Litosféra a její vývoj, georeliéf, geomorfologické pochody a činitelé

Stavba a složení Země
Stavba Země– a, zemské jádro– uprostřed, 2 části- vnitřní (pevné) a vnější (tekuté, teplota 3k-8k°C); obsahuje nejtěžší kovy (nikl, železo), tvoří skoro ½ průměru Země, končí Gutenbergovou plochou nespojitosti (diskontinuity)
b, zemský plášť– obklopuje jádro, dělí se na spodní, střední a svrchní= astenosféra (plastická, plavou po ní litosférické desky); tvořen lehkými prvky (Al, Si, Mg), končí Mohorovičičovou plochou nespojitosti (diskontinuity); asi 3k km, je tekutý + magma
c, zemská kůra

Členění zemské kůry
Zemská kůra – mocnost asi 35 km, dělí se na:
a, pevninskou– tvoří kontinenty, je čedičová => žulová => usazeniny, největší mocnost pod Himalájí
b, oceánskou– tvoří dna oceánů, mocnost 8-15km, mladší, složená z čediče a usazenin (chybí žula)
c,  přechodnou– přechod mezi dnem oceánů a kontinentem; zemská kůra není celistvá, tvoří ji litosférické desky

Litosférické desky a jejich pohyby
Litosférické desky– pohybují se po vrstvě zemského pláště- astenosféře, nejsou celistvé, původně byla 1 deska= Pangea, ta se rozdělila, každý kontinent má svoji litosférickou desku
– oddělují se od sebe zlomy
–rifty-zde vzniká nová zemská kůra, Island- rift nad hladinou; subdukční zóny-zemská kůra zaniká, desky se vsunují pod sebe
Pohyb desek: a, divergence= oddalování, odsouvání desek od sebe => vznik nové zemské kůry- oceánské hřbety (Středoatlanský hřbet); rifty, mírná zemětřesení i sopečná činnost
b, destruktivní rozhraní= oceánská deska se přibližuje k pevninské, podsouvá se pod ni=> hlubokomořské příkopy (Mariánský); silná zemětřesení a sopečná činnost; Nazca a Jihoamerická                     c, kolizní rozhraní– 2 pevninské desky se buď zanořují, nebo jsou vytlačovány vzhůru=> pohoří (Himaláje, Alpy); zemětřesná aktivita, žádná sopečná činnost; Indo-australská a Euroasijská
d, transformní rozhraní– pohyb vedle sebe, zemská kůra ani nezaniká ani nevzniká; silná zemětřesení, žádná sopečná činnost; Pacifická a Severoamerická, Svatoondřejský zlom v Kalifornii
Trojný bod– místo, kde se střetávají 3 tektonické desky=> častá sopečná a sémická činnost

Vznik pevnin a oceánů
Wegenerova teorie kontinentálního driftu– původní prakontinent Pangea spolu s praoceánem Panthalasou => desky se pohybovaly a poté se rozlámaly asi před 152 miliony let, vznikla Laurasie– Evropa, Asie a Severní Amerika; a Gondwana-Austrálie, Afrika, Antarktida, Jižní Amerika a dále Arábie a Indie; Tethys– moře mezi Laurasií a Gondwanou

Endogenní pochody a jejich vliv na georeliéf
Endogenní síly– energie pro tyto síly vzniká uvnitř Země, uvolňuje se=> změny na povrchu- rychlé (revoluční-E se uvolní v 1 okamžiku, sopky a zemětřesení) a pomalé (evoluční- E pomalu, vrásnění)
Sopečná činnost– vznik stykem lit. desek =>vzniká tlak v magmatickém krbu=> sopouchem stoupá rozžhavené magma=> vybouchnutí kráteru a vznik nového kaldera => láva, kameny, prach, proudy bahna; láva vytváří na povrchu útvary (hory)- jsou i v mořích (lávové příkrovy)
–druhy sopek: a, štítové– ukloněný svah, pomalé vytékání lávy, největší sa světě Mauna Loa
b, stratovulkán– střídání klidných a výbušných fází, kuželovitý typ, příkré svahy, na vrcholu sopečná kaldera, hodně vrstev lávy; Vesuv, Etna
c, tuffové sopky– tvořeny zpětně utuhnutým materiálem= tuffem, malá, výstup magmatu s povrchovou nebo podpovrchovou vodou, kruhovitá; sopka Eiffel
d, sypané kužele– struskový, vzniká odplyněním a následnou fragmentací magmatu, příkrý a hodně široký kužel, nízké; sopka Paricutín
Sopky– na světě asi 500 aktivních sopek (činnost posledních 200 let) převážně v Tichooceánském prstenci; utuhnutím magmatu pod zemským povrchem a následném vypreparováním na povrch vznikne Lakolit (Říp) nebo Suk (Trosky)
Zemětřesení– v místě kontaktu desek nastane náhlé uvolnění E z nitra Země=> otřesy zemského povrchu, pokud pod oceánským dnem => vznik vlny Tsunami; šíří se seismickými vlnami– podélné, příčné (neprojdou tekutinou), povrchové- z epicentra, nejnebezpečnějčí
– dělí se na: tektonická (pohyb desek), vulkanická, řítivá (pád podzemním prostor) a antropogenní
–hypocentrum– místo vzniku zemětřesení pod zemským povrchem
– epicentrum– zde projev nejsilnějšího zemětřesení nad hypocentrem
– seismograf– měření síly seismických vln pomocí Richterovou stupnicí– max. 10 zatím
Vrásnění– vznik pohoří, tlak z vnitra Země působí na povrch
-a, vrásová pohoří– tlak působí na mladou, nezpevněnou zemskou kůru, střídají se hřbety a údolí
-b, kerná pohoří– tlak působí na staré, zpevněné části=> kůra se rozláme na kry- některé klesnou, některé se vyzdvihují

Působení exogenních činitelů
Exogenní síly– E z vnějšku, ničí výtvor endogenních sil; zvětrávání=eroze- zarovnávání povrchu; vlivy vítr, voda, živočichové a rostliny, změny teplot, pád meteoritu, gravitace, člověk
Zarovnávání georeliéfů- eroze (rozrušování povrchu) => transport (přeprava uvolněných částic)=> sedimentace (ukládání transportovaného materiálu)
Zvětrávání– a, mechanické– mechanický rozpad hornin, žádné změny ve vlastnostech a složení hornin (vlivem vysokých teplot, střídání teplot)
b, chemické– rozklad působením vody a v ní rozpuštěných látek, změny vlastnosti hornin
c, biologické– pomocí organismů (kořeny rostlin, termitiště)
Svahové procesy– gravitace; řícení– krátkodobý pohyb, uvolnění horniny a její pád po svahu; bahenní proudy= laháry- voda+ horninový materiál; laviny– pohyb sněhové hmoty
Fluviální procesy: a, srážková voda– po deštích nebo tání sněhu, tvoří ronové rýhy (strouhy)
b, tekoucí voda– hloubková eroze, transport a sedimentace; horní tok– vymílá koryto do tvaru V, hlavně hloubková eroze; střední tok– hlavně boční eroze, tvar necek; dolní tok– akumulační (usazování), tvar U, vytváří meandry= zákruty
c, mořská voda– příboj(příliv, odliv) => vytváří abrazní terasy a písečné kosy (ploché pobřeží, pláž); jeskyně, výklenky, útesy
–typy ústí: delta– několik ramen díky nanesenému materiálu (Nil); estuár– nálevkovité (Sv. Vavřince)
–okrouhlík– pozůstatek slepého ramene; kaňon– typ údolí, kde dlouhodobě převládá hloubková eroze; vodopády– dochází ke zpětné erozi, pod hranou vývariště-cirkulace obrovských kamenů
Eolické procesy– větrná eroze, hlavně v místech s malou nebo žádnou vegetací; díky větru transport a usazování materiálu, narážením eroze a obroušení skal
–obnažený georeliéf– po odnosu materiálu, skalní okna/brány/pokličky, viklan (velký skalní blok, který se jen malou částí dotýká skalnatého podloží), skalní římsy
–akumulační georeliéf– po uložení transportovaného materiálu
–duny– písečné přesypy; barchany– srpkovité písečné přesypy; spraše– žlutavo-hnědá zemina, transportována s větrem, úrodná půda (Čína)
Kryogenní procesy– ledovcová eroze při pohybu ledovce, ledovec– pevninský (Grónsko, Antarktida) a horský (Alpy)
–vznik ledovce– sníh=> firn=> led; ledovec se pohybuje po svahu dolů a tlačí na povrch pod ním
–trog– údolí ve tvaru U, modeluje ledovec; moréna– materiál transportovaný ledovcem; till– drobné částečky i balvany, které ledovec transportuje; kar– místo vzniku horského ledovce (Laka, Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo); ledovcový splaz– pohybující se ledovec směrem dolů; pleso– ledovcové jezero na Slovensku, horská jezera, vzniklo tím, že ledovec vytvořil kotlinu, kde se pak vytvořilo; horn– vznikne u 2 kar, je to vrchol, kde se potkaly 2 stěny karů; bludné balvany (eratika)- velké kusy hornin dopravené na velkou vzdálenost; fjordy– hluboké zálivy vymodelované ledovcem; kar– sníženina ve svahu; drumliny– štěrkové oválné pahorky po ústupu ledovce; abraze/ablace- obrušování/tání ledovce; telení ledovců– rozšiřování a působení pevninského ledovce (Finsko); jeskyně– stalagnit (nahoru), stalaktit (dolu), stalagnát (spojení);

Antropogenní vliv na utváření reliéfu
Antropogenní činnost– to, co vytvořil člověk; urychluje procesy (odlesnění svahů, povrchová těžba hnědého uhlí, obdělávání půdy) a procesy zpomaluje (stavby dálnic, zpevňování koryt řek, osázení)

Vznik půd a jejich rozšíření na Zemi
Pedosféra-půdní obal Země, vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry, mocnost max. desítky metrů
–složení: neživé části– anorganické (horniny) a organické (odumřelé části rostlin a živočichů=humus); živé části– kořeny rostlin, půdní bakterie; součástí i voda a plyny (kyslík, dusík, půdní vzduch)
–půdotvorný proces-půda se vytváří; mechanicky (vznik zvětraliny), chemicky (činnost bakterií a vody)
Půdní druhy– podle zrnitosti, čím menší zrníčka, tím těžší půda
-a, jílovitá– těžké, zrníčko do 0,01 mm, nemají půdní vodu a vzduch, neúrodné, na horách
-b, hlinitá– středně těžké, zrníčko 0,01-0,1 mm, nejvhodnější, dají se využít pro zemědělství, v nížinách
-c, písčitá– lehké, moc půdního vzduchu, voda proteče, zrníčko 0,1-2 mm
-d, štěrkovitá (kamenitá)- lehké, zrníčko 2+ mm
Půdní typy– podle složení půdy, každá půda se skládá z půdních horizontů: C- matečná hornina, bez humusu; A- vrchní humusový horizont (ornice); B- horizonty obohacený o minerály, méně úrodný
-a, černozem– nejúrodnější, nemá B, bohatá na humus, tam, kde je málo srážek =>humus zůstává na povrchu, oblast stepí, matečná hornina spraš
-b, hnědozem– má i B, ale větší část humusu v A, pro pěstování obilnin, v mírném podnebném pásu (trochu více srážek), spíš v nížinatých a teplejších oblastech, obklopují černozem
-c, hnědé půdy= kambize- více humusu v B, jsou v mírném pásu, oblast tajgy a podhorských oblastí, méně úrodné=> pastviny nebo lesní plochy
-d, podzolové půdy– humus vzniká v podzolizaci (vymývání úrodných částic mezi horizonty), neúrodné, v oblastech s velkými srážkami, v horských oblastech, kyselá
-e, laterity– tropické oblasti, neúrodné, vlhké půdy=> živiny jsou splavené
-f, pouštní půdy– slané půdy, neúrodné, neobsahují žádný humus
-g, červenozemě– železité=> nádech červené, docela úrodné (chmel, len), Podkrkonoší
-h, glejové půdy– rašelinové, vysoký obsah podzemní vody=> neúrodné, na S
-i, rendziny– vápenité, vznikají z vápence, docela úrodné, krasové oblasti
-j, nivní půdy– kolem řek, úrodné
-k, ilimerizované půdy–ilimerizace– mechanický přesun jílovitých částic z horní vrstvy půdy do spodní, mírný podnebný pás, ale vlhčí prostředí
-l, tundrové– severní oblasti, permafrost– trvale zmrzlá půda
-m, ranker= surová půda, skoro nemá A, na horách, skoro kamenné, borovice kleč
-n, šedozem– původně asi lesostep, ovlivněno klimatem- chladnější a vlhčí podnebí, úrodné (horizont A), Haná, Královéhradecko
Ovlivnění množství humusu– klima, reliéf, člověk a organismy, matečná hornina, čas

Osnova

• Stavba a složení Země
• Členění zemské kůry
• desky a jejich pohyby- pohyby desek, rift/subdukce, Trojný bod
• Vznik pevnin a oceánů- Wegenerova teorie
• Endogenní síly- sopečná činnost, zemětřesení, vrásnění
• Exogenní síly- zarovnávání/zvětrávání, svahové/fluviální/eolické/kryogenní procesy
• Antropogenní vliv na reliéf
• Pedosféra- vznik a složení, půdní druhy a půdní typy, humus