Principy řecké antropologie

Jak žít?-. žít harmonicky a v souladu, nebýt ani zbabělec, ani ztřeštěnec, má se eliminovat hazard a zbabělost, všeho s mírou- i pití, jídlo, sex, harmonie-základní moudro řecké filosofie, řád je reprezentován vesmírem (moudrý je ten, kdo umí žít v řádu)- to je asi důvod, proč byla kolébka civilizace zrozena zde a ne jinde

• Vyplutí na moře- vzdor proti bohům, to symbolizovalo určitou odvahu
• (nemají to v moci, ale risknou to- projev velké odvahy)
• Proto se říká, že národy, které mají moře jsou hrdější, samostatnější
• Je to jejich svobodná volba- vydat se na pusté a nebezpečné moře
• Přeskočení od mýtu k logu
• Celá řecká mytologie má člověka poučit, aby se vyhnul krajnostem
• Harmonie od harma (=osa)- mezi koly vozu taženými koňmi je osa- zvítězí ten jezdec, který má dobře seřízenou harmu

 Sofos vs. Fronimos

= moudrý vs. Rozumný

• Bohové člověka nezachraňují, člověka respektují
• Řecká antropologie- krása a dobro, milují krásu a vědění, ale bez změkčilosti (nesedí u knih tak moc), bohatství (opět všeho s mírou), nejsou otroky ani krásy ani bohatství, chudobou nepohrdají- vědí, že pílí se z ní člověk může dostat
• Idiotem je ten, kdo se stará jen o věci vlastní
• Člověk, který se nezajímá o politiku je člověk neužitečný
• Rozhodujeme a uvažujeme o otázkách- řeč- vede k ujasňování- dialog (dia-skrz, log-logein-řeč)= povídat si skrz na skrz- to je nejlepší
• Dialogem se dobereme správného rozhodnutí
• Předpokladem dialogu je svoboda- každý může říct, co si myslí
• Má…..demokracii- základem je řeč (řeč nás chrání před ukvapeným činem)
• Dáváme si pozor na krajnosti- střežení, ostražitost, smělost
• Fronésis legithé- rozumnost, racionalita
• Racionalita je hlavním instrumentálním nástrojem
• Prosazování toho, co je přirozené a rozumné
• Logos- racionalita je v Řecku nástrojem poznávání
• Někdo ale tvrdí i to, že logos je základem
• Tyto 2 teze vrcholí základní spornou otázkou- je logos nástrojem poznávání nebo je základem?

• Struktura světa je přes všechny nahodilosti uspořádána

Struktura světa není nahodilá, ale uspořádána dle pravidel

• Př.: zajíc nesežere zajíce, ale sežere lišku
• Nietze: Slabší ať zahynou, silnější ať jdou k moci.
• Základní otázka: je příroda nedosažitelná nebo uměřená?

• Logos- vesmír

• Každý člověk v sobě má kus loga- je schopen číst vesmír, porozumět mu

• Na rozdíl od toho hebrejec- nerozumí Bohu, slepě mu naslouchá!

• Základní teze: co je přirozené, to je i rozumné!

– přirozený je dravý egoismus

– důležité mít vztah ke geometrii- trojúhelník je symbolem dokonalé symetrie- harmonie

– nejvážnější antropologická otázka: je člověk egoistický dravec? A nebo je přírodou uzpůsoben k harmonii?

– řecké přesvědčení je optimistické- že člověk žije v řádu a odpadlíci (zmetci) se k němu mohou cvičením vrátit (cvičit se v uměřenosti)

– zmetek není jinou ontologií uměřenosti (řekl, že tedy není zmetek)

– řecký etnický optimismus- člověk pozná, co je správné-až za druhé světové války bylo Řecko rozmetáno na cimpr campr- lidé se stali zvěří  a co je správné člověk absolutné nevěděl a nedokázal to ani rozpoznat

– na toto je pohlíženo ontologicky a ne gnoaseologicky- i když řecký lid pošlapeme, nedá se zničit

– pro Řeka je poklesek chyba, ne vina- stejně jako u Hebrejce- on dostatečně nanastřel tu správnou ideu

– řecké náboženství není náboženství spásy, ale náboženství rozumnosti a uměřenosti

– u Homéra se člověk hanbí, neomlouvá se a nenese vinu- je to kultura hanby

-když člověk překročí svou míru a vůli, končí tragicky (Patrokles se žene na Troju a Apollon mu říká- drž se zpátky, není ti dáno dobýt Troju. Není to tvoje role, buď zdrženlivý, uměřený. Neposlechne ho- Hektor ho zabije- neví, kdo to je, myslí si, že je to Achilles, protože Patokles má jeho zbroj, Achilles zuří a vyzívá Hektora na souboj. Hektro ví, že jde na smrt. Loučí se seženou a říká jí, že nemůže zůstat za hradbami, musel by se hanbit- důkaz, že je to kultura hanby

– Doods= „Řekové a iracionalita“, říká, že je v nich iracionalita- citovost

– člověk se má nejlépe spoléhat sám na sebe- Řek ale cítí, že v jeho nevědomí něco je- jsou to Bohové

(até)- puzení, vnitřní síla- Řekové jednají iracionálně- v extázi

• Řek řekne: To ne já, to bohové do mě vložili até- já s tím nemohl nic dělat, já za to nemohu
• Př: Artemis říkala, ať jí nezabíjím laň, ale já si nemohl pomoct- bohové do mě vložili até a já nemohu zastavit svou loveckou vášeň
• Moira= tajemný osud, který vůbec nikdo nezná, který nemohu ovlivnit
• Řecký člověk ví, že jsou tu ještě iracionální síly, které neovládá- bohové o nich ví- a´t dělám, co dělám, neuniknu tomu
• Př: Matka Achillea koupe, ale aby se neutopil, drží ho za patičku- kromě místa na patičce je Achilleus nesmrtelný- zvolila mu život slavný, ale krátký- neunikneš osudu a ani racionalita nepomůže tvému osudu
• V romantismu podobné- rozervanec, hrdina- ale nakonec tragický konec, neb moira tě dožene, osudu neunikneš
• (aisá)- může za to vnitřní hlas, neuposlechla jsem, bylo psáno, že neuposlechla
• Věštby věštící osudy byly vyhýbavé, dvojsmyslné

• Základní pojmy řeckého člověka– harmonie, dialog, svoboda, uměřenost, osud

• Aischylos- zpracovával ostré vyprávění látky

• Prometheus- patřil mezi titány- lidsko-božské bytosti, postavil se proti bohům- učinil vzdor- pomohl tak lidem k lepšímu životu skrz práci a techniku, naučil lidi zapálit oheň, obdělávat půdu, zapřahovat býky, psát a číst- toto určilo Evropu- člověk projevující aktivitu, snaží se vymanit z davosti

• Hefaistos přikoval Promethea ke skále a posmíval se mu, orlové mu trhali játra, on tiše mlčel a trpěl, ženy u něj plakaly= veliká podobnost s ukřižováním Krista- dravci mu klovou vnitřnosti, Hermus mu říká, ať se Diovi podvolí než ho uvrhne do propasti- zahřmí, setmí se- opět podoba s Ježíšem- skála se i sním řítí do propasti

• Podle jiné verze se Prometheus poddává Diovi

• Smrt= nejhlubší lidská zkušenost, plno věcí je dá reparovat, toto ne, my nemůžeme žít dál, ale můžeme žít ve svých potomcích, láska je víc než smrt a je opěvována uměním (láska a umění tvoří dohromady nesmrtelnost)

• Tam, kde byla provozována Dionýsovská mystéria, tam později vznikala Orfická mystéria

• Bakchovy slavnosti- bujaré zábavy, nemluvilo se o tom, co se tam dělo, snaha překonat smrt plodivou silou, vždy je důležitá statečnost před bázní ze smrti

• Překonávání smrti- když už ji nemůžu vyškrtnout, tak jí uvěřím, já nad ní budu mít moc- ne ona však nade mnou

• Mučení- splynutí duše v nesmrtelnost

• Sexuální extáze je nahrazena duševní extází- na mystériích se konaly sexuální orgie

• Orfická mystéria- tajné vyrovnávání se se smrtí (Orfeus miluje Čuridíké, ta zemře- Orfeus přemluví Háda, boha podsvětí, aby mu ji dal zpět, ale až budou vycházet z podsvětí nesmí se ani jednou ohlédnout- ona se ohlédne- teze: člověk zní vznešeně,hrdě,ale zároveň tragicky- tragika lidské zkušenosti

• Člověk celý život bojuje proti smrti-žije proti smrti prací, uměním, plozením dětí

Sísyfos– korintský král, přemlouvá Háda,aby ho pustil, že si musí něco vyřídit se ženou a pak že se vrátí- nevrátil, utekl, Hádes ho potrestal, na věčné časy musí Sisyfos tlačit balvan na horu a když už je skoro na vršku, začne ho kámen zavalovat- sisyfovská práce- nedokončená existence člověka, který to nikdy nevzdává, vždy ho bude něco srážet z hory, člověk nebude nikdy šťastný, ale neustále bude svůj trest snášet- skepse, která si nedělá iluze, nevzdává to- jasnozřivá skepse, která nerezignuje!

Narcis– rezignuje!, nic nedělá, ani nepracuje, neusiluje o potomky, nenaváže vztah, nesnaží se přelstít smrt, je zahleděn sám do sebe- víla Echo na něj volá, chtěla by ho,ale on neodpovídá, nereaguje na nabídku, tzv. rezignuje na vše kolem sebe, zemřel raději, než by riskoval zklamání, nebude raději dělat vůbec nic

• Člověk umírá, ale jeho dílo kráčí dál- skrz jeho práci, kterou za sebou zanechal
• Pojem slasti říká skrz slast žij, práci zanechej jiným
• 5 základních modelů (tváří v tvář smrti):
• Jasnozřivá skepse
• Rezignace
• Láska
• Slast
• Umění
• Řecký hrdina se spíše řadí do bájí nebo hrdinského eposu než do mýtů
• Prototyp velkého vyprávění- chce inspirovat- je o člověku a je lidské-proto název mýtus- není úplně adekvátní, i když tam jsou mýtické prvky
• Tyto mýtické prvky nejsou nosné, nejdůležitější je člověk, příběh interpretuje,ale zdržuje se hodnocení, jdou ta skryté mytologické narážky, hrdina využívá bohů
• Racionalitou začala i brutalita k přírodě, nebyla hodna péče- byla děsivá, krutá až sadistická

Héstie- jedna z nejstarších bohyň, strážkyně ohně, je třeba nastolit smrt, aby přišel život

Jablka Hésperide (knežky)- Paris má rozhodnout, která z bohyň je nejkrásnější- Hera, Athena, Afrodité, on zvolil Afrodité a podal jí jablko

• V Bibli Eva- žena podává jablko
• Jablko byl znak vyvolení milence- granátové jablko- je tamtoho semen- symbol plodnosti
• Podání jablka- vstup do posmrtného ráje
• (hieros gamos)- kněžská svatba, posvátná a kultická svatba, byla předvádění veřejně, rituálem, milenec se často přestrojil do kůže kozla a býčí hlavy s rohy (př: egyptská mystéria- žena souloží s kozlem)
• V antice není motiv sloužit druhým
• Humanismus- humanista spoléhá sám na sebe, ve jménu rozumu a atonality realizuje svůj projev
• Křesťanství- radikální krok- život pro druhé, to v řecké antice není- řecká antika nedá nikomu přednost před sebou
• Antika- humanita slušnosti, ale nikoli obětování se pro druhé, hrdina většinou vyrůstá mimo domov
• Athéna- nový typ ženy- žena vznešená, odvážná, ale přitom moudrá
• Hrdina nemůže překročit stín svého osudu, ač koná dobré skutky, vždy na něj může padnout stín vlastního já- nemáme hrdinu beze stínů
• Hrdina je přemožitelem zlých sil- do někoho se zamiluje, dívka mu pomáhá, ale pak zapomene a je nevěrný, hrdina je psanec
• Nová kultura- kultura muže- vítězství nad ženou

Dionýsovský a apollonský prvek v 19.století:

• Friedrich Nietze- voluntarismus- potlačení racionalismu
• Freud říká, že v každém z nás je konflikt mezi dionýsovským a apollonským typem

Athéna- si získává uznání svou vnitřní autoritou a respektem- nepotřebuje si ho vydupávat

Má vyšší kultura právo vytlačovat nižší? (viz. Bush)- začalo to v Řecku, Římané převzali, trvá do teď

• Multikulturalizace- když se prolne dva a více kultur (zatím se to povedlo snad jen v Brazílii)
• Na Římany navázal Karel Veliký- ten vytváří křesťanskou Evropu- křesťanské osvícenství- kultura volnosti, rovnosti
• Jakmile vyšší kultura mocensky usměrňuje kulturu nižší, přestává být vyšší kulturou

Válka: -řeší se jí konflikty, je to východisko, v Homérovi nalezneme náznaky toho, že válka je nutná

-řecká kultura je kultura hanby, ne viny, projevuje se zde naturalismus (sex, násilí, téma bez skrupulí)

– 6. Zpěv Illiady- Hektor se loučí se svou ženou Androméthé- velice dojemná scéna

Bylo dříve vyprávění a nebo rituál?- dodnes nezodpovězená otázka, ale asi byl dříve rituál

• Řecká mytologie je založena na věštbě

– plodnost přírody se vykupuje lidskou obětí

– založení řádu sv. rouna- založen Filipem Dobrotivým, vévodou burgundským roku 1429, řád byl udělen těm, co se podíleli na záchraně křesťanské víry- Vatikán uděloval roku 1527 jmenovací právo

Kolkida- král, jeho dcera Médea

Jason- klasický cestovatelský román, ještě před Homérem

Překročení tabu- Médea pošle svého bratra na území zakázaného chrámu a tam ho pomůže zavraždit (podobnost se smrtí sv. Václava- zavražděn u chrámových dveří)- jak moc byl Kosmas ovlivněn řeckými mýty?

Jak chápou Řekové své bohy?

• 2 názory: 1) řecký člověk se spoléhá jen sám na sebe a bohy bere jen jako jakýsi kolorit
• 2) G.R. Podds- říká: bohové jsou pro mě mocnost , …..

Antická filosofie

• Je antická filosofie dekonstrukcí mýtu?
• Je to filosofická interpretace mýtu
• Bůh (Theos) se nachází u všech filosofů
• Theos- bůh/božské, prazáklad- arché
• Theos už není Zeus, ale universální základ bytí, vyskytuje si i u nejvíce materialistických filosofů
• Platon (idealismus) vs. Demokritos(materialismus)= to je uměle vytvořené dělení, nelze to takhle rozškatulkovat
• Všichni se ptají, co je to za jevy- všichni se ptají jako typičtí metafyzikové, to,co je to za jevy, to je skryto v těch jevech samotných
• Stěžejní je otázka po bytí, otázka po podstatě:
• Bytí je konstantní info implikované v jevu– jevy mají info sami o sobě v sobě samých- info je možno vyjádřit číselně- Pithagoras-geometrie a matematika= základ antické filosofie
• Info jako božská před fáze jevu– je před tím jevem samotným , typ ideality platí mimo nás, ještě dřív, než přišel člověk tu byl svět idejí- svět jevů je odrazem světa bytí
• Platonův návrat k mýtu- nemůže ho vytvořit exaktně, tak ho vytvoří poeticky
• Ideje jsou dostupné v myšlení- myšlením se dostáváme do světa bytí-proto nejvyšší formou lidského bytí je myšlení
• Např- Je lék na AIDS?- dvě odpovědi- ne, ve světě jevů, ano, ve světě idejí, jen jsme tam ještě nedospěli
• Statické myšlení: vše je neměnné, nehybné, zastánci konzervativního přístupu
• …. Myšlení: vše je ustavičný pohyb-panta rhei- všechno běží, plyne

 

Etika

• To, co je správné, je dáno
• 2 teze: 1) nejsou žádné dané normy, vše je dáno dobou, 2)vše je dané
• Je monogamie situační konsensus (dobově daná) nebo je to dané z podstaty?
• Metafyzika je jedno z krásných lidských hnutí
• Obě úskalí: konzervativci mají absolutní normy, zkostnatělci pokrytecký moralismus měšťácké společnosti (H. Mann- ostrá kritika)
• Jestliže ovšem nejsou absolutní normy a my si vše určujeme- tak to vede k titanismu- já můžu všechno- bezbřehý libertinismus

• V antice byli také myslitelé- ve světě v kterém člověk žije je samotný člověk jeho nedílnou součástí, zakládají se přírodní vědy a roste také zájem o ně

• Kdo je člověk a jak má jednat? – Vím, že nic nevím- myslitel na konci cesty vlastně zjišťuje, že toho ví strašně málo, skoro vlastně vůbec nic-vede to ušlechtile k pokoře

• Všichni se ptali na otázku arché- Sokrates: vím, že nevím

• Agatheo- dobro, je to to, co se mi právě teď hodí- Kalilílés, dobro platí, říká Sokrates

• K: Jak to víš?, S: Protože se v hlubině mého svědomí ohlašuje.

• Sokrates- ještě v existencionální garanci, Platon- nevydrží tuto nezajištěnost a přimkne se k metafyzické garanci

• Dajmonion- božský hlas, který se ohlašuje ve mně a říká, že to se nedělá, i když se ho chci zbavit, on se pořád vrací

• Sokrates- demytologizace, bohové nejsou na Olympu, ale v nás, někdo by mohl navrhnout, že když je ve mně, tak s ním mohu manipulovat, ale Sokrates říká: Ne, nelze měnit

• Kaliklés řekl ještě před Nietzem: Slabší, ať zahynou, silnější, ať jsou k moci
• Toto Platon neustojí, má politické aspirace, potřebuje garantované normy

• Dikasterion- soud, v Athénách 10 takových, 500 občanů a každý patřil do nějakého dikasteria

• Sokrates odsouzen k smrti- otázka: Proč?- Sokrates dokázal v názorech zviklat i sebejisté, tím byl protivný, nevěřil v bohy, tím kazil mládež, toto vše byla asi jen záminka a pravý důvod čpěl v něčem jiném

• Vláda 30 tyranů- jedním z nich byla i Platonův strýc, Platon tedy také patřil ke konzervativcům, bylo dáno, že u vlády by měl být někdo z elity

• Rasová elita byla pěstována- podobna Hitler Jungen- srazy mládeže apod.

• Sparta (prototyp diktátorské vlády) vs. Athény- model demokratické diskuse o správě obce, model o pravdě se neprodiskutovává, pravdu je třeba nařídit

• Hlasovalo se o Sokratově životě, mnoho lidí hlasovalo, že je nevinný, když se tak stane,má obžalovaný právo promluvit a vyměřit si sám trest- dikasterion pak schválí- Sokrates si vyměřil doživotní bydlení v luxusním sanatoriu pro Olympijské víteze (tolik pro Athény udělal)= tím všechny opět naštval. Tak se hlasovalo podruhé…

• Člověk v boji s přírodou- příroda coby kulisa, nebo je člověk součástí přírody?

• Apeiron= před hranicí, perás=hranice, rozhraní, tzn. Některé jevy jsou před a jiné za hrancí

• Otázka arché= otázka překročení

• Smrt je daň za tu výsadu, že jsme se narodili my a ne někdo jiný; to, že jsem se já narodila, to je výsada, překročila jsem perás, překročila jsem ze světa možností, z anonymity do konkrétna

• Hérakleitos: všechno plyne, vzniká a zaniká (ustavičná dialektika bytí-filosofie dění mimo dobro a zlo, dobro a zlo je jen zdánlivé), opak proti Oléstů, kteří tvrdí, že vše je neměnné

• Dějiny jsou součást přírodního dění

• Empedoklés: Fília- archetypický ráj, byla to harmonie, do té doby, než do toho vstoupil svár (zrůdy nepřežili, přežili jen ti nejharmoničtější)

• Démokritos: kam až mohu zajít? Kde je vnější hranice vesmíru a jsoucno uvnitř?

• Atomoi=se vrtí, hýbají se, jsou oduševnělé, není to je hmota (např. dřevo- to ví, jak se utvářet)

• Příroda není chaos, ale řád; atomy se chovají uspořádaně a ty, co se tak nechovají, ty zanikají