Etika

Objasněte pojmy etika, morálka a mravnost, charakterizujte zdroje a jednotlivé typy etiky

 

POJEM                                                                                                                 

 

= etika je věda o morálce

– slovo etika odvozeno od řeckého ethos což v překladu znamená zvyk, obyčej, charakter

– obecně se mluví o etice podnikání, novinářské etice a zejména o lékařské etice, která se musí

vyrovnávat s problémy týkajícími se nás všech, do nichž nás uvrhnul zejména rychlý rozvoj technologií a technických možností

– etickým požadavkem současné vědy je zejména respekt k vědecké pravdě, ale dnešní vědě nelze

diktovat, co má a co nemá objevovat

– začínáme tak víc než kdy jindy tušit, že pro přežití lidstva i smysluplné fungování vztahů je nutné

nalézat a respektovat základní mravní vědomí a hodnoty, jakousi etickou osu dalšího vývoje a to je prvořadý úkol etiky

 

– etika se dále rozděluje na:

 

• individuální – morální otázky jednotlivce
• sociální – zkoumá mravní život a normy různých společenství a společenských činností

 

• teoretická – věnuje pozornost filozofickým otázkám etiky
• praktická – zabývá se konkrétní situací či jednáním a aplikací mravních norem.

 

MORÁLKA  A  MRAVNOST                                                                              

– běžně se pojem etika užívá pro vědní disciplínu, tedy část praktické filozofie, která se zabývá

morálními jevy

 

Morálka

= soubor pravidel a vzorů chování, které se historicky utvořili v dané  společnosti a společnost je

přijala za své a od svých členů je vyžaduje

 

Mravnost

= míra dodržování morálky, tedy na kolik je morálka ve společnosti dodržována na tolik je mravná

 

– etika se tak stává určující vědou o mravním jednání a těžko může být jen neutrální, neboť zaujímá

stanovisko a musí obsahovat alespoň základní rysy celkového náhledu na svět a na člověka

 

ZDROJE ETIKY                                                                                                  

 

– etická moudrost se vytvářela v myšlení lidstva, filozofiích i náboženstvích v průběhu celých dějin

a etika musí znát tyto kořeny z nichž dodnes čerpáme a ověřovat je zkušeností

 

ANTICKÁ ETIKA                                                                                                 

– jejím základním pojmem, kromě pojmu dobro a blaženost, je ctnost, což je celkové zaměření

člověka k dobru, pozitivní rys charakteru, dobré bytí člověka jak v rovině osobní, tak společenské

– v antice bylo totiž k výchově cnostného člověka zaměřeno celé vzdělání a ten kdo o ni neusiloval,

neměl šanci v intelektuálním ani veřejném životě

 

– v antice si cenili 4 základních ctností:

 

• rozumnosti jako schopnosti řídit se rozumem
• statečnosti s niž člověk žil svobodně beze strachu a přes všechny překážky usiloval o dobro
• zbožnosti, jež znamená utvořený pohled na svět a rozhodnutí brát život se vší vážností
• spravedlnosti, upravující vztahy ve společnosti

KŘESŤANSKÁ ETIKA                                                                                        

– vyrůstala z židovského náboženského-kulturního základu

– pro židovskou etiku je centrální desatero přikázání, překvapivě se však nejedná o příkazy, ale o

oznamovací způsob budoucího času → etika ukazující, co má budoucnost a  pro co stojí za to žít

– Ježíš ^{(křesťanství)} tuto etiku přejímá a radikalizuje, neboť silně relativizoval vztah k bohatství, zřejmě v

něm viděl zdroj nespravedlnosti a cestou, jak s tím skoncovat, je dobrovolné zřeknutí se majetku

– řešení bídy zase spočívá v solidaritě, sdílení a pomoci, tak nad židovskou ideu důsledné

spravedlnosti klade požadavek odpuštění, nenásilí a lásky k nepřátelům

 

TYPY MODERNÍ ETIKY                                                                                    

 

– naše současné etické myšlení ovlivňují také nejrůznější moderní pojetí, jako:

 

1. Hedonistická etika

– má za nejvyšší mravní hodnotu slast, kdy veškeré jednání směřuje podle této teorie k

dosahování slasti a vyhýbání se strasti

 

2. Eudaimonistická etika

– má za nejvyšší mravní hodnotu štěstí, ale narozdíl od hedonistika se nejedná a tělesné rozkoše,

ale o vnitřní uspokojení

 

1. a) utilitarismus – mravně dobré je to, co je užitečné pro největší počet lidí

 

1. b) pragmatismus – o morálnosti rozhoduje dobrý výsledek a ten ospravedlňuje jakkékoli kroky

k jeho dosažení

 

3. Etika autonomie

– základní mravní hodnotou je autonomie, nebo-li nezávislost svědomí a svobody

 

1. a) autenticita – zdůrazňuje, že jen to je morální, co vychází z čistého upřímného přesvědčení,

tedy vše, co člověk činí s dobrým úmyslem se považuje za správné

 

1. b) existencialismus – jediným mravním příkazem je jednat svobodně a nezávisle, tedy člověk

určuje, co je morální, ale je za to také zodpovědný

1. c) kantova etika – podle něho autonomie znamená, že mravní autorita není dána zvnějšku, ale

vychází z člověka a touto sebeurčující autoritou je praktický rozum, který formuluje  mravní zákony

– takovým zákonem je kategorický imperativ – člověk by si měl položit otázku

zda-li to co dělá, by mohli dělat všichni a bylo by to obecně správné

– mravní zákon se tak projevuje jako povinnost, neboť to co je morálně dobré

musí být ve shodě s povinností

 

4. Etika odpovědnosti

– tato etika se domnívá, že k životu nestačí pouze autonomie či svoboda, ale že jsme tu díky

druým a že naše svoboda má smysl jen proto, že jsou tu ti druzí

 

Martin BUBER

– za nejvyšší mravní hodnotu považuje vztah k někomu, neboť tím stále dotváříme naše já

 

Emmanuel LEVINAS

– tvrdí, že druzí lidé jsou víc než vlastní svoboda, neboť svobodný člověk je zaslíben

druhému, je za něj zodpovědný a to ho zavazuje, aby se staral o druhého dříve než o sebe

– vztah ke druhému je asymetrický, jelikož nejde o to, zda pomoc druhému bude opětovaná

 

Hans JONAS

– dle jeho názoru tradiční etika je příliš zaujatá člověkem a lidskými vztahy a  opomíjí vztahy

k přírodě a budoucnosti

– člověk a jeho technika jsou schopni vytvořit budoucnost z níž jde strach, ale tento strach se

může stát pozitivní etickou hodnotou, když probudí naši odpovědnost za budoucí generace