Krajina a životní prostředí. Přírodní a civilizační rizika
EKOLOGIE- zkoumá vztahy organismů k vnějšímu prostředí a vztahy organismů zároveň
Aplikovaná ekologie – životní prostředí, znečišťování půdy a vody, hledá postupy pro tvorbu optimálního životního prostředí člověka a ochranu přírody
Krajinná ekologie – studuje krajinu jako jednotný územní celek sestávající ze souboru ekosystémů a veškerých lidských aktivit
à sladit ekonomické aktivity s typem krajiny
ENVIROMENTALISTIKA – věda o životním prostředí
GEOGRAFIE – studuje dopady okolního prostředí na člověka a jeho činnost, důsledky působení lidských aktivit na přírodní prostředí
Geoekologie(geografická ekologie)=studuje krajinu
Geosystémy krajinné sféry
Ekosystém – vzájemná interakce živých organismů (rostlin, živočichů) a jejich vztahy k vnějšímu prostředí
– živá složka = biocenóza
– neživá složka – horniny, ovzduší, vodstvo, půdy
Geosystémy
Přírodní a kulturní krajiny
Přírodní krajiny – vyvíjely se bez vlivu lidí vzájemným působením jednotlivých složek sféry
Kulturní krajina -( antropogenní) – přetvořena člověkem
Ekumena – část Země vhodná pro život lidí
à ostrůvky přir. Krajin – pod zvláštní ochranou (přírodní rezervace, národní parky, CHKO….)
Vztahy přírody a společnosti
3 fáze vývoje vztahů příroda – společnost
* determinace – přírodní podmínky přímo určují vývoj společnosti
* konkurence – dominance člověka nad přírodou
* kooperace – respekt k přírodě
Porušování ekologické rovnováhy
– v globálním i lokálním měřítku
– průmysl à zásahy do morfologie krajiny à její devastace
– odpadní vody
– ovzduší
– zemědělství
Globální problémy: vyčerpávání přírodních zdrojů v souvislosti s rostoucími nároky na jejich spotřebu, likvidace lesů v rovníkové oblasti, znehodnocování půdy, znečišťování vod v moři i na pevnině, zesílení skleníkového efektu, zeslabování ozonové vrstvy, ukládání a likvidace odpadů
Trvale udržitelný rozvoj -> zásady trvale udržitelného rozvoje à nutno změnit chování obyvatel planety ( zpomalení růstu počtu obyvatel, zastavení enormního růstu materiálních potřeb) a orientovat společnost na rozvoj duchovních a kulturních hodnot
Přírodní rizika
* Zemětřesení ( následné jevy: sesuvy, záplavy, tsunami, požáry, epidemie…)
– v oblasti hlubinných zlomů
– cirkumpacifický zemětřesný pás – kolem Tichého oceánu (75% procent světových zemětřesení)
– mediteránní pás – Evropa a Asie
* sopečné katastrofy
– silně ovlivňují přírodní prostředí a mají katastrofické dopady pro místní obyvatelstvo
– důsledky podle charakteru erupcí – lávové proudy otravy sopečnými plyny, sopečné pumy, popel
– často provázeny lijáky à sesuvy, záplavy
* tsunami
– ničivé vlny, vznikají při podmořských zemětřeseních a výbuchu podmořských sopek
– pobřeží Japonska, Kurilské ostrovy, Kamčatka
* ničivé větry
– tornáda – nálevkovité vířivé větry
* povodně
– vysoké vodní stavy a extrémní průtoky
* přemnožení škudcu
– hlavně hmyzu a hlodavců; sarančata
Civilizační rizika
– negativní průvodní jev mnoha lidských činností v krajině
– globální rozměry
¨ chemizace prostředí průmyslovými a dalšími exhalacemi, zamořování různými odpady z výrob i domácností, používání chemických látek v zemědělství
¨ tepelné ovlivňování zvyšováním množství CO2 v ovzduší (skleníkový efekt)àglobální oteplování
¨ zvyšování hladiny radioaktivity prostředí v souvislosti s různými jadernými provozy
¨ nárůst hlučnosti působením dopravy, průmyslových provozů, některých forem zábavy
è narušování ekologické rovnováhy
– zdravotní stav člověka, kontaminovaná potrava, voda, vzduch, snižování biodiverzity (kyselé deště, změny chemizmu a struktury půd, zhoršení kvality vod), poškozování ozonové vrstvy