Sámova říše, Velká Morava

Stěhování národů

• jejich příčinnou byly demografické změny, především růst počtu obyvatelstva, způsobený přechodem od pastevectví k zemědělství, to znamená k usedlému způsobu života
• kromě toho primitivní způsob obdělávání půdy vedl k jejímu rychlému vyčerpání, což bylo dalším důvodem ke stěhování
• kmeny začaly hledat novou půdu – často ji nacházeli na území Římské říše, která se v té době nacházela v hluboké krizi a jejíž hranice nebyly dostatečně chráněné
• 375 vpád Hunů (vojevůdce Attila) – velké změny v Evropě – stěhování národů
• vytvářeli se barbarské státy (barbarus – označení pro cizince, v Římě), 6. a 7. stol., převážně germánské kmeny, říše měli krátké trvání
• Ostrogótská říše – 493-553, království v Itálii, původem od Černého moře, král Theodorech, vyvrácena Langobardy
• Vizigótská říše – stát na Pyrenejském poloostrově
• Langobardská říše – z dolního Labe, přesun do Itálie, splynuli s místním obyvatelstvem
• Burgundi – ve Francii, později součástí franské říše
• Anglové a Sasové – v pol. 5. stol příchod na britské ostrovy
• Frankové – v bývalé římské provincii Galie, viz. dále
• Vandalové – ze severu (Jutsko) až do Afriky, boje s Římem, vyplenili Řím (455), dobyti Byzancí
• romanizace germánů, splynutí s původním obyvatelstvem – vznik románských národů
• vliv křesťanství – jednotící prvek, odlišný vývoj Evropy v bývalých římských provinciích (křesťanství už zavedené, vyspělé státy – Francká říše) a barbarů (funguje pořád kmenové zřízení)
• poč. n. l. zmiňováni Slované antickými autory – nazýváni Venety a Anty
• od 5. stol. stěhování Slovanů ze Zakarpatí na území uvolněná germánskými kmeny, usazovali se mezi řekami Vislou a Dněprem
  • západní – (Poláci, Češi , Slováci, Lužičtí Srbové …), střední Evropa
  • východní – (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Východoevropská rovina
  • jižní – (Slovinci, Srbové, Chorvaté, Bulhaři, Makedonci), Balkán
    • převaha zemědělství – vypalování lesů
    • rodová společnost, většina lidí ve vesnicích, rody v dřevěných hradištích
    • čelili útokům Avarů (796 Avaři poraženi Karlem Velikým)
    • náboženství: mnoho božstev, hlavně bůh bouře Perun, světla a tepla Radegast, ochránce stád Veles, smrt Morana

Sámova říše (623 – 658)

• vojenský kmenový svaz, území Moravy, v čele franský kupec Sámo
• Sámo porazil Avary a byl zvolen králem
• hradiště s kamennými hradbami, valy a vodním příkopem
• vojenská demokracie
• střety s Franky – bitva u Wogastisburgu s králem Dagobertem I. – 631
• víme o něm z Fredegarovy kroniky

Velkomoravská říše (833 – 906)

• jižní Morava, západní Slovenskou, Panonská nížina, České knížectví – největší státní celek ve stř. Evropy od Sámovi říše

• na dolním toku Moravy 2 knížectví
  • moravské – Mojmírovci, centrum Veligrad
  • nitranské – kníže Pribina
    • riziko vpádu vojsk ze západu – sjednocení
    • obchod s Franky a Byzancí
    • společnost:
      • velmoži – privilegovaní
      • vojáci – svobodní
      • otroci a nevolníci
        • rozsáhlá hradiště
        • Mojmír I. (830-846)
          • pokřtěn v Pasově, střety s Pribinou – 833 dobyta Nitra, kníže Pribina utekl do Bavorska
            • Rastislav (846-870)
              • obranný systém hradišť proti frankům
              • Francká říše expanduje na západě, pak nemůže kvůli muslimům, na východě VM – konflikt
              • vztah: Franckou říši s VM odděluje České knížectví (knížata pokřtěni v Řezně = orientace na Franky), aby nedošlo ke konfliktu tak VM uznává nadřazenost Franků
              • navíc se na ně z východu tlačili Avaři – Frankové zase potřebovali VM jako nárazník proti Avarům
              • určitá spolupráce, panovník z VM posílán do Francké říše na výchovu, konflikt s křesťanstvím
              • VM ví že křesťanství je pro Franky nástroj šíření moci – menší státy mají jen biskupství, spadají pod arcibiskupství ve Francké říši – arcibiskupové se stávají nástroji moci na malých územích
              • na VM si to uvědomují, požádají věrozvěsty z východu (Michal III.) – Francká říše to bere jako zradu
              • 863 příchod Konstantina (později jméno Cyril) a Metoděje ze Soluně
              • napětí mezi papežem a Byzancí (kdo je dědicem starověkého Říma a nejvýše postaveným křesťanem na zemi) – destabilizace
              • Cyril a Metoděj pozváni do Říma, by papeži vysvětlili, proč se orientují na východní církev
              • Ludvík Němec proti Čechám vytáhl, Rastislav byl poražen uvězněn v Bavorsku
                • Svatopluk (870 – 894)
              • také uvězněn Franky, slíbil že pomůže dobýt Moravu, ale slib nedodržel a v čele vojska porazil Bavory (spojenci Franků)
              • největší rozmach
              • vydal Rastislava Frankům, odváděl tribut
              • 874 Forchheimský mír s Franky
              • expanze do Polska (ke Krakovu), Slezska, Čech, Lužice, Panonie
              • příklon k latinské liturgii – nástupci Cyrila a Metoděje vyhnáni, aby se urovnali vztahy s Franckou říší, zákaz pohanských obřadů – díky tomu Srbové, Ukrajinci… píší azbukou a my latinkou
                • Mojmír II. (893 – 904)
                  • úpadek, vnitřní problémy
                  • tlak východofranské říše
                  • vpády Maďarů – bitva u Bratislavy
                  • 906 rozpad říše na menší knížectví

• přesun centra středních Čech – nejmocnější Přemyslovské knížectví

• Kultura
  • písmo hlaholice a cyrilice – Moravsko-panonské legendy, Zákon sudnyj judem, Prohlas
  • architektura – kamenné rotundy a baziliky; většina staveb dřevěná
  • hradiště – kombinace dřeva kamene – Mikulčice (sídlo knížete), Staré Město, Pohansko, Velehrad (náboženské centrum)

• Společnost a kultura
  • rozvoj hospodářství
  • hradiště měněny na hrady – Praha, Mladá Boleslav, Levý Hradec; strážní hrad Přimda, pomezní Landštejn, lovecký Křivoklát
  • v rolnictví se začali používat pluhy (12. stol.)
  • centra řemesel v podhradí
  • trhy – luxusní zboží, cizí kupci v Praze, Znojmě a Brně
  • Pozemkový regál – vlastníkem půdy panovník – část pro sebe, zbytek pronajímal šlechtě a svobodným rolníkům (málo)
  • architektura:
    • sídelní hrady – Pražský hrad, později Vyšehrad
    • rotundy – sv. Víta (Pr. hrad), sv. Jiří (Říp), sv. Martina (Vyšehrad), sv. Kateřiny (Znojmo)
    • baziliky – sv. Jiří (Pr. hrad)
    • kláštery – Břevnov, Strahov, Doksany
      • malířství:
    • nástěnné malby – fresky
    • stol. Kodex Vyšehradský (ke korunovaci Vratislava II.) – iluminovaný evangelistář
      • literatura:
        • legendy – Kristiánov legenda o umučení sv. Václava

Kosmova Kronika česká (Chronica Boemorum)