Biologicko-sociální podstata člověka a vzájemný vliv člověka, společnosti a přírody
BIOLOGICKO-SOCIÁLNÍ PODSTATA ČLOVĚKA
– v sociologii 19. století vznikly 2 představy člověka:
Biologický tvor = člověk je živočich, přírodní bytost a biologický druh
– příroda a její podmínky jsou určující pro život člověka
Společenský tvor = člověk jako nedílná součást společnosti
– společenské podmínky, pravidla a zákonitost jsou rozhodující pro život
– člověk vždy bude biologický tvor, protože musí: dýchat, jíst, vylučovat, rozmnožovat se a zemřít,
ale současně je i společenská bytost, protože je dělbou práce odkázán na druhé lidi: vyrábí,
mluví, komunikuje, má vědomí, vytváří kulturu a věří
VZÁJEMNÝ VLIV ČLOVĚKA, SPOLEČNOSTI A PŘÍRODY
Vztah přírody a společnosti
– představuje složitý propletenec vzájemných vztahů, souvislostí a oboustranného ovlivňování
– teoreticky má tento vztah 2 roviny, které ovšem v praktickém životě nelze oddělovat:
1) Vliv přírody na člověka a společnost
– během vzniku a celého historické vývoje působili na společnost tzv. přírodní faktory:
- biologické: pohlaví, věk, rasa, genetické dispozice
- demografické: struktura obyvatelstva dle věku, pohlaví, rodinného stavu, hustoty a tempa růstu
- geografické: klima, nadmořská výška, surovinové a energetické zdroje – přírodní daností
– význam (funkce) přírodních faktorů pro vývoje lidské civilizace:
- příroda představuje věčný a nevyhnutelný zdroj pro rozvoj lidské společnosti
- přírodní faktory podstatně ovlivňují formu, tempo a varianty společenského rozvoje
→ přírodní faktory jsou současně omezující i podporující činitelé historického vývoje civilizace
2) Vliv člověka a společnosti na přírodu
– uskutečňuje se prostřednictvím lidský činností, z nichž nejdůležitější je práce
→ působení člověka na původní přírodu vedla k vytvoření „druhé přírody“
– tento vliv bývá chápán jak pozitivně: konstruktivní důsledky, tak negativně: destruktivní důsledky
– vztah člověka, společnosti a přírody se v průběhu civilizačního vývoje utvářel v několika etapách:
- a) Počátek lidské civilizace Lovci a Sběrači
– primární závislost člověka na přírodě → životně rozhodující
– zásahy do přírody jsou minimální a příroda je schopna úplné regenerace
- b) První velká dělba práce Neolitická revoluce Pastevectví a Zemědělství
– závislost člověka na přírodě přetrvává → lidská společnost se však z přírody postupně vyděluje
– zásahy jsou větší: kácení, stavba obydlí, zavlažování, ale příroda je stále schopna je napravovat
- c) Vznik organizované společnosti Trh
– mezi člověka a přírodu se staví trh → závislost na lidech, příroda ale stále ovlivňuje společnost
– prohlubuje se rozpor mezi cíli společnosti (hospodaření) a důsledky pro přírodu
– poškozování přírody se prohlubuje, tyto důsledky však minimálně ovlivňují život společnosti
- d) Průmyslová revoluce Průmysl
– příroda je dobývána a ovládána prostřednictvím průmyslové výroby
– devastace přírody ale dosáhla takového stupně, na kterou již příroda svou regenerační silou nestačí
– příroda je považována za nevyčerpatelný zdroj, existující zde jen pro člověka
– příroda není jen existenční potřeba, ale i materiální základ nerovností a konzumního života
- e) Vědeckotechnická revoluce Civilizace na rozcestí Technologie
– založena na vědeckých objevech: jaderná energie, výpočetní technika, nanotechnologie a genetika
– užití těchto prostředků způsobuje rozsáhlé změny v přírodě, z nichž mnohé jsou již nevratné
→ současně dává člověku prostředky, které umožňují přírodu a zároveň společnost zničit i uchovat
– stojíme na rozcestí ale příliš dlouho, takže rýsující se záměry s přírodou nejsou příliš reálné
Vztah přírody a společnosti – 3 základní etapy:
Vztah primární závislosti
- a) Počátek lidské civilizace b) První velká dělba práce c) Vznik organizované společnosti
– přírodní faktory převládají, ale člověk postupně a stále programověji přírodu ovládá
– lidí bylo ovšem málo, disponovali nedokonalými prostředky i věděním
Stádium relativní nezávislosti
- d) Průmyslová revoluce
– takovou závislost přináší až moderní kapitalistická tržní společnost
– příroda se jeví jako nevyčerpatelný zdroj, který je člověk schopen stále aktivněji ovládat
– teprve na začátku 20. století si někteří začínají uvědomovat následky
Stádium negativní závislosti
- e) Vědeckotechnická revoluce
– tato závislost začíná v 70. letech 20. století, přírodní zdroje jsou téměř vyčerpány či zdevastovány
– důsledkem toho je třídní dělení společnosti: bohatí a chudé, mocné a bezmocné
– člověk už méně přírodu ovládá, než je jí ovládán
– jednotlivé katastrofické vize jsou vcelku reálným dramatem s otevřeným koncem, jehož autorem i
hlavním hercem je člověk