NÁBOŽENSTVÍ

• Náboženství označuje projevy lidského vztahu k vyšší, nadlidské moci. V různých podobách je součástí kultury.
• Náboženství je pro člověka cestou, jak pochopit vesmír a svou existenci, a také způsobem, jak dát životu cíl a význam a jak se vyrovnat s vlastní smrtelností.
• V demokratické společnosti je náboženství svobodnou volbou každého jedince.
• Všem náboženstvím je společné, že užívají symboly, tradice, svátky a rituály.

Náboženství může mít tyto podoby:

Panteismus – ztotožňuje boha s přírodou

Polyteismus – uznává více bohů a bohyň pro různé pozemské záležitosti jako je plodnost, válka, láska, osud, počasí

Monoteismus – uznává jediného boha (křesťanství, islám, judaismus)

Deismus – podle nějž bůh sice stvořil, ale do jeho chodu dále nezasahuje

Ateismus – který neuznává a popírá existenci boha

• Teologie – nauka o bohu
• Religionistika – vědecké zkoumání náboženství

KŘESŤANSTVÍ

• Nejrozšířenější světové náboženství, monoteistické
• Kořeny tohoto náboženství lze hledat na počátku našeho letopočtu na území dnešní Izraele
• Křesťanství bylo do 1. Stol. N. l považováno za sektu
• Apoštolové (12) vytváří církev – křesťanství, později to byli biskupové, biskup – papež
• Své učení odvozuje od Ježíše z Nazareta, který kolem roku 30 n. l. veřejně působil jako kazatel a reformátor židovství
• Za jeho vystupování byl zatčen a odsouzen k smrti ukřižováním
• Křesťané považují Ježíše za Božího syna (jehož příchod na zem předpověděli již starozákonní proroci, věří, že třetí den po své smrti vstal z mrtvých a vystoupil k Bohu – Otci (Stvořiteli světa, Hospodinu) na nebesa.
• Ježíš Kristus byl odsouzen k smrti ukřižování. Svou smrtí tak vykoupil hříchy člověka, proto je nazýván Spasitel, Kristus a Mesiáš.
• Svatou trojici, kterou křesťané vyznávají, doplňuje Duch svatý.
• Na Boha se křesťané obracejí prostřednictvím modliteb.
• Základní spis – Bible
• Skládá se ze Starého a Nového zákona
• Starý zákon – sdílí křesťanství s judaismem
• Nový zákon – hovoří především o životě a působení Ježíše Krista (ve 4 evangeliích – Lukáš, Matouš, Marek, Jan) a o počátcích křesťanského hnutí a skutcích Ježíše Krista)
• Křesťanem se člověk stává přijetím křtu vodou, který symbolizuje vzkříšení do nového života
• Vrcholem křesťanské bohoslužby je eucharistie (přijímání), při níž křesťan na památku poslední večeře Páně přijímá chleba (případně víno) jakožto tělo (krev) Kristovu.
• Věří v posmrtný život. Očekávají, že jednoho dne se Kristus vrátí na zem. Poté bude následovat konec světa a poslední soud, při němž bude každý člověk souzen podle svého jednání a dostane se buď k Bohu do nebe, nebo do věčného zatracení.

• Pro křesťanská společenství se používá označení – církev:
• Katolictví
• Protestanství
• Pravoslaví

• V prvních staletí po Ježíšově smrti byli křesťané pronásledováni. Až v roce 313 vydal římský císař Konstantin I. Tzv. Milánský edikt (= křesťanství bylo zrovnoprávněno s ostatními náboženstvími)
• Postupně se upevňovala struktura křesťanské církve. Narůstali také ale rozdíly mezi věroukou východní (řeckou) a západní (latinskou).
• Spory vyvrcholili roku 1054 – tzv. velké schizma (došlo tedy ke konečnému oddělení východní – pravoslavné (ortodoxní) církve.

Pravoslavná církev

• Nepřijala papežství
• Nesouhlasila se zaváděním latiny do národních bohoslužeb
• Pravoslavné učení, hned vedle Bible je uchováno v kánonech či spisech církevních Otců.
• Na první pohled se odlišuje typem bohoslužby a tradicí ikon – náboženských obrazů na dřevěných deskách, které zobrazují Krista a svaté.
• K pravoslavné církvi se hlásí většina křesťanů v Rusku, Řecku, Srbsku, Bulharku, Rumunsku a Gruzii
• Nemají kostely ani církev
• Žena musí být zahalená
• Symbol – kříž
• Víra ve stejného boha

Římsko – Katolická církev

• Nejrozšířenější skupinou v křesťanství.
• Katolická Bible se skládá ze 46 knih Starého zákona a z 27 knih Nového zákona.
• V katolické tradici určují dogmata, pravdy považované za zjevené.
• Dogma = teologická nebo filosofická teze, která je přesně formulována a nepřipouští žádné další námitky, vymezuje a dává hranice, kam až křesťan může ve své víře jít.
• Katolická církev přikládá velký význam církevnímu životu, klášterním řádům, hnutím spirituality a apoštolství
• V čele je papež
• Jazyk – latina
• Mají kostely, neuznávají ikony
• Dělí se:
• Římskokatolickou církev
• Východní církve připojené k Římu

Protestantství

• Protestantství vzniklo důsledkem reformace v 16. Století
• Hlásají nezbytnost neustálé reformy církví
• Jsou proti katolické církvi
• Kněží mohou mít ženy
• Kritizují odpustky a bohatství církve
• Požadují přijímání (tělo i krev páně)
• Všichni by si měli být před bohem rovni
• Např. Husité, Luteráni, Kalvíni, Ugenoti, Jednota bratrská
• Mají nižší kostely a minimálně zdobené
• Reformátoři: Martin Luther v Německu, Ulrich Zwingli ve Švýcarsku a Jan Kalvín ve Francii -> začali reagovat proti zneužívání církve.
• Každé protestanství se hlásí k tvrzením Lutherova učení:
• Nejvyšší autoritě Bible, spasení z milosti boží vírou, všeobecnému kněžství věřících
• Ve jménu těchto principů protestantství odmítají papeže atd.
• Dělí se:
• Luteráni, anglikáni
• Ekumenické hnutí – usiluje o sbližování křesťanských církví

JUDAISMUS

• Monoteistické náboženství příslušníků židovského národa
• Vznik přibližně v 2. Polovině 2. Tisíciletí př. n. l.
• Zakladateli národa jsou praotcové – Abrahám, Izák a Jákob
• Podle tradice vznik judaismu souvisí s událostmi po odchodu Židů z egyptského zajetí ve 13. Století př. n. l. -> tehdy dal bůh prostřednictvím proroka Mojžíše židovskému národu Zákon (soustředěný do 10 přikázání, vyrytých do dvou kamenných desek)
• Od té doby se rovněž datují starověké dějiny Izraele
• Židé osídlili území Palestiny a později zde vytvořili jednotné království.
• Na suverénní stát čekali Židé až do roku 1948, kdy byl založen dnešní Izrael
• Centrem náboženského kultu Židů byl – Chrám v Jeruzalémě (který založil král Šalamoun)
• Chrám byl roku 586 př. n. l. vypálen babylonskými vojsky, avšak Židé jej po krátké přestávce znovu vystavěli.
• Po zničení druhého chrámu římskými vojsky císaře Tita v roce 70. n. l. následovala rozsáhlá židovská diaspora (= rozptýlení židovského národa do celého světa)
• Základní posvátný spis – Tóra (5 knih Mojžíšových), která spolu s Proroky a Spisy tvoří – Tanach (hebrejskou bibli)
• Židé se scházejí k modlitbám, studiu či k společenským událostem v synagogách
• V každé synagoze je ve svatostánku při stěně orientované směrem k Jeruzalému uložen svitek s textem Tóry.
• Nenacházejí se v ní žádná zobrazení lidí nebo bohů.
• Židovští učitelé – rabíni
• Židé byli pro odlišnost své víry a způsobu života po celou historii terčem útoků.
• Antisemitismus – náboženská, později rasová nenávist k židům
• Byli považováni za méněcenné, vyháněni z míst, kde žili, zabíjeni a různým způsobem diskriminováni (soustřeďováni v uzavřených částech měst, tzv. ghetta)
• Antisemitismus vůči židům vyvrcholil ve 20. Století holocaustem – systematickým vyvražďováním Židů nacisty za 2. Svět. války. V koncentračních táborech zahynulo více než 6 milionů židů.
• V současnosti se k judaismu hlásí v ČR asi 3 tisíce lidí. Na sklonku 19. Století žilo v Čechách a na Moravě na 140 tisíc Židů.
• Západní zeď v Jeruzalémě, pozůstatek plošiny Chrámu – tzv. Zeď nářků, je dnes židovským poutním místem
• Židovské rituály:
• Mužská obřízka, specifické svatební a pohřební obřady, očistné rituální koupele v lázni mikve.
• Pro židovskou tradici je typická i košer kuchyně (vymezení povolených jídel, zákaz míšení masa a mléka).
• Zvláštní svátky (den oddechu šabat, svátek světel chanuka)
• Sionismus – vybudování vlastního židovského státu na území Palestiny
• Talmud – zákoník psán formou příběhů
• Svátky:
• Šabat (slaví ho každý týden, nesmí vykonávat žádnou činnost, oslava vzniku světa, věnují se hlavně víře)
• Pesach (svátek nekvašeného chleba, oslava vyvedení židovského rodu z otroctví, začíná večeří)
• Chanuka (svátek světel, kdy zapalují chanukový svícen, v období našich Vánoc, 8denní svátek)
• Bar micva – přijetí dívek do dospělosti
• Bat micva – přijetí chlapců do dospělosti

ISLÁM

• Nejmladší monoteistické náboženství
• Vznik v 7. Století na Arabském poloostrově, zakladatel Muhammad
• Muhammad pocházel z města Mekka -> roku 622 byl po útoku nepřátel nucen přesídlit se z Mekky do města Medína, kde našel pevnou základnu pro další šíření svého náboženství = tato událost se nazývá HIDŽRA.
• Stoupenci islámu – muslimové
• Věří v jediného boha – Alláha a v Muhammada jako jeho proroka
• 2 hlavní větve islámu – šíité a sunnité
• Šíité – považují za legitimní islámské vůdce jen potomky Muhammadovi rodiny
• Sunnité – na rozdíl od sunnitů po Muhammadově smrti neuznali za jeho právoplatného nástupce Abú Bakra. Tvrdili, že titu chalífy, tj. nejvyšší duchovní autority islámu, by měl dědičně náležet Muhammadovu zeti Alímu.
• 5 základních pilířů:
• Vyznávat jediného boha
• Modlit se předepsaným způsobem
• Dávat potřebným almužnu
• Alespoň jednou v životě navštívit posvátnou Mekku
• Dodržovat ramadán

• Ramadán – tento postní měsíc, který je devátým měsícem islámského kalendáře, muslimům připomíná měsíc, v němž údajně prorok Muhammad obdržel první boží zjevení.
• Během ramadánu musí každý zdravý dospělý muslim od východu do západu slunce držet naprostý půst – vzdát se nejen jídla, ale i pití, kouření, žvýkání a sexu
• Základní náboženskou knihou islámu je – Korán (veršovaná sbírka božích sdělení, kterou podle islámské nauky nadiktoval Muhammadovi sám bůh.
• K modlitbám se muslimové scházejí v tzv. mešitách. Uvnitř je výklenek ve zdi, obrácený směrem k Mekce. Nemají sem přístup ženy.
• Modlitba má v islámu přesná pravidla. Každý den se muslim modlí pětkrát, tváří obrácenou k Mekce a na místě zbaveném nečistoty.
• V posledních desetiletích se rozšiřuje negativní mínění o muslimech s xenofobním a rasistickým podtextem.
• Souvisí jednak s problematikou omezených svobod v islámském světě (nerovné postavení žen), jednak reaguje na aktivity teroristů hlásících se k radikálnímu islámu.
• Ne každý muslim je terorista!
• Počet muslimů u nás se odhaduje na 20 tisíc

Nová náboženská hnutí

Sekty

• Jsou náboženství, která vznikají v nové vlně zájmu o náboženské skutečnosti ve druhé polovině 20. Století
• Čerpají podněty z křesťanství nebo orientálních náboženství
• Některé nové náboženské skupiny, označované jako – sekty, s sebou přinášejí společensky problematické jevy, k nimž patří:
• Důraz na bezvýhradnou poslušnost vedení, potlačování svobody myšlení
• Utajování informací o svém učení před veřejností, uzavřenost, nezájem o život vnější společnosti, pocit vlastní nadřazenosti
• Upevňování strachu, omezování svobody jedince, vyžadování obětí od členů
• Vytváření izolace člena od příbuzných a přátel, dřívějších zájmů
• Uzavřenost organizace vůči kritice, nemožnost důstojného odchodu z organizace

• Nová náboženská hnutí lze klasifikovat do skupin podle původu:
• S původem v křesťanství (Církev sjednocení – moonisté, Děti boží, charismatické proudy jako např. Slovo života atd.)
• S původem v islámu (např. Baháí)
• S původem v hinduismu a dalších východních náboženstvích (Haré Kršna, Oshovo hnutí, Transcendentální meditace, Sri Chinmoy)
• Psychokulty (mluví o psychice a inteligenci, např. Scientologická církev)
• S okultním a magickým pozadím (např. satanismus, novopohanství)
• Pozitiva – poskytují naději, sounáležitost, jsou schopni se o člověka postarat všemi možnými způsoby
• Negativa – berou od lidí peníze, musí odevzdávat svůj majetek, brain waisting – vymývání mozků, není cesty zpět!