Pedosféra
Pedosféra je půdní obal Země, který vznikl přeměnou svrchní části zemské kůry (+ působení vody, vzduchu, slunečního záření, organismů). Půda je výřez pedosférou od svrchní části až po mateční horninu.
Půdní složky:
Neživá
pevná: 95 % objemu půdy
- a) anorganická složka – úlomky hornin o různé zrnitosti a velikosti (nerosty,horniny)
- b) organická složka – zbytky odumřelých organismů nebo jejich části v půdě (humus)
kapalná ( půdní roztok – půdní voda ) a) volná ( podléhá gravitaci – velké částečky )
- b) vázaná ( malé částečky )
plynná ( kyslík, dusík, půdní vzduch ) – obsahuje 10krát více oxidu uhličitého
Živá – ( půdní edafon = půdní organismy):
- a) zooedafon ( krtek )
- b) fytoedafon (jednobuněčné houby, kořenový systém rostlin – pro rozklad)
– nejdůležitější pro půdní proces jsou bakterie
Vlastnosti půdy:
- Zrnitost
- a) částice menší než 2mm – jemnozem – jílovité částice, prach, písek
- b) částice větší než 2mm – skelet – krupnatý písek, štěrk, kamení
Půdní druhy:
podle velikosti převažujících částeček v půdě rozlišujeme:
1.kamenitá – 2 a více mm,
2.písčitá – lehká, částečky 0,1-2 mm, neúrodná, rychle vysychající, úplně propouští vodu
3.hlinitá – středně těžká, 0,1-0,01 mm, dostatečné množství vody i vzduchu, nejúrodnější (v nížinách)
4.jílovitá – částečky do 0,01 mm, velmi těžká, neúrodná, propouští vodu, na horách
B.Bonita (= úrodnost)
Úrodnost – schopnost půdy poskytovat rostlinám dostatek živin, vody a vzduchu
- přirozená = vyvinula se v přírodních podmínkách bez zásahu člověka, dodnes má význam v lesních oblastech
- kulturní = je vytvořená kultivací (obděláváním, hnojením, odvodňováním, zavlažováním…) přírodních půd
Faktory ovlivňující úrodnost – podnebí ( srážky, teplota)
reliéf ( nadmořská výška, tvar povrchu )
podzemní voda, humus, člověk
Půdní typy – závisí na rozložení horizontu
Půdní horizonty: A vrchní humusový horizont – ornice
B obohacený horizont o minerály, méně úrodný
C matečná hornina (bez humusu)
-těmto půdním horizontům se říká půdní profil (výřez půdy)
Rozložení půd
- horizontální – řídí se zákonitostmi geografické zonálnosti (pásmovitosti),
podle jednotlivých podnebných pásem, podle zeměpisné šířky
- červenožluté půdy tropických deštných lesů – rovník, velmi úrodné, ale deštěm úrodnost ztrácí
- červené půdy savan – mezi 10° severní a 10° jižní šířky a obratníky, v období sucha je na povrchu železitá půda, zasolené, nejsou příliš úrodné
- pouštní půdy – žlutozemě, subtropy, neúrodné
- černozemě – stepích – obilnice světa (pampy – J.A., prérie – S.A. ), mírný pás, nížiny, nejúrodnější půdy světa (severní Amerika, Kazachstán)
- hnědozemě – v mírných podnebných pásech , smíšené lesy, úrodné
- illimerizované půdy – ilimerizace = mechanický přesun jílovitých částic z horní vrstvy půdy do spodní vodou se jílovité částice zatlačí do jiného profilu, ve stejných podmínkách jako hnědozemě, ale ve vlhčím prostředí
- hnědé půdy – v mírném podnebí, v lesích
- podzoly – (severní Rusko, Skandinávie, Kanada) euroasijské a severoamerické tajgy, málo úrodné, u nás na horách orná půda
- tundrové – severní oblasti (Skandinávie) permafrost=trvale zmrzlá půda
- vertikální (výšková stupňovitost)
- nivní půdy – podél řek, často zaplavovány, vodní eroze
- lužní půdy (červnice) – velmi úrodná
- rendziny (vápenatky) – v krasových oblastech
- glejové půdy – v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody, silně podmáčené
5) rankery – nejvíce na horách, horské půdy, měkké, kamenité – max. do 20 cm
Vliv člověka na pedosféru
– člověk na pedosféru působí negativně
– kácení lesů a pralesů
– půdní eroze ( větrná, vodní): zrušení mezí
– dezertifikace= rozšiřování pouští, Sahara se rozšiřuje směrem na jih, severovýchodní Čína, Peking
– hospodářská činnost
– rozrůstání měst a vesnic
– stavba továren, velkých objektů ( supermarkety, hypermarkety, parkoviště )
– znečišťování půdy (zemědělství – agrochemikálie – změna kvality půdy, nehody – únik jedovatých látek)
– skládky
– zasolování půd – když zavlažujeme podzemní vodou, v sušších oblastech, obohaceno o minerály
– mechanizace – udusávání půd – těžké stroje