(Demokracie/ nedemokratické systémy, rozdělení moci v ČR, volby, státní správa a samospráva (decentralizace moci, subordinace, druhy í jejich vedení), občanská společnost (pojem, cíl, občanské iniciativy))

DEMOKRACIE A NEDEMOKRATICKÉ SYSTÉMY

• = vláda lidu
• Řecky démos = lid, kratos = vláda
• Historicky první forma demokracie se zrodila v řeckých městských státech – polis
  • – 4. stol. př. n. l.
  • Svobodní občané se přímo podíleli na rozhodování hlasováním
• Pozdější projevy demokracie v období renesance, k jejímu prosazení až v boji amerického lidu za nezávislost a ve VFR
• Forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení státu
• Založena na principu podřízení menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů
• Principy:
  • Suverenity lidu – lid je zdrojem veškeré státní moci
  • Parlamentarismu – zákonodárná moc je obnovována cestou všeobecných voleb konaných v pravidelných intervalech
  • Cílem státní moci je sloužit všem občanům – stát slouží lidem, nikoliv lid státu
  • Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
  • Vztah občana a státu je vymezen právním řádem – právní stát
  • Právně zakotvená základní lidská práva a svobody
  • Pluralita politických subjektů
  • Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, ale dbají na ochranu menšin
  • Decentralizovaná státní správa a samospráva
  • Právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání
  • Ochrana a sociálně-ekonomické zabezpečení starých, nemocných a nezaměstnaných občanů
  • Svoboda tisku a projevu
• Formy demokracie
  • Přímá demokracie
    • Založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných
    • V čisté formě jen v antickém Řecku
    • Soudobou formou je referendum a plebiscit
  • Nepřímá demokracie
    • Zastupitelská
    • Občan se účastní politického života zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu či obce
    • Liberální – garantuje každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských, občanských a politických práv a svobod
  • Liberální demokracie
    • Státní moc je omezena tak, aby fungovaly základní lidská práva a svobody
    • Tak aby fungoval volný, liberální trh
  • Lidová demokracie
    • Člověk se musí podřídit lidu
    • Na prvním místě právo lidu (masy)
    • Jednotná vůle pracujícího lidu
  • Nedemokratické systémy:
    • Dva typy
      • Totalitární
        • Systém vlády, kde vládnoucí skupina neomezeně rozšiřuje svou moc a plně kontroluje fungování společnosti (viz. Komunismus, fašismus v Evropě)
      • Autoritářské
        • Vládnoucí skupina ovládá společnost jen částečně a neproniká do soukromí lidí (junty, neevropské monarchie)

ROZDĚLENÍ STÁTNÍ MOCI V ČR

• Dělba státní moci
  • Moc zákonodárná = legislativa
    • Má ve své pravomoci vydávání zákonů
  • Moc výkonná = exekutiva
    • Vykonává běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů
  • Moc soudní = jurisdikce
    • Kontroluje dodržování zákonů, příp. zákony závazně interpretuje
  • Zákonodárná moc
    • Představuje ji dvoukomorový Parlament ČR
      • Poslanecká sněmovna (200 poslanců) a Senát (81 senátorů)
    • Poslanecká sněmovna
      • Silnější postavení
      • Přijímány návrhy zákonů
      • V jejím čele stojí předseda, který je sněmovnou volen na její ustavující schůzi a může jí být odvolán
      • Předseda svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze, navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů
      • Podle stranické příslušnosti poslanci vytvářejí poslanecké kluby
      • Pokud nejsou členy žádného klubu = nezávislí
      • Zřizuje výbory, které přijednávají návrhy zákonů
    • Senát
      • V ČR zvolen v roce 1996
      • Není rozpustitelný, ale každé dva roky se obměňuje volbami třetina jeho členů = politická kontinuita
      • Zástupný legislativní orgán v případě rozpuštění PS
        • Má pak možnost přijímat tzv. zákonná opatření, která platí do zvolení nových poslanců
      • Funguje jako brzda PS – může neschválit návrh zákona přijatý sněmovnou, nebo jí ho vrátit pozměněný
      • Organizace je podobná jako u PS
        • Předseda, senátoři zakládají výbory a komise
        • Senátorské kluby
      • Výkonná moc
        • V ČR je tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím
        • Vláda
          • Složena z předsedy – premiéra, místopředsedů a ministrů
          • Premiéra jmenuje prezident republiky, na jeho návrh pak jmenuje ostatní členy
          • Vláda musí po svém jmenování získat důvěru PS, která může vládě kdykoliv ve volebním období vyslovit nedůvěru
          • Po vyslovení nedůvěry musí vláda podat demisi
          • Vláda žádá o důvěru zpravidla přednesem programového prohlášení vlády, ve kterém premiér seznámí sněmovnu se základními cíli a záměry vlády – ústavní zvyklost
          • Každý ministr má na starosti nějaký resort z vládní agendy
        • Prezident
          • Hlavou státu
          • Volen přímou volbou na pětileté období
          • K pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny
          • Prezident jmenuje do funkce také soudceÚstavního soudu, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, členy bankovní rady České národní banky a generály Armády České republiky
        • Soudní moc
          • V ČR vykonávána Ústavním soudem a soustavou soudů
          • Soudy jsou nezávislé, soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení a jsou neodvolatelní
          • Ústavní soud
            • V Brně
            • Posuzuje, zda je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva nebo zda přijatý zákon není v rozporu s ústavou a právním řádem
            • Skládá se z 15 soudců jmenovaných na 10 let prezidentem se souhlasem Senátu
          • Soustava soudů
            • Dvojstupňová
            • Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (v Brně), vrchní soudy (Praha a Olomouc), krajské soudy, okresní soudy (v bývalých okresních městech)

VOLBY

• Akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
• Rozlišují se volby parlamentní, prezidentské a komunální
• Znaky
  • Svobodné
  • Všeobecné – aktivní volební právo i pasivní volební právo má občan po dovršení požadované věkové hranice, bez ohledu na pohlaví, národnost, rasovou či etnickou příslušnost, politické přesvědčení…
  • Rovné
  • Přímé – voliči hlasují přímo pro politické subjekty nebo pro jednotlivé kandidáty
  • Tajné
• Většinový volební systém
  • Zvolen pouze jediný kandidát, který získá v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
  • V každém obvodu soupeří několik kandidátů z různých stran
  • Výhody
    • Snadné vytvoření parlamentní většiny – do voleného sboru jen několik stran s nejvyšší voličskou podporou
    • Stabilní vlády tvořené jednou stranou
    • Reprezentant v úzkém spojení se svým obvodem
  • Nevýhody
    • Parlament nedostatečně odráží skutečné rozložení politických sil v zemi
    • Nepříznivý pro nové strany
    • Nezastupuje společenské menšiny
  • Poměrný volební systém
    • Rozdělení poslaneckých mandátů podle procenta odevzdaných hlasů
    • Počet volebních obvodů je menší
    • Kandidátní listiny pro jednotlivé obvody
    • Volič nevolí jednotlivce, ale celé kandidátské listiny
    • Výhody
      • Vůle obyvatelstva i jeho menšin do politického systému
      • Určuje rozložení politických sil
      • Ulehčuje vytváření nových stran
    • Nevýhody
      • Volič volí kandidátní listiny
      • Politická moc se tříští, často vzniká koaliční vláda, která není tak stabilní
      • Sepjetí poslance s jeho obvodem není tak silné
      • Při rozhodování se řídí více stranickými zájmy
    • Volby v ČR
      • Vyhlašuje je prezident nejpozději 90 dnů před konáním
      • Přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb koordinuje Státní volební komise
      • Ústředním orgánem státní správy pro volby je Ministerstvo vnitra ČR
      • Voličem je občan ČR, který dosáhl věku 18 let
      • Každý volič hlasuje osobně, zastoupení není přístupné
      • Volí se na základě kandidátních listin
      • Zajišťování výsledků provádí komplikovaným způsobem Český statistický úřad
      • Parlamentní volby
        • Do Poslanecké sněmovny
          • 200 poslanců
          • Na dobu 4 let
          • Pasivní volební právo – 21 let
          • 14 okrsků dle krajů
        • Do Senátu
          • 81 členů
          • 6 let
          • Pasivní volební právo – 40 let
          • 81 územních jednotek, částečně podle bývalých okresů
        • Krajské a komunální volby
          • Podle počtu obyvatel počet mandátů
          • Pasivní volební právo 18 let
        • Prezidentské volby
          • Kandidáti na základě nominace PS, Senátu, nebo nasbíraných podpisů
          • Pasivní volební právo 40 let

STÁTNÍ SPRÁVA

• Státní byrokracie
• Veřejná správa – moc výkonná
  • Státní správa – správa veřejných záležitostí státu
  • Samospráva – správa veřejných záležitostí územních jednotek
• Státní správa
  • Vykonává stát prostřednictvím orgánů – nejvyšších (vláda, ministerstva), ústředních (př. Český telekomunikační úřad) a úřadů krajských a obecních
  • Obce 1. stupně – nejmenší
  • Obce 2. stupně – s pověřeným obecním úřadem
  • Obce 3. stupně – obce s rozšířenou působností – zajišťují menším obcím výkon některých funkcí
  • Orgány dle potřeb občanů – úřady stavební, finanční, pracovní, sociální, živnostenský, policie
  • Zásady fungování
    • Subordinace (ministerstvo řídí vše ostatní), jmenování
  • Obec
    • Územní společenství občanů s právem samosprávy
  • Sídla dle velikosti
    • Obce – do 3000 obyvatel
    • Města – více obyvatel
    • Statutární města – velká, celkem 19, členění na městské obvody
    • Hlavní město Praha
  • Občan obce
    • Český státní občan s trvalým pobytem, má práva (př. volit a být volen do zastupitelstva, hlasovat v referendu, účastnit se schůze zastupitelstva, vyjadřovat se k problémům…), ale i povinnosti (př. řídit se obecními vyhláškami, platit poplatky za psa, dodržovat veřejný pořádek…)
    • Princip volební – volí se členové zastupitelstva (5 – 55) a rady (mohou vyhlásit místní referenda)
  • 2 pravomoci obcí
    • Samostatná působnost
      • Spravuje obecní záležitosti (dětská hřiště, zeleň, výzdoba…)
    • Přenesená působnost
      • Vykonává státní správu dle zákona (rozhoduje o právech a povinnostech občanů podle stavebního zákona, správní poplatky, trestání za přestupky…)
    • Orgány spravující obce
      • Starosta / primátor / hejtman + místostarostové + zastupitelstvo + rada + obecní / městský / krajský úřad
        • Komunální volby do zastupitelstev
        • Zastupitelstvo

SAMOSPRÁVA

• Vykonávají nestátní subjekty
• Základem je decentralizace moci
• Cíl – přiblížit se občanovi, umožnit mu spravovat vlastní záležitosti
• Samospráva:
  • Územní
    • Obce jako základní samosprávné územní celky a kraje jako vyšší samosprávné územní celky
  • Zájmová
    • Profesní, akademické a hospodářské zájmy
    • Česká stomatologická komora, Exekutorská komora…
    • Myslivci, rybáři…
  • Decentralizace:
    • Přesun funkcía kompetencí na nižší orgány nebo na menší organizační jednotky
    • Je to spravedlivé rozložení moci na celý stát nebo organizace, rozmístění moci

OBČANSKÁ SPOLEČNOST

• Občanská společnost je abstraktní pojem, zahrnující veškeré organizace, sdružující občany na dobrovolné bázi
• Vymezit ji lze také jako organizované aktivity občanů, které nejsou spojeny se státními strukturami nebo komerčními organizacemi
• Termín se používá především v teoretických pracích
• Občanskou společností se můžou nazývat:
  • Nevládní neziskové organizace
  • Zájmové skupiny
  • Obchodní sdružení
  • Náboženské organizace
  • Některá profesní sdružení
  • Nadace
  • Hnutí
• Definice – Gordon White: „Občanská společnost je přechodnou oblastí umístěnou mezi státem a rodinou, která obsahuje organizované skupiny či sdružení, které jsou oddělené od státu, těší se jisté míře autonomie ve vztahu k státu a jsou vytvořené dobrovolně členy společnosti s cílem ochraňovat nebo rozšiřovat svoje zájmy, hodnoty nebo identity.“