaty Západní Karpaty Západní Karpaty Západní Karpaty Západopanonská pánev Západopanonská pánev Západopanonská pánev
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 3: ČESKÁ TABULE ESKÁ TABULE ESKÁ TABULE ESKÁ TABULE
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 5: STŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TŘEDOČESKÁ TABULE ABULE
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 4: STŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE TŘEDOLABSKÁ TABULE
© Jakub Mazuch 2015
4
Vodstvo
 Před zásahem člověka  oblast periodicky zaplavována (⇐ lužní lesy)
 Původní tok Labe = meandrovitý (⇒ nesplavný)
o Umělé narovnání toků ⇒ vznik slepých ramen
o Zejména mezi Kolínem a Třemi Dvory
OBRÁZEK 6: SLEPÁ RAMENA LABE NA MAPĚ
Umělé plochy
 Zaplavený kamenolom za tepelnou elektrárnou
 Třídvorské koupaliště (těžba písku)
 Jezera u Hradišťka I a Veltrub (těžba písku)
 Do budoucna vzniknou díky těžbě písku  okolí Třech Dvor, Veltruby – Velký Osek
Přírodní plochy
 Slepá ramena Labe, pozůstatky po původním – meandrovitém – toku
 Mokřady v Lužních lesích (Veltrubský luh, Libický luh)
o  hladina podzemních vod je relativně mělce pod povrchem, ovlivňována hladinou Labe
o V jarních měsících hladina Labe vysoko  tvorba mokřadů v okolí řeku
Potoky
 Pekelský potok
 Polepský potok
Labe
 Pramení na Labské louce v Krkonoších (1386 m n m.)
 Českou republiku u Hřenska (115 m. n m.) /pozn. Nejnižší místo v ČR/
 Ústí do Severního moře u Hamburku (Estuár2)
 Σ délka toku: 1154 km
o ČR: 370,2 km
 Odvání vodu z 65,2% území ČR
Pozn. Dříve se řeka Cidlina vlévala do Labe v Kolíně
2 Estuár nebo též estuárium je typ říčního ústí do moře. Má protáhlý, nálevkovitý tvar.
Částečně oddě Částečně oddě Částečně oddě Částečně oddě Částečně oddě lena od tokulena od toku lena od toku lena od tokulena od toku
Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku Úplně oddělena od toku
© Jakub Mazuch 2015
5
Biogeografické členění
 PROVINCIE: Provincie středoevropských
listnatých lesů
 PODPROVINCIE: Hercynie
 REGION: Polabský
 Kolín leží ve střední části středních Čech
 Zabírá nejnižší část České tabule
 Převažuje orná půda
Vegetace
 Potenciální přírodní vegetace: Jilmová doubrava3
 Přirozená náhradní vegetace: Vlhké louky
Flóra:
 Nivní půdy středoevropského typu
 Sněženka podsněžník, česnek medvědí, hrachor bahenní, kruštík polabský (endemit)
 Pěstované plodiny:
 Velká část území je zemědělská půda
o Pšenice, kukuřice, řepka olejka, ječmen, pícniny
 Ovlivnění původním lužním lesem: duby, topoly, vrby × smíšený les (borovice, smrky, břízy, duby, buky)
Fauna:
 SAVCI: srnci, zajíc polní, ježek západní
 PTÁCI: vodouš rudonohý, mandelík hajní, břehule říční, cvrčilka říční, moudivláček lužní, havran polní, ledňáček říční, bažant obecný, …
 OBOJŽIVELNÍCI: skokan štíhlý, mlok skvrnitý, ještěrka zelená, ropucha krátkonohá, rosnička zelená
 MĚKKÝŠI: keřnatka vrásčitá, hlemýžď zahradní, jantarka obecná, keřovka plavá
 HMYZ: komár pisklavý, moucha domácí, slunéčko sedmitečné/americké/asijské, vřetenuška pozdní, klíněnka jírovcová (motýl, housenky napadají jírovec)
3 Jilmová doubrava představuje většinou třípatrové společenstvo. Ve stromovém patře dominuje dub letní nebo jasan ztepilý. V porostech s relativně přirozeným složením nalézáme rovněž lípu srdčitou a jilm habrolistý, v malé příměsi též javory, ve vlhčích variantách olši lepkavou, v sušších habr obecný. Javory (mléč a klen) převládají místy v hospodářských porostech. Keřové patro nedosahuje vysoké dominance, většinou vlivem umělého odstraňování. Kromě druhů stromového patra se v něm častěji objevuje bez černý. Na složení bylinného patra se výrazně podílejí mezofilní druhy (rostliny středního pásma) listnatých lesů (kostřava, jílek). Mechové patro buď zcela chybí nebo dosahuje jen velmi nízké pokryvnosti.
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 7:B IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN IOGEOGRAFICKÉ ČLENĚN Í ČR (INDIVIDUÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ INDIVIDUÁLNÍ ):
provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: provincie středoevropských listnatých lesů: hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie hercynská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie polonská podprovincie západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská západokarpatská podprovinciepanonská provincie: provincie: provincie: provincie:provincie: provincie: severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie severopanonská podprovincie
© Jakub Mazuch 2015
6
Sociální vrstva
 Počet obyvatel: 30 946 obyvatel (k 1.1.2015)
 Průměrný věk: 40,1
 Podíl žen: 52%
 Národnostní složení: (viz Graf 1)
o Češi: 97%
o Slováci: 1,9%
o Moravané, Slezané 0,4%
o Ostatní národnostní menšiny: 0,7%
Katastrální členění:
 4 katastrální území; 10 městských částí
Katastrální území:
I. Kolín  (časti Kolín I – VI, Šťáralka /Σ 7 částí/)
II. Sendražice u Kolína  (část Sendražice)
III. Štítary u Kolína  (část Štítary)
IV. Zibohlavy  (část Zibohlavy)
Městské části:
 Kolín I –  historické jádro města
 Kolín II Pražské Předměstí  Leží západně od centra a jedná se o nejlidnatější část města; nachází se zde největší kolínské sídliště. Dominantou na západním okraji města je vodárna, která však v současnosti již neplní svůj původní účel, slouží
jako rozhledna
 Kolín III – Kouřimské Předměstí  Leží jižně od centra. Dominanta je budova gymnázia s věží.
 Kolín IV – Kutnohorské Předměstí  Leží východně od centra. Nachází se zde vlakové a autobusové nádraží.
 Kolín V – Zálabí  Největší kolínské předměstí, které leží na pravém břehu Labe. Vyznačuje se vějířovitým rozvržením ulic, narušeným výstavbou Nového mostu. Nachází se zde hlavní městský hřbitov. Zálabí bylo připojeno ke Kolínu v 15. století, předtím bylo v majetku sedleckého kláštera. Vzniklo spojením zaniklých obcí Brankovice a Mnichovice.
 Kolín VI – Štítarské předměstí  Nazývané místními lidmi Vejfuk. Leží mezi Kolínem II a Štítary. Vzniklo jako vilová čtvrť v meziválečném období 20. století.
97%
2%
0%
1%
Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína Národnostní složení Kolína
Češi Češi Češi
Slováci Slováci Slováci Slováci Slováci
Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané Moravané, Slezané
Jiní Jiní
GRAF 1: NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ OBYVATEL KOLÍNA
Kolín Kolín
Zibohlavy Zibohlavy Zibohlavy Zibohlavy
Sendražice u Kolína Sendražice u Kolína Sendražice u Kolína Sendražice u Kolína Sendražice u Kolína Sendražice u Kolína Sendražice u Kolína
Štítary u Kolína Štítary u Kolína Štítary u Kolína Štítary u Kolína Štítary u Kolína Štítary u Kolína Štítary u Kolína Štítary u Kolína
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 8: KATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ ATASTRÁLNÍ ČLENĚNÍ KOLÍNA OLÍNA
© Jakub Mazuch 2015
7
 Štítary –  původně samostatná obec, ležící jihozápadně od centra města.
 Zibohlavy –  původně samostatná obec (do r. 1988)  Leží na konci Štítarského údolí jihozápadně od centra města.
 Šťáralka –  původně samostatná osada leží na východním okraji města při hlavní silnici I/38 ve směru na Čáslav. Bezprostředně navazuje na Kutnohorské předměstí.
 Sendražice –  původně samostatná obec. Leží severně od města směrem na Ovčáry, navazuje na Zálabí.
Doprava
Železniční
 Významný dopravní uzel
o Trať 010: Kolín – Pardubice – Česká Třebová
o Trať 011: Praha – Český Brod – Pečky – Kolín
o Trať 014: Kolín – Uhlířské Janovice Ledečko
o Trať 230: Kolín – KH – Havl. Brod
o Trať 231: Praha – Čelákovice – Lysá n/Labem – Nymburk – Velký Osek Kolín
 Hlavní dopravní tepna  Praha – Kolín – Česká Třebová (od r. 1845)
 Jedno nádraží & čtyři zastávky
o Kolín (010, 011, 014, 230, 231) – hlavní nádraží (Os, Sp, R, Ex, IC, EC)
o Kolín zastávka (011)
o Kolín Zálabí (231)
o Kolín dílny (010)
o Kolín místní nádraží (014)
Silniční
 Komunikace procházející městem:
o Silnice I/12: Praha – Kolín
o Silnice I/38: Česká Lípa – Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – KH – HB – Jihlava – Znojmo
o Silnice II/125: Libice nad Cidl. – Kolín – Uhlířské Janovice Vlašim
o Silnice II/322: Přelouč – Týnec nad Labem – Kolín
o Silnice II/328: Jičiněves – Městec Králové – Kolín
 2012 – zprovozněn obchvat města Kolína (úleva městu, rychlejší průjezd městem)
 Spojení Zálabské a historické části města = dva mosty
o Masarykův – občas bývá jednosměrný (do 2,5 t)
o Nový
OBRÁZEK BRÁZEK BRÁZEK 9: MĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI ĚSTSKÉ ČÁSTI
© Jakub Mazuch 2015
8
o Lávky přes Labe pro cyklisty a pěší (3)
 1 – oranžová lávka přes železniční trať (011) – cyklisté musí kolo vést (bezpečnost)
 2 – historická lávka – zrekonstruovaná (r. 2015) – pův. dřevěný podklad, nyní betonový ocelová lávka z 19. století Přes ‚slepé‘ rameno Labe
 3 Lávka přes Labe – otevřena v prosinci 2005, rozmrazovací postřik pro zneškodnění náledí
Městská autobusová doprava
 Zajišťuje firma Arriva Východní Čechy, a.s.
 Existuje od první republiky
 14 autobusových linek
Lodní doprava
 Říční přístav
 Plavební komora
Cyklistické stezky
 Prochází Labská cyklistická magistrála
Ekonomika
Hospodářství
 V roce 2013  Jedno z nejzadluženějších měst v ČR v přepočtu na 1 obyvatele Dluh – 800 000 000,-Kč tj. cca 26 000,-Kč na hlavu
 Od komunálních voleb v roce 2010 – se situace zlepšuje
Průmysl
a) Chemický
LUČEBNÍ ZÁVODY KOLÍN
 Funguje v Kolíně od r. 1872
 Výroba silikonových tmelů a dalších výrobků (zejm. stavebnictví)
 Pův. výroba H2SO4, superfosfátů
DRASLOVKA KOLÍN
 Nachází se v Kolíně od r. 1906
 Výroba kyanovodíku ve 3. variantách
středa 18. ledna 2006, 9:02 – KOLÍN, Novinky.cz: Kyanid v Labi zabil nejméně devět tun ryb http://www.novinky.cz/domaci/74950-kyanid-v-labi-zabil-nejmene-devet-tun-ryb.html
 Ekologická havárie v roce 2006
 Znečistění až v Německu (!!!)
© Jakub Mazuch 2015
9
PARAMO (DŘÍVE KORAMO)
 Zpracování ropy
 Výroba motorových a mazacích olejů, parafinu
b) Strojírenský
TPCA
 Největší zaměstnavatel v Kolínském regionu (± 3 000 lidí)
 Otevřena v roce 2005
 Výroba asi 300 000 vozů ročně (tj cca 820 za den)
c) Elektrárenský
VEOLIA ENERGIE KOLÍN (dříve Dalkia Kolín)
 Tepelná elektrárna na Zálabí, vodní hydroelektrárna na Masarykově mostě.
d) Ostatní
KOPOS KOLÍN – výroba elektroinstalačních materiálů
OTK – obchodní tiskárny Kolín (hrací karty)
Projekt CEROP – Centrum rozvoje podnikání („podnikatelský inkubátor“)
 Projekt města Kolína  Pomoc začínajícím podnikatelům
Vzdělávání
 Základní:
o Sedm základních škol (označené číslici 1 – 7) /Bezručova, Kmochova, Prokopa Velikého, Lipanská, Mnichovická, Ovčárecká, Masarykova)
o Zvláštní základní škola
 Střední:
o Gymnázium Kolín, Obchodní akademie, SOŠ a SOU stavební, SOŠ informatiky a spojů a SOU, SOŠ strojírenská, SOŠ obchodní, Střední zdravotnická škola, Dívčí katolická škola, SOŠ podnikatelská, SOŠ managementu a práva
 Vyšší
o VOŠ misijní a teologická, VOŠ zdravotnická
 Vysoké
o Academia Rerum Civilium (Vysoká škola politických a společenských věd)
 Do r. 2015  nyní sídlí v Kutné Hoře
VYSVĚTLIVKY
SOŠ … střední odborná škola
SOU … střední odborné učiliště
VOŠ … vyšší odborná škola
© Jakub Mazuch 2015
10
Historie, kultura a volný čas
Historie
 Oblast nepřetržitě osídlena od dob pravěku
 Město bylo založeno 1253 – 1261 (?) králem Přemyslem Otakarem II. U brodu řeky Labe
o Založeno na „zeleném drnu“
o Královské město, na křižovatce obchodních cest, výsadní právo vařit pivo
 Ve 14. století  usídlili se židé, postupem času největší židovská komunita v ČR
 1757: bitva u Kolína (Sedmiletá válka  Prusko × Rakousko)
 Doba národního obrození: jedno z prvních měst s vlasteneckým ruchem
 1932: dokončena elektrárna, tehdy nevyšší komín v Čechách (architekt J. Frágner)
 Během války: Kolín 4× bombardován
Památky
 náměstí: gotická radnice ze 14. stol.
o měšťanské domy v gotickém, renesančním a barokním slohu
o morový sloup
o kašna
 gotický chrám sv. Bartoloměje (vystavěn Petrem Parléřem v letech 13301399)
o trojlodní bazilika s věncem kaplí
o původně raně gotický chrám
o po požáru r. 1349 Petr Parléř vystavěl východní vyšší část
o dvě chrámové věže dokreslují nádhernou siluetu stavby i celého města
o zvonice byla vystavěna později 1504 (zvony přeneseny z jižní věže)
o rekonstrukcí po požáru r. 1869 se chrám dostává do dnešní podoby
 budovy staré a nové farní školy
 budova arciděkanství
 budova muzea
 městské hradby ze 13. století: 4 brány (Kutnohorská, Kouřimská, Pražská, Labská)
 Zlatá ulička
 zámek s pivovarem
 Židovské ghetto se synagogou (v centru ulice Na Hradbách a Karolíny Světlé)
 Židovský hřbitov (náhrobky od roku 1418)
 Práchovna
 kostel sv. Víta na Zálabí
 kapucínský klášter (u parku)
 kostel sv. Jana Křtitele (naproti zvláštní škole)
 ruiny kostela všech svatých (u nádraží)
 kostel Českobratrské církve evangelické
 kostel Českobratrské církve husitské
 Vodárna
 Masarykův most
Kultura
 Památník bitvy u Kolína
 Kino 99 – od r. 1999, v areálu býv. UV KSČ, dva sály
 Městské divadlo Kolín – funkcionalistická budova z r. 1939
o divadelní klub Scapino
 Vodní svět
 Regionální muzeum
 Aeroklub Kolín
 Městská knihovna
 Městský společenský dům (MSD) – post. 1974, typická komunistická stavba
© Jakub Mazuch 2015
11
Kulturní akce: Kmochův Kolín, Kašparův memoriál, Dny evropského kulturního dědictví, festivaly Natruc, TPCA BeatFest, Noty na Pomoc, …
Sport
 Fotbal, Stolní tenis – FK Kolín
 Hokej – SC Kolínští Kozlové
 Basketbal – BC Geosan Kolín
 Atletika, Kuželky – Sokol Kolín (K. Šafránková, OH Londýn 2012)
Volný čas
 Kmochův ostrov – asi 6ha, přístupný z obou břehů Labe, busta Františka Kmocha, amfiteátr, dětské hřiště, DiskGolf, šlapadla,
 Lesopark Borky –
Významní rodáci
 Jean Gaspard Deburau (francouzský mim českého původu)
 František Kmoch (skladatel, kapelník)
 Miloš Zeman (úřadující prezident ČR)
 Karel Leger (básník)
 Josef Svatopluk Machar (spisovatel)
 Bedřich Hrozný (jazykovědec, orientalista, rozluštil chetitské písmo)
 Jaromír Funke (fotograf)
 Josef Sudek (fotograf)
 Václav Morávek (protinacistický odboj)
 Jakub Krčín s Jelčan a Sedlčan (rybníkář)
 Václav Radimský (malíř)
 Rudolf Mazuch (malíř)
Partnerská města  Kamenz, Německo (**v V/2015  50 let partnerství měst Kolín a Kamenz)  Gransee, Německo  Lubań, Polsko  Dietikon, Švýcarsko  Rimavská Sobota, Slovensko
© Jakub Mazuch 2015
12
Zdroje
 Wikipedie
 Oficiální stránky města Kolína
 Cesty a památky – Kolínsko
Seznam obrázků
Obrázek 1: Nejvýše a nejníže položené místo ……………………………………………………………………………………. 2
Obrázek 2: Geomorfologické členění ČR …………………………………………………………………………………………… 3
Obrázek 3: Česká tabule …………………………………………………………………………………………………………………. 3
Obrázek 4: Středolabská tabule ………………………………………………………………………………………………………. 3
Obrázek 5: Středočeská Tabule ……………………………………………………………………………………………………….. 3
Obrázek 6: Slepá ramena Labe na mapě …………………………………………………………………………………………… 4
Obrázek 7:Biogeografické členění ČR (individuální): …………………………………………………………………………… 5
Obrázek 8: Katastrální členění Kolína ……………………………………………………………………………………………….. 6
Obrázek 9: Městské části ………………………………………………………………………………………………………………… 7
Seznam grafů
Graf 1: Národnostní složení obyvatel Kolína ……………………………………………………………………………………… 6
Vytvořil ytvořil ytvořil ytvořil ytvořil Jakub Jakub Jakub Mazuch z Mazuch z Mazuch zMazuch z dostupných dostupných dostupných dostupných dostupných dostupných zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z zdrojů na internetu a z uvedených uvedených uvedených uvedených uvedených uvedených zdrojů. zdrojů. zdrojů.
V Kolíně Kolíně Kolíně dne dne 27. 10. 201527. 10. 201527. 10. 2015 27. 10. 201527. 10. 201527. 10. 2015 27. 10. 201527. 10. 201527. 10. 2015