Regionální geografie Latinské Ameriky (včetně Střední Ameriky a ostrovních států)

Geografická poloha a vymezení regionu
Vznik- Brazilský štít v předprvohorách, prvohory- Guyanská a Brazilská vysočina, ve třetihorách Andy, ve čtvrtohorách ledovec- spíše vliv na S Ameriku, ale na J v oblasti Patagonie (fjordy, ostrovy, ….)
–posuny litosférických desek– na Z se střetávají Pacifická, Nazca se Severo a Jihoamerickou=> pacifický ohnivý kruh (sopky, otřesy, gejzíry)
-dnes subdukce= podsouvání desek (pod okraj amerických desek)
Vymezení regionu– pevninská Střední Amerika– Mexiko a další středoamerické státy až po Panamskou šíji, ostrovy v Karibském moři- Velké a Malé Antily, pevninská Jižní Amerika

Charakteristika přírodních podmínek
Přírodní podmínky– povrch– na Z Andy (tvořené jen 1 pásmem na rozdíl od Kordiller)- zde tektonická aktivita (velké množství činných sopek, zemětřesení- Nazca)=> Andy se zvyšují (nejv. hora Aconcagua); Orinocká nížina– sušší podnebí (kvůli Guyanské vysočině)- Llanos= sušší oblasti savany; Guyanská vysočina, Amazonská nížina (Amazonka, deštné pralesy), Brazilská vysočina (V, prvohorní, černé uhlí, i savany= Campos); Laplatská nížina– Gran Chaco (bažinaté oblasti, S), Pampas (oblastí stepí) a Gran Bajo (nejníže položené místo); Patagonie– J, ledovcový reliéf=> členité pobřeží
–podnebí– převládá tropický pás; ovlivněno nadmořskou výškou (Andy), pravidelné větry– pasáty (z Atlantského oceánu) a západní větry (z Tichého oceánu, hlavně S Amerika); tropické cyklóny= hurikány- ostrovní a pobřežní oblasti; mořské proudy-kolem Z pobřeží studený Peruánský proud=> pouště, na V Rovníkový a Brazilský proud- podporují pasáty, Golfský proud- srážky v Atlantské nížině
–vodstvo– úmoří Atlantského oceánu velká oblast- Amazonka– pramení v Andách (prameny Maranon, Ucayali, Apurinac), doprava materiálů z pralesa, přístav Manaus, má hodně přítoků (na těch jsou přehrady), Orinoko– vodopád Andělský skok, Paraná– do zálivu La Plata, výroba energie, největší vodní nádrž na světě Itaipu (největší objem vody)
–Panamský průplav– spojená jezera; v J Americe spíše přehrady+ jezero Titicaca (tektonické)
–bažinaté oblasti– na S Laplatské nížiny (špatný odtok)- Gran Chaco
Typy přírodních krajin– a, tropické deštné pralesy– Stř. Amerika (tropické plodiny- banány, káva, kakao, cukrová třtina), Orinocká a Amazonská nížina (tropické dřevo a plodiny)
b, oblast Llanos– savany, pastviny
c, Campas– savany v Brazilské vysočině (obiloviny, bavlník, pastviny- skot)
d, subtropické lesy– středomořského typu, JV
e, pampy– stepi, vnitrozemí (pastviny, obilí)
f, lesy mírného pásu– jih
g, pouště– v Andách

Základní charakteristiky obyvatelstva a hospodářství
Obyvatelstvo– žlutá rasa- Indiáni– do Ameriky asi z Asie přes Beringův průliv, obsadili 3 části Ameriky:
a, Amazonská nížina– pralesní indiáni, způsob života se nezměnil- lov, sběr; Brazilská vláda se jim snaží dát dobré podmínky
b, prérie (S Amerika)– prérijní indiáni, byli to kočovníci= lov bizonů, dnes jsou většinou civilizovaní, ale jsou i indiánské rezervace, je jich málo, kmeny Apačové, Čerokézové, Komančové, Siuksové
c, Kordillery, Andy– horští indiáni, vytvořili vyspělé říše (Peru, Mexiko, …), budovali si kamenná města, měli svůj kalendář, vodovody, těžili nerosty a drahé kovy=> hodně ozdobené paláce (Au, Ag), měli nejvyššího představitele, který řídil společnost, obřady (obětování i lidí)
–památky– Mexiko- Mayové a Aztékové; Peru- Inkové
–kolonizace– konec 15. století a 16. a 17.; 1. lodě do Střední Ameriky (ostrovy)- když se vraceli, přivezli od Indiánů dary pro královnu=> bohatství=> další výpravy
–polovina 16. století– Evropané loupí a kolonizují=> horští indiáni jako první bojují=> Evropani si je všechny podrobili a osídlili si tu oblast (Portugalci, Španělé), poté Britové vs. prérijní indiáni a Francouzi (S Amerika)
-potřeba pracovníků– indiáni nevydrží těžkou práci=> dovoz afrických otroků; černoši dlouho nerovnoprávní, ale postupně rušení otroctví (nejdéle na J USA)
–složení obyvatelstva dnes– hlavně smíšené obyvatelstvo (na rozdíl od S), nejvíce zambové (černá+ žlutá), mulati a mestici (málo), žádné rasové problémy, jsou země, kde je větší počet černochů (Belize) nebo bělochů (Argentina, Uruguay)
–přírůstek obyvatel– vysoký v J Americe=> hodně předproduktivního obyvatelstva
–rozmístění obyvatel– v J Americe žije hodně obyvatel i ve vysokých nadmořských výškách a na pobřeží Atlantského oceánu
–náboženství– celá Amerika křesťanská, ale Latinská je spíše katolická- zde větší tolerance
–migrace– J Amerika je emigrační, velká emigrace do USA- ale přísné imigrační podmínky (hranice s Mexikem)=> lepší Kanada; z Mexika, Kuby, Portorika, …
Hospodářství– přírodní bohatství– nerovnoměrně rozloženy, u Mexického zálivu ropa a zemní plyn (Venezuela, Mexiko), Brazílie– železná ruda, bauxit, cín, diamanty; Bolívie– cín, zinek; Peru a Chile– Ag, Au, Cu, ledek; vzácná dřeva (teak, mahagon)
–zemědělství– Argentina, Uruguay a Brazílie- významní exportéři (obilí, maso, sója, kůže, vlna)

Mexiko- země tří kultur
-hl. m. Ciudad de México (přes 20M obyvatel), federativní republika
-chce patřit k Severní Americe, ale jazykově Latinská Amerika
-členem sdružení NAFTA=> USA a Kanada podporují ekonomiku Mexika
–obyvatelstvo– velký podíl indiánů nebo míšenců, většina obyvatel žije ve vysokých nadmořských výškách (v náhorních plošinách)- příjemnější podnebí
–ekonomika–životní úroveň-nejvyšší v okolí hlavního města- nejlepší průmysl (strojírenství, elektrotechnika)
–SV- město Monterrey– velká naleziště nerostů- barevné kovy, drahé kovy, Ag=> hutnictví
-k rozvoji pomáhá USA- těžba ropy (Mexický záliv- ve větších hloubkách)
–zemědělství-kde se netěží; fazole, kukuřice, zelenina=> pro sebe; exportní– v nížinách, banány, cukrová třtina
–cestovní ruch– indiánské památky (Mayové, Aztékové), hotelové komplexy u pobřeží; Acapulco
–symboly– tequilla (z agáve- kaktus), sombrero, nachos (kukuřičné lupínky), drogy (mafie), fazole
-nelegální migrace do USA, přelidněná města

„Banánové“ republiky+ státy Jižní Ameriky
Banánové republiky
-Střední Amerika, pěstování banánů
-Guatemala, Belize (přes 80% černoši), Salvador, Kostarika, Nikaragua, Honduras
–Panama– Panamský průplav- spojuje oceány, vybudovaly ho USA na konci 19. století=> měli zaručené, že na 100 let se o něj budou starat, ale výtěžek jim; teď už do správy Panamy
Karibské moře
Souostroví Bahamy-korálového původu:
Bahamy– hl. město Nassau, cestovní ruch, zemědělství, průmysl moc ne, daňový ráj– nízké daně, vláda neuzavřela smlouvy s vydáváním zločinců=> jsou tam v bezpečí
Souostroví Malé Antily– většinou korálové, jsou malé, zámořská území; samostatné státy: Barbados, Trinidad, Tobago- cestovní ruch, rybolov, zemědělství
Souostroví Velké Antily– tektonického původu:
Kuba
-hl. m. Havana, republika
–obyvatelstvo– míšenci- mulati (Č+B), i další, zalidněný ostrov
–socialistická republika– téměř žádné soukromé vlastnictví, plánované hospodářství, cenzura, nedemokracie (omezený pohyb, signál, …); dříve Fidel Castro– přísný, vzdal se funkce, teď jeho bratr Raul Castro; hodně ekonomicky izolovaná
–přírodní podmínky– dobré; nikl a další suroviny; moře=> cestovní ruch
–zemědělství– několik sklizní do roka; tabák, cukrová třtina, citrusy
–hospodářství– strojírenství, chemický, základ vybudovala ČR
–kubánské doutníky (ručně), kubánský rum (bílý, z cukrové třtiny), cukr (třtinový), hutnictví (barevné kovy), potravinářský, textilní
-2 měny: kubánské peso (místní)
–Guantanámo– vojenská základna USA
Jamajka– vyšší životní úroveň, bauxit (spíš vyvážejí), obyvatelé míšenci a černoši, hospodářství– tabák, cukrová třtina, tropické ovoce (potravinářství); jamajský rum (hnědý); Bob Marley– rastafariánství (křesťanství+ místní náboženství); cestovní ruch
Portoriko– zámořské území USA, obyvatelé odcházejí do USA; zemědělství
Ostrov Haiti:
Haiti– chudý, vojenská diktatura, přírodní katastrofy- tajfun=> cholera
Dominikánská republika– bohatší, cestovní ruch, zemědělství
Jižní Amerika
Venezuela
-hl. m. Caracas
–přírodní bohatství– ropa, savany- pastevectví, tropické plodiny, moře- rybolov
-vrací se k socialismu– v hospodářství, Hugo Chaves– všechno zestátnil, skoro zrušil soukromé vlastnictví, jeho nástupce pokračuje v jeho politice
–zemědělství– vnitrozemí, tropické ovoce, káva, kakao, v Llanos skot, bavlník
–cestovní ruch– moc není, státní politika; vodopád Salto Angel
Kolumbie
-hl. m. Bogotá
–obyvatelstvo– většina ve vysokých nadmořských výškách, v nížinách je tropické podnebí; hlavně indiáni nebo mestici
–hospodářství– těžba barevných a drahých kovů, ale malé využití
–zemědělství– samozásobitelské (kukuřice, zelenina),v nížinách (plantáže-káva, kakao, tropické ovoce)
-největší produkce drog– využívají se tropické pralesy
Surinam– producent bauxitu, tropické plodiny
Guyana– tropické plodiny
Francouzská Guyana– francouzské zámořské území, úřední jazyk francouzština
Ekvádor– hl. m. Quito, hornatý, obyvatelé indiáni; ekonomika– zemědělství (banány), chudá stát; neokolonialismus
Peru– hl. m. Lima, zemědělství+ těžba nerostů; chudý stát, indiáni nebo mestici; centrum říše Inků=> cestovní ruch, komplex v horách Macchu- Picchu
Chile
-hl. m. Santiago de Chile
-nevýhodný tvar území
-hospodářsky nejvyspělejší– vyšší životní úroveň v centru- v hl. m.
-nerostné bohatství (Cu, ledek, drahé kovy), moře- studený Peruánský proud=> rybolov
–průmysl– hutnictví, strojírenství, chemický, potravinářský
–zemědělství– v pobřežní nížině, subtropické ovoce, víno, pastviny ovcí- vlna
-v 2. polovině 20. století– diktatura, Pinochet,politická izolace, vzdal se své funkce=>rozvíjející se doba
Argentina
-hl. m. Buenos Aires
-bohatší, má přírodní bohatství– nerosty (barevné kovy, ropa), moře
-na J pampy=> výborné zemědělství
-dříve zbankrotovaly banky– nedostatečné finanční prostředky- během 1 roku asi 8 prezidentů- neporadili si se situací; dnes už stabilní
–válka o Falklandy– patří Británii, napadla je, ale prohráli
–záliv La Plata= průmyslová oblast- hutnictví, chemický, potravinářský, textilní
-ostatní oblasti zemědělství– stát pronajímá půdu jen na určité období, farmáři= pachtýři=> stále kvalitní půda; pšenice, bavlník, skot, argentinský býk, vinná réva, subtropické ovoce, ovce=> vlna
–obyvatelstvo– hodně z Evropy (bílé), velký podíl urbanizace (ve městech)
Uruguay– hl. m. Montevideo, obyvatelé stejné jako v Argentině, ½ obyvatel v hlavním městě; spíše vyspělý stát; zemědělství i průmysl (hlavní město)
Paraguay– hl. m. Asunción, vnitrozemský, pokrytý Gran Chaco (bažiny), zemědělství, chudý stát
Bolívie– hl. m. La Paz a Sucre, obyvatelé indiáni, chudý, produkce drog
Brazílie
-hl. m. Brasilia– není největší, vystavěno „na zelené louce“ (život se měl přesunout do vnitrozemí), federativní republika
–přírodní bohatství– velké, Amazonská nížina– barevné kovy, železná a uranová ruda, ropa, drahé kovy; Brazilská vysočina– dřevo; Amazonka a přítoky– vodní elektrárny; moře– ryby
–zemědělství– plantáže– tropické plodiny (kávovník, cukrová třtina, kakao, banány); Campos– rozsáhlé úrodné savany (hovězí maso, bavlník, obiloviny, skot); farmáři- většinou z Evropy
–JV– průmysl, obyvatelstvo, největší města; uhlí a železná ruda=> hutnictví- Belo Horizonte; Sao Paolo, Rio de Janeiro; potravinářství, textilní
-původní obyvatelé ve slamech
-přehrada Itaipu– největší, na řece Paraná
-vyspělejší, ale ekonomické problémy-velký státní dluh-při rozvoji průmyslu si půjčovali, teď se snižuje
–obyvatelstvo– pestré, rozmístění nerovnoměrné, ve vnitrozemí spíše běloši, původní indiáni (ve slamech), většina míšenci; velký přírůstek obyvatel- mezi chudšími=> dětská práce, nezaměstnanost
–symbol– karnevaly (školy samby), fotbal, Copacabána= pláž; velká socha Ježíše, Amazonský prales

Význam pralesních systémů
Vzácná dřeva– v tropických deštných lesích; teak, mahagon, …; jejich těžba=> zmenšování rozsahu původních biotopů v Amazonii; jsou zdroji cenných surovin k výrobě léčiv, představují nejrozsáhlejší oblast tropické druhové rozmanitosti (biodiverzity)
-ubývání deštných pralesů=> globální problém– i klimatické změny

Výroba drog a její vliv na ekonomiku
Drogy– pěstování koky má zde hluboké historické kořeny, Indiáni koku žvýkali dávno před příchodem Evropanů, v 19. století se začal vyrábět kokain– výnosy obchodu s drogami vysoce převyšují obchod s ostatními zemědělskými produkty, plantáže koky se neustále zvětšují, největšími exportéry jsou Peru a Bolívie– zde tvoří obchod s kokou 65% exportu, jen 10% kontroluje stát; největším zpracovatelem koky a výrobcem kokainu je Kolumbie

Osnova:

• Geografická poloha a vymezení regionu
• Charakteristika přírodních podmínek- povrch, podnebí, vodstvo
• Základní charakteristiky obyvatelstva a hospodářství
• Mexiko- země tří kultur
• „Banánové“ republiky+ státy Jižní Ameriky- Banánové republiky (Střední Amerika), ostrovy v Karibském moři (Velké a Malé Antily, Haiti), Jižní Amerika
• Význam pralesních systémů
• Výroba drog a její vliv na ekonomiku