Společenské vědy – mezinárodní vztahy

4. MEZINÁRODNÍ VZTAHY

• Mezinárodní vztahy jsou širokým souborem aktivit a projektů, které přesahují hranice jednotlivých států.
• Tyto vztahy mohou být povahy: politické, kulturní, ekonomické, diplomatické, právní i vojenské.
• Za předmět/subjekt jsou pokládány zejména suverénní státy, tj. ty které mají svrchovanou moc nad obyvatelstvem svého území
• Integrace – proces prohlubování spolupráce mezi jednotlivými státy. Cílem bývá vyšší stabilita a prosperita integrujících se zemí, státy si tak mohou zachovat svoji suverenitu (např. OSN)

 

Mezinárodní vztahy a organizace:

• Vznik mezinárodních organizací ke konci 19. Století
• Jejich vznik a činnost usnadnil především rozvoj moderních komunikačních technologií, zejména telefonu a telegrafu.

Formy:

• Státy je mezi sebou budují na základě mezinárodních smluv a dohod
• Státy je mají určené v rámci mezinárodních organizací

 

Mezinárodní dohody a smlouvy:

• Upravují vztahy mezi státy a vytvářejí základ pro mezinárodní spolupráci
• Obsahují přesné formulace.

 

Mezinárodní organizace:

• Vyšší forma spolupráce mezi státy, vznikem nabývá institucionální podoby
• Spolupráce států v rámci mezinárodních organizací je trvalá a na rozdíl od smluv a dohod se neustále rozvíjí.

Dělí se podle velikosti:

• Regionální (= vyvíjejí činnost jen v některých částech světa)
• Globální (= vyvíjejí činnost celosvětově a jejich členy je většina států)

 

Rozdíl mezi smlouvou a deklarací:

• Deklarace = Prohlášení, vyhlášení. Pouze doporučující charakter.
• Smlouva = Dohoda, právní úkon, spočívající ve vzájemných a obsahových shodných projevech vůle smluvních stran.

 

Diplomacie:

• Pěstování styků mezi různými státy, řešení mezinárodních problémů, prostředek k dorozumění se mezi jednotlivými státy
• Není to politika.

Velvyslanectví = Ambasáda

• Diplomatická kancelář 1 země v hlavním městě jiné země
• Slouží jako primární kanál pro komunikaci mezi 2 vládami
• Velvyslanec:
• Nejvyšší hodnotící diplomat
• Musí být přijat od vlády, ve které zemi chce působit
• Oficiální zástupce země

 

 

Konzulát:

• Konzulové, činní v 1 zemi
• Konzul:
• Úředník, který zastupuje svou zemi (vysílající stát) v jiné zemi (přijímací stát) v oblasti obchodu, hospodářství, vědecké spolupráce a dopravy.

Hlavní rozdíl:

• Sídlo – Velvyslanectví má hlavní sídlo v hlavních městech států. Konzuláty působí v různých částech států.
• Činnost konzulů je omezena na tzv. konzulární obvod

 

Velvyslanectví

• Velvyslanec
• Vyslanec
• Tajemníci
• Atach (Ataše)

->Ti tvoří velvyslaneckou radu

 

Konzulát

• Konzul
• Charge d´Affaires (zastupuje velvyslance)

 

Nástroje diplomacie:

 

Rezoluce – rozhodnutí

• Usnesení požadavků z jednání
• Shrnutí problémů

 

Sankce – donucování opatření

• Embargo:
• Zákaz vývozu strategických surovin atd. do neposlušných zemí
• O uvalení embarga rozhoduje jednotlivý stát, i světové organizace (OSN)
• Ropa, zemní plyn, zbraně atd.
• EU vůči Barmě embargo (žádné zbraně)
• USA vůči Kubě embargo (nesmí se dovážet strategické suroviny)
• Bojkot:
• Odmítání, zřídka i násilné přerušení nějaké akce
• Zákaz obchodních i politických styků

 

Pozorovací mise – společenská inspekce

• Nástroje posílení mezinárodní důvěry a bezpečnosti

 

Mírová mise

• Musí být pozvána
• Dohlíží na podepisování mírových smluv
• Ve smlouvě musí být sepsáni viníci a sankce

 

 

 

 

OSN

• Založena byla v roce 1945 v USA
• Má 193 členů, hlavní sídlo OSN je v New Yorku
• Generální tajemník: Pan Ki-mun
• Vatikán jako jediný není členem OSN – suverénní
• OSN je nejznámější celosvětová mezinárodní instituce

 

Poslání:

• Udržování světového míru, bezpečnosti a spravedlivých vztahů mezi státy
• Snaží se zajistit členským státům jejich suverenitu
• Poskytuje také členským státům rozsáhlou a trvalou humanitární a rozvojovou pomoc

 

Orgány OSN:

 

Rada bezpečnosti:

• Má 5 členů (USA, VB, Francie, Rusko a Čína) + 10 nestálých

Valné shromáždění:

• Zde jsou zastoupeny všechny členské země, při hlasování se řídí principem jedna země = jeden hlas

Mezinárodní organizace začleněné do systému OSN:

 

Mezinárodní měnový fond – podporuje stabilitu měnových systému ve světě

Světová banka – poskytuje členským státům dlouhodobé úvěry

UNESCO – organizace pro výchovu, vědu a kulturu.

UNICEF – dětský fond, pomáhá zlepšovat životy dětí

Atd.

 

NATO

• Severoatlantická aliance (NATO), nejvýznamnější vojenská a politická organizace na světě
• Založena v roce 1949 ve Washingtonu
• Sídlo NATO je v Bruselu, jejími členy je 28 států
• Cílem je boj proti terorismu a ochrana vlastních členů
• ČR je členem od roku 1999 (od dubna)
• Varšavská smlouva:
• Dnes již neexistující vojenský blok komunistických zemí ve východní Evropě
• Založená byla v roce 1955 ve Varšavě, zanikla po pádu socialistických režimů v roce 1991
• Sídlo ústředních orgánů bylo v Moskvě a členy byli všechny evropské socialistické státy kromě – Jugoslávie, Albánie.
• Během tzv. studené války (=1946 – 1990, období balancování na pokraji války, kdy proti sobě stály kapitalistické státy v čele s USA na jedné straně a socialistické státy vedené SSSR na straně druhé, k vypuknutí nikdy nedošlo) byla nepřátelským vojenským blokem spolu s NATO
• Jedinou vojenskou akcí byl v roce 1968 vstup spojeneckých vojsk na území Československa.

 

 

 

Teroristické organizace:

-terorismus = prosazování vlastních zájmů pomocí násilí

 

AL – KÁIDA:

• Cíl: nastolení muslimských států na celém arabském poloostrově, chce šířit islamismus do celého světa
• Vznik v roce 1979, vznikla oficiálně v 80. letech 20. století
• Usáma bin Ládin
• Po odchodu sovětských vojsk, zde zůstaly velké ozbrojené skupiny, Usama je narutoval do Al Káidy
• Nepřítel USA
• Organizace je dobře propracovaná a neprůstřelná
• „spící agenti“
• Akce:
• Září 2001 – útok na „dvojčata“ v USA (3000 obětí)
• Útoky na americké ambasády (v Nairobi, Keni a Tanzanii)
• Usama bin Ládin – zastřelen 2. 5. 2011

 

Evropská unie

• Evropská unie – regionální uskupení, které sdružuje evropské státy
• Cíl:
• politická a hospodářská integrace členských zemí
• společná zahraniční a bezpečnostní politika (EU by vystupovala jako jednotný subjekt mezinárodního práva)
• Hospodářskou integraci odstartovalo založení – Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v roce 1952, původními členy byly (Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko)
• Dále vzniklo – Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM) a Evropské hospodářské společenství (EHS).
• Tato 3 společenství se v roce 1967 spojila v Evropská společenství, základ budoucí unie.
• Dalším krokem bylo vytvoření celní unie, odtud název evropská unie.
• Společenství se v 70. – 80. letech rozšířilo o jihoevropské země, Velkou Británii, Irsko a Dánsko.
• V 90. letech o další země střední, severní a jihovýchodní Evropy
• Postupně tedy docházelo k prohlubování vnitřních hospodářských a politických vztahů.
• Evropská unie vznikla na základě Maastrichtské smlouvy k 1. listopadu 1993.
• V současné době má 27 členů: Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Velká Británie, Irsko, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Kypr, Rumunsko a Bulharsko.

 

Symboly EU:

Evropská vlajka – dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideál jednoty, solidarity a harmonie mezi národy Evropy

 

Evropská hymna – melodie hymny převzata z deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, kterou složil v roce 1823.

Den Evropy – myšlenky, ze kterých vznikla Evropská unie, byly poprvé prezentovány francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem 9. 5. 1950. Proto se tento den slaví jako Den Evropy.

 

Motto EU – mottem evropské unie je „Jednotná v rozmanitosti“. Vyjadřuje společné odhodlání Evropanů, kteří prostřednictvím EU usilují o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacování různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu.

 

Principy EU:

Smlouvy o evropské unii:

 

Maastrichtská smlouva (1992):

• Stanovila jako nový cíl pro Evropskou unii vytvoření měnové unie s jednotnou měnou
• Zvýšila hospodářská kritéria pro nově příchozí země
• Posílila vnitřní hospodářskou integraci a umožnila vstup Rakouska, Švédska a Finská do EU.

Amsterodamská smlouva (1997):

• Stanovila jako další cíl – vytvoření politické unie a dosažení společné zahraniční politiky i sladění sociální systémů členských zemí
• Položila základy evropského občanství

Smlouva z Nice (2000):

• Reformovala vrcholné orgány unie a připravila je tak na rozšíření o nové státy ze střední a východní Evropy
• Upřesnila obsah politické unie

Lisabonská smlouva (2007):

• Navazuje na předchozí neúspěšný projekt Evropské ústavy, na rozdíl o ní nemá být nahrazením zakládajících dokumentů EU, nýbrž je doplňuje a prohlubuje.
• Soustředí se na reformu stávajících institucí (např. i posílení evropského parlamentu) s cílem zvýšení jejich efektivity.
• V současnosti (2008) probíhá její ratifikace jednotlivými členskými státy.

 

Cíle EU:

Hospodářská unie:

• Fungování je postaveno na sladění hospodářské politiky členských zemí a na prosazení čtyř základních svobod – volného pohybu lidí, zboží, kapitálu a služeb.

 

Měnová unie:

• Členské země se rozhodly přejít od celní unie k jednotné měnové politice a dohodly se na vytvoření Evropské centrální banky k 1. 1. 2002
• Většina států přijala společnou měnu – EURO

 

Politická unie:

• Členské země jsou ochotny postoupit část své suverenity společným evropským orgánům, zejména Evropské komisi
• Sladit svojí zahraniční politiku a poskytnout občanská práva občanům členských zemí na svém území (občanství Unie)

 

 

 

Orgány EU:

 

Evropská rada

• Hlavní politický orgán EU
• Zastupuje členské země na nejvyšší úrovni
• Summit EU
• Cíl: přímá odpovědnost za společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a za spolupráci ve věci justice.
• Scházejí se dvakrát ročně a dává podněty Evropské komisi
• Je tvořena předsedy vlády a hlavami států a předsedou evropské komise

Rada EU

• Vrcholný zákonodárný orgán s výkonnými pravomocemi
• Sídlí v Bruselu
• Je tvořena ministry členských států toho rezortu, kterého se týkají probíraná témata.
• Schvaluje právní akty mající platnost zákonů
• Uzavírá mezinárodní smlouvy a koordinuje hospodářskou politiku

 

Evropská komise

• Sídlí v Bruselu, nejvyšší výkonný orgán EU
• Má 27 členů, kteří jsou nominováni vládami jednotlivých členských států (na 5 let) a společně s Evropskou radou rozhodují o všech záležitostech Unie.
• Předkládá návrhy právních předpisů Evropskému parlamentu a Radě EU.
• V oblasti hospodářské soutěže a dopravní politiky má právo ukládat sankce.
• Eurokomisař ČR: Štefan Fühle
• Předseda EK: Chosé Barroso, zastupuje úlohu prezidenta EU a zastupuje EU navenek
• Komisař musí hájit pouze zájmy EU bez ohledu na svou státní příslušnost

 

Evropský parlament

• Sídlí ve Štrasburku
• Nejvyšší zákonodárný orgán EU
• Má 785 poslanců, kteří jsou voleni přímo obyvateli jednotlivých států na dobu 5 let
• Křesla jsou rozdělena na základě kompromisu mezi principem svrchované rovnosti a principem proporcionality.
• Parlament hlasuje o rozpočtu, má právo podávat Evropské komisi návrhy právních aktů a také má kontrolní právo vůči Evropské komisi.

 

Evropský soudní dvůr

• Sídlí v Lucembursku
• Nejvyšší soudní orgán EU
• Dohlíží na jednotnost výkladu a aplikace evropského práva
• Řeší spory mezi státy, institucemi a podniky i soukromými osobami podle tohoto práva
• Dbá na to, aby příslušná ustanovení práva EU měla v případě konfliktu přednost před zákony členských států.
• Tvoří ho 27 soudců (1 soudce z každého členského státu) jmenovaných na 6 let.

 

Evropský účetní dvůr

• Sídlí v Lucembursku
• Je tvořen 27 nezávislých účetních kontrolorů jmenovaných Radou EU (1 kontrolor za každý členský stát EU), kteří přezkoumávají všechny výdaje a příjmy EU